Dobíjení baterie.
Moderátoři: Pepa, smike, vilma
-
- návštěvník fóra
- Příspěvky: 51
- Registrován: ned pro 18, 2005 8:33 pm
- Reputace: 0
- Bydliště: Brno
Pokud je to takhle tak si myslim že je tam generátor s permanentním magnetem a to je celkem měkký zdroj střídavého proudu, napětí podrží baterie, měřil bych proud při plně nabytém AKU, popřípadě bych dal do série žárovku vhodného výkonu jako omezovač proudu, např.12V/21W nepustí víc než necelé 2A. Navíc je to i protizkratová ochrana
- bobes
- aktívní jachtař
- Příspěvky: 998
- Registrován: čtv kvě 10, 2007 2:00 am
- Reputace: 6
- Bydliště: Praha
Já měl u lodního motoru ( Tomos 4 koně, klasické magneto,kladívko, indukční cívka a na proti ní světelná)vzhledem k jeho věku ještě světelnou cívku na 6V sřídavých. Ve skutečnosti dávala podle otáček motoru cca 4-10 V . Dobíjení jsem konzultoval se starým autoelektrikářem, a nakonec jsme vymysleli tuto jednoduchou cestu. Spočítal a navinul mi na původní jádro nové vinutí, které dávalo cca 15 až 26 střídavých voltů. Toto je usměrněno pouze jednou diodou to znamená pouští jenom kladné půlvlny ( proud stejnosměrný tepavý) .Teoreticky by měl dávat přes diodu max 13 ( polovinu 26) ale ve skutečnosti naměřím bez zátěže asi 19. Je to ale navinuto z drátu malého průměru, takže je to zdroj měkký a po připojení na akumulátor napětí klesne . Jako regler vastně funguje ta baterka. Vzhledem k velikosti lodě a baterkového kaslíku mám jen 55 AH. Nabíjecí proud jsem neměřil, ale nabíjí to i při svícení (mám jedno světlo na stěžni) , používám to 4 roky a žádný problém. Mimo světla na stěžni mám ještě jedno v kajutě, pak autorádio, autonabíječku na mobila a tím spotřebiče končí. No na Bavarii 30 by to asi nestíhalo.(':)')
- Denis
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 7505
- Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
- Reputace: 152
- Bydliště: Bratislava
Alternátor je po nemecky Lichtmaschine a to čo dávajú do tých menších prívesákov volajú Ladespulle. Nechce sa mi veriť že by to nebolo dobre vyriešené. Sused má 15 k 4-takt s el. štartom a samozrejme tam má aj malú batériu. Funguje mu to niekolko rokov a nemá žiadne problémi. Pre istotu ho pôjdem ešte vyspovedať. Ten vyrábač elektriky je ale dosť drahý, pri tohatsu 5k sa mi zdá že stojí vyše 300 Euro a to už by mohlo byť sparavené trochu inteligentne. Ak by som tam dal žiarovku tak neverím že vydrží moc dlho. Asi by som ju rýchlo rozbil
-
- Příspěvky: 0
- Registrován: ned říj 25, 2015 1:10 am
- Reputace: 0
- Denis
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 7505
- Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
- Reputace: 152
- Bydliště: Bratislava
Ja mám na plachetničku, má motor 5 k s dobíjaním a chcem tam mať asi 40 A batériu najlepšie gelovú. V kajute budú 2 svetla, jedno biele kotevné vonku a dobíjanie telefonu. Spotreba teda minimálna a ak by to stačil pokryť ten motorček tak by bolo fajn a nemusím investovať do solárnych článkov.
Druhý prípad. Mám aj 15 k yamahu s dobíjaním a tam by som potreboval tiež batériu a tiež gelovú. Bežne sa zaobídem bez batérie aj niekolko dní, ale ak pôjdem na 2-3 týždňový trip, tak potrebujem minimálne dobíjať telefón a nechcem sa spoliehať na reštaurácie.
Druhý prípad. Mám aj 15 k yamahu s dobíjaním a tam by som potreboval tiež batériu a tiež gelovú. Bežne sa zaobídem bez batérie aj niekolko dní, ale ak pôjdem na 2-3 týždňový trip, tak potrebujem minimálne dobíjať telefón a nechcem sa spoliehať na reštaurácie.
Naposledy upravil(a) Denis dne čtv lis 22, 2007 9:26 am, celkem upraveno 1 x.
Myslím si že je jedno jestli nabíjíš baterii 5K nebo 15K motorem. Tyto motory mají jen cívku v magnetu a výkon tohoto "alternátoru" bude u obou motorů stejný. Můj odhad je 2A - 5A a bude kolísat s otáčkami motoru. A jestli nabíjíš baterii nebo nenabíjíš baterii určitě na výkonu motoru nepoznáš. Jiné to bude u zabudovaných motorů kde je alternátor s regulovaným buzením rotoru a výkon těchto alternátorů je asi 50A - 150A.
- MartinB
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1112
- Registrován: čtv led 19, 2006 8:02 pm
- Reputace: 106
- Bydliště: Praha
Denis píše:Martine, to znamená že na ten 15 k motor by bolo najlepšie dať regler? Ta žiarovka mi pripadá ako dosť chúlostivé riešenie.
Já jsem s tím nabíjel gelový Pb akumulátor do potápěčského světla. Nabíjí se podle charakteristiky I, to v podstatě znamená, že se reguluje proud a baterka si sama podrží napětí. Dříve se žárovka často používala jako regulační prvek nabíjení, má docela vhodnou proudovou charakteristiku - ta se mění s teplotou vlákna (rozdílem napětí). Funguje to bezvadně. Používal jsem to mnoho let k nabíjení gelových baterií (trafo, usměrňovač, žárovka, baterka). Jednoduché, levné, spolehlivé. Baterky nijak neutrpěly. Dnes se vše řídí mikroprocesory a výrobci tvrdí, že pokud nepoužiješ takovou nabíječku, baterii zničíš - musí ty nabíječky nějak prodat, že jo Pokud žárovka svítila hodně - baterie byla vybitá a s vyšším nabitím světlo žárovky sláblo. Pokud se něco mohlo rozbit (to se mi ale nestalo) tak jedině přepálená žárovka - tím se obvod/nabíjení přerušilo a nemohlo se nic stát.
Pokud by se dobíjela třeba servisní baterie v lodi trvale, chtělo by to něco dokonalejšího. Ostatně Tahatsu prodává regulátor k tomu určený. Je (byl) ale dost drahý, určitě by šel udělat mnohem levněji. Muselo by se to ale do něčeho zalít aby to nesežrala voda.
Jak píše Mapadji je to velice měkký zdroj napětí, takže bych řekl, že ten celý slavný regulátor asi bude jen usměrňovač možná s pojistkou, protože se to smělo připojit jen na vetší baterii, už nevím od kolika Ah. Jinak hrozilo že se baterie zničí a to by napovídalo právě tomu, že je tam jen ten usměrňovač (si myslím).
MartinB píše:Denis píše:Martine, to znamená že na ten 15 k motor by bolo najlepšie dať regler? Ta žiarovka mi pripadá ako dosť chúlostivé riešenie.
Já jsem s tím nabíjel gelový Pb akumulátor do potápěčského světla. Nabíjí se podle charakteristiky I, to v podstatě znamená, že se reguluje proud a baterka si sama podrží napětí. Dříve se žárovka často používala jako regulační prvek nabíjení, má docela vhodnou proudovou charakteristiku - ta se mění s teplotou vlákna (rozdílem napětí). Funguje to bezvadně. Používal jsem to mnoho let k nabíjení gelových baterií (trafo, usměrňovač, žárovka, baterka). Jednoduché, levné, spolehlivé. Baterky nijak neutrpěly. Dnes se vše řídí mikroprocesory a výrobci tvrdí, že pokud nepoužiješ takovou nabíječku, baterii zničíš - musí ty nabíječky nějak prodat, že jo Pokud žárovka svítila hodně - baterie byla vybitá a s vyšším nabitím světlo žárovky sláblo. Pokud se něco mohlo rozbit (to se mi ale nestalo) tak jedině přepálená žárovka - tím se obvod/nabíjení přerušilo a nemohlo se nic stát.
Kvalitní nabíječka má charakteristiku U-I a je úplně jedno, jestli je řízená procesorem, nebo ne. Ty procesory se tam dávají ne proto, že by to bez nich nešlo, ale proto, že procesor za padesát korun zvládne řídit nabíjení líp, než cokoliv, co by člověk za těch padesát korun stvořil z klasických součástek. Nabíjení gelovky nabíječem s I-charakteristikou tu baterku nehuntuje jenom tehdy, pokud ten nabíječ člověk včas odpojí. Pokud ne, baterka se vždycky přebíjením poškozuje. Víc nebo míň, záleží na intenzitě přebíjení a typu baterie, ale poškozuje. Čistě I charakteristika (zdroj proudu) je špatně, protože neumí zabrzdit na těch bratru 13,8 V (plus mínus podle toho, jak je kdo odvážný ) a cpe tam ten proud i tehdy, kdy je napětí výš a akumulátor už plynuje. Čistě U-charakteristika (zdroj napětí) by byla taky blbě, protože by ohrožovala akumulátor příliš velkým proudem, což ale v podmínkách na lodi celkem nehrozí (nedostatek výkonu), leda by šlo o opravdu malý akumulátorek. U autoakumulátoru, který lze dolít, to přebíjení není tak veliký problém, ale gelovku bych takhle určitě netrápil. Shrnuto: po nabíječi gelového akumulátoru, který se k tomu akumulátoru má chovat slušně, je rozumné chtít dvě věci: aby omezil proud na rozumnou hodnotu a aby se zarazil na konečném nabíjecím napětí a nepřebíjel. A je úplně buřt, jak je to v něm zařízené.
-
- Příspěvky: 0
- Registrován: ned říj 25, 2015 1:10 am
- Reputace: 0
-
- Příspěvky: 0
- Registrován: ned říj 25, 2015 1:10 am
- Reputace: 0
Kluci, zavzpomínejme na fyziku z osmičky a zkusme ty znalosti aplikovat na tuto problematiku. Neberte to prosím jako poučování, ale jako pokus shrnout a zjednodušit problematiku. Je potřeba používat správné termíny, abychom si rozuměli.
Každý akumulátor má nějaké jmenovité napětí, udává se ve voltech (V). Pak má kapacitu, která se udává v ampérhodinách (Ah). To je schopnost dát určitý proud po určitou dobu při jmenovitém napětí. Proud, který z nebo do akumulátoru teče, značíme I a jednotkou jsou ampéry (A). Výkon je potom součin jmenovitého (nebo lépe okamžitého) napětí a proudu a udává se ve Watech (W). Pak má baterka ještě vnitřní odpor, vyjádřený v ohmech, který ovlivňuje její proudovou charakteristiku (závislost napětí na svorkách podle odebíraného proudu). Obecně lze zjednodušit, že čím větší kapacita, tím menší vnitřní odpor, tedy schopnost udržet stejné napětí na svorkách při větším proudu. Pak je tu ještě další hromada vlastností, ale to až dále podle potřeby.
Baterii, jako zdroj energie musíme zvolit takovou, aby byla schopná „uspokojit“ spotřebiče, které bude napájet a to po požadovanou dobu. Musíme tedy zajistit, aby při požadovaném odběru (proud a doba) baterie udržela potřebné napětí.
Jak je výše uvedeno, výkon=napětí x proud, z toho plyne, že proud=výkon/napětí
Pokud tedy bude 12-ti voltový akumulátor živit spotřebiče o příkonu 60W, poteče z něj proud 5A. Akumulátor o kapacitě 50Ah dokáže tento proud dodávat 10 hodin. Proud 10A by potom dokázal stejný aku dodávat 5 hodin. Nechytejte mne zde za čísla, zanedbávám hromadu dalších vlivů, které tato čísla mohou zkreslit, ale toto jsou výchozí výpočty.
Každý si už asi dokáže zjistit spotřebu svých spotřebičů a určit, jak dlouho je chce provozovat, nežli bude muset akumulátor dobít. Zde je třeba upozornit na životnost akumulátoru. Zatímco třeba Ni-Cd a Ni-MH akumulátorům nevadí úplné vybití, olověným to zásadně škodí. Takže je lepší, vybíjet je třeba jen do poloviny využitelné kapacity (volíme 2x větší kapcitu, nežli budeme využívat). Olověné aku v tzv. trakčním provedení jsou sice určené pro cyklické hlubší vybíjení, ale okolo olověných akumulátorů, které asi budeme nejčastěji používat je tolik mýtů a dezinformací, dodavatelům moc nevěřím a těžko zjistíte, co jste vlastně koupili.
No teď k tomu nabíjení. Abychom energii z aku mohli využít, musíme jí nejprve dostat dovnitř. Platí stejné zákony, jen je tam třeba ještě zahrnou celkem výrazný koeficient účinnosti nabíjení.
Každý akumulátor má určený jmenovitý nabíjecí proud. Pokud není udán, běžně se používá hodnota proudu, který se rovná jedné desetiny jmenovité kapacity. Tedy aku 50Ah bychom měli nabíjet proudem 5A. Tady prosím opět nechytat za číslo. Ano, některé akumulátory snesou nabíjení podstatně větším proudem, ale nesmí se to zobecňovat. Ne všechny to snesou. Podle výše uvedeného vztahu tedy při nabíjení proudem 5A dodáme za 10 hodin do aku kapacitu 50Ah. Ale vzhledem k tomu, že je to elektrochemický proces, který nemá 100%-ní účinnost, musíme do aku dodat energie více, nežli jí potom dostaneme zpět. Uvažujte cca 1,6x více. Takže prázdný aku 50Ah bychom nabíjeli 16 hodin proudem 5A.
Pokud nechceme akumulátor ničit, musíme zajistit, aby vše okolo nabíjení a vybíjení bylo v jeho možnostech. Musíme tedy dodržet následující pravidla (některá se dají „trochu“ nedodržet bez velkého vlivu na životnost, ale to je pro zkušené a opět to nelze zobecnit):
1) nevybíjet akumulátor pod určitou mez,
2) nevybíjet akumulátor vyšším, nežli povoleným proudem,
3) nenabíjet vyšším, nežli povoleným proudem,
4) nenabíjet na vyšší, nežli povolené napětí (koncové),
Proběhlo tady mnoho tvrzení, jako že lze nabíjet přes žárovku, že lze nabíjet z jednocestně usměrněného magneta, nebo z alternátoru s regulátorem. Ano, ale POZOR, každá kombinace je individuální a nelze tedy dobrou zkušenost zobecnit. Vždy musíte dodržet výše uvedená pravidla.
Vždy si představte při vámi navrhovaném řešení nabíjení dva okamžiky. Začátek nabíjení (vybité aku) a konec nabíjení (aku už je nabitý). Zkontrolujte, jestli jsou v těchto „krajních“ polohách dodržené výše uvedené zásady. No a pak jde taky o správné využití energie, kterou máme pro nabíjení k dispozici.
Jak je to s tím proudem a napětím při nabíjení popsal výše Jenda.
Nezáleží na tom, jestli naše magneto dává naprázdno 25V. To je nic neříkající údaj, který nám ještě ke všemu každý měřák změří jinak. Důležité je, jaký proud poteče do akumulátoru při připojení a při různých otáčkách motoru a při různých stupních vybití aku.
Každý akumulátor má nějaké jmenovité napětí, udává se ve voltech (V). Pak má kapacitu, která se udává v ampérhodinách (Ah). To je schopnost dát určitý proud po určitou dobu při jmenovitém napětí. Proud, který z nebo do akumulátoru teče, značíme I a jednotkou jsou ampéry (A). Výkon je potom součin jmenovitého (nebo lépe okamžitého) napětí a proudu a udává se ve Watech (W). Pak má baterka ještě vnitřní odpor, vyjádřený v ohmech, který ovlivňuje její proudovou charakteristiku (závislost napětí na svorkách podle odebíraného proudu). Obecně lze zjednodušit, že čím větší kapacita, tím menší vnitřní odpor, tedy schopnost udržet stejné napětí na svorkách při větším proudu. Pak je tu ještě další hromada vlastností, ale to až dále podle potřeby.
Baterii, jako zdroj energie musíme zvolit takovou, aby byla schopná „uspokojit“ spotřebiče, které bude napájet a to po požadovanou dobu. Musíme tedy zajistit, aby při požadovaném odběru (proud a doba) baterie udržela potřebné napětí.
Jak je výše uvedeno, výkon=napětí x proud, z toho plyne, že proud=výkon/napětí
Pokud tedy bude 12-ti voltový akumulátor živit spotřebiče o příkonu 60W, poteče z něj proud 5A. Akumulátor o kapacitě 50Ah dokáže tento proud dodávat 10 hodin. Proud 10A by potom dokázal stejný aku dodávat 5 hodin. Nechytejte mne zde za čísla, zanedbávám hromadu dalších vlivů, které tato čísla mohou zkreslit, ale toto jsou výchozí výpočty.
Každý si už asi dokáže zjistit spotřebu svých spotřebičů a určit, jak dlouho je chce provozovat, nežli bude muset akumulátor dobít. Zde je třeba upozornit na životnost akumulátoru. Zatímco třeba Ni-Cd a Ni-MH akumulátorům nevadí úplné vybití, olověným to zásadně škodí. Takže je lepší, vybíjet je třeba jen do poloviny využitelné kapacity (volíme 2x větší kapcitu, nežli budeme využívat). Olověné aku v tzv. trakčním provedení jsou sice určené pro cyklické hlubší vybíjení, ale okolo olověných akumulátorů, které asi budeme nejčastěji používat je tolik mýtů a dezinformací, dodavatelům moc nevěřím a těžko zjistíte, co jste vlastně koupili.
No teď k tomu nabíjení. Abychom energii z aku mohli využít, musíme jí nejprve dostat dovnitř. Platí stejné zákony, jen je tam třeba ještě zahrnou celkem výrazný koeficient účinnosti nabíjení.
Každý akumulátor má určený jmenovitý nabíjecí proud. Pokud není udán, běžně se používá hodnota proudu, který se rovná jedné desetiny jmenovité kapacity. Tedy aku 50Ah bychom měli nabíjet proudem 5A. Tady prosím opět nechytat za číslo. Ano, některé akumulátory snesou nabíjení podstatně větším proudem, ale nesmí se to zobecňovat. Ne všechny to snesou. Podle výše uvedeného vztahu tedy při nabíjení proudem 5A dodáme za 10 hodin do aku kapacitu 50Ah. Ale vzhledem k tomu, že je to elektrochemický proces, který nemá 100%-ní účinnost, musíme do aku dodat energie více, nežli jí potom dostaneme zpět. Uvažujte cca 1,6x více. Takže prázdný aku 50Ah bychom nabíjeli 16 hodin proudem 5A.
Pokud nechceme akumulátor ničit, musíme zajistit, aby vše okolo nabíjení a vybíjení bylo v jeho možnostech. Musíme tedy dodržet následující pravidla (některá se dají „trochu“ nedodržet bez velkého vlivu na životnost, ale to je pro zkušené a opět to nelze zobecnit):
1) nevybíjet akumulátor pod určitou mez,
2) nevybíjet akumulátor vyšším, nežli povoleným proudem,
3) nenabíjet vyšším, nežli povoleným proudem,
4) nenabíjet na vyšší, nežli povolené napětí (koncové),
Proběhlo tady mnoho tvrzení, jako že lze nabíjet přes žárovku, že lze nabíjet z jednocestně usměrněného magneta, nebo z alternátoru s regulátorem. Ano, ale POZOR, každá kombinace je individuální a nelze tedy dobrou zkušenost zobecnit. Vždy musíte dodržet výše uvedená pravidla.
Vždy si představte při vámi navrhovaném řešení nabíjení dva okamžiky. Začátek nabíjení (vybité aku) a konec nabíjení (aku už je nabitý). Zkontrolujte, jestli jsou v těchto „krajních“ polohách dodržené výše uvedené zásady. No a pak jde taky o správné využití energie, kterou máme pro nabíjení k dispozici.
Jak je to s tím proudem a napětím při nabíjení popsal výše Jenda.
Nezáleží na tom, jestli naše magneto dává naprázdno 25V. To je nic neříkající údaj, který nám ještě ke všemu každý měřák změří jinak. Důležité je, jaký proud poteče do akumulátoru při připojení a při různých otáčkách motoru a při různých stupních vybití aku.
-
- Příspěvky: 0
- Registrován: ned říj 25, 2015 1:10 am
- Reputace: 0
Denisi, zkus si zjistit, jaký výkon mají magneta Tvých motorů a jestli je to napětí usměrněné-stejnosměrné. Pokud usměrněné je, lze je použít k nabíjení a troufám si tvrdit, že v případě aku 40 Ah Tě ze zásad uvedených v mém předchozím příspěvku bude zlobit v případě gelového aku pouze zásada nenabíjet na vyšší, nežli povolené napětí. U gelových, hermetických aku je to obzvlášť důležité, protože pokud přebíjíš běžný otevřený olověný aku s tekutou kyselinou, tato plynuje a odpařuje vodu, kterou můžeš dolít. Stačí tedy hlídat hladinu elektrolytu a dolívat destilku. Takhle to třeba provozuju já. Mám aku 80Ah a magneto mi po usměrnění dává cca 6A. To je moc pro stálé nabíjení, ale olověný aku to snese, když ho nenechám vyvařit. Nebezpečný je ale plyn, který se při tom uvolňuje, je výbušný!
V případě hermetického gelového aku ale nemá kam plyn unikat a způsobí nafouknutí, zdeformování a zničení aku. Proto jsou na hermetické aku speciální nabíječky, které po dosažení koncového napětí (dříve nežli začne plynovat) sníží proud na konzervační, nebo nabíjecí napětí sníží na maximální povolené.
Nabíječky na gelové hermetické aku velmi přesně sledují napětí na aku a podle toho regulují. Záměrně nepíšu co regulují, protože okolo toho je taky hromada dezinformací. Mnoho lidí si myslí, že zdroj proudu reguluje proud, ale to tak není. I zdroj proudu reguluje napětí, ale tak, aby protékal právě požadovaný proud. Proud lze totiž regulovat pouze takto „nepřímo“, protože není dán jen vlastnostmi zdroje, ale i vlastnostmi spotřebiče. Naproti tomu zdroj napětí se snaží na svém výstupu udržet stále stejné napětí až do maximálního proudu, který je schopný dát. Z těchto vlastností je třeba si odvodit důsledky použití jednotlivých typů zdrojů. Např. takový alternátor je zdroj napětí, který se bude snažit udržet na svém výstupu napětí až do svého maximálního výkonu. Pokud to bude výkon 240W při 12-ti voltech, může nám tedy tento alternátor dát za určitých okolností 20A. To už je hodně a pokud bychom k němu připojili vybitý gelový aku, mohlo by se stát, že nabíjecí proud bude vyšší, nežli maximální povolený a akumulátor ničíme. To už jsme tu probírali v jiném topicu.
Nevím, jestli existují nabíjecí obvody (nabíječky) pro hermetické gelové aku, které lze napájet něčím tak nestabilním, jako je magneto malého motoru u kterého se mění napětí a výkon podle otáček. Já bych to řešil asi přesným regulátorem napětí nastaveným na 13,8V a volbou kapacity aku takovou, aby maximální proud daného zdroje i vybité aku nepoškozoval. Pokud tedy bude výkon magneta 36W, bude mi dávat cca 3A a nebude hrozit poškozování aku s kapacitou nad 30Ah. Pravděpodobné ale je, že magneto s výkonem 36W do akumulátoru zdaleka takový proud nedá. Bude záležet na vnitřním odporu aku. Regulátor napětí by měl mít minimální odpor, aby nám nebral energii v případě, že potřebujeme nabíjet i „svítit“.
Co se týče rychlosti nabíjení, někde jsem tu četl názory, že „mám nabito po dvou hodinách jízdy“. Je to zase o těch počtech. Pokud budu večer mít na lodi party a hodně svítit a poběží nějaká ta palubní elektronika, tak za noc vycucnu z aku třeba 50Ah, které tam musím zase dodat i s přídavkem na účinnost nabíjení. Takže tam musím dodat třeba 70Ah. To je 7A pod dobu 10-ti hodin, čili výkon zdroje při 12-ti voltech 84W, nebo 20A po dobu 3.5 hodiny, čili výkon zdroje 240W při 12-ti voltech.
V případě hermetického gelového aku ale nemá kam plyn unikat a způsobí nafouknutí, zdeformování a zničení aku. Proto jsou na hermetické aku speciální nabíječky, které po dosažení koncového napětí (dříve nežli začne plynovat) sníží proud na konzervační, nebo nabíjecí napětí sníží na maximální povolené.
Nabíječky na gelové hermetické aku velmi přesně sledují napětí na aku a podle toho regulují. Záměrně nepíšu co regulují, protože okolo toho je taky hromada dezinformací. Mnoho lidí si myslí, že zdroj proudu reguluje proud, ale to tak není. I zdroj proudu reguluje napětí, ale tak, aby protékal právě požadovaný proud. Proud lze totiž regulovat pouze takto „nepřímo“, protože není dán jen vlastnostmi zdroje, ale i vlastnostmi spotřebiče. Naproti tomu zdroj napětí se snaží na svém výstupu udržet stále stejné napětí až do maximálního proudu, který je schopný dát. Z těchto vlastností je třeba si odvodit důsledky použití jednotlivých typů zdrojů. Např. takový alternátor je zdroj napětí, který se bude snažit udržet na svém výstupu napětí až do svého maximálního výkonu. Pokud to bude výkon 240W při 12-ti voltech, může nám tedy tento alternátor dát za určitých okolností 20A. To už je hodně a pokud bychom k němu připojili vybitý gelový aku, mohlo by se stát, že nabíjecí proud bude vyšší, nežli maximální povolený a akumulátor ničíme. To už jsme tu probírali v jiném topicu.
Nevím, jestli existují nabíjecí obvody (nabíječky) pro hermetické gelové aku, které lze napájet něčím tak nestabilním, jako je magneto malého motoru u kterého se mění napětí a výkon podle otáček. Já bych to řešil asi přesným regulátorem napětí nastaveným na 13,8V a volbou kapacity aku takovou, aby maximální proud daného zdroje i vybité aku nepoškozoval. Pokud tedy bude výkon magneta 36W, bude mi dávat cca 3A a nebude hrozit poškozování aku s kapacitou nad 30Ah. Pravděpodobné ale je, že magneto s výkonem 36W do akumulátoru zdaleka takový proud nedá. Bude záležet na vnitřním odporu aku. Regulátor napětí by měl mít minimální odpor, aby nám nebral energii v případě, že potřebujeme nabíjet i „svítit“.
Co se týče rychlosti nabíjení, někde jsem tu četl názory, že „mám nabito po dvou hodinách jízdy“. Je to zase o těch počtech. Pokud budu večer mít na lodi party a hodně svítit a poběží nějaká ta palubní elektronika, tak za noc vycucnu z aku třeba 50Ah, které tam musím zase dodat i s přídavkem na účinnost nabíjení. Takže tam musím dodat třeba 70Ah. To je 7A pod dobu 10-ti hodin, čili výkon zdroje při 12-ti voltech 84W, nebo 20A po dobu 3.5 hodiny, čili výkon zdroje 240W při 12-ti voltech.
- MartinB
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1112
- Registrován: čtv led 19, 2006 8:02 pm
- Reputace: 106
- Bydliště: Praha
No jo kluci, píšete vlastně totéž co jsme napsal, jen jsem nechtěl zabíhat do podrobností. Teorie je dost v knihách, tam lze vybrat to co je komu bližší. Pokud se chce ušetřit a ještě to člověka baví si něco udělat sám, chce to tu teorii trochu nastudovat, abychom si nevyrobili více škod než užitku.
Já jsem to co jsme nahoře popsal používal na nafukovacím člunu Ultimate + Tohatsu když jsme se jeli někam potápět na noc a nebo pokud jsme se jeli potápět někam dál s dvěma lahvemi a chtěli mít světla i na druhý ponor. Z toho hlediska byla síla tohoto řešení v naprosté jednoduchosti a i rychlé demontovatelnosti, aby se to tam přes den nemotalo. A i v velice snadné opravitelnosti kdekoliv na koleně. Byla to v podstatě jen dvoulinka (cca 2m) na jedné straně konektor a na druhé straně žárovky, dioda, konektor.
Jak jsem psal gelový akumulátor byl k potápěčskému světlu, takže jsem ho po určitě době kdy jsem uznal, že je nabitý odpojil – to lze snadno zjistit napětím.
Vzhledem k tomu, že v manuálu k motoru píší jak minimálně velký akumulátor se musí připojit (teď jsem se díval, 40 Ah a více), je magneto zkonstruováno tak, aby při napětí plně nabitého akumulátoru dávalo takový proud, aby to akumulátor nepoškodilo.
Takže já osobně, pokud bych řešil trvalý akumulátor do lodi nabíjený mým přívěsným motorem, koupil bych amperově předimenzovaný usměrňovací „blok“, vhodný chladič tak, aby kontakty šlo zalít silikonem, akumulátor 60 Ah a pak bych zkoumal/měřil co to dělá za provozu. Pak pokud by to nefungovalo (přebíjelo) tak bych začal hledat jiné řešení – ale jsem přesvědčený na 99,99% že to fungovat bude. (žárovku jsem tam dával proto, že akumulátor do světla byl jen 7Ah)
Já jsem to co jsme nahoře popsal používal na nafukovacím člunu Ultimate + Tohatsu když jsme se jeli někam potápět na noc a nebo pokud jsme se jeli potápět někam dál s dvěma lahvemi a chtěli mít světla i na druhý ponor. Z toho hlediska byla síla tohoto řešení v naprosté jednoduchosti a i rychlé demontovatelnosti, aby se to tam přes den nemotalo. A i v velice snadné opravitelnosti kdekoliv na koleně. Byla to v podstatě jen dvoulinka (cca 2m) na jedné straně konektor a na druhé straně žárovky, dioda, konektor.
Jak jsem psal gelový akumulátor byl k potápěčskému světlu, takže jsem ho po určitě době kdy jsem uznal, že je nabitý odpojil – to lze snadno zjistit napětím.
Vzhledem k tomu, že v manuálu k motoru píší jak minimálně velký akumulátor se musí připojit (teď jsem se díval, 40 Ah a více), je magneto zkonstruováno tak, aby při napětí plně nabitého akumulátoru dávalo takový proud, aby to akumulátor nepoškodilo.
Takže já osobně, pokud bych řešil trvalý akumulátor do lodi nabíjený mým přívěsným motorem, koupil bych amperově předimenzovaný usměrňovací „blok“, vhodný chladič tak, aby kontakty šlo zalít silikonem, akumulátor 60 Ah a pak bych zkoumal/měřil co to dělá za provozu. Pak pokud by to nefungovalo (přebíjelo) tak bych začal hledat jiné řešení – ale jsem přesvědčený na 99,99% že to fungovat bude. (žárovku jsem tam dával proto, že akumulátor do světla byl jen 7Ah)
-
- Příspěvky: 0
- Registrován: ned říj 25, 2015 1:10 am
- Reputace: 0
Jednou z možností jak zabránit přebíjení by mohlo být toto:
http://www.flajzar.cz/detail.php?zbozi= ... 6d11f726fe
Nezkoušel jsem, ale teoreticky je to to, co potřebujeme. Při překročení určitého napětí na akumulátoru ho odpojí.
http://www.flajzar.cz/detail.php?zbozi= ... 6d11f726fe
Nezkoušel jsem, ale teoreticky je to to, co potřebujeme. Při překročení určitého napětí na akumulátoru ho odpojí.
- Denis
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 7505
- Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
- Reputace: 152
- Bydliště: Bratislava
Ďakujem vám za informácie a za názory. Rozmýšlam že by som ešte hodil motor do suda z vodou a začal merať, ale to počasie je hrozné, tak to nechám asi až na jar. Tiež si musím vaše príspevky ešte pár krát prečítať a stráviť to, ale viac menej mám v tom jasno a ten obmedzovač prebitia je úplne super a cena špičková.
Na výstave karavanov u Frankany predávali rozličné drobnosti a mali tam aj malý ručný "výrobník" elektriky na dobíjanie mobilov. Chceli za to tisícku a skoro som to kúpil, ale kamarát ma zhaltoval že cena obvyklá je pár stoviek a v Tescu to vraj mali za 200,-Sk!!! Máte v tom niekto prehlad? Sú takéto vynálezy funkčné?
A ešte jedna vec na záver, keď je na motore to magneto nezapojené na akumulátor a motor je v prevádzke, nemôže sa to magneto poškodiť?
Na výstave karavanov u Frankany predávali rozličné drobnosti a mali tam aj malý ručný "výrobník" elektriky na dobíjanie mobilov. Chceli za to tisícku a skoro som to kúpil, ale kamarát ma zhaltoval že cena obvyklá je pár stoviek a v Tescu to vraj mali za 200,-Sk!!! Máte v tom niekto prehlad? Sú takéto vynálezy funkčné?
A ešte jedna vec na záver, keď je na motore to magneto nezapojené na akumulátor a motor je v prevádzke, nemôže sa to magneto poškodiť?
- MartinB
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1112
- Registrován: čtv led 19, 2006 8:02 pm
- Reputace: 106
- Bydliště: Praha
Určitě se nezapojené magneto nemůže poškodit, na 100%.
Já s nezapojeným jezdím v podstatě stále a zapojuji jen v případě potřeby - aby jsi to měl potvrzené i z praxe
Tak jsem vyhrabal manuál od mého Tohatsu a je tam zapojení elektriky, pokud má motor elektrický startér. Akumulátor se dobíjí jen přes usměrňovač a pojistku bez jakékoliv regulace, v textu je zdůrazněno akumulátor více než 40 Ah a dokonce že lze přímo na magneto připojit žárovku 12V 80W.
Tady je scan:
Já s nezapojeným jezdím v podstatě stále a zapojuji jen v případě potřeby - aby jsi to měl potvrzené i z praxe
Tak jsem vyhrabal manuál od mého Tohatsu a je tam zapojení elektriky, pokud má motor elektrický startér. Akumulátor se dobíjí jen přes usměrňovač a pojistku bez jakékoliv regulace, v textu je zdůrazněno akumulátor více než 40 Ah a dokonce že lze přímo na magneto připojit žárovku 12V 80W.
Tady je scan:
mopadji píše:Magneto je buzeno permanentním magnetem a tím je dáno i napětí naprázdno - velikostí magnetické indukce
... a otáčkami motoru, když už jsme u toho .
Jako důležitý dodatek k Martinovo příspěvku bych vyslovil domněnku, že akumulátor přímo ano, ale patrně se nejedná o akumulátor gelový. To totiž JE důležité. Denis chce gelovku a o rozdílech mezi gelovým a obyč aku tady bylo už myslím napsáno dost...
- Denis
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 7505
- Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
- Reputace: 152
- Bydliště: Bratislava
Absolvoval som prvý krok k dokonalosti nabíjania gelovej batérie a kúpil som nabíjačku 10A na 12 V, výrobca Astip - Libor Pospíšek z Brna. V návode na použitie je napísané že je určená pre suché prostredie. Ako je to s určovaním prostredia, je v lodi suché prostredie? Samozrejme za predpokladu že do nej netečie a že sa s ňou neprevrátim.
mopadji píše:Otáčkami motoru pouze po určitou mez, což je dáno indukcí, dále se zvedá pouze frekvence která přesně odpovídá otáčkám, se vzrůstajícím kmitočtem roste induktivní odpor vinutí, vzrůst napětí se zpomaluje až se zastaví
Když už jsme u té akademické debaty, tak já tvrdím, že prdlajs , alébrž byla řeč o napětí naprázdno, tj. statorovým vinutím neteče proud, který tedy nemůže způsobovat reaktanční úbytek .
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů