Oblasti Kvarnerských ostrovů

Popis zajímavých míst na Jadranu

Moderátoři: smike, vilma, Pepa

Uživatelský avatar
Libor
bez hodnocení
Příspěvky: 8196
Registrován: úte lis 08, 2005 1:40 pm
Reputace: 47
Kontaktovat uživatele:

Oblasti Kvarnerských ostrovů

Příspěvekod Libor » čtv lis 24, 2005 9:09 am

Návrh dvou tras pro jachting v oblasti Kvarnerských ostrovů
Než se vydáme na plavbu, nezapomene si opatřit dobrou jachtařskou mapu a zapamatujeme si, kde v daném regionu vysílá pravidelně aktuální předpověď počasí. V oblasti Kvarnerského zálivu poskytuje tyto informace na VHF Rijeka-radio na kanálu 24 v 7.45 hod. , 16.45 hod.a ve 21.45 hod.

Trasa č. 1
Opatija (Rijeka)- ostrova Cres (východní pobřeží) - ostrov Lošinj (východní pobřeží) - ostrov Susak - ostrov Lošinj (západní pobřeží) - ostrov Cres (západní pobřeží) - Mošćenička Draga - Opatija (Rijeka)
V první části plavby míří loď nejprve širokým Rijeckým zálivem (Riječki zaljev) k severovýchodnímu cípu ostrova Cresu a k dosti široké úžině mezi ostrovy Krkem a Cresem (Srednja vrata). Směrem na východ nás doprovází výhled na živá letoviska ostrova Krku - Njivici, Malinskou, ležící uprostřed zeleně v opečovávané krajině, zatím co se blížím k divoké hornaté severní části Cresu, která se jmenuje Tramuntana, kterou pokrývají lesy plné zvěře a pastviny s volně se pasoucími se ovcemi. Stojí za to se nechat zlákat "orlím hnízdem", prastarou vesnicí Beli, ležící vysoko nad mořem. Od moře se k ní vystupuje od jejího malého přístavu a příjemné oblázkové pláže. Pokud je počasí nejisté, je lépe zůstat kotvit před přístavem Beli. Nejbližší další vhodně kotviště je pak až za trajektovým přístavem Merag (ten je pro jachty nevhodný), v zátoce Krušćica, nebo poněkud severněji v otevřené zátoce Poje, v blízkosti majáku na mysu Tarej.

Pak pokračujeme v plavbě podél východního pobřeží Cresu k jihu, jehož přírodní scenérie se výrazně změnila. Vysoké kopce ustoupily, lesy vystřídala nízká, dost chudá vegetace. Překvapí-li nás špatné počasí, musíme mít na paměti, že molo v pusté a neobydlené zátoce Koromačna neposkytuje při bóře dostatečnou ochranu. Jinak není široko daleko žádné kotviště až v jižněji ležící zátoce Meli.


Cres - Punta Križa
Ale to se již pomalu blížíme k jižní části ostrova Cresu, mimořádně členité s desítkami překrásných a divokých zátok - jedinečných příležitostí ke koupání. Sem do oblasti Punta Križa, míří právě ti, kteří hledají krásnou přírodu, klid a ticho. Hustá zeleň někdy těžko průchodná, sahá místy až k moři, kde nejsou žádné hotely, jen pár malých kempů a soukromých vilek. Přijíždějí sem milovníci dalších vodních sportů a též naturisté (naturistický kemp Baladarin). Nejlepší kotviště je tu v zátoce Kolovrat, Majiška, Baldarin, Bokinić, Galobčica, Martinšćica, Kaldonta, Ridula - jsou většinou neobydlené.

Dále pokračujeme přes Lošinjský průliv (Lošinjsi kanal) k největšímu městu a letovisku na ostrově Lošinji, k Malému Lošinji. Vjezd do zátoky Luka Mali Lošinj je dost komplikovaný, přitom po celé léto je zátoka přeplněna plavidly (je tu též celní přístav a marina). Přístav, přestože má na svých prodloužených molech četné muringy, resp. uvazovací bóje, nestačí v létě návalu plavidel. Přitom při silné bóře a při bouřkách neposkytuje přístav dostatečnou ochranu (a to pro svou konfiguraci dna). Do přístavní zátoky se vplouvá kanálem Privlaka, jehož plavební dráha je široká 8 m a hluboká 3 m. Vede přes něj otáčecí most, který se otevírá v 9 a v 18 hod (podjezdná výška zavřeného mostu jsou 2 m).

Jachtaři dávají často přednost zátoce Artatore, severozápadně od přístavu M. Lošinj a severozápadně i od mysu Tarunza s majákem. Zátoka Artatore je velmi dobrým kotvištěm i oblíbeným místem koupání.

V M. Lošinji je třeba vzít na vědomí, že od 1.5. do 30.9. je zakázáno kotvit v nejkrásnější zátoce tohoto letoviska, v Čikatu (kde je soustředěna i značná část hotelové kapacity - zejména té původní).

K návštěvě M. Lošinje neoddělitelně patří i prohlídka nedaleké mnohem menší obce Veli Lošinj. Plavba do V. Lošinje a případně obeplutí jižního cípu ostrova Lošinj potvrdí jachtařům to, co uvádějí všechny prospekty o něm: tato lokalita vyniká krásnými rozsáhlými borovými lesy, sahajícími až k oblázkovým plážím v malebných zátokách, bohatou vegetací, podmíněnou mimořádně příznivými klimatickými podmínkami, které prodlužují sezónu až hluboko do podzimu. Však byl také Mali Lošinj, prohlášený již koncem 19. stol. za klimatické lázně, vyhledávaným i ceněným místem ozdravných přímořských pobytů i četných korunovaných hlav. A zůstává jím i dnes.

že jsou tu i výborné podmínky pro mořský rybolov svědčí i to, že se právě v M. Lošinji konají již po desetiletí na přelomu roku velmi populární závody sportovních rybářů - amatérů v množstí nalovených ryb.

Pro kotvení v blízkosti V. Lošinje je vhodná sousední zátoka Baldarka.

Pokud by nás při plavbě kolem jižní části Lošinje zlákal poněkud jižněji ležícím ostrůvkem Sv. Petar nebo větší Ilovik, je třeba kvůli mělčinám stále sledovat mapu. Pluje se tu však dosti často, protože tu jsou bezpečná kotviště (při západním pobřeží), v zátoce Ugradica (na jihu) - dvě pacholata a v zátoce Paržine (na jihovýchodě), kde je též pěkné koupání.
Většina návštěvníků jižní části ostrova Lošinj však neodolá a vypraví se na neveliký ostrov západně od M. Lošinje, na Susak. Je to velmi populární výletní cíl (jednodenní výlety z Malého i Velkého Lošinje), neboť je to jediný písečný ostrov na celém východním Jadranu. Na spodní vápencové desce se po staletí ukládaly písečné nánosy, a to až do dnešní výše dosahující 100 m. Na těchto usazeninách stojí stejnojmenná obec a rozkládají se i proslulé vinohrady. Všechno je tu jiné než na ostatních ostrovech: jiný dialekt, pozoruhodné minisukně zdejších ženských lidových krojů, zvláštní flóra, jiné geologické složení. Na přelomu 19. a 20. stol. zničil révokaz zdejší vinohrady a obyvatelé ostrov opustili, odešli především do USA. Jejich potomci sem teď často přijíždějí hledat kořeny svých prarodičů a slaví tu i své svatby.

K přistání u Susaku je vhodný jen přístav Dragoča (do řetězu na mořském dně v přístavu je možné zaháknou kotvy, všude kolem jsou písečné mělčiny nevhodné k zakotvení). Za písečnou pláží se zvedají vyvýšeniny, v jejichž písečných stěnách si návštěvníci během let vyhloubili jeskyně, kde je možné pobývat i několik dní. Používané kotviště není za každého počasí bezpečné.

Susak je však i jednou z nejvyhledávanějších potápěčských lokalit na východním Jadranu, a to při útesu Margarina na jižním cípu ostrova.

Susak je v této oblasti poslední pevninskou výspou, za níž se již rozkládá otevřené moře, někde v dálce jsou pak italské břehy. Zdejší maják patří mezi tři jaderské majáky s nejsilnějším zdrojem.

Pokud se jachta při Susaku octne kvůli špatnému počasí v tísni, doporučuje se zakotvit v bezpečné zátoce Porat na severozápadní straně ostrova. Jen je třeba kvůli mělčinám kotvit dál od břehu.

V plavbě se pak pokračuje podél západního břehu Lošinje směrem k severu. Vlevo na západní straně zůstává ostrovní skupina Vele i Mala Srakane. Vpravo na Lošinji je letiště (pro menší letadla). Srakane jsou známy rybářům z celého Jadranu jako místo s nejbohatšími úlovky olihní (jsou to u labužníků velmi oblíbení hlavonožci). Jen je třeba litovat, že bohatý úlovek bývá zaručen jen v zimních měsících

. Jachtaři se raději uchylují na severněji ležící ostrov Unije, kde je několik bezpečných kotvišť. O tom pro které kotviště se jachtař rozhodně, záleží na tom, který vítr právě vane. U obce Unije (západní břeh) je nejlepší kotviště západně od mola, na východním pobřeží v zátokách Maračol, Podkujnica a Vagnišća.
Nejmalebnější a nejdivočejší scenérie na Uniji vytvářejí skály u mysu Vele Stijene ve střední části západního pobřeží ostrova Unije.

Pokračujeme v plavbě podél západního pobřeží ostrova Lošinj, na němž se do výše téměř 600 m zdvíhá prudce hradba pohoří Osoršćica (nejvyšší bod Televrina, 598 m). Zdá se být téměř neslezitelná, ale je možné výstup podniknout z východní strany ostrova od obce Nerezine (přístup pro jachtaře Osorským kanálem) pohodlnou poutní cestou. Výhled z Televriny na všechny strany je proslulý a nezapomenutelný (podrobněji tematický článek o Cresu). Je možno kotvit jihovýchodně od mysu Osor, v neobydlené zátoce Radiboj.

Obeplujeme mys Osor a vplujeme do Osorského zálivu (Osorski zaljev). Neměli bychom si nechat ujít zastávku a kratší prohlídku starobylého městečka Osoru, které bývalo správním střediskem Lošinje i Cresu. Průplav mezi Cresem a Lošinjem zde byl prokopán již v antice a měl zkrátit plavbu z Kvarneru na volné moře. Nakonec se však úzký průplav stal naopak brzdou plavby a rozvoje města, zkázu dokonaly epidemie malárie (z opuštěných a bahnem zanesených salin), kosící po tisících zdejší obyvatele.

Dnes můžeme s jachtou projet průplavem v době, kdy je otevřen pro lodní provoz - je to od 9.00 do 9.30 a od 17.00 do 17.30 (most se dosud otáčí ručně, starobylou klikou, bez jakékoli moderní techniky). Po vrácení mostu do základní polohy je opět možný provoz vozidel mezi Cresem a Lošinjem. Průplav je nyní 12 m široký při hloubce 3 m. Je třeba dát pozor na rychlost mořského proudění, je značná - 5 uzlů. Jachtaři se většinou uchylují kotvit do zátoky Bijar, chráněné ze všech stran a rozkládající se severně od Osoru, kde je mj. možnost se uvázat na pacholata na břehu blízko kempu (maják na mysu).

Plavba z Osoru, resp. Bijaru podél západního pobřeží Cresu, patří k nejpěknějším na trase. Je tu hojnost vegetace, ke koupání svádějí krásné pláže. Kotviště jsou z obou stran zátoky Ustrine, příp. v zátoce Merašica (3 pacholata). Většina jachtařů však dává přednost až severněji ležící široké zátoce Martinšćica, která v poslední době vyrostla v oblíbené menší středisko vodních sportů. Jachtařům slouží především muringové bloky v blízkosti potápěčské školy, kotviště jsou na několika místech (Slatine, Tiha). Obvykle se v Martinšćici i pro dobré víno, ovčí sýr a kvalitní med.

V poměrné blízkosti pobřeží září ve vnitrozemí svou modří hladina sladkovodního Vranského jezera, obrovské zásobárny pitné vody nejvyšší kvality pro celý Cres i Lošinj.

Severněji leží zátoka žanja s možnost kotvení. Zvláštností je v ní Modrá jeskyně (místně nazývaná Plava grota), do níž můžeme při odlivu vejít 10 m dlouhým nízkým tunelem. Při přílivu nezbývá než tímto tunelem proplavat pod vodou. Strop vlastní jeskyně je v výšce 15 m. Otvorem v něm proniká do jeskyně světlo, jehož lom způsobuje kouzelnou hru barev.


Pláž pod vesnicí Lubenice
Jachtaři by si neměli nechat ujít ani další turistický cíl, a to vesnici Lubenice (podrobněji viz výlety z městečka Cresu). Ostatně ona samá, resp. její nádherný obraz, který se naskýtá při plavbě za mysem Brkljač, je nezapomenutelný. Vesnice leží rozložitém na skalnatém útesu, jehož stěny se tyčí do výše 378 m nad okolím. Proslula zachovanou starobylou vesnickou architekturou. Postupně vymírá a pustne. Pohled shora z vesnice je neméně úchvatný.

V plavbě se pokračuje kolem bezvýznamného, ale malebného ostrůvku Zaglav. Blízká stejnojmenná neobydlená zátoka je i při bóře poměrně bezpečná.

Pobřeží Cresu je v celém okolí členité, každý jachtař si může ke koupání vybrat svou oblázkovou pláž. Ale snad nejpěknější koupání je na mysu Pernat (krátce před ním možnost kotvení). Moře je tu opravdu nádherné, průhledně čiré, neodolatelné.

Při plavbě podél pobřeží se za Pernatem loď obrací k jihovýchodu. Cílem bývá obvykle Valun, rybářská vesnička, proslulá výborným jídlem a pitím i kulturními pamětihodnostmi. I koupání v blízkosti zdejšího kempu je velmi krásné. Nad vesnicí se vypínají zalesněné kopce. Je tu sice možnost kotvit, ale ten, kdo hledá opravdu bezpečné útočiště před nepohodou, pokračuje ještě pár mil dále do městečka Cresu, administrativního střediska ostrova. Zdejší loděnice i marina poskytuje naprosto bezpečné stání. Před příjezdem do Cresu je však ještě příjemná zátoka Nedomisje, chráněná, s kotvištěm i pacholaty a s oblázkovou pláží. Cres však stojí za návštěvu i jako mimořádný kulturně historický cíl, místo, které si svou patinu minulosti uchovalo téměř neporušenou.

Při další plavbě podél břehů Cresu směrem k severu je možno se držet v blízkosti břehů, neboť moře je i při pobřeží hluboké. Dobře je tu vidět v horní části ostrova mezi kopci část transverzály, hlavní ostrovní silnice. Při plavbě míjíme krásné drobné zátoky. Díky bujné zeleni na svazích však nejsou dobře přístupné, lesy tvoří spíše neprostupnou džungli, trnitou a nepříjemnou. Krátce před mysem Pecenj je maličký přístav patřící ke starobylé vesnici Dragozetići (podrobněji viz výlety z městečka Cresu), která stojí za vidění. Přístup od moře je k ní od někdejšího jejího malého přístavu. I Dragozetići vymírají a chátrají, pustnou. Ale snad právě proto je návštěva této horské osady tak zajímavá a působivá.

Za majákem na mysu Prestenice už následuje jen trajektový přístav Porozina, kde přistávají trajekty z Brestové na pobřeží Kvarnerské riviéry. Náš okruh pak končí opět v Opatiji či v Rijece.


Trasa č. 2
Rijeka - ostrov Krk (západní pobřeží) - ostrov Ráb - záliv Zavratnica u Jablance

Rab - Lopar
Po vyplutí ze Rijeky mineme severní výběžek ostrova Krku (je to oblast ropného přístavu Rijeky, Omišalje, a tak jej ponecháme co nejdříve stranou). K pobřeží se přiblížíme až v oblasti letovisek Njivice, Haludovo a Malinska, která jsou obklopena pečlivě udržovanou zelení. Dobré kotviště je mezi Njivicemi a Haludovem v zátoce Kijac. V Malinské, i když je v ní nábřeží pro jachty s muringy a dalším vybavením, je to se stáním problematické, protože místa pro přijíždějící jachty je v létě velmi málo - kotví tu trvale mnoho plavidel. Příhodná kotviště je v zátoce Jablenica, od Malinské nepříliš vzdálené.

Zajímavým výletním cílem může být mys Glavotok (s majákem), kde starý františkánský klášter stojí za vidění. Je možno kotvit jednak v zátoce Bujina (před mysem), tak i blízko kempu na Glavotoku.

Zalesněné pobřeží tvoří půvabný rámec další cestě. široký Rijecký záliv (Riječki zaljev) se zúžil v tzv. Srednja vrata, které na západě ohraničuje hornatá, divoká Tramuntana, jak se nazývá severní část ostrova Cresu, který se zdá být docela blízko.

Jižní pobřeží Krku není obydleno, četné drobnější zátoky lákají k zastavení a jsou častým cílem vyznavačů vodních sportů. Dobře se dá kotvit v zátokách Vela a Mala Jana a o něco jižněji v zátoce Tarkul (kotviště, u východního břehu jsou muringy pro rybářské čluny). V další zátoce Fuska, je malé molo. V následující zátoce je trajektový přístav Valbiska (trajektové spojení na ostrov Cres, do Meragu), ten je pro jachty nevhodný.

Jedním z nejpozoruhodnějších míst na ostrově Krku je stejnojmenné starobylé město Krk, jehož dochované památky svědčí o jeho tisíciletém vývoji. Jeho návštěva by v itineráři plavby neměla chybět. Jachtaři přitom obvykle kotví v zátoce Sveti Juraj ještě před Krkem (je v ní dobré kotviště), případně se uchylují do mariny v sousedním Punatu. V Punatu láká k návštěvě zalesněný ostrůvek Košljun v široké chráněné Punatské zátoce s cenným františkánským klášterem. Kotviště je i v blízké zátoce Konobe, v blízkosti kempu.

Při další plavbě podél pobřeží s hradbou vysokých kopců (mezi nimi i nevyšší bod Krku, Obzova 568 m) nás za majákem Negrit bude lákat několik pěkných opuštěných zátok s přitažlivými možnostmi koupání, oblázkovou pláží (mj. V. a M. Rajta, Drenova aj.). Zakotvit lze u obce Stara Baška, která byla ještě do doby poměrně nedávné přístupná jen z moře (nyní ji spojuje s vnitrozemím horská silnička). Malá kotviště jsou v zátokách Zala Draga (prozor, v sousední zátoce je zákaz kotvení kvůli elektrokabelu) a Bracol. Ve Staré Bašce samé i v jejím okolí jsou kouzelné pláže, přístupné jen od moře. Kdo má chuť, může po dobře značené turistické stezce vystoupit až na vrchol Obzovové.

Jachtař však musí hlídat počasí, neboť v případě nepohody není Stará Baška tím nejbezpečnějším místem (mnozí jachtaři se v případě špatné předpovědi, především bóry, raději vracejí do bezpečného Punatu). Již před Starou Baškou, ale hlavně při další plavbě směrem k městečku a letovisku Baška se dostáváme do oblasti působení tzv. senjské bóry, tedy regionu, kde vane především v zimě, ale dost často nebezpečný severovýchodní vítr z horských oblastí pevniny. Přichází náhle, v nárazech a často dosahuje síly vichřice nebo orkánu. V případě nejistého počasí je tedy třeba rychle vyhledat bezpečné útočiště. Nejsilněji vane bóra v průlivu Senjska vrata, oddělující ostrov Krk od nevelkého ostrova Prvić, tj. mezi zátokou Bracol a mysem Stražica (maják jak na Krku, tak na Prvići). Útočiště skýtá jednak přístav v Bašce (odtud trajekty do Loparu na ostrově Rábu), jednak pustá zátoka Dubac na Prvići (kotviště a molo).


Jedna z malých zátok na jižním pobřeží Krku
Městečko Baška je sice půvabná a její oblázková pláž v širokém oblouku zátoky velmi příjemná, ale v létě bývá přeplněná, takže jachtaři se tu i z tohoto důvodu většinou nezdržují.

Pláže a zátoky ostrova Prvić využívají hlavně návštěvníci Bašky, kteří sem přijíždějí v malých člunech. Jachtaři plavící se po Jadranu rychleji zamířit k Rábu. Je však třeba vzít na vědomí, že při bóře je plavba z Bašky přes Senjska vrata dobrodružstvím, pro málo zkušené však velmi nebezpečným.

Na východě míjíme 2 holé a pusté ostrovy, Sveti Grgur a Goli otok (věrný svému jménu - holý), které ještě do konce 80. let fungovaly jako vězeňské ostrovy pro politické odpůrce Titova režimu. Sveti Grgur je dnes neobydlený, ale bývalý trestní tábor je možné navštívit (východně od zátoky Sveti Grgur, přístaviště). Vězeňský tábor na ostrově Goli je též opuštěný a postupně se rozpadá (2 přístavy na západě ostrova, kde též přistávají výletní lodě).

Po přeplutí tohoto dosti ožehavého úseku chtějí jachtaři obvykle zakotvit hned na severu ostrova Rábu, v oblasti Loparu, který se může pochlubit nádhernými romantickými písečnými plážemi (je jich prý doslova stovka!), které jsou obklopené malebnými skalisky. S možností kotvení to není nijak skvělé, je jich sice poměrně dost, ale jachtařů je ještě víc. Mezi mysem Stojanem prázdninovou osadou San Marino na částečně skalnatém pobřeží je několik příležitostí k zakotvení (při bóře se však nepatří k úplně bezpečným) i k vykoupání na malých oblázkových plážích. V samém San Marinu je kotviště před velkou pozvolnou písečnou pláží.

Nejbezpečnější útočiště poskytuje samozřejmě marina, a to v Supetarské Draze, na západní straně ostrova. Od Loparu musíme obeplout mys Sorinj s majákem a pak se dostaneme do široké a hluboké zátoky Supetarska Draga. Má pro jachtaře dobré možnosti stání a kotvení na několika místech, především na západním břehu zátoky (některá mola však jsou soukromá, určena pouze pro hosty některých hotelů a penzionů). V létě je v celém regionu doslova "nabito".

Možnosti kotvit jsou i v sousední zátoce Kamporska draga s městečkem Kampor. Z Kamporske Dragy poplujeme kolem mysu Kalifront (s majákem) k městu Rábu. Na poloostrově Kalifront je chráněný lesní komplex Dundo, procházka po jeho cestách může být po plavbě osvěžující změnou. Kotvit je možno např. v malé zátoce Sveta Mara (molo a několik pacholat).

Při pokračování v plavbě k městečku Rábu se míjí několik neobydlených, ale hojně navštěvovaných zátok s možností zakotvit (Krištofor, Čifnata, Gašinka - čím blíže k Rábu, tím více lidí. V zátokách Veli žal a Matovice, při nichž je rozložena prázdninová osada Suha Punta, je provoz ještě silnější. V obci Palit, resp. v zátoce Sveta Fumija je téměř vyloučeno v sezóně získat stání. Marina Ráb je otevřena jen v letních měsících a má jen 150 stání. V přístavu Rábu je sice několik uvazovacích bójí, ale je tu velmi mělko. V sousedním Banjolu (součást rábské aglomerace), je též několik možností (některé jsou však jen pro hosty restaurací a hotelů), další jsou na úseku pobřeží mezi Barbatem a Pudaricou. Ty poskytují bezpečí i před bórou.

V žádném případě by se jachtař neměl nechat v Rábu odradit lidským hemžením od kratšího pobytu a prohlídky města. Ráb je tak mimořádný architektonický skvost, že stojí za to přetrpět i spousty lidí.

Z Rábu se vydáme na další plavbu kolem jižního pobřeží ostrova směrem na jihovýchod kolem Barbatu. Po pravé straně nás doprovází dlouhý úzký neobydlený ostrov Dolin. V zátoce Mižnjak je trajektový přístav se spojením na pevninu, do Jablance. S Rábem se rozloučíme u mysu Glavina a přeplujeme zde velmi úzký Velebitský kanál.

To už jsme na pevnině, u obce Jablanac. Plavbu můžeme velmi romanticky zakončit v úzké zátoce, nazývané pro konfiguraci svého terénu "fjord", byť nemá se severskými fjordy nic společného, v Zavratnici. Zátoka je hluboce zaříznuta do okolních skal. Při kotvení zde se uvazuje lanem na břeh. Kolem zátoky je do skal vytesána stezka, z vyhlídky nad zátokou je krásný pohled na celou zátoku, na moře a na ostrovy Ráb a Pag. Je to opravdu půvabná tečka na konci plavby.

Ještě na závěr informace o mostech na Jadranu:

Trogir - ostrov Čiovo: most se nezvedá. Podjezdná výška při zavřeném mostě 3 metry.
Privlaka (ostrov Lošinj): most přes průplav je otáčecí, otevírá se v 9.00 a v 18.00 hod. Podjezdná výška 2 metry.
Tisno (ostrov Murter): most je zvedací, otevírá se v létě (v 7. a 8. měsíci) od 9.00 do 9.30 a od 17.00 do 17.30. V ostatních měsících jen v pondělí, středu a pátek od 9.00 do 9.30. Podjezdná výška 1,7 metru.
Průliv Ždrelac (mezi ostrovy Ugljanem a Pašmanem): most je pevný. Podjezdná výška 16,5 metru
Osor (ostrov Cres) - ostrov Lošinj: most se otevírá každý den od 9.00 do 9.30 a od 17.00 do 17.30. Podjezdná výška jen 1,5 metru.
Ostrov Vir - pevnina (přes průliv Privlački gaz, severozáp.od Ninu): most je pevný, nepohyblivý, podjezdná výška 9 metrů. Úzká plavební dráha, hloubka cca 2 metry.
Při plavbě všemi těmito průlivy či průplavy je třeba mít na paměti poměrně značnou rychlost proudu v nich (výjimkou není rychlost 5 uzlů). Též je třeba se informovat o jejich hloubce.



Převzato z materiálů Chorvatského turistického sdružení

www.htz.hr
Naposledy upravil(a) Libor dne pát lis 16, 2007 2:25 pm, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
dumber
1. DONÁTOR
1. DONÁTOR
Příspěvky: 96
Registrován: úte čer 05, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Bratislava
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod dumber » čtv lis 15, 2007 11:53 pm

Ahojte,

rozmyslam nad tym, ze by som na buduci rok isiel navstivit Kvarner/Istriu.
Rozmyslam nad tym, ze by som vyrazil z Krku/Puly/Rovinju

Moze mi niekto odporucit nejake miesta, ktore treba vidiet? Libor tu sice zopar veci popisal, ale predsa len od roku 2005 sa mozno zopar veci zmenilo.

Dakujem za akukolvek informaciu ;)
Uživatelský avatar
Libor
bez hodnocení
Příspěvky: 8196
Registrován: úte lis 08, 2005 1:40 pm
Reputace: 47
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Libor » pát lis 16, 2007 9:39 am

Popis tras jsem měl vytištěný sebou při posledních 2 plavbách a většinu míst jsme navštívili. Jen na vrchol Televriny už nedošlo, protože bylo moc špatné počasí.

Do Puly určitě zapluj !!!! Stojí za to. Byl jsem tam jen jedno odpoledne a chci (musím) se tam vrátit. Tolik památek a pěkných míst na jednom místě pohromadě ..... moc pěkné město. :good:
Záleží také jak velký okruh popluješ. Rab stojí určitě za návštěvu, rád se tam vracím.
Uživatelský avatar
dumber
1. DONÁTOR
1. DONÁTOR
Příspěvky: 96
Registrován: úte čer 05, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Bratislava
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod dumber » úte bře 04, 2008 4:57 pm

Tak som si cital topic "Otevrena sprava uzivatelum fora..." a ako pisal Milos, zivime si tu trolla.
Tak sa podme zase vratit od pocitacov a pravidiel k moru.

Nadviazem na moj prispevok vyssie. Nakoniec sa mi nepodarilo zohnat lod z Krku/Puly a preto vyrazam zo Sukosanu smerom na sever. A dufam, ze sa mi podari skocit s Baharisom na jedno orosene ;)

Predbezne rozmyslam, ze by som sa zastavil na nasledujucich miestach:
Molat, pripadne Zapuntel
potom smerom na Pag, mozno marina Simuni
Dalej hore na Rab, ak by dobre zafukalo (co as v juni nebude) tak by som rad stihol Krk
Potom to stocit smerom ku Cresu, pripadne Losinju
Posledna zastavka by mala byt na Dugom Otoku, asi Veli Rat, pripadne Bozava

Mate niekto nejake hinty na co si davat pozor? Nejake pekne zatoky na kupanie, alebo konoby, ktore urcite netreba minut?

Velmi pekne dakujem za akukolvek informaciu ;)
Uživatelský avatar
Baharis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 7534
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 52

Příspěvekod Baharis » úte bře 04, 2008 5:32 pm

Na pivko asi zajdeme pouze v maríně, jak budeme čekat na lodě. My totiž budeme mířit spíše na jih a na mušce máme Palagružu.

Co se týká toho severu, ten nějak neznám. Kotvení mám nejseverněji na Panteře, koupání na Molatu. Dál mám černou mapu.
Co se týká zajímavých míst, tak za zmínku stojí Veli Rat a ten vrak italské lodi kousek nad ním. Co nedoporučuji, tak jak vzpomínáš Božavu. Tam se někdy zastavujeme na doplnění proviantu, ale abych tam byl přes noc, no to by mě nenapadlo. To je daleko lepší Pantera, některý ze tří bunkrů co jsou poblíž, nebo dobré kotvení na bójkách je v Brbinj. Ale tam bývá dost špinavá voda. To je opravdu nejlepší ta Pantera. A tam si musíš dát pozor při vplouvání. Po pravé straně je dlouhá mělčina, musíš důsledně plout podle majáků tak, aby jsi měl zelený po pravé straně a točit až za ním. Ještě u SZ pobřeží D.Otoku, směrem k tomu vraku, tam si dávej odstup od pobřeží, jsou tam pod vodou skály a zasahují dost daleko do moře.
A to koupání v květnu - vy jste klub otužilců? :D

To je asi zatím vše. Ostatní na dotaz
Uživatelský avatar
dumber
1. DONÁTOR
1. DONÁTOR
Příspěvky: 96
Registrován: úte čer 05, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Bratislava
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod dumber » úte bře 04, 2008 6:05 pm

diky za rady

Baharis píše:Na pivko asi zajdeme pouze v maríně, jak budeme čekat na lodě. My totiž budeme mířit spíše na jih a na mušce máme Palagružu.


no tak nejak jsem to myslel ;)

Baharis píše:A to koupání v květnu - vy jste klub otužilců? :D


To je asi zatím vše. Ostatní na dotaz


no ja osobne, jo, loni jsem se koupal i v dubnu ;) ale momentalne jsem mel na mysli cervnovou plavbu. Jak tak koukam, tak se v Sukosanu potkame i v kvetnu i v cervnu. V kvetnu jedu taky spis na jih, na musce mam Vis nebo Brac.
Uživatelský avatar
Baharis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 7534
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 52

Příspěvekod Baharis » úte bře 04, 2008 6:29 pm

Já se díval od vrchu, bylo mě divné že tam máš jiné cíle než tady, ale jsem už dál v hledání nepokračoval.
V tom květnu, pokud bude odpovídající počasí a nějak rozumě to dopadne s úmyslem udělat HR papíry, by jste se klidně mohli i přidat na tu Palagružu. Jinak my jsme u AC a hned vedle bude Denis u Asty. Denis se zatím tvrdošijně odmítá do spoluplaveb zapsat, ale vloni na podzim jsme si psali, že má zabookovanou také SAS39. V Biogradu bude Pepa. Ještě před termínem se pospojujeme.
Uděláme velkou párty!!! :jupi:
Jinak, 16-19°C což je teplota v květnu, není na moje staré kosti. Jen nejnutnější hygienu...

V tom červnu jak dojedeš do Sukošanu, já tam budu končit a přesouvám se do Baška Vody.
Letos se sekce Spoluplavba velice dobře rozjíždí. :good:

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti