Zimní sólo plavba v Chorvatsku

Vaše zprávy a cestopisy z plaveb a akcí kolem lodí a vody.

Moderátoři: MARIS, Pepa, vilma

Uživatelský avatar
ludd
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 51
Registrován: čtv lis 11, 2010 1:00 am
Reputace: 21

Zimní sólo plavba v Chorvatsku

Příspěvekod ludd » stř pro 19, 2018 10:14 am

Pokud chcete být jedinou plachetnicí široko daleko, mít jen pro sebe nejkrásnější zátoky, stát u městských mol úplně zadarmo (často i s fungující elektřinou) a potkávat příjemné lidi ochotné pomoci, jeďte do Chovatska.
Ne, nezbláznil jsem se. Přesně tak to vypadalo minulý týden (8.12. - 15.12.) při mé sólo plavbě ve střední Dalmácii. Možná si říkáte, proč by proboha jel někdo na plachetnici do Chorvatska v prosinci? Uznávám, že to není pro každého, ale v mém případě to dávalo smysl. Pokud se chce člověk posunout jachtařsky dále, musí si klást náročnější výzvy a prosincové Chorvatsko mi přišlo jako dostatečně náročná, ale ještě zvládnutelná záležitost.
Teplota vzduchu se pohybovala mezi 5°C a 10°C (bez započítání vlivu větru), moře mělo příjemných 15°C, k tomu nevyzpytatelné bouřky, přeháňky a vítr zcela ignorující předpovědi meteorologů. Bouřkám se mi naštěstí podařilo vyhnout a vítr nefoukal silněji než 25 uzlů.
Moje tréningová plavba měla několik cílů:

- plout na malé lodi (měl jsem půjčenou Beneteau First 21.7)
- procvičit se v praktické astronavigaci
- vyzkoušet různé způsoby, jak na moři zastavit a stát
- uskutečnit svou první sólo noční plavbu mimo dosah mobilního signálu
- ověřit funkčnost low-cost oblečení do nepříznivého počasí
- pokusit se poprvé v životě vést skutečný lodní deník

S vyjímkou poslední položky se plavba celkem vydařila.
Vyplul jsem z maríny Špinut ve Splitu. Loď jsem měl půjčenou od Nikši Božiče, který spravuje flotilu dvou šestimetrových Beneteau First 21.7. Jeho služby mohu vřele doporučit, oproti klasickým velkým charterovkám je to nebe a dudy. Loď je tak malá, že nemá bajbót, přivezl jsem si proto z domova nafukovací člun Alpacka jako ostrůvek poslední záchrany. Naštěstí nebyl potřeba. Přestože počasí bylo velmi proměnlivé, podařilo se mi uskutečnit několik úspěšných měření výšky slunce nad horizontem. Přesnost určení polohy mi vycházela průměrně okolo dvou mil. Pracoval jsem s levným plastovým sextantem Davis Mark III a pro výpočty používal pro mně novou metodu haversinusů. Všechny potřebné tabulky se mi vešly na 10 listů A4, takže žádné tahání objemných navigačních bichlí.
Loď Vydra byla úžasná, prostorově plně vyhovující a krásně živá, jak se od malé, lehké lodi dá očekávat. V osmiuzlovém větru dávala 5 uzlů na stoupačku, do dvaceti uzlů se s ní pohodlně jelo proti větru, pak už se přece jen zpomalovala na vlnách.
Proti chladu jsem použil staletími osvědčenou kombinaci nepromokavého svršku a pod ním několika vrstev vlny nebo flísu. Ke goretexové jachtařské bundě s jasně žlutou kapucí možná jednou dorostu, ale zateplené holínky, pracovní kalhoty a kabát z PVC, k tomu pogumované rukavice zvládaly 25 uzlů větru a 1,5 metrové vlny přímo na čumák. Na šestimetrové lodi to cáká dost.
Noční plavbu jsem uskutečnil z Visu směrem na sever k Drveniku. Vyrazil jsem z Komiže v 8 hodin večer. Foukala bóra, křižoval jsem tedy přes otevřené moře. Vítr během noci postupně slábl a i vlny se zmenšovaly, jak jsem se blížil k pobřeží. Cestou jsem si dvakrát zdříml a přitom vyzkoušel různé způsoby, jak zastavit loď a jak se při tom budu cítit. První způsob byl stáhnout prostě plachty a přivázat kormidlo na střed. Loď se pochopitelně rychle stočila bokem k vlnám, které v tu chvíli měly cca 0,5 metru a kolébala se ze strany na stranu. Pokud bych si lehl v kajutě v podélném směru, tak jak jsou kóje, bylo by to asi brzy nepříjemné. Napadlo mně ale vyplnit prostor pod schůdky do kokpitu fendry a lehnout si napříč, kolmo k ose lodi. V tomto směru houpání vůbec nebylo nepříjemné a myslím, že takovýto katastrofický scénář by byl použitelný i ve větších vlnách. Snos byl rychlostí cca 0,8 uzlu v 10-ti uzlovém větru.
Pro druhé zdřímnutí jsem postavil loď do driftu. Podle očekávání to bylo podstatně komfortnější, snos okolo jednoho uzlu. Jen mi vadilo, že pro stabilní drift jsem musel téměř úplně vypustit hlavasku a ta občas zaflatrovala, nebo cukaly otěže. Asi by pomohlo ji zrefovat.
Zkusil jsem vyrobit i improvizovanout vodní kotvu z fenderů přivázaných ke kotvě. Tento pokus nebyl úspěšný, loď se velmi nepravidelně kymácela ze stany na stranu. Až cestou z Chorvatska mně napadlo, že jsem mohl zkusit použít kbelík a uvázat jej na záď, nikoliv na příď. To je pro příště. Přes den jsem si několikrát zdříml, když jela loď na autopilota, ale v noci jsem to nechtěl riskovat.
Noční plavbu hodnotím velice pozitivně. Měl jsem na lodi úplně vypnutou elektřinu, včetně pozičních světel (ty jsem zapínal, jen když jsem byl v podpalubí) a pocit takového toho splynutí s přírodou byl velice intenzivní, podobně jako ve vysokých horách. Vřele doporučuji.
Lodnímu deníku jsem bohužel moc nedal, za celý týden jsem popsal necelou jednu stranu A4 zápisky typu vyplul jsem z ... a doplul jsem do ... Prostě příležitost pro zlepšení.
Tož tak. Zimnímu Chorvatsku zdar a malým lodím zvláště!
Uživatelský avatar
err_
bez hodnocení
Příspěvky: 2412
Registrován: ned črc 14, 2013 2:00 am
Reputace: 154

Re: Zimní sólo plavba v Chorvatsku

Příspěvekod err_ » stř pro 19, 2018 5:01 pm

Ahoj,
na spani je pri vlnach 0.5m autopilot dobry. Samozrejme je nutne jej nejdrive vyzkouset, abys mel jistotu, ze je dostatecne silny a lod zvlada. Pri tehle velikosti by ale i slabsi tiller mel byt dostatecny.

Zajima me ten snos v driftu. Je to ma oblibena varianta. Nicmene spravny drift ma dve polohy. Lod nikdy vlastne nestoji, ale neustale vyostruje a odpada. Mensi plachty jsou vhodnejsi, hlavne jako prevence proti poryvu, ktery muze prijit v polovine spanku jen tak spolecne s mrakem. Rozdil rychlosti vetru i na jinak cistem nebi muze byt docela vysoky. Rad toho vyuzivam, pokud prilis nefouka a pak jde mrak. Kdyz se zadari, pekne se pod nim svezu.

Jak a cim jsi ten drift meril/pocital?
vojtaharok
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 158
Registrován: stř říj 25, 2017 2:16 pm
Reputace: 48
Bydliště: Zbynická 1566-9
Kontaktovat uživatele:

Re: Zimní sólo plavba v Chorvatsku

Příspěvekod vojtaharok » stř pro 19, 2018 5:39 pm

Gratuluji lud! Díky za zhodnocení různých způsobů "stání" uprostřed moře. Rád si přečtu další zážitky, zkušenosti s vyplouváním, přistáváním, trasu, hustotu dopravy, počasí... Netrápila tě kondenzace vody na stropě kajuty?
Uživatelský avatar
err_
bez hodnocení
Příspěvky: 2412
Registrován: ned črc 14, 2013 2:00 am
Reputace: 154

Re: Zimní sólo plavba v Chorvatsku

Příspěvekod err_ » stř pro 19, 2018 6:04 pm

Kondenzace se da celkem odvetrat. Clovek se nesmi leknout, kdyz ma pak v lodi trochu vody a chce to kazdy den pod podlazkama vytrit. Tyden je jeste OK. Pokud bys tam byl dele, je treba zacit zvedat a vetrat i matrace.

Je to ale hodne o konstrukci lode, materialu a zatepleni. Cim lepsi, tim mene mist s dosazenym rosnym bodem a tim mene kondenzace.
Uživatelský avatar
ludd
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 51
Registrován: čtv lis 11, 2010 1:00 am
Reputace: 21

Re: Zimní sólo plavba v Chorvatsku

Příspěvekod ludd » stř pro 19, 2018 10:13 pm

_err:
- rychlost driftu se velmi lišila podle toho, jak jsem přitáhl hlavní plachtu. Při úplně vypuštěné hlavasce byla pod 1 uzel, ale plachta byla chvílemi hlasitá (bouchání otěží, flatrování). Loď se více houpala a měnila směr. Když jsem plachtu trochu přitáhl, rychlost driftu byla větší a loď byla na vlnách stabilnější.
Drift jsem měřil tak, že jsem si dal do GPS trasový bod na aktuální polohu před spánkem a po něm a změřil vzdálenost mezi nimi.

vojtaharok:
- kondenzaci jsem nezaznamenal, asi se stačila odvětrávat, většinu doby foukalo.
- vyplouvání, přistávání - šestimetrová loď je tak malá a lehká, že s ní přistaneš kdekoli a rukou si jí dotáhneš, kam potřebuješ. Navíc má přívěsný motor, kterým jde otáčet, takže manévrovatelnost je větší, než u plachetnice s vestavěným motorem. Z čeho mi vstávaly vlasy hrůzou na hlavě bylo zajíždění do přístavů v noci, čemuž se kvůli délce slunečního svitu nedá vyhnout. Ve Stari Gradu na Hvaru to ještě šlo, ale v Komiži na Visu jsem málem napálil do mola, protože jsem si spletl světlo, které je na jeho okraji, s jiným na břehu. Upozornil mně až příboj na vlnolamu, když jsem byl tak 10m od něj.
- hustota dopravy byla téměř nulová, jen pravidelné trajekty a sem tam rybář. Na volném moři jsem byl v noci sám. Nakonec jsem si dovolil spát 1.5h v kuse, 20 mil od pobřeží.
- počasí: úplně jiné, než v předpovědích počasí :-) celou dobu bylo hodně bouřek, ale držely se jakoby na čáře Šibenik - Pescara a dále na východ pronikly jen několikrát. Všem jsem se vyhnul. Foukala většinou bóra proměnlivé síly i směru od SZ po SV, nejsilnější vítr jsem měl mezi Bračem a Hvarem cca 25 uzlů

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti