s/y Karya - KARYA je řecká bohyně, dcera lakonského krále.

[Fanda]

Myslím, že většina otázek - vybavení, konstrukce - je již na začátku tohoto vlákna. Co se týče vlastní plavby, vždy záleží na konkrétní situaci a je problém to zjednodušeně popsat. Pokud bych to dokázal, měl bych tu zatracenou knížku skoro hotovou.
Franta

[ZdTrader]

Franto a Dano,
naprosto úžasná plavba, četl jsem vaše články a vážně nádhera! Máte krásnou loď, obdivuji lidi jako jste vy - sami si postavíte skvělou loď, sami si ji navrhnete a jdete za svými sny, to dnes umí málokdo, lidé na to zapomínají.
Jinak se připojuji k Rendovi, také by mne zajímalo, zda máte plány. Rád bych je případně od Vás koupil.
Trader

[Denis]

Rendo, vela s toho čo sa pýtaš je popísané v článkoch ktoré Fanda publikoval. Čakal som a čakám že napíšeš správu s Pražského stretnutia a nič. Tiež si myslím že ak Fanda píše knihu, tak je zbytočné aby odpovedal na tak siahodlhý zoznam. Rád si to prečítam v jeho knihe. Tiež dúfam ako mnohý jachtári, že to nebude len cestopis, ale že to bude aj o jachtingu, o lodi, o technike, o organizovaní, o vyhladávaní informácií. Takže sa teším a som rád že sa Fanda do toho pustil a dúfam že tam nebudú chýbať aj samostatné komentáre posádky. A možno by tam stálo za to dať aj pohlad vašich detí, ako vám robili zabezpečenie u nás doma a podobne, to bolo velmi zaujímavé aj keď to nebola priamo plavba.

[Renda]

Nevím Denisi, proč čekáš, že reportáž napíšu zrovna já, když jsem už vysílen přípravou otázek.
Ostatně to sem stejně napsat nemohu, protože tohle je vlákno o s/y Karya a jejích vlastnostech. K těm směřovaly i moje otázky. Možná jste si všimli, že do toho svého výše uvedeného příspěvku postupně dopisuji i odpovědi na ně (modře).
Fanda říkal, že z té knížky už má 2 roky cestopisu ze tří, které cesta trvala. Kdybych mohl doporučit, líbilo by se mi, kdyby to udělal jako kolega Ondráček v knížce: Před přídí mys Horn. Vždycky kapitola "pro lidi" je následována dodatkem "pro jachtaře" a tam se probírají navigační, technické a organizační záležitosti plavby.
Třeba napíšu i něco do vlákna o střetnutí, ale nenechte se tím brzdit, prosím.

[Denis]

Rendo, nečakám zrovna reportáž, stačí aj správa. Prečo to očakávam od teba? Som zvyknutý, že ak niekto povie A, tak povie potom aj B, začal si s otázkami a čakal som že na tom stretnutí sa budete o nich aj baviť. To že tam je dopísané modrým, to som si všimol, ale ako mám vedieť že si to bol ty? Takže beriem speť, správu už nečakám.
Ja som bol s Fandom pred jeho odjazdom a preliezol som loď komplet a Fandu som samozrejme patrične vyspovedal. Tiež so od neho získal projekt Karye a hneď som ju aj začal robiť. Rebrá som mal vyrezané v cuku letu, ale zlakol som sa pretože som ešte loď predtým nestaval a začalo sa mi to zdať velké sústo. Tak som začal stavať na skúšku Hartlyho TS16. Ale projekt Karye mám stále prišpendlený na stenu ako môj budúci ciel. Rebrá sú v suchu na povale. Stavať ju ide aj Teista, takže hláste sa do partie.

[ZdTrader]

Tak to je skvělé, že už Franta píše knihu, tu si objednám hned a jako první . Už se na ní moc těším!
Denis: Odhadoval jsi finanční i časovou náročnost stavby této lodě? Za předpokladu že použijeme vybavení v rozumné kvalitě. Logicky to záleží od dřeva atd, ale počítejme s gabonem, prostě kvalitu. Jednou z téhle lodě bude podobná legenda jako je Beluga apod, věřím že ji bude stavět více lidí, bylo by škoda aby tak úžasná loď byla pouze v jednom exponátu.

A mimochodem, Fando, jakou plánujete další plavbu?

[Denis]

Z Gabonu to asi nebude robiť nikto, nie je dôvod, teda pokial si pod tým gabonom nemyslel gabonovu preglejku. Počítať som to počítal a lacné to nie je. Vela záleží na tom čo všetko si dokážeš spraviť sám, ale aj tak sú to státisíce korun. Podla môjho odhadu sa pod 200 nedá dostať, bez motoru a bez vleku. A pri všetkej skromnosti. Je tam mnoho premenných, napr. pred 4 rokmi som olovo kúpil za 5-10 sk/kg, prípadne aj zadarmo, o rok stálo už 20 a pred pol rokom pýtali 50. Teraz išlo zasa dolu, o niečo. A to všetko v zbere, v kovošrote.

[ZdTrader]

Myslel jsem gabonovou překližku, omlouvám se za nepřesnost.
Já jsem cenově počítal kolem 300 tisíc samostavba, tak koukám, že můj odhad byl celkem dobrý.
Olovo mám naštěstí levné, mám známého majitele kovošrotu a ten mne to nechá za výkupní ceny, takže to mám za levno. A sám si udělám hodně, ale s ohledem na kvalitu bych si nechal trup i s palubou udělat od profíka a zbytek bych si dodělal sám (interiéry atd). Ale u trupu chci mít jistotu přesnosti.

[Denis]

Ak si to dáš trup robiť, tak zabudni na 300 tisíc.

[ZdTrader]

Denis: 300 tisíc jsem myslel na materiálu, to je jasné. Práci na trupu mne konstruktér odhadl na cca 1000 hodin - 250 000 korun. Takže do 600 tisíc by se to mělo vejít. Kolik stojí loď těchto kvalit nová? Pokud se vůbec dá koupit? Milion a půl? 600 tisíc je luxusní cena.

[Denis]

Ano, 600 tisíc je luxusná cena, najme ak loď takýchto kvalít stojí možno aj ten milion. Ťažko to posúdiť lebo komerčne vyrábaných malých lodí čo preplávali atlantik je málo / a do roka sa potom nerozpadli/ a čo to spravili okolo sveta je ešte menej.
Največšia nevýhoda takejto investície spočíva v tom, že loď je po čase takmer nepredajná, resp. stratíš na nej podstatne viac ako na fabrickej lodi. Výnimka je ak nájdeš rovnakého fanatika ako si ty. Drevenky a preglejkové stavby sa predávajú velmi zle. Impulzom k predaju môže byť to že ti ta loď bude po čase malá, budeš chcieť viac pohodlia. To chce dopredu si stanoviť trvalú stratégiu a až potom sa pustiť do takejto investície.

[Renda]

Doplnil jsem Fandovy odpovědi do mých otázek v tomto vlákně - viz čt 19. únor, 2009 11:44.

Pokud to, Fando, prosím Tě, zkoukneš, jestli něco chybí nebo je špatně, budu moc rád.

[Fanda]

Ještě k Tvým otázkám :

Plány lodě samozřejmě existují, ale v elektronické podobě ne.
Použití přívěsného motoru - v zadní bakistě je studánka utěsněná jakýmsi špuntem, po jehož vyjmutí lze vložit přívěsný motor, který je tak dokonale chráněný.
Fendry jsou v úchytech na zadním rámu.
Voda v tancích - již leta používáme speciální přípravek při každém tankování vody.
Těsnění hřídele - dudlík Volvo, naprosto bezchybné.
Neopren - nepoužíváme. Pohybujeme se v tropech.
Mořská nemoc - netrpíme, nemáme. Ty zmiňované náplasti byly pro případ silné akutní bolesti. Např. zubů.

Ahoj Franta

[Renda]

Fando, díky! Hlásím: Opraveno!
My to možná nakonec někdy zodpovíme všechno...

[ZdTrader]

Denis: To vím už dávno že u této lodě je prodejnost horší. Na druhou stranu je ale 600 tisíc hodně peněz a myslím že během pěti let na lepší mít nebudu, takže je otázka vyřešena:). Člověk se tady musí koukat trochu do budoucnosti, aby ta investice byla dlouhodobější, to le logické.

[Renda]

Franto a Dano, mohli byste trochu obšírněji popsat, jak s Karyou přečkáváte na moři špatné počasí, prosím, prosím?
Vím z debaty, že prakticky nepoužíváte vodní kotvu, ale stále zbývá celá řada způsobů jak dryftovat či plout. Bude to určitě záviset na podmínkách a to by mě právě nejvíc zajímalo.

[Fanda]

Tedy stručně.

Vodní kotvu máme, ale ještě jsme ji nepoužili.
Pouze jednou při plavbě severním Atlantikem na Azory, kdy jsme měli bouři trvající 4 dny, plula Karya s lanem a kanystrem za zádí. To jen proto, aby kormidelník neměl tolik práce.
Při bouřích je důležitějším faktorem než síla větru doba, po kterou trvá. Zažili jsme bouře se 70-ti kn větrem, které trvaly pár hodin maximálně půl den, lze je přečkat bez problémů bez plachet plavbou za holý stěžeň. Naopak, vítr kolem 35 - 40-ti knotů trvající několik dnů zvedne obrovské vlny a plavba může být daleko nebezpečnější. Pokud máme prostor a směr útěku alespoň trochu koresponduje se zamýšleným cílem, plujeme s větrem, obvykle zalezlí v kajutě a loď si řízená pendlíkem poradí sama. Jednou na Pacifiku jsme takhle zalezlí byli 5 dnů. Pokud je směr větru jiný, drifujeme s maximálně narefovanou hlavní plachtou a vytočeným kormidlem. Opět v postýlkách v suchu kajuty. U Cookových ostrovů jsme takhle prostáli jeden a půl dne a prakticky jsme zůstali na místě. Loď splula o pouhých 8 mil. Opravdu nebezpečné vlny jsme zažili na již proslulých místech, např. v Karibiku mezi Arubou a Panamou nebo v Bab el Mandeb, vjezdu do Rudého moře.
Každá bouře je jiná, jednou skončí a je nejdůležitější být opět při tom.

Franta

[Renda]

Vodní kotvu máme, ale ještě jsme ji nepoužili. Pouze jednou při plavbě severním Atlantikem na Azory, kdy jsme měli bouři trvající 4 dny, plula Karya s lanem a kanystrem za zádí. To jen proto, aby kormidelník neměl tolik práce.

Předpokládám, že ten kanystr byl plný vzduchu, aby plaval na hladině.
Olda Karásek používá vlečení smyčky, jejíž střední část tvoří silné plouvoucí lano, které "uhlazuje vlny" v návětří lodi resp. snižuje pravděpodobnost jejich zalomení na loď. Co si o tom myslíte Vy? Máte chuť to zkusit?
Také jde o to, jestli považujete za účené Karyu brzdit při surfování z vln.

Pokud máme prostor a směr útěku alespoň trochu koresponduje se zamýšleným cílem, plujeme s větrem, obvykle zalezlí v kajutě a loď si řízená pendlíkem poradí sama. Jednou na Pacifiku jsme takhle zalezlí byli 5 dnů.

Existuje názor, že je dobré plout a kormidlovat tak, aby se loď pokud možno uhýbala zalamujícím se vlnám. To pendlík nerespektuje. Je zajímavé, že udrží loď v důlu vlny tak, aby nelehla bokem k vlnám, zvlášť když vítr v důlu bývá všelijaký. Můžete popsat, jak se vlastně Karya v těchto situacích chová? Kličkuje? Rozjede-li se rychle z vlny, surfuje? Co pak dělá pendlík, když rychlost lodi vytvoří zdánlivý protivítr? Při dosažení velké rychlosti při sjezdu, nezapíchne se přídí do předchozí vlny?

Pokud je směr větru jiný, drifujeme s maximálně narefovanou hlavní plachtou a vytočeným kormidlem. Opět v postýlkách v suchu kajuty. U Cookových ostrovů jsme takhle prostáli jeden a půl dne a prakticky jsme zůstali na místě. Loď splula o pouhých 8 mil.

Znám driftování s kosatkou kontra, ale jak stabilizujete loď pouze se skasanou hlavní plachtou? V jakém zhruba úhlu k větru pak Karya je?
Máte v postýlkách nějaké udělátko, abyste z nich v náklonech nevypadli?
U těch Cookových ostrovů jste driftovali stále na jeden bok?

Každá bouře je jiná, jednou skončí a je nejdůležitější být opět při tom.

[Fanda]

1. Kanystr byl samozřejmě plný vody, aby brzdil.
2. Ve větru 40 nebo 50 uzlů si naše, ale myslím, že žádná loď nevytvoří zdánlivý protivítr.
3. Drifování s hlavní plachtou a kosatkou si nějak neumím představit, byť to všude čtu. V okamžiku, kdy musím drifovat, rozhodně takovou velikost plachet neunesu. Natož abych je přitažené postavil bokem na vítr. My to prostě umíme jen s kouskem hlavní plachty.

Franta

[Renda]

... Ve větru 40 nebo 50 uzlů si naše, ale myslím, že žádná loď nevytvoří zdánlivý protivítr. ...

Nevyjádřil jsem se asi dost přesně, to se omlouvám. V důlu, řekněme 6 metrové vlny, předpokládám, že i při silném větru budou větrné víry, možná bude určitou roli hrát i rychlost lodi, ale hlavně to bude místo, kde zrovna na kormidlování bude dost záležet, aby se loď nestočila bokem k vlně, která se na ni valí. Mně zajímá, jak se Karya, řízená po větru pouze větrným kormidlem, v této fázi chová.

[Wlady]

Mě by hodně zajímal podrobnější popis toho dryfování. V tom všude uváděném (K+H), má loď snahu odpadat, takže kormidlo je kontra. U té vaší varianty, jejíž zdůvodnění mi ostatně připadá velmi logické, by to mělo být naopak...? Kolik textilu takhle Karya unese a jak moc musí být vyosené kormidlo aby zabránilo vyostření?

Předem a uctivě děkuji za odpověď Wlady

[Fanda]

to Renda
loď řízená pendlíkem je vždy podplachtěná aby neměla tendenci surfovat,je to prostě daň pohodlí,stejně tak i v bouři.V opravdu silném větru fouká i v údolí mezi vlnami.Jak se chová nevím,z postýlky to není vidět,jen podle vnitřního kompasu vidím že nekličkuje.
to Wlady
využíváme faktu že stěžeň je umístěn poměrně v centru lodě a tím je pouze na hlavní plachtu silně návětrná, čili pak už stačí jen tlačit ji kormidlem do závětří a je to.Natočení kormidla záleží na konkrétní situaci,prostě tak aby loď neplula.Plocha textilie je tak kolem 5-ti metrů.

Franta

[Renda]

Fando, takže při driftování jen s hlavní plachtou je Pendlík zcela vyřazen z činosti? Jen je kormidlo v pevné poloze poněkud směrem do závětří?
Takže Karya trochu nabere vítr do plachty, nakloní se, stane se návětrnou a vyostří, získá rychlost, kormidlo způsobí odpadnutí a tak pořád dokola?
Máš tam nějaké udělátko na fixování kormidla nebo jen nějak uvazuješ nebo využíváš táhla od Pendlíka?
Když jste oddriftovali těch zmíněných 8 mil, kterým směrem od své původní pozice se Karya přemístila? (Myslím vůči směru větru.)
Moc by mě zajímala aspoň fotka nebo lépe výkres Pendlíka!

[teista]

Ahoj, Rendo, ty nám něco tajíš! určitě chystáš nějakou VELKOU plavbu. Když to tak potřebuješ všechno vědět. Nebo Chorvatsko?
teista

[Renda]

Teisto, ve velkých vlnách se můžeš ocitnout i na Středozemním moři, tomu věř a prý štěstí přeje připraveným.
A co Ty? Tebe to nezajímá?