Jedlo

Zkušenosti se stravováním na lodi, vaření, recepty, doporučení, zásobování atd.

Moderátoři: vilma, MARIS, Pepa

Uživatelský avatar
Sarah
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 66
Registrován: čtv úno 01, 2007 1:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod Sarah » ned črc 08, 2007 10:59 am

Blitva je česky mangold.
Uživatelský avatar
tomaskre
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 166
Registrován: čtv úno 15, 2007 1:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Jindřichův Hradec
Kontaktovat uživatele:

Mangold

Příspěvekod tomaskre » pon črc 09, 2007 6:06 pm

... :( seš rychlejší :) , dneska sem se ptal zahradníků. Pěstuje se to i u nás a prej to máme i na zahradě.
Uživatelský avatar
Strycek_Bidlo
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1154
Registrován: pon kvě 07, 2007 2:00 am
Reputace: 8
Bydliště: Praha 8
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Strycek_Bidlo » stř črc 25, 2007 9:44 pm

Jídelníček na anglické válečné lodi koncem 18. století
Některé čtenáře, kteřížto nejsou obeznámeni se způsobem, jakým jsou živeni námořníci, by možná zajímalo, co se míní pod jedním přídělem potravin, vydávaným každému bez rozdílu. Kvůli krátkosti budu předpokládat, že se čtyři muži stravují nebo jedí společně, což je velice běžné.

Jejich denní příděl by byl takovýto: Každý muž dostane denně jeden funt sucharů a tolik slabého piva, kolik vypije, nebo pintu vína či půl pinty pálenky, rumu či araku, a kromě toho dohromady dostanou:

V pondělí: půl funtu másla, zhruba deset uncí cheshirského sýra a tolik vařené ovesné mouky nebo pšenice, kolik sní
V úterý: dva čtyřfuntové kusy hovězího nebo jeden čtyřfuntový kus hovězího a tři funty mouky, jeden funt hrozinek nebo půl funtu loje
Ve středu: máslo a sýr stejně jako v pondělí a tolik vařeného hrachu, kolik snědí
Ve čtvrtek: dva dvoufuntové kusy vepřového s hrachem
V pátek: totéž co ve středu
V sobotu: totéž jako v úterý
V neděli: totéž jako ve čtvrtek
Cukr a olej se vydává místo másla a sýra, funt prvního či pinta druhého se rovná jednomu funtu másla nebo 21 uncím sýra.

Pakliže je v případě nutnosti výše uvedený příděl zkrácen, dostanou námořníci tento rozdíl vyrovnán v penězích.

(Výše uvedených) prostředků proti kurdějím bylo však ve válečném námořnictvu zavedeno toliko málo, a i těch několik málo toliko pro potřebu nemocných; nevzpomínám si, že by na palubě kterékoliv lodi bylo kdy cokoliv kromě masového výtažku, s výjimkou těch lodí, jež byly v poslední době poslány na objevy či do jiných odlehlých krajů. Tyto lodi měly některé z těchto věcí na palubě částečně k všeobecnému požívání a částečně na zkoušku.Možná, že by některým zvědavcům přišel k libosti popis některých z nich.

Ze sladu se dělá mladina, jež se podává osobám, které dostaly kurděje, nebo těm, jejichž tělesný stav podle ranhojičova uvážení naznačuje, že by je dostat mohly.

Kysané zelí je nadrobno nakrájené, jež prodělalo proces kvašení (s vlastní metodou nejsem obeznámen). Poté se napěchuje do beček do vlastní šťávy, v kterémžto stavu vydrží libovolně dlouhou dobu. Je to velice zdravá poživatina a velice dobrý lék proti kurdějím. Funt tohoto zelí se podává každému v každý den, kdy je hovězí maso, a je ho velice používáno v mnoha krajích Německa, odkud nese své jméno (sauer kraut), jež značí kyselé zelí, jelikož má velice kyselou chuť a dá se jíst vařené nebo syrové.

Zelí v soli je nakrájené zelí, dobře prosolené a napěchované do beček. Vydrží právě tak dlouho jako zelí kysané, leč je-li to stejně dobrý lék proti kurdějím či není, to musí rozhodnout až teprve výsledek zkušeností. Podává se lidem stejným způsobem jako zelí kysané, leč než se dá požít, musí se oprat a uvařit.

Masový výtažek se dělá z masa, jedna unce prý obsahuje živné šťávy zhruba ze tři čtvrtin funtu masa. Dodavatelé nám ve svých návodech tvrdí, že jedna unce výtažku stačí nemocným na jeden kvart tekuté polévky, který je tak silná, že za studena zrosolovatí. Zkušenosti nás však učí, že je k tomu zapotřebí množství dvojnásobného. Rozpouští se ve vařící vodě a podává se nemocným na pokyn ranhojičův. Pro zdravé lidi a posádku vůbec se vaří jedna unce na osobu s hráškem nebo pšenicí v bezmasé dny, tedy ve dny, kdy posádka nedostává maso.

Citrónový a pomerančový sirob jsou toliko pro nemocné a pro ty, kteří mají kurděje. Hořčice, jíž se připisují protikurdějové vlastnosti, je pro všechny a její použití je dobře známo.

Mrkvová zavařenina je zhuštěná šťáva z karotky, jež má být hustá jako tekutý med nebo sirob, jako kterýžto i vypadá a do jisté míry i chutná. Baron Storsch z Berlína ji doporučuje jakožto velice účinný prostředek proti kurdějím. Tvrdí, že „lžička této zavařeniny smíchané s vodou tu a tam užívaná zabrání kurdějím, a dokonce je vyléčí, bere-li se pravidelně“. Této zavařeniny velice užívají chudí v Německu.

O zhuštěné šťávě ze sladu, jíž lze čítat mezi přípravky proti kurdějím, pohovořím na jiném místě. Bylo by zbytečné a únavné vypočítávat vše, co je na lodi; nechybí nic, co by bylo považováno za nezbytné, a všeho je takové množství, aby to stačilo na tak dlouhou plavbu.

1 funt = 1 libra = 0,45kg
1 pinta = 0,56 litru
1 kvart = 2 pinty
1 unce = 28,35 gramu


James Cook, Druhá plavba kolem světa, květen 1772
Uživatelský avatar
modroocka
nováček na fóru
nováček na fóru
Příspěvky: 5
Registrován: čtv črc 31, 2008 2:00 am
Reputace: 0
Kontaktovat uživatele:

Re: Utopence

Příspěvekod modroocka » ned srp 10, 2008 8:51 pm

maky píše:My nosíme na loď už pár rokov utopence. Ich výhodou je, že chutia, aj keď sú vlny a žalúdok nič moc. Ak už nejdú ani utopence, takm je zle. :wink:


Chystáme se na týdenní pobyt na lodi a já, coby provianťák tady sbírám nejrůznější informace. Ti utopenci mi připadají jako velmi dobrý tip :)
Uživatelský avatar
george9
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 59
Registrován: stř bře 25, 2009 1:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Ostrava

Příspěvekod george9 » čtv bře 26, 2009 1:59 pm

utopenci v plastové vodotěsné krabici ještě nezklamaly. Také zavináče a naložený hermelín ve stejném balení vydrží. Tedy nevydrží, bývá sněden.
Uživatelský avatar
deblik
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 37
Registrován: čtv zář 11, 2008 2:00 am
Reputace: 0

Re: Utopence

Příspěvekod deblik » čtv bře 26, 2009 6:04 pm

modroocka píše:Chystáme se na týdenní pobyt na lodi a já, coby provianťák tady sbírám nejrůznější informace. Ti utopenci mi připadají jako velmi dobrý tip :)


Jiz mnoho let podrizujeme jidlo rezimu plavby.
Chceme-li plout a plout a jeste plout:

Pro kazdou hlidku predchozi udela teply caj, grog, nebo kafe dle prani.
K tomu jsou sladke tycinky, tatranky, muesli, susene ovoce.
(to je zabaleno na kazdy den zvlast)

Pak dve hlavni jidla denne. Mezi 9-10 snidane. Bud polevka s pecivem,
kdyz je zima, nebo chleba, salam, syr, marmelada pro tepla rana.
Vecer testoviny, ryze, hrach, cocka, bramorova kase, livance.
K tomu masovou konzervu, parky....

Jidelnicek je predem znam, stejne jako kdo bude ten den varit.
Navic vicemene neomezeny prisun dobre vody, s mirou piva a je-li hnusne grogu.

Kdyz se flakame a dovolenkujeme, obvykle nakoupime na 1-2 dny cerstve veci
na snidani, obedvame co se zrovna vylosuje, vari kdo ma chut, vecerime obden
v knajpe. Takze asi tak.
Uživatelský avatar
snark
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 45
Registrován: stř bře 18, 2009 1:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod snark » pon zář 28, 2009 1:01 am

zdravím
a doufám že nikoho neopakuju
docela dobrá nouzová a polonouzová (spíš pro stav lenosti) strava je starý dobrý MRE - jídlo k žrádlu

http://en.wikipedia.org/wiki/Meal,_Ready-to-Eat

Jsou to ve zkratce balíčky formátu cca A4 s hlavním jídlem, přílohou, ohřívačem, dezertem, práškovým nápojem a sáčkem s doplňky (lžíce, sůl, pepř, tabasco, utírací ubrousek, hajzlpapír, sirky, žvejkačky atd)
je toho 2 x 12 různejch menu kde se mění hlavní jídla a kombinují sladkosti, přílohy a dezerty. Bez následků jsme koncem 80. let požívali podobné letecké dávky ze začátku 70. let tudíž trvanlivost v podstatě nekonečná. Ohřívač je sáček s vložkou s chemkou do kterého se cmrndne voda a strčí sáček s hlavním jídlem, vrátí do krabičky a nechá zareagovat a prohřát. Všechno je extra zatavené tudíž se to dá i rozebírat na prvočinitele. Není to nic na nepřetržité x-denní stravování (existuje i mýtus že se do těchto jídel přidávaly amfetaminy pro zvýšení agresivity a doplnění energie :) ale párkrát za týden to svůj účel splnit může. Jediná nevýhoda je spousta plastového odpadu. Existují i verze pro Air Force (asi se sníženým kvocientem tvorby pšouků) a pro zimní provoz (lyofylizované - odlehčené - vyžadující vodu)
David
p.s. standardně to není určené ke komerčnímu použití - speciálně po Katrině kdy se toho v New Orleans rozkradly stovky tun - ale mívají to v každém slušnějším armyshopu - cena by neměla přesáhnout 150 Kč (levněji než za 100 bych to zas viděl jako podezřelé)
Beda
radioamatér
radioamatér
Příspěvky: 2127
Registrován: pon pro 01, 2008 1:00 am
Reputace: 5
Bydliště: Pardubice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Beda » pon zář 28, 2009 2:21 am

Ten sa plavil za sociku z Béďou Skálou. A ten mal zmáknutú impregnáciu-konzerváciu chleba tak, že vydržal čerstvý aj pol roka. Ja by som ale uprednostnil radšej pečenie čerstvého.

BEDA SI VOZIL ZRNI, MOUKU SI SAM MLEL NA RUCNIM MLYNKU A PEKL V SAMODOMO PLECHOVE TROUBE VE KTERE TOPIL KEROSINEM ( letecky petrolej, nesmdi tolika a ma vetsi vyhrevnost) TAKE MEL VZDUCHOTESNOU PLECHOVOU TRUHLU NA USCHOVU POTRAVIN DO KTERE FOUKAL PLYN ZE SNEHOVEHO HASICAKU.
Chleba jde take ususit a potom davat rozmocit do bileho kafe. Za mlada to byla bezna snidane, nalamat chleba do kafe z Melty.Z hladu na mori snedli i boty a harmoniku.....

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů