Balast - lití olova a zinku

[MartinB]

No a je to! Nejspíš budou mít v té knize od Richarda pravdu-zkušenosti. Spočítal jsem, že na roztavení 3.500 kg je potřeba cca 20 kg propan-butanu, 15 stupňů výchozí teplota s nulovými ztrátami. Kolik ale můžou ty ztráty být?
Ale vzhledem k tomu, že doporučují to odlít po částech tak se může pokračovat s novou lahví druhý den.

[Denis]

Ako rieši projekt tú dutinu v kýle nad olovom? Ak to nerieši, tak sú len dve možnosti, zaliať vodou, alebo betonom. Nafta tam nemôže ísť, je to proti predpisom a pitná voda tiež nie, po jej spotrebovaní by tam bola vzduchová bublina. Leda že by projekt počítal s tou bublinou.
Ja som vyrobil tavnú nádobu na olovo z tlakovej nádrže na vzduch a olovo budem vypúšťať cez trubku odpichom.
Rozmýšlam nad tým velkým množstvom olova u teba. Prečo by sa to nemohlo liať po častiach? To olovo si bude držať teplotu velmi velmi dlho. A že sa nespojí dokonale? V tvojom prípade to nevadí.

[Richard]

K Denisovi -
nerozumím zcela Tvým slovům o naftě, vodě, bublině ...
Horní část kýlu je řešena jako klasická nádrž - s plnícím, odvzdušňovacím a čerpacím otvorem. Má rovněž inspekční otvory do každé sekce tvořené žebry kýlu. Takže bublina se nekoná ... a předpis týkající se nafty neznám.
V mé fotogalerii je to na čtvrtém obrázku v pořadí.

[Denis]

Nádrž na naftu nesmie tvoriť časť trupu, obšívky. Nádrž na naftu /PHM/ musí mať samostatné steny.
Voda, bublina...možno to zle vidím, alebo chápem. V spodnej tretine kýlu je olovo a vo vrchnej časti toho zvarenca je vzduch. Kýl potom celý privaríš k trupu lode. Takže pod trupom lode okrem záťaže olova, budeš mať aj pár litrov vzduchu ktorý pôsobí kontraproduktívne k tej záťaži. Nadlahčuje loď, nie? Ak s tým projekt počíta je to ok. Na mojom Giaurovi je to podobne, ale v projekte bol tento priestor navrhnutý ako studánka odpadní vody. Do toho priestoru som ale narval batérie. Ja to mám zvrchu celé otvorené.

[Richard]

Spodní část kýlu bude plná olova ... pokud bude něco, co nebude vyplněno, tak to bude max v jednotkách litrů ... tento prostor lze před zavařením plnících a odvětrávacích otvorů vyplnit.
Nádrže PHM, které jsou součástí trupu má Reinke Stadt, Roberts ...
Sutdánka, která je určená pro jímání bilge vody a případně i odpadních vod je součástí horní částí kýlu v jeho přední a zadní sekci - mezi těmito prostory je uzavřená mnou výše zmíněná nádrž.
Umístění baterií do tohoto prostoru je výhodné z hlediska těžiště, ale zcela nevhodné z hlediska bezpečnosti - zalití vyřadí el. zařízení z činnosti (pumpa atd ...).

[Denis]

V nemecku možno prejdeš s takou nádržou, ale v Čechách pochybujem. A možno sa zmenili predpisy.
Baterie mám vzduchotesne uzavreté a asi 50 cm pod nimi mám výkonnú bilge pump. Okrem toho mám ďalšie čerpadlo mechanicky napojené na motor o výkone 6m3. Motor má bateriu zvlášť v motorovom priestore.

...mezi těmito prostory je uzavřená mnou výše zmíněná nádrž.

Túto nádrž som myslel že to je vzduchová bublina pod loďou.

[Richard]

Pokud bublinou míníš nádrž, pak máš pravdu. je to nádrž na cca 330 litrů. projekt ji uvádí jako nádrž na vodu. Pokud ji nenaplním, popř. vodu z ní v průběhu plavby spotřebuji, pak její obsah bude bublinou. Ale tato bublina nenadlehčuje, ona jen netíží )
Zátěž v kýlu je dostatečně dimenzovaná pro tento případ.

[karel]

Ahoj jak jsem slíbil tak jsem udělal a zavolal jsem mistrovy ze slévárny v Kolbence.Oni lijí 1 až dva kýly ročně . když jsem mu říkal jestli nevadí že bude tavná nádoba jen na čtyřicet kilo tak říkal že ne že se stejně kvůly tepelnejm deformacím nedá plechovej kýl zalít najednou , a vzhledem k tomu že to bude uzavřené v plášti tak nevadí ani to že se jednotlivé vrstvy dokolale nespojí. Vzhledem k malému nalévanému množství by měly být i malé deformace.On osobně si myslí že je zbytečné obsypávat kýl pískem jestli je konstrukce dostatečně dimenzovaná.Hlavně aby stál na rovném podkladu aby se nezkroutil do vrtule .Za dost důležitou považuji informaci o pěnění olova při nalévání z výšky , ta pěna ztuhne a vzniknou tam vzduchové bubliny. Řešením je vyrobený ocelový trychtýř ( je to prý stejně lepší na strefení než nalévací otvor ) s trubkou až na dno .Po nalití olova chce prý hned vyndat rychle to tuhne.Jestly ten kýl obsypeš pískem a nebo navaříš pomocný žebra tak to tím určitě neskazíš.
Docela by mě zajímalo jak dlouho budeš tavit tu 40 Kg dávku , můj ničím nepodložený typ je 20 minut.

PS : podle pana Fučíka to určitě zvládneš v POHODĚ

[Richard]

Děkuji Ti Karle za zjištění. Rada se zdá být cenná ...

[Doktor13]

Já se teda do toho nechci moc míchat, ale ročně odleju několik mnoho desítek až několik málo stovek kilo olova, takže určité pranepatrné zkušenosti mám. Nepadla tu jedna zásadní otázka: teplota tavení zinku. Prý je někde u 800°c a pak by to nešlo tavit na PB vařiči, protože teplota plamene mínus ztráty nedají dohromady potřebný objem tepla. Rovněž bych se bál deformací-al plech asi nebude mít největší žáropevnost a množství tepla odevzdané olovem je poměrně značné a hlavně při lití po částech je jaksi předáváno v jednom místě. Deformace by asi nebyly velké-vlnky řádově v mm (myšleno v místě styku tekutého olova s plechem), ale celkově by se to opravdu mohlo zkroutit do vrtule. Roztavení 4litrů olova bude trvat tak asi 40až60minut-hodně záleží na okolní teplotě a HLAVNĚ větru. Je-li licí nádioba ofukována pouhým čerstvým větříkem, může se tavící teplota protáhnout až na dvojnásobek. Větší množství olova nalité do větší vrstvy se dost nepříjemně smrskává při chladnutí, ale toho bych se příliš nebál, ani toho, že nevznikne homogení ingot. Sem tam nějaká bublinka nebo nečistota nemohou hrát roli a jednotlivé vrstvy se natolik navzájem nataví, že určitě nebude hrozit jejich mechanické oddělení.
Obecně je škoda, že kýl je už hotový-nejlepší by bylo vyrobit jakési hrnce z tlustostěného plechu které by přesně padly do jednotlivých sekcí a ty postavit přímo na plamen a roztavit olovo přímo v nich.

[bomba]

Ahoj! Kamarád koupil v poplsku trup na loď a kýl vyráběl sám formu nechal udělat z antikora u přístavu vykopal díru tu formu tam usadil upěchoval kolem pískem a odléval to do toho.pak to vytáhli jeřábem, bohužel jsem u toho nebyl,takže nevím jestli to odléval najednou a jak to ohříval ale zeptám se.Tomu použití yinku trochu nerozumím,protože anodová ochrana se dělá se zinku tak aby to nějak neblblo?Tak už jsem to zjistil,antikorovej kotel s topeništěm na dřevo,dolekohout a roura,která vede do tý formy ohřeje se to,leje se to,pomalu to chladne což je prej dobře musí to bejt dobře upěchovaný aby se to nevyboulilo ten kotel prej máme v přístavu.Čau.