Zkušenosti s plavbou na Baltu

[pes]

Neklesej na mysli, možna se v Christianso vykoupate, u Bornholmu bylo moře cisty.
Stastnou plavbu preje "pes"

[lynx]

Koho by to zajímalo, dodělal jsem stránky o tom, jak probíhala naše jarní plavba do Osla.

Zajímalo, zajímalo – moc dobře napsané!
Jen se začínám bát, že i na sever se teď bude jezdit v zimě (na jaře).
Že jezdí Designer do Chorvatska v únoru ...
Ale Kristiansand v listopadu (nebo to byl jen říjen, Jirko a Tome? )! A teď Oslo v dubnu!
Co Island v lednu?
Ale ne, dělám si legraci – výborná plavba, jen na loď jste, zdá se, neměli štěstí.

Petr

[geronimo]

Jen se začínám bát, že i na sever se teď bude jezdit v zimě (na jaře).
Že jezdí Designer do Chorvatska v únoru ...

Petr

to už se děje http://www.pasat.estranky.cz/clanky/pla ... ma_-kroupy

[lynx]

Ještě Ty provokuj!
Vyplouvat v osmičce Bft, hmmm!
Z Rujány do Karlskrony nonstop – hezké.

Petr

[lynx]

Neklesej na mysli, možna se v Christianso vykoupate, u Bornholmu bylo moře cisty.

http://zpravy.idnes.cz/v-baltskem-mori- ... datech_btw
nebo taky ne

[Strycek_Bidlo]

jen na loď jste, zdá se, neměli štěstí.

Taky mě to napadlo.
Říkal jsem si, že naše Jeanneau Sun Odyssey je takový klasický francouzský výrobek: Byl by dobrý, kdyby někdo domyslel a dotáhnul detaily a kdyby neodflákli výrobu.
Ale pak jsem zjistil, že vloni při plavbě na Gotland měl Karel Zítek půjčenou plachetnici Hanse a podle zhodnocení jeho posádky je to loď "vhodná pro stání v maríně".
Tak mi napadlo, jestli není problém v tom, že konfekční charterové lodě používáme v nestandardním režimu. Pro vícedenní plavby, kdy se nedá vyloučit, že bude foukat i vítr a nedejbože budou i trochu vlny.
Ale jak teď koukám, HEBE III je také od francouzské firmy Jeanneau. Je to loď soukromého majitele, není to charterovka. A jestli si správně pamatuju, tak předloni na Atlantiku jim díky konstrukční vadě uletěl vant a rozlámali stěžeň na tři kusy. A letos na Severním moři přišli o kormidlo. A není to tak dlouho, co jsem četl o problému, že jim skoro upadnul kýl.
Tak nevím

[tatinecek]

Jsou lodě na charter a jsou lodě do nepohody. Loni půjčená HR 37 byla do nepohody. Cena jak charter 45 stop. Asi nebude zásadní vyhodnocení co je lépe. Na Jadranu, v Řecku a na Baltu. Je to jen o tom co můžeš a jsi ochoten zaplatit za půjčení lodě. Žádná agentura nikomu nenabídne na přeplavbu, na které chce a měla by vydělat,HR nebo Najad ...., protože všichni hlídají cenu. A ta musí být co nejnižší.

[capo]

Chtěl bych se zeptat na jednu záležitost. Jak je to s vplouvání do teritoriálních vod různých států? Je nutné se vždy nejdřív přihlásit ve vstupním přístavu? Nebo se to tady neřeší?
A jak to prakticky funguje při vytváření těch "vorů v přístavech".
Kamarádi mně přemluvili, že je potřeba poznat i jiná moře, tak si to tady studuji. Ale koukám, že vyplout v říjnu nebude úplně nejlepší nápad.

[jirkaM]

Přihlašovat se nemusíš, teda pokud vynechas Rusko:) Rafty - nic náročného - přístavy jsou malé a občas se bokem vyvazes na loď co stojí u mola a další na tebe atd. Pravidlem je, ze kdo ma vyveseny bumly na volným boku automaticky souhlasi s tím, ze se k nemu chytnes. Jinak je slusne se zeptat, je-li koho. Vždy se nejprve privazes k jeho lodi a pak delšími lany na břeh. Nezapomeň dat springy ze svých vazaku na vazaky lodi co se vazes. Platí, ze na břeh lezes vždy přes příď lodi, které prelezas. Musíš se pak domluvit se všemi v raftu v kolik kdo chce odplouvat. Někdy nejde dat lana na břeh, např. když loď ke které se vazes je větší než ty apod. Pak je dobře se se sousedem dohodnout, zda mu to nevadí. Vetsinou stojí v raftu 2-3 lode, ale v hojně navštěvovaných přístavech to je i výrazne více. Jednou nás na Christianso stalo myslím 11. Záleží hodně na počasí. Výjimečně se stane, ze když se někoho zeptas, odmítne te. Ale mě se to stalo jen 2x za celou dobu co na Balt jezdím. Jinak naopak vetsinou všichni aktivně pomáhají.
Říjen není problém. Místní říkají, ze to je klidnější mesic než záři. Není sice úplne teplo, ale fouká krasne.

[capo]

Podle toho co jsem viděl na fotkách, jsou ty maríny opravdu malé, tudíž se tam asi nedá moc manévrovat.
Probíhá to tedy tak, že se na místečko (bok vybrané lodi) pěkně pomalinku nasoukám?
Myslím, že by majitel vybrané lodi nebyl moc klidný, kdybych si na něj zkoušel klasické přistávání bokem
A to odplouvání funguje od konce? Nebo jsou nějaké techniky, jak může někdo odplout z prostředka "voru".
Tam kde jsou kůly, mi to přijde jednodušší než na mooring. Ale možná je to jen můj pocit, protože neznám realitu.

[jirkaM]

Normalne pristanes bokem. Vzdycky tam nejake misto na manevry je. Odplouvani - vecer se domluvite a rovnou se ve voru seradite, tak aby nebylo potreba rano vsechny budit. Jinak to neni nic tezkeho, vetsinou se da lod vysunout i z prostredka a ostatni ani nemusi startovat motory, proste se pretahaji na lanech - vor se na jednu stranu otevre jako vejir.
Jinak na kuly to je snadnejsi nez na mooring, to se ti bude libit.

[Strycek_Bidlo]

Když tam pojedeš v říjnu, bude v marínách zcela volno.
Takže si s přistáváním v raftu vůbec nebudeš muset lámat hlavu.

[pes]

nic se neboj, mariny jsou sice malé ale tím že tam nejsou muringová lana tak je tam na manévrování místa dost. Kůlů a bočního vyvazování k lodím se taky neboj lidi jsou tam na to zvyklí stejně jako na různé časy raního odplouvání. Mě se zdálo že tam jsou jachtaři zkušenější, více v pohodě a drží více pohromadě než ve středomoří. Příští rok jedu Balt určitě zase.

[kon-tiki]

Vplutí do Svaneke za špatného počasí. Respekt skipperovi http://www.youtube.com/watch?v=aBsA3wa5 ... r_embedded

[Anonym]

Kon-Tiki, musíš sem chodit častěji.
To zde visí už pět dní.
http://jachting.info/modules.php?name=F ... 1327#81327

[kon-tiki]

a jéje no nic

[jirkaM]

Balt v červenci. V sobotu jsme se vrátili. Počasí nám tentokrat nepralo. Místo v sobotu jsme vypluli až v pondělí. Ne ze by to dříve neslo, ale foukalo okolo 30 a hlavně dost pršelo. Kdyz to ted zpětně hodnotím - nějak jsem vymekl:) No, příště se polepším.
Takže v pondělí rano jsme vypluli z Fehmarnu ( Burgtiefe ) do Kodaně. A pak přes Klintholm a Gedser zpátky. Celkem cca 320 NM ( jestli si dobře pamatuju ).
Z Fehmarnu jsem jel uz po šesté. Přišlo mi, ze lodi jezdí vic a ze i maličko podrazili přístavy. Nicméně místo bylo všude. V Kodani jsme kotvili v Christianshavn kanálu. Poplatek 32 eur. Zkušenost - i pozdě přijíždějící lode našly místo. Cca do osmi jezdi široké výletní lode, pak je klid a da se klidně přivázat bokem do třetí rady na levém břehu kanálu. Rano se pak da převazat na pravý břeh mezi kůly po nejake odjizdejici lodi. Ty výletní lode driv jak v 9:30 nejezdí.
Klintholm - vloni se dalo kotvit jen v levé časti - tedy v jachetnim přístavu. Letos uz rybáři zpřístupnili i svoji čast - bazén napravo za vjezdem. Je to u nich levnější. Pozor, dat nízko bumly, jinak se uspinite od pneumatik. Ke Klintholmu ještě jeden poznatek - v noci to nebude nic moc pro bezpečne přiblížení. Je potreba uz poměrně daleko od přístavu se začít přibližovat z jihu. Na východ od vjezdu jsou neosvetlene kůly a sítě.

Lod - Najad 361. Starší deseti let, ale pro me nádherná lod v te nejlepší kondici. Kdo nezkusil, nepozná.

[krma]

Čau, pročítal jsem celé fórum a nějak jsem nenašel odpověď.

Chystám se poprvé na Balt a chtěl bych se zeptat na techniku přivazování ke kulum. Je to tak, že jak mezi nimi projíždím, přivážu konce (záď lodi) - jakým uzlem? - a pak podle instrukcí povoluju a dotahuju přes vazák ke konečnému dopnutí?

Díky za rady.

[lynx]

Ahoj Krmo,
některé kůly mají jakousi zarážku, aby lano nespadlo do (obvykle dosti nevábné) vody. Tady stačí kůl nad zarážkou obhodit a vhodným přivázáním konců doladit vzdálenost přídě od mola.
Pokud zarážka chybí, je dobré na oba boky vyslat členy posádky (pokud nějakou máš ) s připravenými lany na nichž je v rozumné vdálenosti uvázané buď oko nebo – lépe – lodní smyčka, kterou na kůl horem nasadíš. Dolaďování délky je trochu obtížnější, ale dá se. Důležité je, pokud fouká boční vítr nebo vítr od přídě, nejdříve vyvázat i příď, aby Ti nesplouvala do stran nebo abys ze stání nevycouval.
Poslední případ se dá eliminovat tím, že se do lan hozených kolem kůlů opřeš mírným chodem motoru vpřed a postupným povolováním lan kolem kůlů. Tady je nutné hlídat, aby Ti žádný konec lana nevisel do vody – lano namotané na propeleru je radost, kterou si většina lidí radši odpustí.

Lynx

P. S. Při silném bočním větru je výhodné najít stání, které je akorát široké po moji loď a z obou stran stojí jiné lodi. Maximálně ofendrovat loď a opatrně zajíždět tak, abych do žádné (nejspíš do závětrné) lodi nenarazil. Okolní lodi mě nikam jinam, než k molu, nepustí – lehké opření o souseda nevadí.

P. S. 2: Pokud si můžeš vybrat, z kterého směru Ti bude při zajíždění foukat vítr, pak vítr v podélné ose lodi je výhodnější.

[Pepa]

Dovolím si přidat něklik slov k Lynx /ovi/.
Ideální je, najdeš li box s kůly v takové rozteči, že při jejich míjení nahodíš obě zadní lana.
To je ten jednodušší případ.

Horší je, pokud při zajíždění máš silnější boční vítr a rozteč kůlů neumožňuje nahodit obě zadní lana. Potom musíš mířit k návětrnému kůlu, nahodit lano a bez zastavení pokračovat
K molu. Zafixuješ příď lodi. Zadní nahozené lano si dáš na vinšnu, přední se povoluje, zadní se utahuje a spouštíš se k závětrnému kůlu, nahodíš a pomocí lan případně motoru se vrátíš k molu.
Pokud nahodíš jako první závětrné lano a od mola by jsi se chtěl dostat zpět k návětrnému, nastane problém. Omlátíš všechno kolem sebe, nebo tě vítr přitluče k tomu závětrnému.
V nulové rychlosti u kůlu ti není nic platný motor ani kormidlo /zapomeň na nějaké točení na místě/, jakmile vyrazíš vpřed /rveš bok lodi/ a sfoukne tě to do vedlejší kóje. Je třeba si uvědomit, že v některých přístavech budeš mít kůly 4-6m za zádí i když budeš mít 36.
Abych byl upřímný, tak se mi tento kousek povedl. Vydal jsem se od mola k návětrnému, skončil u závětrného a vypadalo to, že u něho budu zimovat. Podotýkám, asi 4-5 Bf z boku SO39, celou situaci vyřešil Helmut z vedlejší lodi. Aniž bych cokoli řekl, s úsměvem vzal lano, jeden konec mi hodil, druhý si dal na vinšnu a stáhnul mě k návětrnému a podržel, než jsem se dostal zpět k molu. Zkrátka mi udělal 3 bod. Dostal 3 plzně a vděčné poděkování.

[david]

taky je dobrý si popojít kousek dopředu od zádě. máš víc času na nahození. u plachetnice klidně doprostřed, je tam nejširší a tedy ke kůlům je nejblíž

[krma]

OK, díky za odpověď. Jedeme v šesti, takže o pracující posádku nouze nebude. Jen mám zkušenost pouze z Chorvatska a Itálie a chci být na vše připravený. Ještě mám dva dotazy:
1) Příď necháváš jak daleko od mola? Je tam lávka, nebo se pak přeskakuje? Předpokládám, žádný fendr tam není.
2) Nikdy jsem nepracoval s radarem a podle všeho bude mít loď, kterou půjčujeme radar. Jsou v tom nějaké záludnosti, na které bych se měl připravit?

Díky za info

[lynx]

ad 1) Záleží na způsobu vyvázání a na tom, stojíš-li u plovoucího nebo pevného mola. Rozdíl hladin mezi přílivem a odlivem je asi stejný jako na Jadranu. Je třeba mít na mysli, že když fouká silnější vítr do přístavu, může to dost zvednout hladinu. Ve Svinoústí jsem zažil dalšího půl až 3/4 metru navíc (foukal N 8 Bft).
Obecně se dá říct, že co nejdál, ale aby ses ještě na loď dostal. Výhodu mají lodi, které mají čelen s lávkou. Konkrétně se snažím, aby loď (příď) ve výši hrany mola byla alespoň půl metru od téhle hrany. A pořád to kontroluji.
Pokud fouká nebo jsou v přístavu vlny, je třeba záďová vyvazovací lana občas dotáhnout.

ad 2) To Ti musí poradit někdo jiný – nikdy jsem na lodi radar neměl.

L.

[Pepa]

Lynx má pravdu, ta vyfoukaná/nafoukaná voda není nic mimořádného. Zažil jsem vyfoukných 100cm, taky 8, půlka přístavu nepoužitelná, malý lodě na suchu a přitom nešlo utéct,tedy šlo ale do té 8..
Místní vozí dřevěné schůdky nebo je mají nachystaný na molu. U nízkého mola si pomuž lanovým okem k našlápnutí.U vysokých mol můžeš dát lávku - bude li na palubě.

Radar taky neumím, nech si vysvětlit technikem.
Ještě maličkost, kdesi výše píšeš, že budeš dbát v přístavech pokynů.Nevím kdy a kam jedeš, ale já jsem v září /Dánsko-Německo/ za celý týden potkal jen jednoho "hafenmajstra"/. Pokud tam budou jachtaři, pomohu, pokud ne, musíte si poradit sami - v rybářských přístavech spíše nikdo nebude.
Platí se tím způsobem, že si u kanceláře najdeš vývěsku s postupem výpočtu za nocování /taxa x délka/.
Z krabičky si vezmeš papírek, napíšeš jméno lodi a délku a vypočtenou cenu a ten papírek i s penězi šoupneš pod dveře či do nějaké označené schránky. Bude to cca 8-10-12 eu. Sprchy často na automat /mince - žetony/
Hanba by mne fackovla, té důvěry zneužít. Nějak si to neumím představit v Chorvatsku.

[martinp]

Jak již kolega říkal, je dobré začít nahazovat lano z středu lodi, pokud se posádka netrefí na poprvé, je čas na opravu. Někdy na tebe vyjde stání určené pro velké lodě a pak si připadáš jak kovboj, sloupy jsou hrozně daleko. Vyskytují se dva druhy sloupů, dřevěné a kovové, pokud se opřeš o dřevěný, ten zapruží a uhne, ocelový ne, ten škodí. Pokud situace dovolí, volím dřevěné, při špatném počasí je tam klidnější stání, pružnost sloupů tlumí trhání lodi. Pokud musíš být přídí blízko mola, uvaž fendr mezi příď a molo.
Nikdy jsem nedělal na konci lana smyčku, vždy jsem používal lano průběžně. Nedovedu si představit, jak bych odplouval, když ten, který přijede po mě, si hodí lano nad moje. Lynxi, jak to řešíš ?

Radar: Pokud nemáš zkušenosti, je radar dobrý akorát na zábavu, pro jeho efektivní využití je potřeba dobrý kurz. Dobrý začátek je ztotožňovat radarový odraz bojky s její pozicí na mapě a fyzickým umístěním v moři, během plavby ve vybojkované plavební dráze.