Blesk a jachta

[sniper120]

Chtěl bych přispět postřehem z minulého roku z Biogradu. Když jsem minulý rok v létě marně prchal před celkem prudkou lokální bouřkou do maríny v Biogradu tak do nás asi 3 NM před vjezdem do maríny blesk uhodil. Jelikož jsem byl za kormidlem tak jsem ho viděl naprosto jasně. Uhodil do stěžně, ozvala se nepředstavitelná rána. Všechna elektrika na lodi vypadla, ale kupodivu motor nezhasl. Stalo se to za opravdu prudkého deště, vítr měl v nárazech přes 50 uzlů a padaly i kroupy. Druhý den jsme museli vyměnit všechny pojistky a když jsem se potom bavil s klukem, který tu údržbu zabezpečoval tak říkal, že se to v téhle oblasti zase tak zřídka nestává.

[Macek0585]

Já jsem se taky o tuto problematiku zajímal hlavně u malých motoráků. Takže u prvního jsem postupoval v souladu s výše uvedeným - pospojoval jsem všechno ocelové tlustým zeleným kablem a vyvedl jej o vody přes šroub anody. Pak jsem koupil větší loďku, kde už bych to nezvládl sám. A proto jsem volal výrobci (loď samozřejmě s CE certifikací, výrobce certifikovaný rovněž), kde mi konstruktér elektro řekl, že tato ochrana není u motorových lodí vyžadována. Takže to neřeším a snažím se bt při bouřce v hospůdce nebo být vyvázaný mezi plachetnicemi, tam se mé 4 metry výšky schovají. Jinak ještě další postřeh - zimu tráví na pevnině (a tudíž bez uzemnění!!!) tisíce lodí a ještě jsem neslyšel, že by se něco stalo. Pokud má někdo zkušenost tímhle směrem, možná by to bylo zajímavé.

[david]

sice měsíc staré, ale...
http://korzar.sme.sk/c/5975515/do-jacht ... blesk.html

[DonTragedy]

Zdravim, viem ze to je stara tema, ale neda mi to, lebo nejaky presny zaver som tu nenasiel.

Ked blesk udrie do stazna, tak elektricky prud bude tiect do zemnenia, co je kyl lode a jeho spojenie s vodou - bude hladat smer s najmensim odporom, co u celokovovej lode bude plast lode. Pokial sa nedrzim kovovej casti lode, ale len na nej stojim, tak by cezo mna mal tiect maximalne prud sposobeny krokovym napatim (nemal by kam cezo mna tiect, lebo by som bol spojeny s vodivou castou len nohami). Ten by mal byt v podstate minimalny ak stojim u kormidla. Horsie to bude, ak sa rukami budem opierat o nejaku kovovu cast, potom cez telo potecie normalne prud a budem na skvarok... (otazka je na aku vzdialenost preskoci z plasta iskra)

Faradayova klec - v klietke, cez ktoru tecie prud by vnutry mala byt odfiltrovana elektromagneticka indukcia. Nic viac, nic menej ak sa dobre pamatam. To znamena, ze v chvily ked by bol plast pod prudom, tak napriklad telefon s antenou vo vnutri tejto klietky by stratil signal. Preto mi pride argumentacia s faradayovou klietkou zvlastna, ked sa vnutri chytim plasta lode na dvoch miestach (napr. noha a ruka) tak je to to iste co na palube, ak sa drzim len jednou castou, tak je to opat rovnako bezpecne.
Neviem teda ci si to vsetko pamatam spravne, ale myslim, ze hej.
Pripad s rybarom vo vode je iny, pretoze ked jeho zasiahne blesk (alebo prut co drzi), tak sluzi ako hromozvod a zabije ho to.


P.

[bozakafka]

Zdravim, viem ze to je stara tema, ale neda mi to, lebo nejaky presny zaver som tu nenasiel.

Ked blesk udrie do stazna, tak elektricky prud bude tiect do zemnenia, co je kyl lode a jeho spojenie s vodou - bude hladat smer s najmensim odporom, co u celokovovej lode bude plast lode. Pokial sa nedrzim kovovej casti lode, ale len na nej stojim, tak by cezo mna mal tiect maximalne prud sposobeny krokovym napatim (nemal by kam cezo mna tiect, lebo by som bol spojeny s vodivou castou len nohami). Ten by mal byt v podstate minimalny ak stojim u kormidla. Horsie to bude, ak sa rukami budem opierat o nejaku kovovu cast, potom cez telo potecie normalne prud a budem na skvarok... (otazka je na aku vzdialenost preskoci z plasta iskra)

Faradayova klec - v klietke, cez ktoru tecie prud by vnutry mala byt odfiltrovana elektromagneticka indukcia. Nic viac, nic menej ak sa dobre pamatam. To znamena, ze v chvily ked by bol plast pod prudom, tak napriklad telefon s antenou vo vnutri tejto klietky by stratil signal. Preto mi pride argumentacia s faradayovou klietkou zvlastna, ked sa vnutri chytim plasta lode na dvoch miestach (napr. noha a ruka) tak je to to iste co na palube, ak sa drzim len jednou castou, tak je to opat rovnako bezpecne.
Neviem teda ci si to vsetko pamatam spravne, ale myslim, ze hej.
Pripad s rybarom vo vode je iny, pretoze ked jeho zasiahne blesk (alebo prut co drzi), tak sluzi ako hromozvod a zabije ho to.


P.

Zapomeňte na blesky. Co se má stát se stane. Na volném moři není plachetnice velkým terčem.

[Lachtan]

Myslete hlavně na sebe. Obuv s kvalitní vysokou podrážkou, holiny Vám nejspíš při uderu zachrání život. Nikdy při bouřce bos! Nedržte se za ruce, nedotýkejte ani nepřibližujte ke stěžni, netelefonujte. Toto je priorita!!!!

[thebeno]

Nech citam akokolvek nie som majitelom jachty tu si len poziciavam od chartrovky a vsetky rady ako prepojit pristroje aby sa im nic nestalo asi aplikovat nebudem. Osobne ani nebudem spajat stazen s kylom (ocakavam ze to je spravene). Ale rad by som vedel vas nazor na to co sa my stalo naposledy - kedze v chorvatsku (vplyvom globalneho oteplenia - ktore samozrejme ziadne nie je ) uz viac prsi ako svieti slnko.

Kotvili sme v zatoke a prihnala sa velka burka aj s bleskami (videli sme to uz z dialky) - viditelnost bola cca 5 metrov. My sme sa rozhodli vyplavat a skusili sme z tej burky ujst. Mali sme na male - hlavne koli zlej viditelnosti sa okolo nas sem tam objavovali lode vo vzdialenosti len par metrov. Ale coho sme sa najviac bali boli prave tie blesky.

Otazka - spravili sme spravne ze sme vyplavali? Je vecsia pravdepodobnost ze blesk do lodi udrie na sirom mori alebo v zatoke kde su kopce nad urovnou stazna a kotvi tam viacero lodi? Alebo je to jedno?

Co ma robit posadka aby sa jej nic nestalo? Jasne ze sa nemaju chytat stazna. Ale aky prikaz vydat?
"Zalezte do kajut, lezte na posteli a nicoho sa nechytajte?" - bol by to dobry prikaz?
Pristroje vypnut alebo nechat zapnute? Aj s ohladom na to ze sa treba nejak navigovat pri plavbe.

Ked mi blesk udrie do plachetnice a pokazia sa pristroje nemala by to riesit poistka lode v plnej miere? Zoberu mi kauciu?

Co sa na to pozriet z tohto praktickeho pohladu.
Dik Peter

[david]

Zapomeňte na blesky. Co se má stát se stane. Na volném moři není plachetnice velkým terčem.

při koukání na snímek č. 24 si nejsem tak jistej

https://www.email.cz/web-office/eBtR50T ... _fotos.pps

[geronimo]

Článek o ochraně lodi před účinky atmosféricke elektřiny na moři můžete číst zde

[Pavel-Sulc]

Před několika roky byla ve Švédsku vlna diskusí na téma následky blesku a ochrana před ním.
Není známé, proč je tak malá pravděpodobnost úderu blesku do vysokého kovového stěžně.
Pokud k němu dojde tak je často proraženo dno lodi pod stěžněm a i dojde ke zranění a popálení posádky.
Není jednoznačný názor jestli mít ochranu a jakou. Ochrana zvyšuje pravděpodobnost úderu. Pokud k němu dojde je nebezpečí popálenin a ohluchnutí. Závěr? Experti neví co je lepší.

[Pavel-Sulc]

Nech citam akokolvek nie som majitelom jachty tu si len poziciavam od chartrovky a vsetky rady ako prepojit pristroje aby sa im nic nestalo asi aplikovat nebudem. Osobne ani nebudem spajat stazen s kylom (ocakavam ze to je spravene). Ale rad by som vedel vas nazor na to co sa my stalo naposledy - kedze v chorvatsku (vplyvom globalneho oteplenia - ktore samozrejme ziadne nie je ) uz viac prsi ako svieti slnko.

Kotvili sme v zatoke a prihnala sa velka burka aj s bleskami (videli sme to uz z dialky) - viditelnost bola cca 5 metrov. My sme sa rozhodli vyplavat a skusili sme z tej burky ujst. Mali sme na male - hlavne koli zlej viditelnosti sa okolo nas sem tam objavovali lode vo vzdialenosti len par metrov. Ale coho sme sa najviac bali boli prave tie blesky.

Otazka - spravili sme spravne ze sme vyplavali? Je vecsia pravdepodobnost ze blesk do lodi udrie na sirom mori alebo v zatoke kde su kopce nad urovnou stazna a kotvi tam viacero lodi? Alebo je to jedno?

Co ma robit posadka aby sa jej nic nestalo? Jasne ze sa nemaju chytat stazna. Ale aky prikaz vydat?
"Zalezte do kajut, lezte na posteli a nicoho sa nechytajte?" - bol by to dobry prikaz?
Pristroje vypnut alebo nechat zapnute? Aj s ohladom na to ze sa treba nejak navigovat pri plavbe.

Ked mi blesk udrie do plachetnice a pokazia sa pristroje nemala by to riesit poistka lode v plnej miere? Zoberu mi kauciu?

Co sa na to pozriet z tohto praktickeho pohladu.
Dik Peter

Ahoj Peter, o pravděpodobnosti úderu do lodi píši dole. Experti neví, amatéři se dohadují.
Při postraním úderu (slabém) to odnesou v nejlepším případě přístroje.
Při plném úderu do lodě je pravděpodobné že posátka nepřežije, nebo bude popálená, ohluchne.
Jde o obrovskou energii, která vyvíne teplo a tlakovou vlnu.
Tvoje otázka na vyplutí - při viditělnosti 5m bych bez radaru nikdy nevyplouval. GPS má skvělou přesnost ale nevidí druhé lodě.
To je možné jen s radarem. Co uvidíš v radaru je ale velmi závoslé na jeho nastavení sea a rain cluter - tlumení deště a vln.
Pokud je tlumení nedostečné máš na obrazovce sněžení. Pokud je tlumení moc, nevidíš ani větší lodě na malou vzdálenost.
A jednoduchá zaásada - nejnebezpečnější na moři je pevnina..
Já bych pravděpodobně nevyplouval.
Ahoj Pavel

[TRIM]

Nech citam akokolvek nie som majitelom jachty tu si len poziciavam od chartrovky a vsetky rady ako prepojit pristroje aby sa im nic nestalo asi aplikovat nebudem. Osobne ani nebudem spajat stazen s kylom (ocakavam ze to je spravene). Ale rad by som vedel vas nazor na to co sa my stalo naposledy - kedze v chorvatsku (vplyvom globalneho oteplenia - ktore samozrejme ziadne nie je ) uz viac prsi ako svieti slnko.

Kotvili sme v zatoke a prihnala sa velka burka aj s bleskami (videli sme to uz z dialky) - viditelnost bola cca 5 metrov. My sme sa rozhodli vyplavat a skusili sme z tej burky ujst. Mali sme na male - hlavne koli zlej viditelnosti sa okolo nas sem tam objavovali lode vo vzdialenosti len par metrov. Ale coho sme sa najviac bali boli prave tie blesky.

Otazka - spravili sme spravne ze sme vyplavali? Je vecsia pravdepodobnost ze blesk do lodi udrie na sirom mori alebo v zatoke kde su kopce nad urovnou stazna a kotvi tam viacero lodi? Alebo je to jedno?

Co ma robit posadka aby sa jej nic nestalo? Jasne ze sa nemaju chytat stazna. Ale aky prikaz vydat?
"Zalezte do kajut, lezte na posteli a nicoho sa nechytajte?" - bol by to dobry prikaz?
Pristroje vypnut alebo nechat zapnute? Aj s ohladom na to ze sa treba nejak navigovat pri plavbe.

Ked mi blesk udrie do plachetnice a pokazia sa pristroje nemala by to riesit poistka lode v plnej miere? Zoberu mi kauciu?

Co sa na to pozriet z tohto praktickeho pohladu.
Dik Peter

Je vecsia pravdepodobnost ze blesk do lodi udrie na sirom mori alebo v zatoke kde su kopce nad urovnou stazna a kotvi tam viacero lodi? Alebo je to jedno?

V zátoce , s terénem nad úrovní stěžně a více loďmi jsi daleko bezpečnější před úderem blesku , než na volném moři.

Co ma robit posadka aby sa jej nic nestalo?
Kdo nemusí být na palubě ať jde dovnitř. Nebezpečí uvnitř hrozí při sekundární přeskoku, například ze stěžně na ukotvení vantů. Tedy držet se dál od kovových předmětů, které mohou být zasaženy výbojem nebo jej vést. Držet se dál a nebýt mezi nimi tak aby jsme se nestali vodiči výboje.

Pristroje vypnut alebo nechat zapnute? Aj s ohladom na to ze sa treba nejak navigovat pri plavbe.
Vytáhnout anténu z vysílačky . Přenosné přístroje , mobil, ručku, GPS, dát do sporáku . Při slabém přepětí v palubní síti vlivem naindukovaného napětí vypnutí přístroje pomůže. Při silném přepětí vlivem přímého zásahu nebo i zásahu do vedlejší lodi může odejít i vypnutý přístroj .

Otazka - spravili sme spravne ze sme vyplavali? jestli jste byli dobře zakotveni tak asi ne. Ale jestli se do zátoky hnal exterémně silný vítr a vy jste mohli stihnout překotvit do závětří tak ano . Ale to není už diskuze o ochraně před bleskem .

[TRIM]

Zdravim, viem ze to je stara tema, ale neda mi to, lebo nejaky presny zaver som tu nenasiel.

Ked blesk udrie do stazna, tak elektricky prud bude tiect do zemnenia, co je kyl lode a jeho spojenie s vodou - bude hladat smer s najmensim odporom, co u celokovovej lode bude plast lode. Pokial sa nedrzim kovovej casti lode, ale len na nej stojim, tak by cezo mna mal tiect maximalne prud sposobeny krokovym napatim (nemal by kam cezo mna tiect, lebo by som bol spojeny s vodivou castou len nohami). Ten by mal byt v podstate minimalny ak stojim u kormidla. Horsie to bude, ak sa rukami budem opierat o nejaku kovovu cast, potom cez telo potecie normalne prud a budem na skvarok... (otazka je na aku vzdialenost preskoci z plasta iskra)

Faradayova klec - v klietke, cez ktoru tecie prud by vnutry mala byt odfiltrovana elektromagneticka indukcia. Nic viac, nic menej ak sa dobre pamatam. To znamena, ze v chvily ked by bol plast pod prudom, tak napriklad telefon s antenou vo vnutri tejto klietky by stratil signal. Preto mi pride argumentacia s faradayovou klietkou zvlastna, ked sa vnutri chytim plasta lode na dvoch miestach (napr. noha a ruka) tak je to to iste co na palube, ak sa drzim len jednou castou, tak je to opat rovnako bezpecne.
Neviem teda ci si to vsetko pamatam spravne, ale myslim, ze hej.
Pripad s rybarom vo vode je iny, pretoze ked jeho zasiahne blesk (alebo prut co drzi), tak sluzi ako hromozvod a zabije ho to.


P.

Princip funkce Faradayovi klece je ve vlastnosti výboje, který upřednostňuje cestu po vnějším povrchu kovových objektů. Tedy dotyk z vnitřní strany nevadí.

Na palubě můžeš být zasažen přímo nebo sekundárním výbojem z nějaké kovové části lodě. Představ si jak ten ohromný přebytek energie postupuje rychle všemi vodiči a hledá cestu . Promoklý jachtař je pro něj také cesta.

[Beda]

Kovova lod je spojena s vodou a tak kovove vanty jsou jako faradayva klec. U laminatove lodi by mozna bylo lepsi mit u kazdeho vantu retez a ten pri bource hodit do more. Kolik metru??Tak to maji udelane na LaGrace. Jak to maji udelane profi stavene jachty? Delaji se bronzove desky z poroviteho materialu, jako uzemeni na laminatove lode, asi to bude darda, dat pod stezen, kdyz to dokaze udelat diru do lode.

Cesta blesku je nevyzpytelna....My mame z maringotky asi 10m stozar, na holem kopci. Kraplo asi 30m od maringotky do kupy hnoje, tak 3m vysoka a asi 20m dlouha...Na stozaru mame dlouhe yaginy, jednou jsem vylez ven a v antenach bylo slyset vrneni jako pod vedenim vysokeho napeti, bourka nebyla, vysilacka pripojena. Mel jsem doma natazenou dratovou antenu ve vysce 40m a kdyz jsem ji mel vytazenou, klidne v zime pri snezeni skakala jiskra snad 50mm, bourka zadna. Takze odpojovat tak nabuzenou antenu by slo asi blbe. Ted mam nad plochou strechu dipol 2 x 7.5 m, neodpojuju ji, zatim vysilac prezva uz 10 let a slysim kazdou chvilku pri bource pumelenici, mozna i do naseho panelaku. Jen me dvakrat odesel spinany zdroj, tak jsem kostru vysilacky pridratoval k ustrednimu topeni a je klid.

Vojenske radiovozy maji na vsech dratovych vstupech do auta svorkovnice je jsou pojistky a za ni blekojistky, radioaktivni vybojky.

Servisaci rikali ze na letisti kraplo do zeme a kabelama se to dostalo do veze a zcoudilo to monitory, skoda za statisice....



Nekdo, mozna Mysak popisoval jak pri bource videl na vantech Eliasovi ohne a nic se nestalo.

[geus]

Jednou jsem videl nejak, dokument a tam to rachlo do domu a vypadalo to jak kdyz tam spadne letecka puma barak okamzite vzplal. Myslim ze kdyz do te lodi rachne opravdu velky blesk a naprimo tak pude lod ke dnu.
,

[jajarin]

Ahoj,
je to fotoschop nebo pravda?
www.facebook.com/SailingYachtTV/photos/ ... =3&theater

[jsekera]

hádám....
na foťáku dlouhá expozice a fotka eliášova ohně???
sek