
16 stop z Nového zélandu
Moderátoři: Pepa, david, vilma
- Denis
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 7494
- Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
- Reputace: 151
- Bydliště: Bratislava
Tak som dostal na vianoce super knihy. Idioti na plavbe okolo sveta, pan Orel, takto ináč dobrák od kosti, poslal mojej dcére pre jej fotra / teda pre mňa/ knižku, aj keď mu nezaplatila. Zaplatenie do zahraničia na účet v banke je drahšie ako tá kniha. Takže celá rodina ďakujeme za dôveru a budem musieť prísť na prednášku. Ale o inom som chcel. Tiež som dostal dve knihy o dreve. 1.: Dřevo od A do Z. Inšpiratívne, vrele odporúčam každému amatérskemu truhlíkovi, alebo sa to povie truhlaři?, alebo truhlářovi? A za 2. ešte atlas drevín, priliehovo nazvaný Dřevo, je to od USA autora, teda chýba tam napr. naše smrekové drevo, ale ináč špica. Nie je tam ani Agát a Bangkirai, ale jasno má človek v tropických drevinách. Je tam 125 druhov dreva s obšírnym popisom. Chváli tam európsky dub, ale upozorňuje, že vplyvom kyselín obsiahnutých v dreve silno korodujú klince a iné spojky zo železa a treba používať mosadzné, alebo zliatinové klince a šrouby. A hneď sme múdrejší.
- Denis
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 7494
- Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
- Reputace: 151
- Bydliště: Bratislava
Jaké majetkové pomery, čo za majetkové pomery? Kto neprefajčí, neprepije, nepreje v hrvatskich konobach a nepreondie s lahkými ženštinami, ten má. Ale o inom chlapci, dnes som nabrusil konečne hoblík. Najprv na bruske, lebo to ostrie už bolo dobre dodžubané a potom som ho vyhladil na kameni. Diabolský nástroj na depiláciu. A začal som upravovať bortovú lištu do sklonu paluby. Stružlinky jemné ako detské vlásky.To je nádhera. Drevo je nádhera.
- Denis
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 7494
- Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
- Reputace: 151
- Bydliště: Bratislava
Tak ešte nemám loď na vode a už prežila svôj prvý hurikán. Dúfam že aj posledný. Dorazil k nám dnes o 01 hod, kúsok po polnoci,a rýchlosťou orkánu 120 km za hodinu oddrapil plechovú stenu skladu a tá padla na loď. Našťasie som tam mal postavený cyrkulár, tak sa na ňom tie plechy zastavili a loď nie je ani škrabnutá! Stal sa zázrak. Sťažeň bol pod tou kopou plechov, myslel som že je po ňom, ale aj ten odolal. Je síce poškriabaný a poudieraný, ale v zásade mu nič nie je. Ešte že je z dreva, hliníkový by bol asi v čertoch. Mal som ho už skoro pripravený na náter, krásne do hladučka vybrúsený. Teraz sa pripravujem ho okovať a nakompletovať takeláž, ale najskôr musí dostať nátery bezfarevným lakom aby som ho neocapkal.
Čo som robil na lodi. Perfektne som ju vyvážil a zhobloval som obidva borty, pričom som ich vzájomnú rovinnosť kontroloval vodováhou. Mám narezané hoblované dosky na vodorovné plochy, teda na lôžko. podlahu a dno kokpitu. Narezané na mieru, spravené zádlaby, len natrieť a nalepiť.
Zajtra si dám zasa pár hodín a idem pripraviť material na ochozy po bokoch kajuty. Prekreslím nosníčky z výkresu na preglejku, je to malé, tak to pôjde cez kopirák. Vyrežem, pripasujem, pribrúsim.
Čo som robil na lodi. Perfektne som ju vyvážil a zhobloval som obidva borty, pričom som ich vzájomnú rovinnosť kontroloval vodováhou. Mám narezané hoblované dosky na vodorovné plochy, teda na lôžko. podlahu a dno kokpitu. Narezané na mieru, spravené zádlaby, len natrieť a nalepiť.
Zajtra si dám zasa pár hodín a idem pripraviť material na ochozy po bokoch kajuty. Prekreslím nosníčky z výkresu na preglejku, je to malé, tak to pôjde cez kopirák. Vyrežem, pripasujem, pribrúsim.
- karel
- Macher
- Příspěvky: 434
- Registrován: úte lis 21, 2006 1:00 am
- Reputace: 14
- Bydliště: Oleško , Praha západ
Ahoj Denisi , s tou cirkulárkou to byla klika . Chtěl bych se zeptat na ten dřevěnej stěžeň co také přežil hurikán.Udělal jsi ho ty a nebo jsi ho koupil? Já hodně přemýšlím o tom si ho vyrobit , stavím malou loď , a s galfovou plachtou takže nebude ani moc vysoký.Nevím ale jaké dřevo by na to bylo nejlepší ,jeden truhlář říká že dub , druhej že jasan tak nevím.Chci ho dělat lepenej ze čtyř dílů s dutinou pro výtahová lanka.Jestli jsi ho dělal měl bys k tomu nějaké fotky ?
- Denis
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 7494
- Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
- Reputace: 151
- Bydliště: Bratislava
Ahoj Karle, nerobil som ho. Kúpil som ho od Míru, je to z Korzára. Dlhší je o 60cm, skrátit ho nie je až taký problém. Sťažne sa robia zo smrekového dreva, je lahké a pružné. Problém je nájsť vhodné drevo, to je bez sukov a ako tak vysušené. Dá sa spraviť z ohoblovanej cólovej dosky,ak nezoženieš takú dlžku ako potrebuješ, tak ho v strede znútra nadpojíš príložkami z preglejky.
- ficcus
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1706
- Registrován: stř pro 28, 2005 7:02 pm
- Reputace: 39
- Bydliště: České Budějovice
- Kontaktovat uživatele:
karel píše:... Chci ho dělat lepenej ze čtyř dílů s dutinou pro výtahová lanka.Jestli jsi ho dělal měl bys k tomu nějaké fotky ?
A co takhle http://www.pragdata.com/philboat/PlanBirdsmouth.html? Dá se udělat i s drážkou pro hlavní plachtu. Pevnost vysoká, hmotnost malá ...
Dubové stěžně se v zásadě nestaví /vysoká hmotnos/, pokud to někdo radí, má na mysli asi vyšší odolnost dubu vůči vodě, to však u stěžně není rozhodující. Jasan má vyšší pevnost v ohybu než smrk /i dub/ ale svojí hmotností se blíží k dubu a přistupuje horší pevnost v lepu než u smrku nebo borovice. Stěžně o kterých zde je řeč, se v zásadě staví ze smrku nebo borovice,jak zde již zaznělo. V těchto dvou materiálech jsou jen malé rozdíly z hlediska nutných vlastností pro tento účel. Daleko důležitější josu však jiné momenty.
Vlhkost dřeva by měla být 12 - 15 %, to lze dosáhnout u fošny tloufšťka cca5 cm/ která byla alespoň 5 let někde na půdě. i to je však potřeba změřit /pokud není přístroj na měření vlhkosti, mohu zde později napsat návod jak to lze učinit přesně bez něho. Vlhkost ovlivňuje pevnost lepu, obrobitelnost, přilnavost a tedy kvalitu povrchové úpravy, následné vnitřní pnutí dřeva - končící až možností ohnutí konstrukce, případně lokální vlastní destrukcí / trhnutí, štípnutí/.
Nejdůležitější však je výběr vlastního dílu /použítého kusu dřeva - tedy té latě /latí/ z kterách se budoucí stěžeň slepí. Každý použitý díl by měl mít hustotu dževa 7-11 letokruhů na 1 cm šířky řezu. To znamená, pokud si uříznu laťku 1x1 cm, v řez musím napočítat 10 letokruhů /kroužků dřeva ´1 kroužek rovná se 1 rok stáří - pro úplnost informace/. Dále tytO léta musí běžet rovnoběžně s latí a na délce 1 m jich smí vybočit maximálně 20% tedy u naší latě 2 léta. Nesmí se tedy objevit souček či svalovina, kdy jsou léta přerušena nebo jich větěí část v jednom místě vybočí. Nesmí být použito středové dřevo. To znameníá ta část stomu v poloměru cca 6 - 8 cm od jeho vnitřní osy. Dřevo o kterém hovořím najdete na fošně cca 2-3 cm od kůry a většinou končí tak 8- 10 cm od kůry. Takovému to dřevu se říká letecké. Pozor nesmí být napadené červotočen či hnilobou, což u fošen složených na půdě bude dosti pravděpodobné. Lepší je zakoupit, použít nové dřevo dosušené v sušičce. I při exportní kvlitě fošen použijete každou 3 fošnu pro tento účel /jak toto řešit později/.
Pokud máme připravené nařezané a hoblované vstupní moduly pro výrobu /nebrousit skelným papírem - výrazně se sníží pevnost lepu neboť dojde k ucpání pórů v dřevině prachem, a nepronikne tam lepidlo/, řešíme jejich délkové napojení. Zde je v zásadě možné použít 3 způsoby.
Na úkos - to znamená, že konce dvou latí seřízneme pod takovým ůhlem, aby délka řezu byla rovna 8, lépe 10 až 11 násobkům tloušťky materiálu. Naše lišta 1x1cm tedy bude mít úkos dlouhý 11cm. Lepit v přípravku, aby nedošlo k rozjetí lepu - fixace proti pohybu ale nepřehnat přítlak, zůstalo by méně lepidla.
Druhý možný způsob je přikládáním příložek - jak psal Denis-přiložit překližku. To vša se při výrobě stěžně nepoužívá, příložky vznikají vlastní konstrukcí stěžně - lepením z více jinak nastavených dílů na úkos či cinkem. Poslední používaný způsob je právě cink. Napojení je provedeno vyfrézováním cink zámků v čele řezu obou lišt. Představte si že protáhnete lištu skrze tupírovací hřeben - ve skutečnosti se vyfrézují zuby končící špičkou. Mají tloušťku cca 3 mm a délku cca8-10 mm. oba díly se namažou lepidlem a stalčí ozubením do sebe / to mají samozřejmě jen odborné truhlářské dílny.
Máme jednostlivé díly délkově napojené a slepíme je postupně v přípravku do sebe. Středová dutina se většinou dělá.materiál ve středu není tak důležitý z hlediska pevnosti stěžně v ohybu, rozhodující je obvodový modul. Dutinou stěžeň odlehčíme od zbytečné váhy a vznikne prostor pro výtahy. Pozor dutina není všude, tedy vylepíme střed stěžně cca 0-50 cm od paty stěžně, 30+30 cm od středu sálingů a 30cm od špičky stěžně /necháme pouze malé otvory pro výtahy,důležité info pro Denise až bude ten svůj stěžeň zkracovt o půl metru-dá se to v nejhorším zpětně dolepit/
Tímto postupem získáte lehký stěžeň s ohromnou pevností - dural nemůže konkurovat, ale to je jiná otázka a vstupují jiné faktory.
Při konstrukci se není nutno bát množství prvků dřeva v konstrukci stěžně, čím více, tím lépe, stále platí pohádka o lámání proutků.
Obrázek stěžně od ficcuse ...bude hezký, protož je přesně kruhového modulu. Ale....výrobně fakt asi mimo laické možnosti, a průběh sil ve stěžni - jeho namáhání je lépe vyváženo obdélníkovým modulem - delší strany od špice k zádi lodě.
Drážka ve stěžni pro vedení placht je rozhodně méně vhodná.Narušení pevnosti stěžně, respektive musíte zvolit větší modul, aby pro drážku bylo místo a pevnost to nesnížilo Obtížnější výroba, vybroušení, vylakování, údržba. Skoro vždy dojdek tomu, že plachta jde ve stěžni ztěžka, někdy opravdu až nepříjemfě. Domnívám se, že lepší řešení je uchycení jezdců hlavní plachty na nerz pásovinu 2/3/ x 25 mm, 5 mm podsadit .
KONEC tolik jsem toha zase napsat nechtěl
Vlhkost dřeva by měla být 12 - 15 %, to lze dosáhnout u fošny tloufšťka cca5 cm/ která byla alespoň 5 let někde na půdě. i to je však potřeba změřit /pokud není přístroj na měření vlhkosti, mohu zde později napsat návod jak to lze učinit přesně bez něho. Vlhkost ovlivňuje pevnost lepu, obrobitelnost, přilnavost a tedy kvalitu povrchové úpravy, následné vnitřní pnutí dřeva - končící až možností ohnutí konstrukce, případně lokální vlastní destrukcí / trhnutí, štípnutí/.
Nejdůležitější však je výběr vlastního dílu /použítého kusu dřeva - tedy té latě /latí/ z kterách se budoucí stěžeň slepí. Každý použitý díl by měl mít hustotu dževa 7-11 letokruhů na 1 cm šířky řezu. To znamená, pokud si uříznu laťku 1x1 cm, v řez musím napočítat 10 letokruhů /kroužků dřeva ´1 kroužek rovná se 1 rok stáří - pro úplnost informace/. Dále tytO léta musí běžet rovnoběžně s latí a na délce 1 m jich smí vybočit maximálně 20% tedy u naší latě 2 léta. Nesmí se tedy objevit souček či svalovina, kdy jsou léta přerušena nebo jich větěí část v jednom místě vybočí. Nesmí být použito středové dřevo. To znameníá ta část stomu v poloměru cca 6 - 8 cm od jeho vnitřní osy. Dřevo o kterém hovořím najdete na fošně cca 2-3 cm od kůry a většinou končí tak 8- 10 cm od kůry. Takovému to dřevu se říká letecké. Pozor nesmí být napadené červotočen či hnilobou, což u fošen složených na půdě bude dosti pravděpodobné. Lepší je zakoupit, použít nové dřevo dosušené v sušičce. I při exportní kvlitě fošen použijete každou 3 fošnu pro tento účel /jak toto řešit později/.
Pokud máme připravené nařezané a hoblované vstupní moduly pro výrobu /nebrousit skelným papírem - výrazně se sníží pevnost lepu neboť dojde k ucpání pórů v dřevině prachem, a nepronikne tam lepidlo/, řešíme jejich délkové napojení. Zde je v zásadě možné použít 3 způsoby.
Na úkos - to znamená, že konce dvou latí seřízneme pod takovým ůhlem, aby délka řezu byla rovna 8, lépe 10 až 11 násobkům tloušťky materiálu. Naše lišta 1x1cm tedy bude mít úkos dlouhý 11cm. Lepit v přípravku, aby nedošlo k rozjetí lepu - fixace proti pohybu ale nepřehnat přítlak, zůstalo by méně lepidla.
Druhý možný způsob je přikládáním příložek - jak psal Denis-přiložit překližku. To vša se při výrobě stěžně nepoužívá, příložky vznikají vlastní konstrukcí stěžně - lepením z více jinak nastavených dílů na úkos či cinkem. Poslední používaný způsob je právě cink. Napojení je provedeno vyfrézováním cink zámků v čele řezu obou lišt. Představte si že protáhnete lištu skrze tupírovací hřeben - ve skutečnosti se vyfrézují zuby končící špičkou. Mají tloušťku cca 3 mm a délku cca8-10 mm. oba díly se namažou lepidlem a stalčí ozubením do sebe / to mají samozřejmě jen odborné truhlářské dílny.
Máme jednostlivé díly délkově napojené a slepíme je postupně v přípravku do sebe. Středová dutina se většinou dělá.materiál ve středu není tak důležitý z hlediska pevnosti stěžně v ohybu, rozhodující je obvodový modul. Dutinou stěžeň odlehčíme od zbytečné váhy a vznikne prostor pro výtahy. Pozor dutina není všude, tedy vylepíme střed stěžně cca 0-50 cm od paty stěžně, 30+30 cm od středu sálingů a 30cm od špičky stěžně /necháme pouze malé otvory pro výtahy,důležité info pro Denise až bude ten svůj stěžeň zkracovt o půl metru-dá se to v nejhorším zpětně dolepit/
Tímto postupem získáte lehký stěžeň s ohromnou pevností - dural nemůže konkurovat, ale to je jiná otázka a vstupují jiné faktory.
Při konstrukci se není nutno bát množství prvků dřeva v konstrukci stěžně, čím více, tím lépe, stále platí pohádka o lámání proutků.
Obrázek stěžně od ficcuse ...bude hezký, protož je přesně kruhového modulu. Ale....výrobně fakt asi mimo laické možnosti, a průběh sil ve stěžni - jeho namáhání je lépe vyváženo obdélníkovým modulem - delší strany od špice k zádi lodě.
Drážka ve stěžni pro vedení placht je rozhodně méně vhodná.Narušení pevnosti stěžně, respektive musíte zvolit větší modul, aby pro drážku bylo místo a pevnost to nesnížilo Obtížnější výroba, vybroušení, vylakování, údržba. Skoro vždy dojdek tomu, že plachta jde ve stěžni ztěžka, někdy opravdu až nepříjemfě. Domnívám se, že lepší řešení je uchycení jezdců hlavní plachty na nerz pásovinu 2/3/ x 25 mm, 5 mm podsadit .
KONEC tolik jsem toha zase napsat nechtěl
Naposledy upravil(a) Pepa dne pát úno 09, 2007 1:46 pm, celkem upraveno 1 x.
- alffa
- Site building team
- Příspěvky: 3492
- Registrován: úte led 16, 2007 1:00 am
- Reputace: 2
- Bydliště: LOĎ
Ahoj karle,
Jak píše Pepa, dřevo na stěžeň (smrk) musí být té nejlepší kvality. Nevím nevím, ale stavební dřevo tyto požadavky většinou moc nesplňuje. Možná z těch fošen nějakou tu laťku vyřízneš, moc toho ale asi nebude.
No nevadí, zbytek použiješ třeba do interiéru.
Jinak mě ještě napadlo, že mám vlastně na dvoře starý stěžeň (dřevený). Je laminovaný nějakým 100/g sklem. Má asi tak, necelých devět metrů. Ten laminát bych každopádně strhnul (už moc nepotřebuje). Přehobloval, přebrousil, zakrátil na míru a máš stěžeň jako nový.
Klidně Ti ho nechám. Loni jsem koupil duralový profil (16 000Kč). Zbylo ale i na vratipeň.
alffa
Jak píše Pepa, dřevo na stěžeň (smrk) musí být té nejlepší kvality. Nevím nevím, ale stavební dřevo tyto požadavky většinou moc nesplňuje. Možná z těch fošen nějakou tu laťku vyřízneš, moc toho ale asi nebude.
No nevadí, zbytek použiješ třeba do interiéru.
Jinak mě ještě napadlo, že mám vlastně na dvoře starý stěžeň (dřevený). Je laminovaný nějakým 100/g sklem. Má asi tak, necelých devět metrů. Ten laminát bych každopádně strhnul (už moc nepotřebuje). Přehobloval, přebrousil, zakrátil na míru a máš stěžeň jako nový.
Klidně Ti ho nechám. Loni jsem koupil duralový profil (16 000Kč). Zbylo ale i na vratipeň.

- Denis
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 7494
- Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
- Reputace: 151
- Bydliště: Bratislava
Pepo, krásne si to napísal. Naozaj krásne a dobre. Obohatil si moje vedomosti o spôsobe určovania hustoty reziva. Dík. Vždy som to tak od oka. Aký máš názor na použitie modŕínu na sťažeň?
Ku skracovaniu môjho sťažňa, Míra mal našťastie výkresy od toha sťažňa, takže skracovať ho budem kvalifikovane. Je to fabrický sťažeň a ako píšeš na obydvoch koncoch a pri sálingoch je plný.
K sušeniu dreva, ak si chce niekto dať na povalu sušiť drevo, tak po prvotnom oschnutí ho treba natrieť nejakým fungicídom proti plesniam, drevokazným hubám a červotočom.
K drevu zo sušičky, fošne som kupoval v stolárskom drevosklade a pretože som od stolárov vedel, že ani drevo zo sušičky nie je bohvieaké, tak som ho hneď dal narezať na príslušné profily s takto ešte som ho chvílu dosúšal. Tá vlhkosť je cítiť z pilín po rezaní, suché piliny to je zadúšajúci prach. Tú metodu určenia vlhkosti bez vlhkomera by si mohol prosím ťa napísať.
S brúsením dreva máš pravdu, ale dá sa to riešiť napustením penetračnou epoxidovou živicou.
Čo sa týka stavby sťažňa hore popisovanou metódou, to už musí byť amatér na profesionálnej úrovni. Hartley má v svojich projektoch na 21 a 28 stopové plachetnice projekt na stavbu sťažňa z dosiek. V mieste sálingov sú dosky spájané preglejkovou príložkou znútra.Sťažeň má obdĺžnikový profil. Na vedenie plachty po sťažni sa používa kolajnička, ktorá sa predáva ako hotový produkt. Vzhladom k cene plachty je to zanedbatelný náklad a podla môjho úsudku sa to neoplatí vyrábať. Na vlastné oči som videl takto spravený sťažeň na 11m loď a drevo bolo olaminované 500g tkaninou, v kolkých vrstvách som nezisťoval. Myslím, že takto by sa dal postaviť sťažeň aj olaminovanej preglejky. Ale to je už o inom, nie o krásnom drevenom sťažni.
Ku skracovaniu môjho sťažňa, Míra mal našťastie výkresy od toha sťažňa, takže skracovať ho budem kvalifikovane. Je to fabrický sťažeň a ako píšeš na obydvoch koncoch a pri sálingoch je plný.
K sušeniu dreva, ak si chce niekto dať na povalu sušiť drevo, tak po prvotnom oschnutí ho treba natrieť nejakým fungicídom proti plesniam, drevokazným hubám a červotočom.
K drevu zo sušičky, fošne som kupoval v stolárskom drevosklade a pretože som od stolárov vedel, že ani drevo zo sušičky nie je bohvieaké, tak som ho hneď dal narezať na príslušné profily s takto ešte som ho chvílu dosúšal. Tá vlhkosť je cítiť z pilín po rezaní, suché piliny to je zadúšajúci prach. Tú metodu určenia vlhkosti bez vlhkomera by si mohol prosím ťa napísať.
S brúsením dreva máš pravdu, ale dá sa to riešiť napustením penetračnou epoxidovou živicou.
Čo sa týka stavby sťažňa hore popisovanou metódou, to už musí byť amatér na profesionálnej úrovni. Hartley má v svojich projektoch na 21 a 28 stopové plachetnice projekt na stavbu sťažňa z dosiek. V mieste sálingov sú dosky spájané preglejkovou príložkou znútra.Sťažeň má obdĺžnikový profil. Na vedenie plachty po sťažni sa používa kolajnička, ktorá sa predáva ako hotový produkt. Vzhladom k cene plachty je to zanedbatelný náklad a podla môjho úsudku sa to neoplatí vyrábať. Na vlastné oči som videl takto spravený sťažeň na 11m loď a drevo bolo olaminované 500g tkaninou, v kolkých vrstvách som nezisťoval. Myslím, že takto by sa dal postaviť sťažeň aj olaminovanej preglejky. Ale to je už o inom, nie o krásnom drevenom sťažni.
To ficcus: moc hezká práce, ale jak již jsem napsal výše a nyní z této fotky je asi každému jasné, že toto je nad laické možnost. I dobře zavedená truhlářská dílna bude mít co dělat, aby to úspěšně dala do kupy.
Já měl na mysli trochu jednodušší typ, ale nemyslím, že v jakémkoli ohledu horší. protože nemám žádný vzorek, tak jsem to trochu načmáral, aby byly zřejmé rozdíly v možném provedení a ve výrobní náročnosti. Tento typ stěžně je laicky velmi dobře zvládnutelný. Jednoznačně však doporučuji, nesnažit se získat materiál nákupem fošen. Nejlepší je dohodnout se v truhlářské díně, kde zpracovávají masiv /výroba oken, dveří, schodiště, nábytek z masivu. Tam musí používat kvalitní a suchý materiál ve fošnách a prkench. nutno nakreslit jednotlivé prvky, vysvětlit požadovanou kvlitu. Při zpracovávání fošen či prken musí někdo vybrat tu správnou fošnu či prkno a díly vám nařezat a ohoblovat. na stěžeň 8m odhduji cenu materiálu cca 2000,- rozřezání a hoblování také tak - 1500,-.
Pokud by to byl stěžeň na jezerní plachetnici, stačí jedna bočnice tloušťka 15 mm, stejně tak, pokud bude stěžeň o délce cca 6m.
Denisi, nějak jsem ti asi nerozuměl v tom, že chceš dělat stěžeň z překližky. Doufám, že jsem to špatně pochopil. pokud ne, ....no nebudu to tady nijak ze široka rozebírat. není to dobrá myšlenka, překližka je dobrý materiál, ale na jiné použití. Vezmeme na pomoc selský rozum. Stěžeň je jednoznačně především namahán na ohyb. Vezmi překližku o síle 8mm a uřízni si pás 10 cm široký a 1m dlohý. stejný díl si vyhobluj z prkana. vezni postupně každý z těchto vzorku do ruky a v ruce je zlom. Co se stane si asi představíš, ani ty vzorky nemusíš řezat.
Co se týče modřínu, máš li jej a opravdu kvalitní, tak, jak si tady říkáme, tak stěžeň je možné z něho vyrobit. Ovšem vezmi na vědomí že modřín je již polotvrdé dřevo s měrnou hmotností /dle hustoty/ 0,5-0,8 kg/1dm3. Tedy dostáváš se tak30-40% nad smrk či borovici. Váhový přírůstek bude cca 1,5 kg / 1 mb. Váha stěžně - Smrk bude cca 5kg, modřín 6,5 kg, nebo v tomto měrítku s ohledem na zvolený profil. Pečlivě musíš prohlédnout každý díl, aby nebyl přesycen smolou. Okamžitě se výrazně snižuje pevnost lepu. U modřínu se tyto části špatně hledají. Toto nebezpečí do určité míry hrozí i u borovice, zde se všat tato vada dobře nachází, bývá většinou výrazně tmavší červená barva dřeviny - ta smůla je cítit i na omak - vždy předpokládám hoblované, čisté řezivo. na nehoblovaném nic nepoznáš.
Ctěl jsi vědět, jak přesně zjistit vlkost dřeva, když nemáš žádný měřící přístroj. Je to neuvěřitelně jednoduché. Potřebuješ k tomu pouze hodnou manželku - a to ty asi určitě máš.
Příklad :/ učitelé matematiky prominou /- napíšu to tak, aby hned každý pochopil a do smrti již nezapoměl.
Máš fošnu - tloušťka 5 cm. Uřízneš si čtvereček 10 x 10 cm.
Přesně zkontroluješ skutečné rozměry a protože jsi řezal přesně, vypočítáš objem /jednotka dm / 1 x 1 x 0,5 = 0,5 dm3,
pohladíš ženu po vlasech a pujčíš si její přesnou váhu na vánoční cukroví,
co nejpřesně zvážíš a váhu vzorku zapíšeš např. 0,312 kg,
ženu políbíš a dáš vzorek do trouby cca 150 st. C a necháš ho tam cca 4 hod.nesmí hořet ani příliš kouřit
, vzorek vytáhneš / teď se vyplatí ta něžnost na ženu - bude asi chvilku větrat/ a znovu přesně zvážíš.
Váha relativně naprosto suché dřevní hmoty je např. 0,25 kg ,
vypočteš 1% z váhy suchého dřeva 0,25 : 100 = 0,0025
1% vydělíš váhu mokrého dřeva 0,312 : 0,0025 = 124,8
100% je váha suchého dřeva, zbytek 24,8% je hmotnost vody.
Vlhkost tvé fošny je 24,8 %
Samozřejmě, že matematicky to lze všelijak upravovat, ale takto to je nezapomenutelné a mám mnohokrát vyzkoušeno, že to funguje, mnohdy lépe než elektronika a tabulky.

Já měl na mysli trochu jednodušší typ, ale nemyslím, že v jakémkoli ohledu horší. protože nemám žádný vzorek, tak jsem to trochu načmáral, aby byly zřejmé rozdíly v možném provedení a ve výrobní náročnosti. Tento typ stěžně je laicky velmi dobře zvládnutelný. Jednoznačně však doporučuji, nesnažit se získat materiál nákupem fošen. Nejlepší je dohodnout se v truhlářské díně, kde zpracovávají masiv /výroba oken, dveří, schodiště, nábytek z masivu. Tam musí používat kvalitní a suchý materiál ve fošnách a prkench. nutno nakreslit jednotlivé prvky, vysvětlit požadovanou kvlitu. Při zpracovávání fošen či prken musí někdo vybrat tu správnou fošnu či prkno a díly vám nařezat a ohoblovat. na stěžeň 8m odhduji cenu materiálu cca 2000,- rozřezání a hoblování také tak - 1500,-.
Pokud by to byl stěžeň na jezerní plachetnici, stačí jedna bočnice tloušťka 15 mm, stejně tak, pokud bude stěžeň o délce cca 6m.
Denisi, nějak jsem ti asi nerozuměl v tom, že chceš dělat stěžeň z překližky. Doufám, že jsem to špatně pochopil. pokud ne, ....no nebudu to tady nijak ze široka rozebírat. není to dobrá myšlenka, překližka je dobrý materiál, ale na jiné použití. Vezmeme na pomoc selský rozum. Stěžeň je jednoznačně především namahán na ohyb. Vezmi překližku o síle 8mm a uřízni si pás 10 cm široký a 1m dlohý. stejný díl si vyhobluj z prkana. vezni postupně každý z těchto vzorku do ruky a v ruce je zlom. Co se stane si asi představíš, ani ty vzorky nemusíš řezat.
Co se týče modřínu, máš li jej a opravdu kvalitní, tak, jak si tady říkáme, tak stěžeň je možné z něho vyrobit. Ovšem vezmi na vědomí že modřín je již polotvrdé dřevo s měrnou hmotností /dle hustoty/ 0,5-0,8 kg/1dm3. Tedy dostáváš se tak30-40% nad smrk či borovici. Váhový přírůstek bude cca 1,5 kg / 1 mb. Váha stěžně - Smrk bude cca 5kg, modřín 6,5 kg, nebo v tomto měrítku s ohledem na zvolený profil. Pečlivě musíš prohlédnout každý díl, aby nebyl přesycen smolou. Okamžitě se výrazně snižuje pevnost lepu. U modřínu se tyto části špatně hledají. Toto nebezpečí do určité míry hrozí i u borovice, zde se všat tato vada dobře nachází, bývá většinou výrazně tmavší červená barva dřeviny - ta smůla je cítit i na omak - vždy předpokládám hoblované, čisté řezivo. na nehoblovaném nic nepoznáš.
Ctěl jsi vědět, jak přesně zjistit vlkost dřeva, když nemáš žádný měřící přístroj. Je to neuvěřitelně jednoduché. Potřebuješ k tomu pouze hodnou manželku - a to ty asi určitě máš.
Příklad :/ učitelé matematiky prominou /- napíšu to tak, aby hned každý pochopil a do smrti již nezapoměl.
Máš fošnu - tloušťka 5 cm. Uřízneš si čtvereček 10 x 10 cm.
Přesně zkontroluješ skutečné rozměry a protože jsi řezal přesně, vypočítáš objem /jednotka dm / 1 x 1 x 0,5 = 0,5 dm3,
pohladíš ženu po vlasech a pujčíš si její přesnou váhu na vánoční cukroví,
co nejpřesně zvážíš a váhu vzorku zapíšeš např. 0,312 kg,
ženu políbíš a dáš vzorek do trouby cca 150 st. C a necháš ho tam cca 4 hod.nesmí hořet ani příliš kouřit

Váha relativně naprosto suché dřevní hmoty je např. 0,25 kg ,
vypočteš 1% z váhy suchého dřeva 0,25 : 100 = 0,0025
1% vydělíš váhu mokrého dřeva 0,312 : 0,0025 = 124,8
100% je váha suchého dřeva, zbytek 24,8% je hmotnost vody.
Vlhkost tvé fošny je 24,8 %
Samozřejmě, že matematicky to lze všelijak upravovat, ale takto to je nezapomenutelné a mám mnohokrát vyzkoušeno, že to funguje, mnohdy lépe než elektronika a tabulky.

- Denis
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 7494
- Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
- Reputace: 151
- Bydliště: Bratislava
V jednoduchosti je krása. Rozmýšlam, že namiesto rúry na pečenie je možné použiť aj mikrovlnku.
Zohnal som nádherný 9m dlhý kmeň modřínu úplne bez sukov, mam ho narezany na rozne hrúbky a je mi ho lúto použiť na rebrá a late. Preglejkový olaminovaný sťažeň nechcem robiť, ale čítal som, že Jonáš /katamarany/ tak sťažne robí. Samozrejme že priehyb preglejky je menší ako dreva, ale sťažeň nie je potrebné ohýbať na plnú možnoť dreva. Neviem ako to jonas robí, ale počítam že preglejka je tam ako šalung a nosný prvok je laminát, tak ako robí katamarany.
Uvažujem nad tým čisto teoreticky, zatial.
Ten sťažeň podla tvojej skice je dobrý, lebo eliminuje do istej miery nekvalitu reziva. Tie jednotlive kusy musia byť hoblovane na dobrej freze, aj keď epoxid nie je molekulové lepidlo a keď má byť spoj dokonalý vyžaduje určitú hrúbku lepidla. Na rozdiel od niektorých stolárskych lepidiel, kde musí byť čo najtenšia vrstva lepu. Hartley ma plán toho asi 9m sťažňa na 28 stopovú loď len z ohoblovaných 4 kusov dosiek. Kvalitu sťažňa tvorí aj dobre navrhnutá takeláž.
Konštrukcia sťažňa podla príspevku od Fikusa sa dá s úspechom použiť na stavbu profilov spinakrového pňa. Ak stolár nahobluje a nafrézuje material, tak tie cca 3 metre sa dajú zvládnuť aj doma.
Zohnal som nádherný 9m dlhý kmeň modřínu úplne bez sukov, mam ho narezany na rozne hrúbky a je mi ho lúto použiť na rebrá a late. Preglejkový olaminovaný sťažeň nechcem robiť, ale čítal som, že Jonáš /katamarany/ tak sťažne robí. Samozrejme že priehyb preglejky je menší ako dreva, ale sťažeň nie je potrebné ohýbať na plnú možnoť dreva. Neviem ako to jonas robí, ale počítam že preglejka je tam ako šalung a nosný prvok je laminát, tak ako robí katamarany.
Uvažujem nad tým čisto teoreticky, zatial.
Ten sťažeň podla tvojej skice je dobrý, lebo eliminuje do istej miery nekvalitu reziva. Tie jednotlive kusy musia byť hoblovane na dobrej freze, aj keď epoxid nie je molekulové lepidlo a keď má byť spoj dokonalý vyžaduje určitú hrúbku lepidla. Na rozdiel od niektorých stolárskych lepidiel, kde musí byť čo najtenšia vrstva lepu. Hartley ma plán toho asi 9m sťažňa na 28 stopovú loď len z ohoblovaných 4 kusov dosiek. Kvalitu sťažňa tvorí aj dobre navrhnutá takeláž.
Konštrukcia sťažňa podla príspevku od Fikusa sa dá s úspechom použiť na stavbu profilov spinakrového pňa. Ak stolár nahobluje a nafrézuje material, tak tie cca 3 metre sa dajú zvládnuť aj doma.
- ficcus
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1706
- Registrován: stř pro 28, 2005 7:02 pm
- Reputace: 39
- Bydliště: České Budějovice
- Kontaktovat uživatele:
[quote="Pepa"]To ficcus: moc hezká práce, ale jak již jsem napsal výše a nyní z této fotky je asi každému jasné, že toto je nad laické možnost. I dobře zavedená truhlářská dílna bude mít co dělat, aby to úspěšně dala do kupy...[quote]
Pepo, pořád si myslím, že pokud mám rovnou horizontální montážní plochu v délce stěžně (ráhna) s vertikálními zarážkami, + pár párů rukou ochotných pomocníků, tak s lepením nebude problém.
Lišty ti vyfrézují v každé truhlárně ...
Pepo, pořád si myslím, že pokud mám rovnou horizontální montážní plochu v délce stěžně (ráhna) s vertikálními zarážkami, + pár párů rukou ochotných pomocníků, tak s lepením nebude problém.
Lišty ti vyfrézují v každé truhlárně ...
To: Ficcus. Jsme sice určitě na jedné lodi
ale trochu si nerozumíme. Je to moje vina, asi jsem to nenapsal úplně jasně. Řekněme, že tady promlouvám k stavitelům lodí jako je například Nemo. Tedy k takovým. kteří z různých důvodů /minimum financí, které mohou do stavby investovat, nebo skuteční stavitelé labužníci, kteří nepřipustí, aby něco na své lodi do všech detailů neudělali sami/, dělají opravdu vše s minimálním laickým zázemím. U takového laika předpokládám pořádnou ostrou cirkulárku. nějakou brusku a možná el. hoblík. Rozhodně však nepředpokládám spodní frézu, která je nutná pro odborné provedení těchto dílů. Nechci polemizovat o tom, že by se to snad na té cirkuli s příprvky vyřezalo - spíše to skončí uříznutím prstů. Tedy s dobrou cirkulí s kvalitním kotoučem /nejlépe dutý zub/ ten stěžeň, co jsem nastínil já postavíš. Te tvůj spíše ne. Toto jsem tím chtěl říci, nic víc. Samozřejmě, pokud si všechy díly necháš udělat v truhlářské dílně. tak vlastní sesazení lze doma rozhodně zvládnout, to už je jen otázka šikovnosti a trpělivosti. Opravdu jsem nechtěl a prohlašuji že nechci, nikoho zrazovat od toho, aby se do tohoto stěžně pustil. Spíše jsem chtěl ukázat, jak lze doma postavit co nejjednodušší, levný, ale myslím že kvalitní stěžeň.

- karel
- Macher
- Příspěvky: 434
- Registrován: úte lis 21, 2006 1:00 am
- Reputace: 14
- Bydliště: Oleško , Praha západ
Moc všem děkuju za rady k technickému provedení i samotné stavbě dřevěného stěžně.Alffovi pak za nabídku jeho použitého dřevěného stěžně , ale asi patřím k těm lidem co onich píše Pepa jsem stavitelský LABUŽNÍK (začátečník).Mě se líběj oba způsoby stavby ,ale je pravda že ten co prezentoval Pepa je pro čistě amatérskou stavbu použitelnější.Já jsem se vzhledem k tomu že nemám dobrou cirkulárku , a natož spodní frézu domluvil s kamarádem truhlářem že mě vyrobí díly které mu nakreslím (budu mu u toho pomáhat
) , a po vaší domluvě že fošny nejsou to pravý mě sežene i materiál.Ráhno bych ale moc chtěl kulatý , takže jestli přemluvým truhláře k výrobě sedmi stejných lišt , ta dojde na obě metody.Chtěl bych se ještě zeptat na vodící kolejnici na hlavní plachtu , protože si ještě teď pamatuju na to , jak nám šla "dobře" na starý lodi stáhnout plachta po jízdě v dešti.Pepovu kolejnici chápu , stejný systém jako na posuvné kladce na kosatkovou otěž ale co jezdci ,také nerezový nebo plast ?

- Denis
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 7494
- Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
- Reputace: 151
- Bydliště: Bratislava
Karle, choď k p. Fialovi čo sme ho spomínali v téme: Jak na plachty. Treba sa mu dopredu nahlásiť telefonicky. On ti zaobstará nielen k plachtám komplet material, ihlu na strojné a ručné šitie, nite na šitie a obšívanie, oká, ale aj kolajničku na sťažeň v tvare U, alebo T a jazdce plastové alebo bronzové. Pozri si katalog www.lindeman-kg.de je to špecialista na pomôcky a material na šitie plachiet a p. Fiala u nich nakupuje. Majú aj rozne kladky, šponováky a všetko čo potrebuješ na takeláž. Nerezové lanká 1x19 a hlavne Nordseemany za perfektnú cenu. Fiala má dobré ceny, uňho nezažiješ, že predáva niečo o 50% drahšie ako v nemeckom obchode. Osobná skúsenosť.
Tie fošne čo máte 20 rokov odložené na stavbu, skontroluj ich či sú zdravé a ak tam nájdeš takú z ktorej sa dá vyrezať lišta bez sukov tak neváhaj. Ešte je dobré ak letokruhy na lište pôjdu kolmo k jej dlhšej strane /v priečnom reze/.
Tie fošne čo máte 20 rokov odložené na stavbu, skontroluj ich či sú zdravé a ak tam nájdeš takú z ktorej sa dá vyrezať lišta bez sukov tak neváhaj. Ešte je dobré ak letokruhy na lište pôjdu kolmo k jej dlhšej strane /v priečnom reze/.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti