Toulky po Kornatských ostrovech

Popis zajímavých míst na Jadranu

Moderátoři: smike, vilma, Pepa

Uživatelský avatar
Libor
bez hodnocení
Příspěvky: 8196
Registrován: úte lis 08, 2005 1:40 pm
Reputace: 47
Kontaktovat uživatele:

Toulky po Kornatských ostrovech

Příspěvekod Libor » čtv lis 24, 2005 9:01 am

Národní park Kornati

Když byl v roce 1980 vyhlášen národní park Kornati (tehdy jako pátý jugoslávský národní park), stál před jeho pracovníky obrovský úkol vytvořit veškeré podmínky pro ochranu parku a pro jeho správu a zajistit jeho využívání tak, aby nebyly ohroženy záměry, které vedly k jeho vyhlášení. Za tím účelem byla postupně budována organizační a materiální základna pro rozvoj cestovního ruchu a sportovních aktivit v národním parku, které by nenarušovaly přírodu, unikátní svět fauny i flóry na ostrovech i v moři, geologické, geomorfologické, krajinotvorné a další prvky. Ještě v 90. letech se však potřebné podmínky teprve vyvíjely.

V posledních letech rozvoj organizační základny, materiální infrastruktury a informačních zdrojů natolik pokročil, že zde může strávit nezapomenutelnou dovolenou každý - jachtaři, sportovní rybáři, potápěči nebo prostě jen turisté-milovníci přírody. Správa národního parku Kornati sídlící na ostrově Murteru funguje též jako informační centrum a jako středisko pro přijímání návštěvníků i organizaci pobytů na Kornatech. Uvnitř parku byly vybudovány tři recepce pro příjem rekreantů, vybavené restauracemi, směnárnami, jsou tu dva přístavy pro jachty-mariny, které poskytují veškeré služby jachtařům (marina Piškera je na ostrově Panitula u Piškery, druhá je na ostrově Žut v Kornatech, ale již mimo území národního parku).

Kornatské ostrovy
Kornatské ostrovy jsou součástí Severodalmatské ostrovní skupiny, rozkládající se mezi ostrovy Dugi otok na severozápadě, Žirje na jihovýchodě, Pašmanem, Vrgadou a Murterem na severu a severovýchodě. Na západě je omývá volné moře. Jejich převážná část je součástí národního parku Kornati, který zahrnuje přibližně stovku ostrovů, ostrůvků a útesů. Rozkládá se celkem na ploše 223 km2, z toho pevninská, resp. ostrovní část činí 50 km2, zbytek tvoří přilehlé moře.

Kornatské ostrovy, které byly ještě před desetitisíci lety součástí pevniny, jsou složeny převážně z vápenců, méně již z dolomitů. Jejich povrch je díky agresivitě moře a klimatu zkrasovělý, zvětralý, a tím většinou dost obtížně průchodný. Na několika chráněných místech vznikla rozpadem vápence úrodná půda-červenice (terra rossa), využívaná zemědělsky dodnes. Převládá kamenitý terén s velmi řídkým porostem, místy je holokras; jen asi 5 % je zemědělsky obhospodařováno (na poljích s červenicí se pěstuje vinná révy, fíkovníky, olivovníky, višně).

Ostrovy byly v minulosti již od prvního tisíciletí našeho letopočtu obydleny (nálezy ilyrského, římského i starochorvatského osídlení). V minulosti však nebyly ostrovy tak holé jako dnes. Byly tu i dubové lesy a vždyzelený porost z keřů a bylin. V 18. stol. místní obyvatelé ve snaze rozšířit zemědělskou půdu a získat kvalitnější pastvu pro ovce, které se zde odedávna chovaly, vyžďářili rozsáhlé plochy, na kterých pak pěstovali i kulturní plodiny. Jednotliví majitelé pozemků si ohrazovali svá políčka, vinohrady a pastviny suchými zídkami z vápencových kamenů sebraných v okolí. Jen na největším z ostrovů, na Kornatu, jich dodnes zůstalo kolem 68 km a jako před staletími oddělují pozemky jednotlivých majtelů půdy převážně z Murteru a Betiny na ostrově Murter a z ostrova Dugi otok. Tyto zídky mají též za úkol zabraňovat přecházení ovcí z pastviny jednoho majitele na pastviny jiných a chránit zasazené kultury před povětrnostními vlivy. Žďáření se však mnohdy vymklo z rukou a tak lehly popelem celé rozsáhlé plochy bez větší naděje na to, že by se zase vzpamatovaly. Rozšíření počtu ovcí a především chov koz pak zkázu dokončily. Obyvatelé se postupně vystěhovávali, chov ovcí, byť v menším rozsahu, však zůstal na Kornatech zachován; ovce se sem přivážejí koncem jara na celé léto z ostrova Murter a Dugi otok a pasou se tu celé léto docela samy. Jsou tak skromné, že i svou žízeň hasí většinou mořskou vodou. Po létě si je majitelé zase odvážejí domů. Každoročně se takto stěhuje kolem 2 500 ovcí. Majitelé políček sem prakticky přijíždějí jen na sklizeň plodů. V posledních letech sílí pokusy rozšířit pěstování ovoce, vinné révy a dalších plodin a částečně opět ozelenit ostrovy. Nejvíc obhospodařovaných ploch je na největším ostrově, na Kornatu.

Přirozeným zdrojem obživy zdejších obyvatel byl po staletí rybolov. Bohatá loviště sice umožňovala dobré úlovky, ale náklady na rybářské náčiní a na rybářské lodi, jakož i požadovaný podíl vlastníků lodí na úlovku byly tak vysoké, že rybolov nemohl zdejší chudé rybáře uživit. K tomu ještě přistupovaly daně z úlovku, takže mnozí zdejší obyvatelé viděli jako jediné možné řešení vystěhování.

Ostrovy nemají kvůli svém vápencovému podloží žádné vodní toky. Dešťovou vodu obyvatelstvo zachytávalo a dodnes zachytává v nádržích zvaných gustirne. V přírodě se dešťová voda samovolně shromažďuje v přirozených sníženinách terénu. Tato místa se nazývají lokve a lze je najít na několika ostrovech, např. na Kornatu, Lavse, Ropotnici a j. Většinou je v nich brakická voda. V současné době se pitná voda dováží do cisteren např. na ostrově Ravni Žakan, Lavsa a dalších. Do velkých nádrží se shromažďuje dešťová voda.

Podnebí je celoročně dost mírné, zejména na chráněných místech mezi drobnými ostrůvky, kde se projevuje blahodárný vliv mírného větru, maestralu. Nebezpečná bóra je tu celkem neznámým jevem.

Přírodní zajímavosti
Hlavní z Kornatských ostrovů je zdejší zvláštní, bizarní příroda a podivuhodné moře kolem ostrovů. Je proslulé svou nádhernou modrou barvou - podle svědectví kosmonautů právě moře kolem Kornatů má při pohledu z kosmu nejintenzivnější modrou barvu ze všech světových moří a oceánů. A právě kontrast této modře a šedobílé barvy ostrovů, které z ní vystupují, přispívá k mimořádnému kouzlu a působivosti zdejší scenérie.


Návštěvníka Kornatů upoutají zejména některé přírodní pozoruhodnosti. Patří k nim především impozantní útesy Mali a Veli Rašip (proti zátoce Vrulje na Kornatu), neméně působivé jsou i útesy na ostrůvky Mana. V příkrých stěnách ostrůvků Mali a Veli Obručan jsou zvláštní prohlubeniny. Ostrůvek Klobučar o rozloze jen 10 hektarů vyniká nejvyšší (82 m), prakticky kolmou skalní stěnou, spadající přímo do moře. Ostrov Mrtvac zaujme zvláštními prohlubeninami ve skalní stěně, připomínajícími lidské lebky.

Ostrůvky Klobučar, Kasela a Gustac tvoří s okolním mořem jednu ze tří přísných rezervací (další jsou ostrov Purara s přilehlým mořem v jihovýchodní části národního parku a ostrovy Mali a Veli Obručan spolu s ostrovem Mrtvac v jihozápadní části národního parku. Na ostrovy v přísných rezervacích je zákaz vstupu a v moři je zákaz potápění a rybolovu.

Zvláštním geologickým, hojně navštěvovaným útvarem je tzv. Magazinova Škrila nebo též Vela Ploča (= Velká deska) na ostrově Kornat. Je to strmá plošina o rozměrecch 70 m x 30 m a se sklonem až 40 stupňů. Chodit po ní umožňuje erozí zdrsněný vápencový povrch.

Na ostrovech se návštěvník setkává s mnohými krasovými útvary, jako je např. sto metrů dlouhá jeskyně Stiniva na severní straně ostrova Kornat, sloužící v letním žáru jako vítaný úkryt ovcím;, rybáři ji používají jako útočiště před nepohodou.

Pamětihodnosti

Z pozůstatků starého osídlení je několik velmi zajímavých. K nejznámějším patří na ostrově Kornat trosky byzantské pevnosti zvané Tureta nebo též Toreta nad druhým největším a nejúrodnějším poljem Kornatských ostrovů - Taracem. Předpokládá se, že pochází z antiky nebo z raného středověku. Nav?šěvuje se spolu s další pamětihodností na této lokalitě, kostelíkem P. Marie z Tarcu (Gospa od Tarca) na úpatí kopce. Skromný kostelík byl postaven ve středověku na pozůstatcích raně křesťanského kostela, o němž se někteří vědci domnívají, že byl součástí kláštera Sta Maria de Insula. Vždy první neděli v červenci se tu již po staletí koná mariánská pouť se slavnostní bohoslužbou, na niž se sjíždějí na stovkách člunů a lodí obyvatelé z široka daleka.

Do ještě mnohem starší doby, do starověku, patří zbytky antické venkovské usedlosti na ostrově Piškera a římských salin v zátoce Šipnate na ostrově Kornat a a na ostrově Lavsa. V mělkém průlivu Mala Proversa v severozápadním cípu národního parku jsou dobře viditelné pozůstatky rozsáhlé římské budovy. Její původní krásná mozaika byla přenesena do Archeologického muzea v Zadaru.

Po ostrovech jsou rozesety četné bunje nebo též kažuni či poljarice, což jsou jednoduché, z místního kamene nasucho postavené nizoučké chyše kruhového půdorysu, které si stavěli od nepaměti pastýři jako úkryt před nepohodou pro sebe a své ovce a které navazovaly na prastarou ilyrskou tradici.

Středověkou zástavbu dokládají některé dochované domky (dnes většinou ve zříceninách), které rovněž vycházejí z ilyrské tradice. Též jsou z lomového kamene, ale jsou již vyšší a jsou kryty kamennými deskami.

Pohyb po ostrovech však není jednoduchý, velmi jej znesnadňuje zkrasovělý povrch s četnými škrapy. Poměrně nedávnou minulost připomíná mariánský kostelík Gospa na Piškeri na ostrově Piškera (dříve Jadro) z poloviny 16. stol. Za druhé světové války sloužil tento kostelík partyzánům jako polní nemocnice pro lehčeji raněné; vážněji ranění byli posíláni přes ostrov Vis do jižní Itálie.

V zátoce Vrulje (též Vruje) na ostrově Kornat se zase opravovaly lodě jugoslávského národněosvobozeneckého námořnictva. Opravna zůstala utajena nejen před nacisty a jejich pomocníky, ale nevěděli o ní, díky svéráznému bezpečnostnímu opatření, ani obyvatelé sousedních lokalit. Jakmile totiž hlídky objevily blížící se nepřátelskou loď nebo letadlo, byla opravovaná plavidla urychleně potopena na velmi mělké dno zátoky. Když byl vzduch zase čistý, partyzánští potápěči plavidla opět vytáhli a pokračovalo se v opravě.

Ostrovy Kornatského souostroví
Jedním z nejnavštěvovanějších ostrovů souostroví je ostrov Kornat, který je největší a dal skupině jméno. Jeho zátoky, např. Stiniva nebo Uvala od Opata, Donji Statival či Mala Lupeška nabízejí příjemné koupání v půvabné přírodní scenérii a jachtařům možnost kotvení. Všechny se nacházejí na vnitřní, k pevnině obráceném pobřeží ostrova. Jsou poměrně hojně navštěvovány.

V severní části Kornatu se rozkládají pod vrchem Stražica lesy zvané Crnika (tvoří je dub cesmínový, místně zvaný crnika).

V severozápadním cípu Kornatu byla v zátoce Tomasovac v osadě Špraljin stan vybudována recepce s nabídkou služeb zejména pro ty návštěvníky národního parku, kteří přijíždějí od severozápadu. Kromě nabídky stravování v restauraci, ubytování pro robinzonské pobyty na ostrovech, kotviště pro jachty a telefonního spojení je tu i možnost doplnit si zásobu pitné vody a zbavit se odpadků.

Vyhledávaným malým přístavem bývá Lučica na vnější straně Kornatu, v jejíž blízkosti je Tarac, největší krasové polje na Kornatech, zemědělsky s úspěchem využívané. Sousední zátoka Kravljačica (či též Kravjačica) má velkou cisternu pitné vody a spolu s další zátokou Strižnja (či též Stržnja) nabízí sezónní možnost ubytování v jednoduchých domcích. Od Strižnje vede cesta do vnitrozemí ostrova k pozoruhodnému krasovému útvaru Magazinova Šrila, popsanému již výše.

V následující zátoce Vrulje (či Vruje), kde je největší osada souostroví (asi 50 obytných stavení), je další recepce národního parku s obdobnou nabídkou služeb jako v recepci v zátoce Tomasovac. Návštěvníkům může sloužit i největší ubytovna, která patří správě národního parku a je využívána podle potřeby, Je tu zajištěno i zásobování základními potřebami. Jsou tu též kontejnery na odpadky. Osada leží u největšího krasového polje souostroví, zvaného Trtuša. Tato úrodná lokalita byla nově osázena vinnou révou, olivovníky a fíkovníky, kterým se na zdejší červenici velmi dobře daří. Lze říci, že místo má i tradici oblíbeného letoviska - v 60. letech minulého století tu bylo dosti rozsáhlé prázdninové městečko francouzského Clubu Méditeranée s jeho lehkými typizovanými chatkami. Ty však dlouho nevydržely podnebí Kornatů v zimních měsících. Název osady Vrulje souvisí s prameny u obce. Právě v zátoce Vrulje byla, jak výše uvedeno, partyzánská opravna lodí.

Druhý největší ostrov národního parku, Piškera (dříve Jadro), patří k velmi pustým a nehostinným místům archipelagu - je tu jen 0,1 % obdělávané půdy. Měl vždycky význam spíš jako rybářské středisko. Na Piškeře a na sousední Panitule je několik hlubokých přírodních nádrží s brakickou vodou. Na Panitule, oddělené jen pár metrů širokou úžinou od Piškery, je marina - přístav pro jachty, který se jmenuje Piškera.

Jihovýchodním sousedem Piškery je ostrov Lavsa s nejbezpečnějším přístavem v souostroví. V sezóně jen stěží může přijmout všechna plavidla, která zde chtějí kotvit. Na ostrově je poměrně dost obdělávané půdy. Lavsa se počítá mezi nejmalebnější ostrovy na Kornatech. Velmi pěkné koupání. S Lavsou východním směrem sousedí jedna z přírodních rezervací v rámci národního parku, ostrov Klobučar a ostrůvky Kasela s Gustac. Klobučar má nejvyšší útes na celých Kornatech. V okolním moři je zákaz potápění a dalších aktivit.

Ještě dále na východ leží nejživější místo národního parku, velmi malebný a navštěvovaný ostrov Ravni Žakar, kde je recepce národního parku, restaurace, směnárna, poměrně značná ubytovací kapacita, cisterna s užitkovou i pitnou vodou), telefon, kontejnery na odpadky atd. Zde je také hraniční přechod, jakož i jeden ze dvou registrovaných kempů na ostrovech (20 míst).

Od Ravného Žakanu na jih se rozkládá Purara, nejpozoruhodnější přírodní rezervace národního parku. Zahrnuje ostrůvky Vela a Mala Purara a několik útesů. Je to velmi cenná floristická a ornitologická rezervace, která je nejkrásněj?í zjara, když kvetou zdejší chráněné rostliny. Kromě flóry a ornitofauny je tu domovem i mnoho dalších živočichů, např. 69 druhů motýlů, několik druhů ještěrek, pavouků a dalších druhů. Je však zákaz vstupu na tyto ostrovy a útesy i veplutí do mořského pásu kolem nich ve vzdálenosti 500 metrů od jejich břahů.

V severovýchodním cípu národního parku stojí za návštěvu nevelký ostrov Smokvica Vela, ležící ze všech ostrovů národního parku nejblíže k pevnině. Své jméno dostal podle fíkovníků (chorvatsky smokva), kterých tu roste značný počet. Smokvica má ze všech kornatských ostrovů nejvíce obdělávané půdy - 26 %. Zdejší fíky a olivy jsou vyhledávanou plodinou na trhu.

Ostrovy či spíše ostrůvky,ležící na severozápad od Piškery ve vnějším pásu, jsou známy především svými přírodními, vesměs geomorfologickými zvláštnostmi a bizarností svých útesů a stěn, např. Veli a Mali Rašip aj. Výjimku tvoří ostrov Levrnaka, třetí největší v národním parku. Jeho zátoka Anica na vnitřní straně ostrova, hluboká 22 metrů, je ideálním kotvištěm. Možnost stání jachet. Je tu restaurace a kemp, kterého využívají hlavně potápěči. A je tu i druhý registrovaný kemp v rámci národního parku, jeden je v Ravném Žakaru. Zátoka Lojena na vnější straně patří se svou oblázkovopísečnou pláží k nejkrásnějším a nejvyhledávanějším místům na koupání. V blíkosti jsou dva rybářské domky s cisternami. Z kopce Veli vrh (117 m) se naskytá mimořádně široký výhled na archipelag (turistická stezka). Blízké ostrůvky Veli a Mali Obručan a jejich okolní útesy jsou další přísnou rezervací národního parku.

Místní zvláštnosti
Pro snazší orientaci na mapě i v různých informačních materiálech upozorňujeme na to, že mnohá místa na Kornatech - ostrovy, útesy, zátoky a osady mají dvě celkem běžně používaná jména. Jedno z těchto jmen bývá ve spisovné formě, druhé v dialektu, ale může jít i o starou a novější formu jména. Např. se uvádí jak název Vrulje, tak i Vruje, Kravljačica i Kravlačica, Piškera i starý název Jadro apod.

Místní nářečí se však neprojevuje jen v toponymech: často se používá označení stan, v plurálu stanovi. Byla to obydlí, domky, které si na Kornatech na mnoha místech v zátokách i ve vnitrozemí stavěli majitelé zdejších pozemků, aby se v nich mohli ubytovávat při polních pracích, při sklizni plodin, při občasné kontrole stavu ovcí, při jejich dovezení a odvozu zpět na pevninu, nebo i při občasném rybaření. Domky jsou dnes většinou upraveny pro ubytování turistů, některé byly změněny v restaurace, část slouží pro robinzonské pobyty. S názvem stan ve spojení se jménem původního majitele je možno se setkat i dnes (např. Špraljin stan).

A ještě jednou zvláštností vyniká zdejší nářečí: místní, občasní obyvatelé nazývají sami sebe Kurnatari (jiný název se nepoužívá), tedy místním dialektem "obyvatelé Kornatů".

Jachting na Kornatských ostrovech

Jachtaře lákají na Kornaty projíždky jejich labyrintem ostrovů a ostrůvků, průlivů a úžin, nádherně vyhřátých sluncem a svádějících ke koupání a k provozování vodních sportů. Jachtaři tu nemají problémy se zrádnými a nebezpečnými větry, především s bórou (burou). Vane tu většinou příjemný maestral.

Mariny, tedy jachtařské přístavy, jsou na Kornatech dvě - jedna na ostrově Panitula těsně proti ostrovu Piškera - Marina Piškera, druhá - Marina Žut je na ostrově Žut, tedy již mimo hranice národního parku. Právě tato marina se pokládá za jednu z nejlepších na celém Jadranu. Poskytuje jachtařům nejen všechny standardní služby, ale má také renomovanou a v Evropě ceněnou potápěčskou školu, poskytující odbornou výuku všech stupňů. Oba přístavy mají i velké sběrače na užitkovou vodu a cisterny s dováženou pitnou vodou, takže se jachtaři mohou zásobit podle potřeby.

Jachty mohou kotvit na mnoha místech na Kornatech; pokud však jachtař chce zůstat na Kornatech přes noc, musí se rozhodnout buď pro marinu nebo pro některou ze zátok, které jsou přesně stanoveny (např. zátoka Gornji Statival, Donji Stiniva, Mala Lupeška, Šipnate, Ravni Žakan, Vela Smokvica, ale i některá další místa).


Kornati - vstupné po celý rok (ceny v kunách)
dospělí - jednotlivci (pokud je vstupenka zakoupena uvnitř národního parku) 80,-
dospělí - jednotlivci (pokud je vstupenka zakoupena na prodejních místech mimo hranice národního parku - v cestovních agenturách, charterových společnostech apod.) 50,-
děti od 7 do 14 let polovinu
děti do 7 let zdarma
dospělí v organizované skupině 40,-
žákovské a studentské exkurze, organizované skupiny důchodců 15,-
potápěčské povolení na osobu a den (zahrnuje i vstupné),
individuální potápění není v n.p. Kornati dovoleno!
potápění ve skupině (organizované návštěvy) 150,-
povolení k rekreačnímu rybolovu na osobu a den (zahrnuje i vstupné)
rybářský lístek pro národní park na osobu a den 150,-


Čerpáno ze stránek NP Kornati: www.kornati.hr
Naposledy upravil(a) Libor dne sob čer 16, 2007 9:57 am, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
ficcus
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1506
Registrován: stř pro 28, 2005 7:02 pm
Reputace: 0
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Toulky po Kornatských ostrovech

Příspěvekod ficcus » pát pro 30, 2005 12:10 pm

Z celých Kornat se mi nejvíce líbí barmanka v Sali na Dugi Otoku (bar hned na nábřeží). Fakt šťabajzna. Je si toho vědoma a svým nakrucováním dráždí sexuálně abstinující námořníky 8)
Uživatelský avatar
Libor
bez hodnocení
Příspěvky: 8196
Registrován: úte lis 08, 2005 1:40 pm
Reputace: 47
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Libor » sob čer 16, 2007 9:21 am

KORNATI

Kornati - individuální vstupné za plavidlo (ceny v kunách):

délka plavidla, vstupenka zakoupená mimo hranice národního parku, vstupenka zakoupená v národním parku
    do 9 m(nebo do 29 stop)...... 120...... 200
    9 - 11 m(nebo 30 - 34 stop)..... 150..... 250
    11 - 14 m(nebo 35 - 46 stop)..... 200..... 300
    14 - 18 m(nebo 47 - 59 stop)..... 240..... 400
    18 - 25 m(nebo 60 - 82 stop)..... 330..... 550
    přes 25 m(nebo přes 83 stop)..... 450..... 750


Kornati - skupinové vstupné na osobu a den (ceny v kunách):

návštěvy organizované subjekty, které mají povolení správy NP Kornati k organizování výletů 40
návštěvy organizované subjekty, které výše zmíněné povolení nemají 80
děti od 7 do 14 let polovinu
děti do 7 let zdarma
žákovské a studentské exkurze, organizované skupiny důchodců (občané Chorvatska) 15

Kornati - potápěčské povolení na osobu a den (ceny v kunách):
Zahrnuje i vstupné.
Individuální potápění není v NP Kornati dovoleno!
návštěvy organizované subjekty, které mají povolení správy NP Kornati k organizování potápěčských výletů 150
návštěvy organizované subjekty, které výše zmíněné povolení nemají 300


Kornati - povolení k rekreačnímu rybolovu na osobu a den (ceny v kunách):

povolení zakoupené mimo hranice národního parku 150
povolení zakoupené v národním parku 300


Čerpáno ze stránek NP Kornati: www.kornati.hr

Místa kde lze zakoupit vstupenky:

Maríny

Marina Betina
Nikole Skevina b.b., 22244 Betina
Tel. +385 22 434 497; Fax. +385 22 434497
Marina-betina@si.htnet.hr

Marina Kornati Ilirija
Setaliste kneza Branimira 1, 23210 Biograd n/m
Tel. +385 23 383 800; Fax. +385 23 384 500
marina-kornati@zd.htnet.hr

Marina Hramina Murter
Put gradine b.b., 22243 Murter
Tel. +385 22 434 411; Fax. +385 22 435 242
info@marina-hramina.hr

Marina Kremik Primosten
Splitska 24, 22202 Primosten
Tel. +385 22 570 068; Fax. +385 22 571 142

Marina Frapa
Uvala Soline b.b., 22203 Rogoznica
Tel. +385 22 559 932; Fax. +385 22 559 932
marina-frapa@si.t-com.hr

NCP marina Mandalina
Obala Jerka Sizgorica 1, 22000 Sibenik
Tel. +385 22 312 999, +385 22 312 977
Fax. +385 22 312 988
ncp@ncp.hr
www.ncpcharter.hr
Tankerkomerc marina Zadar
Ivana Mestrovica 2, 23000 Zadar
Tel. +385 23 332 700; Fax. +385 23 333 917
tankerkomerc@tankerkomerc.htnet.hr
Charterové společnosti

Euronautic charter
Marina Kornati, 23210 Biograd n/m
Tel. +385 23 385 205
Fax. +385 23 386 164
roland@euronautic.cc
www.euronautic.cc

Jarusica charter
Put gradine b.b., 22243 Murter
Tel. +385 22 434 776; Fax. +385 22 434 775
jarusica@si.htnet.hr

Adriatic Charter
Zlatna luka, 23206 Sukosan
Tel. +385 23 394 452; Fax. +385 23 393 696
info@adriatic-charter.com

Asta yachting
Zlatna luka, 23206 Sukosan
Tel. +385 23 316 902
Fax. +385 23 316 765
asta-yachting@zd.htnet.hr

Meridijan charter
Zlatna luka, 23206 Sukosan
Tel. + 385 23 393 520; Fax. + 385 23 39449
info@meridijan.hr

Ostaní

T.O. Trinaestica-13
Ulica kneza Domagoja 3, 23210 Biograd n/m
Tel/fax. +385 23 383 219

S.k. Gaun Kaprije
Zapadna obala b.b., 22 235 Kaprije
Tel/fax. +385 22 449 705

NP Kornati
Butina 2; 22243 Murter
Tel. +385 22 435 740
Fax. +385 22 435 058
kornati@kornati.hr
Uživatelský avatar
Pepa
moderátor
Příspěvky: 2646
Registrován: pát dub 14, 2006 9:03 pm
Reputace: 11

Příspěvekod Pepa » sob čer 16, 2007 1:11 pm

Ahoj

Jinak řečeno, když to posčítáš za 12m loď a 8 lidí na palubě a samozřejmě placeno na místě, není se co divit, že má jeden kousek k infarktu. Proto také polivina lodí bere Kornaty většinou venkovní stranou z moře a občas do Kornat jen na chvíli zabočí, doufaje, že je lítačka nechtí. Pozor, když na noc skončíte v ACI marině Piškera /na Kornatech/ ty taxy vám bez uzardění automaticky napočítají ke standardní ceně za marinu.
Naposledy upravil(a) Pepa dne sob čer 16, 2007 3:32 pm, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Libor
bez hodnocení
Příspěvky: 8196
Registrován: úte lis 08, 2005 1:40 pm
Reputace: 47
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Libor » sob čer 16, 2007 2:10 pm

No já to pochopil tak, že dříve se platilo za osobu a teď se platí za loď.
Když nebyla plně obsazená, asi málo vydělali.. :D
Uživatelský avatar
alffa
Site building team
Příspěvky: 3492
Registrován: úte led 16, 2007 1:00 am
Reputace: 1
Bydliště: LOĎ

Příspěvekod alffa » sob čer 16, 2007 2:38 pm

Já zase tak: kdo může, ať se tam mrkne ještě letos.
Příští rok budou za ty KORNATI vybírat už rovnou na hranicích. :lol:
Uživatelský avatar
George
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 26
Registrován: sob led 06, 2007 1:00 am
Reputace: 0

Kornati

Příspěvekod George » sob čer 16, 2007 10:41 pm

Bez povolení bych tam radši nevplouval. Foto září 2006.

Obrázek

Obrázek
Uživatelský avatar
Baharis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 7534
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 52

Příspěvekod Baharis » ned čer 17, 2007 2:31 pm

Otázka placení v Kornatech je pro mě už dlouho záhadou. Neustále jsem přesvědčován, že pokud Kornatama jen proplouvám, tak platit nemusím. A proplouvám jimi skoro pokaždé, vnitřkem od Katiny po Velu Smokvicu, nebo obráceně. Zatím bez problémů. Jen když posádka zatoužila přespat v Telašcici (jiný park), zaplatili jsme 100 lasiček na osobu. A když jsme jednou předloni vyplouvali z Kornat mezi ostrovy Kornat a Vela Smokvica, byla tam u břehu zakotvena loď "Kornaty" a vyráželi z ní na gumáku za loděma, co vplouvali dovnitř. Nás si nevšímali.
Pak ještě kamarád si usmyslel, že se na Kornatech vykoupe a spustili kotvu. To je taky hned zkasírovali. Jinak nevím o nikom, že by za proplutí platil. Je tu dost registrovaných lidí. PLATIL NĚKDO ZA PROPLUTÍ KORNATY???
Uživatelský avatar
Richard
věčný začátečník
věčný začátečník
Příspěvky: 634
Registrován: pon bře 06, 2006 9:53 pm
Reputace: 17
Bydliště: Metylovice

Kornaty

Příspěvekod Richard » ned čer 17, 2007 3:56 pm

Za proplutí (mnohanásobné) přes Kornaty jsem neplatil. Jinak je to při zakotvení ... zde je jediná šance - zakotvit (např. na Lavse) pozdě večer, kdy už je vybráno. Také před sezonou a po ní se občas podařilo pobývat bez placení.
Uživatelský avatar
Wlady
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 616
Registrován: ned led 21, 2007 1:00 am
Reputace: 4
Bydliště: Praha

to Libor

Příspěvekod Wlady » ned čer 17, 2007 7:23 pm

Ahoj.
Za poslední tři roky jsem proplouval několikrát a nikdy neplatil, ale ani nekotvil.
Wlady
Uživatelský avatar
Libor
bez hodnocení
Příspěvky: 8196
Registrován: úte lis 08, 2005 1:40 pm
Reputace: 47
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Libor » ned čer 17, 2007 10:08 pm

To Baharis
Opravdu 100 lasiček do NP Telaščica? V roce 2004 jsem platil 40 a dnes jsem to hledal na webu a všude bylo 40. Možná mají staré data. Nebo je to jinak? Nebylo těch 100 na Kornati?
Uživatelský avatar
Baharis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 7534
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 52

Příspěvekod Baharis » pon čer 18, 2007 8:55 am

Já ty ceníky Libore nestudoval, ale bylo to za noční stání na bójce v Telaščici. Já spal, mě neviděli, mladý ještě neměl 17, tak platili dva dospělí po 100 kunách.
Uživatelský avatar
Bilardos
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 789
Registrován: pon zář 18, 2006 10:54 am
Reputace: 0
Bydliště: Uherský Brod

Příspěvekod Bilardos » pon čer 18, 2007 9:03 am

Baharis píše:Já ty ceníky Libore nestudoval, ale bylo to za noční stání na bójce v Telaščici. Já spal, mě neviděli, mladý ještě neměl 17, tak platili dva dospělí po 100 kunách.

Po nás chtěli letos (v květnu) 50kn na osobu. Denis se jim snažil vysvětlit, že platíme za 3, ale při 4 lidech na palubě to neprošlo. Tak jsme platili za 4. Pátý byl v tu dobu schovaný...
Uživatelský avatar
Baharis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 7534
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 52

Příspěvekod Baharis » pon čer 18, 2007 9:31 am

Všem se hluboce omlouvám a sypu si hlavu popelem......
Uvědomil jsem si, že tuto plavbu mám na stránkách zaznamenanou v "Lodním deníku", nedalo mě to a nakoukl tam. Bylo to jak píše Bilardos, 50,- lasiček na osobu. :oops: :oops: :oops:
Uživatelský avatar
Denis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 6976
Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
Reputace: 60
Bydliště: Bratislava

Příspěvekod Denis » pon čer 18, 2007 5:40 pm

Bilardos píše:Po nás chtěli letos (v květnu) 50kn na osobu. Denis se jim snažil vysvětlit, že platíme za 3, ale při 4 lidech na palubě to neprošlo. Tak jsme platili za 4. Pátý byl v tu dobu schovaný...

Ja som s ním len žartoval, keď sa k nám privalil na gumáku vo veselej nálade, tak som mu na otázku za kolkých budete platiť povedal svoje prianie že za troch. Pripadalo mu to vtipné, zasmial sa a prehlásil že musíme platiť za štyroch. To sa mi zdala dobrá dohoda a pristal som na to. To že bol piaty člen posádky v salúne bola náhoda. A kedže on, miestna autorita, povedal že máme platiť za štyroch, tak čo som mal robiť ? Mohol by sa uraziť a to by som nerád. :D
Uživatelský avatar
alffa
Site building team
Příspěvky: 3492
Registrován: úte led 16, 2007 1:00 am
Reputace: 1
Bydliště: LOĎ

Příspěvekod alffa » pon čer 18, 2007 6:34 pm

Denis píše:Ja som s ním len žartoval,


No jak se zdá, s úsměvem jde všechno lépe. Ty liško jedna podšitá. :lol:
Také se osvědčilo že úředním autoritám se nemá odporovat. :lol:
alffa
Uživatelský avatar
berty
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 254
Registrován: sob led 06, 2007 1:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod berty » pon čer 18, 2007 9:59 pm

Klasický způsob dohody a vyjednávání, chce to aspoň "jakous, takous" znalost jejich jazyka a mentality . Osobní mnohaleté zkušenosti na hranicích a na trajektu .Skoro vždy jsme byli všichni spokojeni, ale pamatuji taky na slovinských hranicích " Daj pasoš " samozřejmě ho nedostal a byl jsem schopen zavolat i policii. Byl to celník s napoleonovským sindromem a čekal na bakšiš, nedostal jej, ale musel jsem počkat tři hodiny než se vymění směny. Pak jsem projel . Dnes se tomu jen usmívám :wink:
Berty
Uživatelský avatar
jojoch
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 125
Registrován: úte dub 17, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Olomouc
Kontaktovat uživatele:

Uzavřena plavební cesta úžinou Mali Ždralac

Příspěvekod jojoch » úte lis 11, 2008 2:27 pm

Uzavřena plavební cesta úžinou Mali Ždralac mezi ostrovy Ugljan a Pašman
4.11.2008

Kvůli stavebním pracím je od 3. listopadu je uzavřena plavební cesta úžinou Mali Ždrelac mezi ostrovy Ugljan a Pašman. Všechny lodě na pravidelných lodních linkách budou plout delší trasou úžinou Veli Ždrelac u severozápadního cípu ostrova Ugljan, mezi ostrovy Ugljan a Rivanj.

Obrázek
Most Ždrelac

Práce rozšíření plavebního kanálu v úžině a na rekonstrukci mostu Ždrelac, který spojuje oba sousední ostrovy, byly zahájeny již letos v létě. Stávající konstrukce mostu bude nahrazena ocelovou, dva střední podpěrné pilíře budou odstraněny, dva další, na nichž bude spočívat nová nosná mostní konstrukce, budou rekonstruovány a zpevněny. O jeden metr se zvýší výška mostu, která v současné době činí 16,5 metru. Plavební kanál bude rozšířen ze stávajících 20 metrů na 56 metrů a prohlouben o 1 metr, tedy na 5 metrů. Značně se tak zvýší bezpečnost plavby.

Plavební cesta úžinou Mali Ždrelac by měla být znovu otevřena do 30. června, ale plavba se bude řídit zvláštním režimem až doby celkového dokončení v únoru roku 2010. Vzhledem k tomu, že je úžina velmi frekventovanou plavební cestou jachet ze zadarské oblasti do národní parku Kornati a jižní části ostrova Dugi otok (především zátoky Telašica), bude zadarský kapitanát upozorňovat jachtaře radiovým vysíláním.

Obrázek
Plavební kanál v úžině

Více však do života obyvatel obou ostrovů zasáhne uzavření mostu Ždrelac, k němuž dojde 1. ledna 2009 na dobu 6 měsíců. Opět má být otevřen 30. června. Marně se místní dožadovali provizorního pontonového mostu, který by jim umožnil automobilové spojení mezi oběma ostrovy. Podle posledních zpráv budou mít k dispozici pouze dvě lodní linky: jednu zdarma v úžině mezi Ugljanem a Pašmanem a druhou na relaci Ždrelac (na Pašmanu) - Zadar. Technologický násep bude sloužit výhradně hasičům a záchranné službě. A protože je na obou ostrovech pouze jedna benzínová pumpa v Preku na Ugljanu, bude dočasně zřízena další na Pašmanu.

Na projektu v hodnotě 60 milionů kun se podílí firmy "Plovput" (úpravy plavebního kanálu) a "Hrvatske ceste" (rekonstrukce mostu). Slavnostní otevření je plánováno na duben 2010.

Zdroj informací:
Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury (Ministarstvo mora, prometa i infrastrukture): www.mmpi.hr
Slobodna Dalmacija: www.slobodnadalmacija.hr


převzato ze zdroje: www.chorvatsko.cz

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů