Měření sextantem v praxi

Po počasí další důležitá součást jachtingu. Vše kolem navigace....

Moderátoři: Pepa, windward, vilma

Uživatelský avatar
Pepa
moderátor
Příspěvky: 2656
Registrován: pát dub 14, 2006 9:03 pm
Reputace: 17

Příspěvekod Pepa » ned bře 09, 2008 8:38 pm

Pokud jsem tvoji otázce rozuměl, tak odpověď je již zde.


Pepa píše:
palkit píše:Díky moc za práci s osvětlením postupu leč u délky :
proč odečet 15° tj 1hod co tě k tomu vede


To je vcelku jednoduché, pokusí se to napsat tak, aby jsi tomu porozuměl a nedělal to, aniž by jsi věděl proč. Ono jde o to, ten systém pochopit, potom to je již vše logické a tedy více méně jednoduché.

použiji mnou vypočtený příklad č.3 viz. výše.

Dle zadání výš, že tvoje loď je přibližně na pozici 30° W. Jsi tedy cca 30° západně od Grinwich kde je 0°. Pro výpočet potřebuješ vědět tvůj časový posun vůči Grinwich.
Víme že střed slunce obíhá zem 24 hod. Kolem země je 360°
za 1 hod slunce oběhne 360:24=15 °
tedy k tvé lodi běželo slunce od grinwich 2 hodiny.
ale pozor, jsou ve hře ještě minuty.
Tedy k tvé lodi pro příklad jednoduše řečeno mohlo něžet 1 hod a 50 minut
nebo
2 hodiny a 10 minut.
Je to skoro stejné ale zásadní změna ve výpčtu, pkud použiješ jako základní posun času ke grinwich
1 hod
nebo 2 hod
Já jsem ve výpočtu zvolil posun 2 hodiny
dosadil minuty a provedl celkový výpčet.
vyšlo nám že jsme 42°20´a to neodpovídá předokládané pozice.Je to mnohem více na západ, Dosadili jsme příliš dlouhý čas.
přidáváme či ubíráme clelé hodiny, nimuty jsou řešeny saamostatně.
Jsme méně na západ . tedy slunce potřebovalo méně času k doběnutí k naší lodi.
Na začátku jsme odhadli posun na 2 hodiny bude tedy pouze 1 hod a samozřejmě dodáme zase minuty.
V tomto případě máš dvě možnosti
Provést znovu celý výpočet /ale již s posunej jen 1 hodiny.
Nebo si zjednodušit život a od úhlu vypočítaného s hodnotou 2 hodin odečíst ůhel odpovídající jedné hodině, což je právě těch 15° a dostáváš hodnotu 27°20´což již odpovídá přepokládané hodnotě 30°,
kdyby jsi ubral ještě hodinu, tak to je 12°20´a to rovněž neodovídá předpokládané pozici.

Pkud provedeš celý výpočet znova, bude oproti odečtení 15°rozdíl na konečném výsledku tak cca
00°00´,1 /coz je 180 m. proto jsem rovnou pouze odečetl 15°bez nového výpočtu

Zadavatel dává vždy předpokládanou polohu s úhlem dělitelným 15, tedy ve všech připadech řešíš možnost že to je o hodinu více či méně. Je to evidentě záměr, aby se tato možnost chyby procvičila.

Pokud této části neporozumíš, napiš, vysvětlím to jinak.Pokud ano, budu pokračovat.
Pepa :)


K mnou výše uvedenému ještě snad dodám.
Rozdíl 15°v konečném výsledku není ani tak chyba, jako spíše možná přílišné zjednodušení si začátek výpočtu.
Pro vysvětlení použiji opět tvůj přetí příklad, jež je na začátku vlákna v tabulce.

Lodní datum 28.5.2008
lodní čas 12-46-39
loď přibližně 30° W

Tyto hodnoty nám pro výpočet délky stačí.

Pokud někdo koukne na cca polohu lodě /30°W/ a řekne si, že slunce běží rychloti 15°/1 hod.
chybný vstup do výpočtu je již připraven, /30:15=2/ale je to chyba, na kterou se dle zadání později musí přijít.

Správná počáteční úvaha, musí vzít v potaz celý lodní čas, tedy i hodnotu minut a případně sekund.
Jsem sice na 30W ale s lodním časem 12-46-39
Pokud budu počítat základní posun ke Grinwich času +1 hod/=15°/
zbývá mi ještě 46m......x15´ = 690´ :60 = 11° 30´
stále ještě zbývá 39s....x0,25´= 9´ . 75

celkový součet úhlu je 26° 39´.75

jinými slovy, slunce tento úhel teoreticky uběhne za 1hod 46 min 39s
pokud přidáme do základního výpčtu o hodinu více, je to úhel 41°39´, 75
a ten není v souladu s předpokládanou hodnotou polohy plavidla.

Z výše uvedeného příkladu je zřejmé, že hodnoty úhlu odpovídající minutám a sekundám času běhu slunce není nutné /u plastového sextantu/ hledat v tabulkách, ale lze si je vypočítat. Vždy jsem počítal i hledal a rozdíl nebyl větší jak 00° 00´.1

Nejdůležitější je v přesném výpočtu polohy vyhledat úhel hodinový /SUN/odpovídající reálnému datu. domnívám se, že právě v této hodnotě je zanešen zásadní /základní/ posun v úhlu vůči grenwich ve srovnání s pouze teoretickým výpočtem úhlu za dosazené jednotky času dle níže uvedené tabulky.

POUŽITÉ VZTAHY /" rychlost (uběhnutý úhel) slunce za jednotky časů "/
jinak - zeměpisná délka osy slunce za uvažovanou dobu jeho pohybu bez koeficientu v tabulce /SUN/

360°.../1 den...=24 hod
15°...../1 hod
15´...../1 min
0,25´.../1 sekundu

Pepa
Naposledy upravil(a) Pepa dne pon bře 10, 2008 11:34 am, celkem upraveno 2 x.
Uživatelský avatar
palkit
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 22
Registrován: pon kvě 14, 2007 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod palkit » pon bře 10, 2008 11:27 am

Nazdar
Pepův výklad mi připadá rozumný
leč v rámci diskuse přikládám jiný názor:
Při výpočtu uvažujeme s úhlem (vztah našeho poledne a poledne na nultém poledníku) leč v rovině rovníku tedy tam kde 1h=15° naše poloha je ale určitě někde jinde vždyť na rovníku jsou "tišiny" a nám přeci fouká.
Úhel v našich jachtařských šířkách je jiný než tam co nefouká proto používáme jen přibližné určení časového pásma pro výpočet.
Dovození korekce mi přesto zůstává utajeno a tvoje úvaha mi zatím vychází jako nejbezpečnější.

Ber to jen jako oponentůru v rámci úvah
Tomáš
Uživatelský avatar
Pepa
moderátor
Příspěvky: 2656
Registrován: pát dub 14, 2006 9:03 pm
Reputace: 17

Příspěvekod Pepa » pon bře 10, 2008 12:34 pm

Tomáš, jsem rád, že mám někoho do disluse ;)
Začínám mít pocit, že jsou naše /moje/ úvahy a výklady všem dávno jasné a považují je za opakování
1+1=2 ....Pokud to tak je, tak se omlouvám za svůj dětinský přístup.

K tvému názoru, že slunce uběhne 15° /1 hod jen na rovníku.
Nevím jak to napsat ......dle mého subjektivního názoru, jsou tvé informace v nepatrném rozporu s objektivní realitou.

Domnívám se totiž, že:
Slunce uběhne 15° /1 hod na kterékoli rovnoběžce na severu či jihu blížící se k pólu, tedy nejen na rovníku.
Pouze faktická vzdálenost na povrch země se mezi dvěmi body např. /0°/....../15°/ mění, tedy od rovníku, kde je největší, směrem k pólům se vzdálenost mezi těmito krajními body zmenšuje.
Den má 24 hodin na rovníku, stejně tak na N 10°, i na N 30°. Tedy každé kolečko /rovnoběžka/ , byť menší má svých 360° a znich 15° a slunce obíhá /den trvá/24 hod.Potom na 15°připadá 1 hod.

Vím, že těsně u pólů je vše jinak a složitější, tento aspekt však neberu v úvahu, neboť je nepravděpodobné, že bychom se v těchto místech skutečně plavili.

Jinak řečeno, máš dva sudy s vodou.
1/ má průměr 2m /představuje rovník/
2/ má průměr 1m nějaká rovnoběžka mimo rovník

1/obvod má 6,25 m = 628 cm :360=1,74 x 15° = 26,16 cm
2/obvod má 3,14 m = 314 cm : 360 = 0,87x 15° = 13,08 cm

u každého sudu si múžeš vynést z jeho středu /osy/ 15° , ale na obvodu sudu to bude řekněme jiná obvodová vzdálenost. Tento paradox však řeší již konstrukce námořních map. vzpomeň si, že vzdálenost na rovnoběžce odpichuješ na dané mapě dole a dle daného místa lodě, je skutečná odpíchnutá vzdálenost jedné úhlové minuty /1 NM/ RŮZNÁ.

Poledník je pomyslná spojnice pólů /v základu jich uvažujeme 360/, protože obvod dělíme 360°.Respektive 180, protože jsme si je pro jednoduchost rozdělili na dvě poloviny, východně a západně od Grinwich.
Po těchto poledníkách řekněme "poskakuje" slunce od E to W . Pohyb je samozřejmě plynulý. Tedy slunce urazí za hodinu 15° na kterékoli výšce /správně šířce/ poledníku.

Na rozdíl od zeměpisné šířky, což jsou rovnoběžky s rovníken a od rovníku směrem k pólu jich je 90, pokud je budeme nanášet po jednom stupni. Úhel svíraný osou /stře země a rovník/ a osou /střed země a pól/ má 90°. samozřejmě jednou na jih a jednou na sever. Obvod, faktická délka rovnoběžek, se od rovníku /který je nejdelší/ postupně zmenšuje.

Na závěr jedna poznámka. Dlouho jsem míval guláš /po zimní puze/ dát si ihned do kupy pojmy

zeměpisná délka, zeměpisná šířka, rovnoběžka, poledník, N, S, W, E

Vymyslel jsem si takovou pomůcku, s jejíž pomocí to dám okamžitě do správných vztahů.

zeptáš se zedníka
a/jak dlouhé drží poledne?
nebo
b/jak široké drží poledne?

a/ je samozřejmě dobře
Polední pauza má délku, nikoliv šířku.

Délka = zeměpisná délka = poledne = poledník = pomyslné čáry spojující póly, po kterých běží sluneční svit nebo chceš li, noční stín jež na kouli lépe vnímáš.Nejsou rovnoběžné, vypadají jako když nařežeš a loupeš pomeranč.Tedy směrem k pólům se zmenšuje vzdálenost mezi nimi.Počítáme je od 0° do 180°. V Grinwich začínáme, na západ mají značku /W/na výhod mají značku /E/.

zbytek je
šířka = rovnoběžky /hlavní uprostře je rovník/, jsou rovnoběžné s rovníkem a všechny navzájem. Dělí se na ty co jsou na severní polokouky,označujeme /N/ na ty, které jsou na jižní polokouli, označujeme /S/

Tomáši, já se rozkecal, promiň, toto vše již vůbec nepatřilo tobě, Jen, když jsem začal, tak jsem to již automaticky dával vše do souvislostí a doplnil o svoje dávné mnemotechnické pomůcky.
Omluva 99,99% uživatelům fora.
Ale pokud to jej jednomu pomohlo, nebylo to zbytečné.

Pepa
Naposledy upravil(a) Pepa dne pon bře 10, 2008 4:38 pm, celkem upraveno 6 x.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » pon bře 10, 2008 12:43 pm

Pepo a Palkite,

vcera a dnes jsem dukladne prostudiroval vase prispevky. Nemohu se zapojit do diskuze, protoze jsem v Praze, ale za hodinu odjizdim zpet do Brna a jeste dnes se pokusim do vasi zajimave diskuze prispet.

Tesim se
Uživatelský avatar
alffa
Site building team
Příspěvky: 3492
Registrován: úte led 16, 2007 1:00 am
Reputace: 2
Bydliště: LOĎ

Příspěvekod alffa » pon bře 10, 2008 3:02 pm

Pepa píše: jsem rád, že mám někoho do disluse ;)
Začínám mít pocit, že jsou naše /moje/ úvahy a výklady všem dávno jasné a považují je za opakování . Pepa


Ahoj Pepo,
také bych s tebou rád diskutoval ale nemám o čem.
Mám v tom všem ještě pořád pěkný guláš a tak pouze bedlivě sleduji co si tady povídáte.
Učím se, učím se, učím se !!! V.I.L :lol: P

Zatím jsem dle Tvého pečlivého výkladu, vypočítal pouze to,
že délka oběda CZ zedníka je minimálně 45° a nějaká ta ´.

Na školení bylo vše tak jasné. Nojo no. :hmm: Už bych mohl jít znova.
Ale neboj, to se poddá. Pak Tě proženu. :mad:
alffa
Uživatelský avatar
Pepa
moderátor
Příspěvky: 2656
Registrován: pát dub 14, 2006 9:03 pm
Reputace: 17

Příspěvekod Pepa » pon bře 10, 2008 4:50 pm

Alffo, pokud cokoliv není jasné, stačí říci. Dokáži to popsat jinými slovy.
Chce se to ale ptát, jinak tu budu psát něco, co je zbytečné.
Výpočet zeměpisné délky je jednodušší.
Začněme tím.
Nahoře ve vlákně máš můj postup, jež si hravě dokážeš dát do tabulky, pravý sloupec, vypočtené hodnoty "odstřihneš" a levý použiješ pro další výpočty.
Který z příkladů windwarda ti nevyšel?
čemu nerozumýš při výpočtu zeměpisné délky?
Pepa
Uživatelský avatar
palkit
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 22
Registrován: pon kvě 14, 2007 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod palkit » pon bře 10, 2008 6:49 pm

Nazdar Pepo

Když už diskus tak jak ma byt
Domnívám se, že vzdálenost na mapě odměřují na vertikálním kraji mapy a domnívám se, že proto, že rovnoběžky tedy ty zmenšující se kružnice na zemeguli jsou od sebe vždy stajně daleko. tj že 90° je 90°

a to s tim rovnikem jsem myslel:
reálný úhel mezi body na povrchu matičky se mnění s přibývající zem. šířkou k menšímu i když to díky projekci do mapy nevypadá i když jak u které.

Samozřejmně poledníky se jako sbíhající se povrchové křivky vždy postarají o rozdělení rovnoběžky na stajný počet dílů ? zda to jsou výpočtové úhly v navigaci???

slibuju že tě už nebudu zbytečně rozčilovat
jen mi to přišlo na rozum do diskus
Tomáš
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » pon bře 10, 2008 7:19 pm

Mezitim, co pracuji nad texty, chtel bych vas poprosit, abyste si pro pripadnou diskuzi o zvlastnostech map a o vztahu mezi tvarem zeme a Merkatorovou projekci presunuli do noveho vlakna, ktere si muzete zalozit. :) Abychom tu nemeli neporadek ve mereni sextantem.

windward
Uživatelský avatar
palkit
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 22
Registrován: pon kvě 14, 2007 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod palkit » pon bře 10, 2008 7:44 pm

OK už dám pokoj

a i když to vypadá mimo téma
Vypadá to, že SNO T je na cestě z Vladivostoku 1987 zdá se komplet 360USD takže až dorazí hurá na pořádná měření přes obědy
a snad i večer

Tomáš
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » pon bře 10, 2008 7:46 pm

Ja to vidim, ze si zalozime klub milovniku SNO-T. Dej urcite vedet, jak dorazi.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » pon bře 10, 2008 9:06 pm

Dobra, pratele navigatori.

Pojdme potrosku postoupime od teorie k praxi. Obratme se nyni na nejakou dobu od teoretickych uvah ke standardnim urednim postupum, ktere se rozebirali na skoleni. Ten, kdo na skoleni nemel moznost prijet, necht se pta. (Termin opakovani skoleni Zaklady astronavigace bude hotovy ve stredu. Jako vzdy si udelame hlasovani :) .)

Abych vam s uvazovanim nad problemem proc ve vypoctech delky "lita" 15°=1h pomohl, rozepisu reseni delky pro dva z mych prikladu. Pak postoupime dal.

Priklad cislo 1.

Nase delka je priblizne 15°E. To znamena, ze jsme v prvnim vychodnim casovym pasmu, tj. na lodi na vsech dohinach, hodinkach a na GPS plati a zobrazuje se cas prvniho vychodniho pasma. Protoze, jak spravne uvadi Pepa, Slunce dorazi na 15-ty polednik za 1 hodinu, lodni cas bude o jednu hodinu vetsi, nez na nultem polendiku (na Greenwichskem poledniku).

Vyresime vzorec:

lodni cas - casove pasmo = greenwichsky cas (GMT, nebo UT v almanachu), coz v cislech vypada nasledovne

12h09m48s - 01E = 11h09m48s GMT.

V Nautical Almanac (dale jen NA) dohledame greenwichsky hodinovy uhel GHA Slunce pro uvedeny svetovy cas GMT:

GHA=344°03´.7

Protoze GHA je mensi 360°, odecteme GHA od 360 a dostaneme delku. Z duvodu, ze GHA je mensi 360°, observovana delka bude vychodni.

Upresnim, ze uhel 360° je mistni hodinovy uhel Slunce LHA. Je tomu tak, protoze, jak vime ze skoleni, hodinove uhly telesa se pocitaji od okamziku jeho horni kulminace, a my jsme prave "chytali" kulminaci Slunce.

Vypocet vypada nasledovne:

LHA-GHA=delka

neboli

359°60´.0 - 344°03´.7 = 015°56´.3E

Zaver: observovana delka pozorovatele se rovna 015°56´E (zaokrouhlene na cele minuty), tj. stejne, jako v odpovedi k zadani.

Priklad cislo 3.

Tento priklad rozepiseme si ponekud jinak. Ja se pokusim ho rozepsat tak, jak jste ho nejspise resili sami. Vysledek by mel byt chybny. Pak vysvetlim, kde je zakopany pes.

Lodni datum je 28.05.2008. Lod je priblizne na 30° zapadni delky. Teoreticky toznamena, ze by na lodi mel platit cas druheho zapadniho pasma. (Cislo pasma budeme nadale oznacovat takto: N=02W.)

GMT=14h16m39s (protoze Slunce dorazi na 30° zapadni delky o dve hodiny pozdeji po tom, jak bylo na poledniku nultem).

Greenwichsky hodinovy uhel pro tento svetovy cas je GHA=042°20´.0 Protoze je vetsi 360°, delka musi byt zaporna a navic odecitat ho od 360° neni nutne.

Z uvedeneho vyplyva, ze observovana delka se rovna 042°20´W, coz je v rozporu se spravnou odpovedi, uvedenou v zadani.

----
Kde je tedy zakopany pes?. Je to jednoduche. Kdyz srovname vysledek, ktery jsme ziskali v chybnem vypoctu se spravnou odpovedi zjistime, ze mezi nimi je rozdil presne 15°. Protoze Slunce potrebuje 1h na prekonani techto 15°, muzeme predpokladat, ze jsme se proste zmylili v case. :)

Nyni zkusim polozit vam otazku: jak se mohlo stat, ze jsme se zmylili v case presne o jednu hodinu? :)

-----------------
Nevzdavejte to! Necht mate radost z toho, ze se vam podarila dobra vec!
Uživatelský avatar
palkit
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 22
Registrován: pon kvě 14, 2007 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod palkit » pon bře 10, 2008 10:36 pm

Nazdar

Asi jsem jelen leč jediné co mně napadá jako vysvětlení je nulté časové pásmo
už nevim a tak plácam

dam se podat
Tomáš
Uživatelský avatar
Pepik
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 58
Registrován: pát led 05, 2007 1:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod Pepik » pon bře 10, 2008 11:06 pm

No já to vidím takto:
- 0 poledník je uprostřed 0 časového pásma,tj. od 15E do 15W
- 1 časové pásmo od 15W do 45W ;)
- tzn. pro předpokládanou pozici 30W musím počítat s 1 časovým pásmem a ne 2 :D
- rozložení časových pásmem na mapě světa najdete v každém lepším atlase.....
Uživatelský avatar
palkit
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 22
Registrován: pon kvě 14, 2007 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod palkit » pon bře 10, 2008 11:52 pm

Ještě jednou

Dotaz na windwarda
vím, že je to drzost ale za pokus to stojí
nebyla by možnost jen tak pro formu uvolnit nějaký příklad k výpočtu i pro ostatní zhvězdná tělesa třeba tu polárku
vždycky když si připravuju cvičení tj počítám příklad po zpátku buď se zamotám a nebo už znám postup a ne ho zapomenout

díky
Tomáš
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » úte bře 11, 2008 6:48 am

Prvne k casovym pasmum.

Pepiku, ty mas vlastne pravdu, ale info potrebuje malinkatou opravu. V atlase zcela jiste najdeme, ze sirka casoveho pasma neni 30°, ale pouhych 15°. :) Proto nulte pasmo je od 7°30´E do 7°30´W, prvni zapadni pasmo je od 7°30´W do 22°30´W, druhe zapadni od 22°30´W do 37°30´W. Prostredni polednik pasma je vzdy kratny 15, proto ho lehce najdeme.

Sirka pasma nemuze byt 30°, protoze pasma jsou po jedne hodine. Pokud by sirka pasma byla 30°, pak cas v sousednich pasmech se lisil ne o jednu, ale o dve hodiny, protoze slunce potrebuje zrovna 2h na prekonani 30-ti stupnu.

Nyni ke spravne odpovedi. Mate naprostou pravdu: problem spociva vlastne v casovem pasmu. Presneji receno v kalendarnim datu. Ze zadani vime, ze observace byla provedena 28. kvetna 2008. To znamena, ze na lodi musi platit letni cas. :)

Vime, ze letni cas je utvoren tak, ze hodinky ukazuji o jednu hodinu vic, nez jak je tomu normalne. Spravny vypocet delky pro priklad cislo 3 bude vypadat nasledovne:

lodni cas minus 1h za letni cas a minus druhe zapadni casove pasmo je svetovy cas

12h46m39s - 1h - 02W = 13h46m39s GMT (pozor! zapadni pasmo ma zmanemko "minus", proto ho vlastne pricitame)

V tomto pripade GHA=27°20´.1, coz je vlastne rovnou observovana zemepisna delka.

Zkuste prosim se podivat na ostatni priklady, co nevychazely, zda uz to nahodou nebude v poradku. :)
Naposledy upravil(a) windward dne úte bře 11, 2008 8:13 am, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » úte bře 11, 2008 6:57 am

Tomasi,

chtel bych odpovedet na tvou otazku k uvolneni prikladu. Neni mi jasne, v cem shledavas nejakou tu drzost, nebo co... :)

Vse je prave naopak! Zrovna pracujeme na prikladech pro kulminaci. Za chvilku zde zverejnim specialni formular, ktery budete nadale pouzivat na sousi i na mori pro dany ucel. Bude to sveho druhu instrukce, jak spravne postupovat. Plus jeste osvetlim nejake drobnosti.

Dale prijde na radu formular pro Polarku a par prikladu. A pak jeste kratky popis pouzivani programu NavLight pro ostatni telesa s priklady.

Je to to, na co se ptas?

Roman
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » úte bře 11, 2008 8:12 am

Doplnek cislo 2 ke skoleni Zaklady astronavigace.

Na skoleni nekteri z vas se ptali, co nastane, kdyz nebudeme vedet cislo pasma?

Je to jiste pruser, ale uprimne receno mne absolutne nenapada, jak by se to mohlo stat. Nic mene pravdou je, ze umet vypocitavat cislo pasma je pro mnohe uckoly astronavigace nezbytne. Pustme se do toho.

Jiz vime, ze casova pasma jsou siroka 15°, pricemz prostredni polednik pasma je vzdy kratny 15. Pasmo je vzdy rozlozeno sedm a pul stupne "vlevo" a sedm a pul stupne "vpravo" od prostredniho poledniku pasma. Cislo pasma proto stanovujeme pomoci tohoto pravidla:

1. stupne predpokladane zemepisne delky rozdelime 15
2. kdyz ve zbytku dohromady s minutami predpokladane delky je mene, nez 7°30´, pak delitel je cislo pasma
3. kdyz ve zbytku dohromady s minutami predpokladane delky je vice, nez 7°30´, pak cislo pasma je delitel plus 1

Priklad 1 pro vypocet cisla pasma N.

- predpokladana delka 125°46´E
- 125° deleno 15 je 8 celych a nejaky zbytek
- zustatek od deleni delky cislem 15 je 5°46´, proto delitel je cislo pasma

Odpoved N=08E.

Priklad 2 pro vypocet cisla pasma N.

- predpokladana delka 074°12´W
- 074° deleno 15 je 4 cele a nejaky zbytek
- zustatek od deleni delky cislem 15 je 14°12´, proto cislo pasma je delitel plus 1

Odpoved N=05W.

---------------------
Par prispevku vys Pepa s Palkitem se zminovali o tom, ze casova pasma nesleduji presne vlastni teoreticke hranice. To je pravda. My resime tzv. astronomicka casova pasma, avsak realna casova pasma ne vzdy maji hranice presne podle poledniku. Je to videt na mape casovych pasem.

Pro ucely astronavigace neni dulezite, kde realna hranice pasma lezi. Je tomu tak proto, ze bud casove pasmo, dle ktereho jsou vase hodinky serizeny, znate, anebo jste se v tech pasmech ztratili a potrebujete nejake casove pasmo na hodinkach nastavit. Pak skutecna hranice pasma neni dulezita.

(Abych byl zcela presny, se zminim, ze vypocet casovych pasem je nezbytny pri praci s chronometrem, pokud nemate zadne jine zdroje casu. Kdyz si chronometry poridite, budeme muset otazku pasem rozebrat dopodrobna. :) )

----------------------
Na zaver nekolik prikaldu pro samostatnou praci. Uvadi se vzdy cislo prikladu; predpokladana delka; spravna odpoved.

Priklad 3; 157°49´E; N=11E
Prikald 4; 052°29´W; N=03W
Priklad 5; 171°26´E; N=11E
Priklad 6; 007°31´W; N=01W
Priklad 7; 007°29´E; N=00

------------------------
Pepo, nemohl bys prosim namalovat k tem pasmum nejaky obrazek? Nebo treba oskenovat. Nejede mi scanner. :)
Uživatelský avatar
Pepik
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 58
Registrován: pát led 05, 2007 1:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod Pepik » úte bře 11, 2008 9:30 am

Jasně že šířka pásma je15 st. a tedy na každou stranu od poledníku je to 7,5 stupně :-)
Holt už blbě vidím,veden okamžitým nápadem vidím v atlase 30 nepřemýšlím. Ono tam je stupnice po 30, každé druhé pásmo.
Jak s obrázkem popřemýšlím, ještě nevím jak to udělám.
Uživatelský avatar
teista
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 767
Registrován: úte srp 14, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Znojmo

Příspěvekod teista » úte bře 11, 2008 10:54 am

Ahoj, protože předpokládanou délku dělíme 15, musíme následně zbytek za desetinnou čárkou vynásobit 15, aby zbytek vyšel ve stupních.

takže: 157°49´
157:15=10.46
0,46*15=6,9°=6°54´+49´=7°43´
to je více než 7°30´ tzn pásmo je10+1
je to tak :? ?
Dík, teista
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » úte bře 11, 2008 2:21 pm

Teisto,

mas dobry postreh. :) Takto se da pocitat s kalkulackou. Zaokrouhlovat se musi aspon do tisicin, nejlepe do statitisicin, aby vysla spravna cisla.

157:15=10.46667
0.46667x15=7
zustatek 7°49´, tj. N=10+1

Zpusob popsany vyse v doplnku cislo 2, je standard pro vypocet z hlavy.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » úte bře 11, 2008 5:09 pm

Doplnek cislo 3 ke skoleni Zaklady astronavigace.

Pratele,

prave byl zverejnen formular pro vypocet souradnic pozorovatele na zaklade observace kulminace Slunce.

http://jachting.info/modules.php?name=D ... it&lid=155

Tento formular sleduje dva cile:

- ma slouzit jako mustr pro spravny vypocet
- ma doplnit znalosti, ktere jste ziskali na skoleni

Formular je volne seritelny. Je nutne si ho vytisknou tolikrat, kolik budete potrebovat, a pouzivat ho jak na sousi, tak i na mori.

Formular je zalozen na standardnim urednim postupu, tj. takovem, jak se to delalo v dobe pred GPS.

Nyni bych vas rad poprosil, abyste si tento formular vyzkouseli a polozili mne otazky. V patek odjizdim a rad bych vedel, ze za me nepritomnosti budete mit k praci dobrou pomucku.

Pro ozkouseni formulare muzete pouzit predchazejici priklady na kulminacni vypocty. Protoze formular obsahuje nektere nove prvky, uvadim ke kazdemu cviceni informaci, kterou budete pro pouzivani formulare potrebovat.

Dodatecne info k prikladum (cislo ; info o poloze Slunce vuci pozorovateli v okamziku kulminace):

Priklady 1-3; slunce bylo k Jihu od pozorovatele
Priklady 4-6; slunce bylo k Severu od pozorovatele


Tesim se na vase otazky.
Uživatelský avatar
palkit
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 22
Registrován: pon kvě 14, 2007 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod palkit » úte bře 11, 2008 7:57 pm

Nazdar

formulář je bezva jen jsem musel upravit vlastní postup který jsem si zažil při výpočtu dle kurzu s pomocí prstů a hlavy (drobnosti) nejdřív jsem prováděl opravy výšky slunce a deklinaci a pak počítal souřadnice vše v bloku hezky podle čtverečků.

no takhle to má fazónu a udělá se méně chyb člověk často na něco zapomíná.

Nicméně přeci jen dotaz????
diferent slunce a jeho dopočet nebo odpočet (hodnota z iterpol tabulek uplně v pravo) je asi zahrnut v přípravném odstavci výpočet deklinace slunce což.

a u těch příkladů jestli se nepletu tak komentář
Priklady 1-3; slunce bylo k Jihu od pozorovatele
Priklady 4-6; slunce bylo k Severu od pozorovatele
určuje že mněření bylo na severní a jižní polokouli

a k příkladům z dodatku 2 je to myšleno jako změna puvodních příkladů nebo jen cvičení na výpočet pásma
Tomáš
Uživatelský avatar
RadekS
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 253
Registrován: úte črc 10, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Žďár nad Sázavou

Příspěvekod RadekS » úte bře 11, 2008 10:44 pm

Mluvilo se tady o mapě časových pásem?


Obrázek]Mapa[/url]


Osobně si myslím, že je úplně jedno, v jakém jsem časovém pásmu. Důležité je vědět, jaký čas mám na hodinkách a aby byl pokud možno přesný. Když budu třeba u protinožců a na hodinkách budu mít SEČ, tak změřím kulminaci, (moje hodinky ukazují třeba půlnoc) vypočítám GMT -1 (-2) a mám po problému. Neni důležité znát lokální čas, ale vědět jak ze známého času udělám GMT.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » stř bře 12, 2008 8:17 am

palkit píše:formulář je bezva jen jsem musel upravit vlastní postup který jsem si zažil při výpočtu dle kurzu s pomocí prstů a hlavy (drobnosti) nejdřív jsem prováděl opravy výšky slunce a deklinaci a pak počítal souřadnice vše v bloku hezky podle čtverečků.


Pocitat pomoci prstu a hlavy - to je ta nejlepsi metoda. Ja to tak delam furt, protoze clovek pak ma prehled, co to vlastne "lepi". Na skoleni jsme pocitali v poradi jinem, nez jak je to ve formulari. Je v podstate jedno, zda prvne opravovat vysku, nebo zda prvne dohledavat souradnice v NA. Ja jsem to do formulare seradil tak, aby navigator mel nejaky ten vysledek ihned pro vlastni potechu. Uredni standard, o kterem jsem mluvil, spociva ne v poradi, ale ve zpusobu vypoctu. Zejmena specificke je to, ze nikde neni zadna algebra, coz je pro vetsinu lidi vice prehledne a lepe kontrolovatelne.

A nakonec, pomoci formulare postupujeme o neco dal, protoze jsou zde nove informace, ktere se tykaji vypoctu sirky.

palkit píše:diferent slunce a jeho dopočet nebo odpočet (hodnota z iterpol tabulek uplně v pravo) je asi zahrnut v přípravném odstavci výpočet deklinace slunce


Rikas to spravne, zbyva pouze potvrdit, co jsi rekl. Diferent je takove do cislo oznacene "deckem", pomoci ktereho se dela interpolace mezi dvema "vedlelehlymi" hodnotami deklinace. S diferentem jdeme do interpolacnich tabulek a v prislusne minute najdeme, jaky prirustek nebo ubytek deklinace odpovida danemu diferentu. Jinak receno, dohledame hodnotu opravy deklinace za dany diferent v dane minute. Opravu budeme pricitat k hodnote deklinace pro celou hodinu, kdyz v nasledujici hodine je deklinace vetsi, tj. stoupa. V opacnem pripade, kdyz cislo deklinace se v nasledujici hodine zmensuje, opravu odecitame.

Ja vim, ze to vsechno vis, ale popsal jsem to podrobneji pro pripad, ze by to nekdo potreboval.

Ke tve otazce. Deklinace (stejne jako hodinovy uhel) je nebeska souradnice. Abychom mohli spravne s cisly nakladat i do budoucna, je nezbytne prvne vsechny souradnice stanovit a teprve pak je k necemu pricitat nebo odecitat. Proto podle formulare prvne dohledame deklinaci pro dany konkretni cas a teprve pak ji pouzivame do vypoctu.

Ted nevim, zda jsem odpovedel na to, na co se ptas. Kdyz tak se zeptej jeste jednou. :)

palkit píše:a u těch příkladů jestli se nepletu tak komentář - Priklady 1-3; slunce bylo k Jihu od pozorovatele - určuje že mněření bylo na severní a jižní polokouli


A to je nesmirne zajimava otazka. Byl bych rad, kdyby odpoved na ni si precetli vsichni. Podivejme se na obrazek.

Obrázek

Pro jednoduchost a pro rychlost si pripustme kacirskou myslenku, sic ze Slunce neni na povrchu nebeske sfery, ale na povrchu zeme. (Jde na o jeho podhvezdny bod, abychom si to pripomneli.) V takovem pripade slunce v deklinaci 00° bude na zemi na rovniku v poloze a, v deklinaci 10N - v poloze b, v deklinaci 10S v poloze c.

Sirka pozorovatele 1 je takova, ze on je umisten na sever od jakehokoliv mista slunce. Proto uvidi slunce v kulminaci vzdy k jihu od sebe.

Pozorovatel v poloze 2 ma sirku mensi, nez deklinace sluce b, proto toto slunce uvidi k severu od sebe. Zaroven je jeho sirka vetsi, nez deklinace slunce a, proto toto slunce uvidi pozorovatel k jihu od sebe.

Obdobne je tomu i v ostatnich pripadech.

Odpoved na otazku je: zda pozorovatel uvidi teleso v kulminaci k severu nebo k jihu od sebe je zavisle na vzajemne poloze mista pozorovatele a podhvezdneho bodu telesa. Nebo, kdyz to preneseme spravne zpet na nebeskou sferu, pak je to zavisle na vzajemne poloze mista telesa na sfere a zenitu pozorovatele.

palkit píše:a k příkladům z dodatku 2 je to myšleno jako změna puvodních příkladů nebo jen cvičení na výpočet pásma
Tomáš


Priklady k dodatku 2 jsou mysleny jako samostatne priklady pro procviceni vypocitavani casovych pasem bez vazby na priklady predchozi.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » stř bře 12, 2008 8:22 am

RadekS píše:Osobně si myslím, že je úplně jedno, v jakém jsem časovém pásmu. Důležité je vědět, jaký čas mám na hodinkách a aby byl pokud možno přesný.


Mas naprostou pravdu. Je zcela lhostejne, jaky cas mame na hodinkach. Staci pouze vedet, na jake casove pasmo mame hodinky serizene.

Otazka pasma je dulezita v tom smyslu (kdyz nemame chronometry), ze zaprve GPS se do pasem prepina sama, za druhe, dkyz plujeme nekam dal, treba pres ocean, pasma prestavovat stejne je nutne na vsech hodinkach. Tak aby nedochazelo k omylum. :)

Dekuji za mapu casovych pasem.

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů