Zkušenosti s plavbou na Baltu
Moderátoři: MARIS, Pepa, vilma
- martinp
- návštěvník fóra
- Příspěvky: 80
- Registrován: sob čer 02, 2007 2:00 am
- Reputace: 5
- Bydliště: Přerov
Je to po sezoně, maríny opuštěné, za týden jsme neviděli žádného Hafenmeistera ( kromě Kodaně ). Omezený provoz sociálních zařízení. Voda a elektřina všude dostupná. Doporučuji vyhnout se marině Glowe, z té se po sezoně stává přístav duchů. V pátek odpoledne jsme zde byli jediná loď, mola byla pokryta souvislou bílou vrstvou trusu racků.
Loni, půlka října, trasa: Breege, Kodaň, Bornholm, Breege.
Počasí gut, trochu pršelo, trochu byla zima, trochu foukalo… asi jako v říjnu
Holinky a rukavice jsou taky gut
Loni, půlka října, trasa: Breege, Kodaň, Bornholm, Breege.
Počasí gut, trochu pršelo, trochu byla zima, trochu foukalo… asi jako v říjnu
Holinky a rukavice jsou taky gut
- Strycek_Bidlo
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1171
- Registrován: pon kvě 07, 2007 2:00 am
- Reputace: 8
- Bydliště: Praha 8
- Kontaktovat uživatele:
No, v Glowe ti místní papoušci trousili trus jako o život i v květnu. Tam je to asi celkem trvalý stav.
Než jsem došel na WC a zpět, tak jsem dostal dvakrát zásah
Nevím jak HR, ale B36 "Charlotte" měla topení jenom do salonu, takže bych ještě doporučil teplej spacák.
Protože na noc je vhodné otevřít lukny na větračku, jinak na člověka ráno odporně prší ze stropu.
Než jsem došel na WC a zpět, tak jsem dostal dvakrát zásah
Nevím jak HR, ale B36 "Charlotte" měla topení jenom do salonu, takže bych ještě doporučil teplej spacák.
Protože na noc je vhodné otevřít lukny na větračku, jinak na člověka ráno odporně prší ze stropu.
Nezavislé topení (bufíka) jsem použil na lodi jen jednou, v květnu ve Švédsku.
V Chorvatsku jsem ho sice dvakrát měl, ale kdo by si tam v plné sezóně ještě přitápěl, že?
Nejdříve topilo jen v salonu a zadních kajutách, ale po inspekci teplovzdušných rozvodů jsme
našli několik regulačních klapek a přestavili je tak, aby topení topilo hlavně v předních kajutách,
posádka nakonec byla spokojená.
S kondenzací je při teplotě 10°C a níž opravdu problém a pokud se jede v hrubším moři,
větrání luknama není použitelné - lepší když na hlavu jen kape ale necáká. Ve spacáku s dutým vláknem
se to přežít dá, jenom ten pocit, když lezeš do mokrého pytle není uplně jako spaní v nadýchaných peřinkách.
To je zkušenost z lodi bez topení.
Ono to půjde, jirkoM
V Chorvatsku jsem ho sice dvakrát měl, ale kdo by si tam v plné sezóně ještě přitápěl, že?
Nejdříve topilo jen v salonu a zadních kajutách, ale po inspekci teplovzdušných rozvodů jsme
našli několik regulačních klapek a přestavili je tak, aby topení topilo hlavně v předních kajutách,
posádka nakonec byla spokojená.
S kondenzací je při teplotě 10°C a níž opravdu problém a pokud se jede v hrubším moři,
větrání luknama není použitelné - lepší když na hlavu jen kape ale necáká. Ve spacáku s dutým vláknem
se to přežít dá, jenom ten pocit, když lezeš do mokrého pytle není uplně jako spaní v nadýchaných peřinkách.
To je zkušenost z lodi bez topení.
Ono to půjde, jirkoM
- Strycek_Bidlo
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1171
- Registrován: pon kvě 07, 2007 2:00 am
- Reputace: 8
- Bydliště: Praha 8
- Kontaktovat uživatele:
My jsme na té utahané herce měli sice reproduktory od rádia i na záchodě, ale topení bylo jenom v salonu. Jinde nebyly ani výdechy, abysme si mohli hrát s klapkama
Ale topili jsme v květnu každý večer.
A taky bojler na teplou vodu tam nebyl vůbec namontovaný.
Prostě B36 "Charlotte" od MOLA Yachting v Breege nemá tak úplně plnohodnotné vybavení, jak se ukázalo.
EDIT: Jo, ještě mě napadlo, že v květnu jsem uprostřed Greifswaldské zátoky posloužil jednomu komárovi jako jeho poslední večeře.
Kromě Peenemunde problémy s hmyzem nebyly, ale stejně si za 14 dní vezmu na plavbu nějaké malé balení hmyzovrahu.
Ale topili jsme v květnu každý večer.
A taky bojler na teplou vodu tam nebyl vůbec namontovaný.
Prostě B36 "Charlotte" od MOLA Yachting v Breege nemá tak úplně plnohodnotné vybavení, jak se ukázalo.
EDIT: Jo, ještě mě napadlo, že v květnu jsem uprostřed Greifswaldské zátoky posloužil jednomu komárovi jako jeho poslední večeře.
Kromě Peenemunde problémy s hmyzem nebyly, ale stejně si za 14 dní vezmu na plavbu nějaké malé balení hmyzovrahu.
Mám prosbu. Jak známo, při přenášení pozice z GPS /souřadnicový systém wgs 84/ do námořní mapy /souřadnicový sysstém Bessel 1841/, je nutná korekce.
Pro jadran se udává
pro šířku + 0,01 minuty
pro délku + 0,3 minuty.
Potřeboval bych si ověřit, jaké opravné hodnoty jsou udávány pro západní Balt.
Bohužel mám doma mapy vydané v letech cca 1985 a tam tyto hodnoty samozřejmě nejsou.
Budou v novějších mapách.
Znáte někdo tyto hodnoty, případně, můžete se mi podívat do novějších map. Díky.
Pepa
Pro jadran se udává
pro šířku + 0,01 minuty
pro délku + 0,3 minuty.
Potřeboval bych si ověřit, jaké opravné hodnoty jsou udávány pro západní Balt.
Bohužel mám doma mapy vydané v letech cca 1985 a tam tyto hodnoty samozřejmě nejsou.
Budou v novějších mapách.
Znáte někdo tyto hodnoty, případně, můžete se mi podívat do novějších map. Díky.
Pepa
- Richard
- věčný začátečník
- Příspěvky: 795
- Registrován: pon bře 06, 2006 9:53 pm
- Reputace: 82
- Bydliště: Metylovice
to Pepa
zde bys to měl najít:
http://www.iho.shom.fr/publicat/free/fi ... Ed3Eng.pdf
http://testdrive.mapinfo.com/techsupp/m ... enDocument
jsou tam i jiné destinace pro další roky )
zde bys to měl najít:
http://www.iho.shom.fr/publicat/free/fi ... Ed3Eng.pdf
http://testdrive.mapinfo.com/techsupp/m ... enDocument
jsou tam i jiné destinace pro další roky )
- lynx
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 3502
- Registrován: pon říj 01, 2007 2:00 am
- Reputace: 410
- Bydliště: Praha
Ahoj,
já to doplním o mapy švédské a dánské. Nejsou to sice přímo mapy Baltu – jedná se o švédskou mapu Kattegattu a dánskou Skagerraku – ale obě používají také WSG 84. Myslím, že není důvod, aby tyto země používaly pro Balt jiný systém. Jak je to s polskými mapami, to nevím.
Švédský Kattegatt:
Dánský Skagerrak:
já to doplním o mapy švédské a dánské. Nejsou to sice přímo mapy Baltu – jedná se o švédskou mapu Kattegattu a dánskou Skagerraku – ale obě používají také WSG 84. Myslím, že není důvod, aby tyto země používaly pro Balt jiný systém. Jak je to s polskými mapami, to nevím.
Švédský Kattegatt:
Dánský Skagerrak:
- Strycek_Bidlo
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1171
- Registrován: pon kvě 07, 2007 2:00 am
- Reputace: 8
- Bydliště: Praha 8
- Kontaktovat uživatele:
Bornholm byl dobyt
Loď Bavaria 35 S/Y Marika od společnosti MOLA Yachting.
Vyplouváme v neděli 6.9.2009 z Breege, vítr W6 a stav moře tomu odpovídá, takže hned na začátku prima test odolnosti posádky. Za soumraku přistáváme ve Švédsku v Ystadu, napluto 67 Nm.
[align=center][/align]
Marina YSTAD - Cena za B35 je 25€ za noc, vstup na WC a do umývárny na kódový zámek, sprchy jsou zdarma. V marině je možné placené WiFi připojení, cena 40SEK na den.
Hafenmaister v Ystadu funguje pouze v pracovní dny, o víkendu se mu musí zavolat a on pak přijede a zkasíruje. Nebo aspoň po telefonu řekne kód elektronického zámku na záchod.
[align=center][/align]
V pondělí vyrážíme na prohlídku Ystadu.
[align=center][/align]
Protože je pondělí, jsou všechny pamětihodnosti zavřené, a tak si půjčujeme kola a jedeme se podívat na 18km vzdálený kamenný kruh v Kaseberga.
[align=center][/align]
Asi půl kilometru od toho kruhu je krásná malá marina Kaseberga.
[align=center][/align]
V úterý vyplouváme v 7:15 ve větru S4 směrem na Bornholm. Po báječném dni rekreačního jachtingu přistáváme v 17:05 v Ronne. Napluto 55Nm.
[align=center][/align]
Ronne Marina – Cena za B35 je 16,50€, volný vstup na WC, vstup do umývárny na kódový zámek, sprchy jsou zdarma. Platí se Hafenmaisterovi nebo v platebním automatu.
[align=center][/align]
Středu věnujeme prohlídce Bornholmu. Většina posádky si v Ronne půjčuje kola a jede na 25km vzdálený hrad Hammershus. Já mám jenom jedny nohy a ještě je budu potřebovat, takže tam jedu autobusem. Vstup na hrad je zdarma, cena jednoho nevelkého piva značky Tuborg v podhradí je 6,20€. Autobus z Ronne ke hradu stojí 44DKK.
[align=center][/align]
Autobusem pak jedu k marině v Hasle a do Ronne jdu pěšky po pobřeží. Po cestě prohlížím ukázku obnoveného palebného postavení pobřežního dělostřelectva z anglo-dánské války v letech 1807-14.
[align=center]
[/align]
Ve čtvrtek v 6:15 vyplouváme směrem na Rujánu. Vane NNW4, přehání se přeháňky a je zima, ale jinak pohodová cesta. V poledne se jasní, svítí sluníčko, ale vítr se stáčí na N3 a v tomhle slabounkém větříku se plácáme za bóji Arkona, kde vítr lehá úplně a tak až do Glowe motorujeme. Napluto 58Nm.
Marina Glowe – Cena za B35 je 12€ za noc, vstup na WC a do umývárny na kódový zámek, sprchy jsou za 1€ a mají téct 4 minuty.
V pátek vane N2, takže po třech hodinách nudného převalování na vlnách v bezvětří motorujeme až do Breege.
Loď Bavaria 35 S/Y Marika od společnosti MOLA Yachting.
Vyplouváme v neděli 6.9.2009 z Breege, vítr W6 a stav moře tomu odpovídá, takže hned na začátku prima test odolnosti posádky. Za soumraku přistáváme ve Švédsku v Ystadu, napluto 67 Nm.
[align=center][/align]
Marina YSTAD - Cena za B35 je 25€ za noc, vstup na WC a do umývárny na kódový zámek, sprchy jsou zdarma. V marině je možné placené WiFi připojení, cena 40SEK na den.
Hafenmaister v Ystadu funguje pouze v pracovní dny, o víkendu se mu musí zavolat a on pak přijede a zkasíruje. Nebo aspoň po telefonu řekne kód elektronického zámku na záchod.
[align=center][/align]
V pondělí vyrážíme na prohlídku Ystadu.
[align=center][/align]
Protože je pondělí, jsou všechny pamětihodnosti zavřené, a tak si půjčujeme kola a jedeme se podívat na 18km vzdálený kamenný kruh v Kaseberga.
[align=center][/align]
Asi půl kilometru od toho kruhu je krásná malá marina Kaseberga.
[align=center][/align]
V úterý vyplouváme v 7:15 ve větru S4 směrem na Bornholm. Po báječném dni rekreačního jachtingu přistáváme v 17:05 v Ronne. Napluto 55Nm.
[align=center][/align]
Ronne Marina – Cena za B35 je 16,50€, volný vstup na WC, vstup do umývárny na kódový zámek, sprchy jsou zdarma. Platí se Hafenmaisterovi nebo v platebním automatu.
[align=center][/align]
Středu věnujeme prohlídce Bornholmu. Většina posádky si v Ronne půjčuje kola a jede na 25km vzdálený hrad Hammershus. Já mám jenom jedny nohy a ještě je budu potřebovat, takže tam jedu autobusem. Vstup na hrad je zdarma, cena jednoho nevelkého piva značky Tuborg v podhradí je 6,20€. Autobus z Ronne ke hradu stojí 44DKK.
[align=center][/align]
Autobusem pak jedu k marině v Hasle a do Ronne jdu pěšky po pobřeží. Po cestě prohlížím ukázku obnoveného palebného postavení pobřežního dělostřelectva z anglo-dánské války v letech 1807-14.
[align=center]
[/align]
Ve čtvrtek v 6:15 vyplouváme směrem na Rujánu. Vane NNW4, přehání se přeháňky a je zima, ale jinak pohodová cesta. V poledne se jasní, svítí sluníčko, ale vítr se stáčí na N3 a v tomhle slabounkém větříku se plácáme za bóji Arkona, kde vítr lehá úplně a tak až do Glowe motorujeme. Napluto 58Nm.
Marina Glowe – Cena za B35 je 12€ za noc, vstup na WC a do umývárny na kódový zámek, sprchy jsou za 1€ a mají téct 4 minuty.
V pátek vane N2, takže po třech hodinách nudného převalování na vlnách v bezvětří motorujeme až do Breege.
Naposledy upravil(a) Strycek_Bidlo dne pon zář 14, 2009 8:57 pm, celkem upraveno 1 x.
- Strycek_Bidlo
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1171
- Registrován: pon kvě 07, 2007 2:00 am
- Reputace: 8
- Bydliště: Praha 8
- Kontaktovat uživatele:
V noci jsme nepluli, vždycky to ještě vyšlo za světla.
Pouze do Ystadu jsme doplouvali za soumraku a hledat tam v tom čurbesu navigační světla byl tedy dost problém. Stejně si pořád myslím, že jsme nakonec najížděli podle nádražního semaforu.
Dálnice byla pohodová, téměř pusto a prázdno.
Zato na dálnici A11/E28 směrem na Berlín byla shybka ze dvou pruhů do jednoho a stáli jsme tam hodinu v 5km dlouhé koloně, protože Helmuti taky neumí zipovat
Kdybyste tam někdy jeli tak opatrně, podle cedulí tam má být stavba až do příštího roku.
Pouze do Ystadu jsme doplouvali za soumraku a hledat tam v tom čurbesu navigační světla byl tedy dost problém. Stejně si pořád myslím, že jsme nakonec najížděli podle nádražního semaforu.
Dálnice byla pohodová, téměř pusto a prázdno.
Zato na dálnici A11/E28 směrem na Berlín byla shybka ze dvou pruhů do jednoho a stáli jsme tam hodinu v 5km dlouhé koloně, protože Helmuti taky neumí zipovat
Kdybyste tam někdy jeli tak opatrně, podle cedulí tam má být stavba až do příštího roku.
- marianb
- návštěvník fóra
- Příspěvky: 55
- Registrován: čtv zář 06, 2007 2:00 am
- Reputace: 0
- Bydliště: Plzeň
- Kontaktovat uživatele:
Strycek_Bidlo píše:...Zato na dálnici A11/E28 směrem na Berlín byla shybka ze dvou pruhů do jednoho a stáli jsme tam hodinu v 5km dlouhé koloně, protože Helmuti taky neumí zipovat
Kdybyste tam někdy jeli tak opatrně, podle cedulí tam má být stavba až do příštího roku.
Zdravim, prosim Te na kterem km je to kriticke misto. Je to ve smeru od more nebo na more? Ceka nas cesta za 14 dni. Ty fotky jsou uzasne motivacni.
- Strycek_Bidlo
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1171
- Registrován: pon kvě 07, 2007 2:00 am
- Reputace: 8
- Bydliště: Praha 8
- Kontaktovat uživatele:
- Strycek_Bidlo
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1171
- Registrován: pon kvě 07, 2007 2:00 am
- Reputace: 8
- Bydliště: Praha 8
- Kontaktovat uživatele:
A máš v Greifswaldu kontakt na nějakou šikovnou čártrovku?
Mě totiž vyplouvání z Breege, kde se musí motorovat 3 hodiny vybójkovaným (a neosvětleným) kanálem připadá jako ztráta času.
Z Greifswaldu se sice také musí podle značení, protože uprostřed zátoky chodí kachny pěšky, ale přesto mi to pro plavby na Bornholm a dál na východ připadá jako mnohem šikovnější místo.
EDIT: Díky za SZ.
Mě totiž vyplouvání z Breege, kde se musí motorovat 3 hodiny vybójkovaným (a neosvětleným) kanálem připadá jako ztráta času.
Z Greifswaldu se sice také musí podle značení, protože uprostřed zátoky chodí kachny pěšky, ale přesto mi to pro plavby na Bornholm a dál na východ připadá jako mnohem šikovnější místo.
EDIT: Díky za SZ.
Naposledy upravil(a) Strycek_Bidlo dne pon zář 14, 2009 8:55 pm, celkem upraveno 1 x.
- marianb
- návštěvník fóra
- Příspěvky: 55
- Registrován: čtv zář 06, 2007 2:00 am
- Reputace: 0
- Bydliště: Plzeň
- Kontaktovat uživatele:
Poslu na SZ, abych nedelal nejakou nezadanou reklamu.
No z Greifswaldu se take musi motorovat, asi 25 min. k mostu, otevira se v sezone vzdy v celou hodinu (presne informace lze najit v inform. papirech v lodi). Potom uz jenom kousek a uz se da na plachty, podle vetru. Myslim ze by ty kaceny museli mit hodne dlouhe nohy, aby se uprostred prosli . Pravda je ze nekde je melko daleko od pobrezi, ale prostredek je celkem v pohode.
No z Greifswaldu se take musi motorovat, asi 25 min. k mostu, otevira se v sezone vzdy v celou hodinu (presne informace lze najit v inform. papirech v lodi). Potom uz jenom kousek a uz se da na plachty, podle vetru. Myslim ze by ty kaceny museli mit hodne dlouhe nohy, aby se uprostred prosli . Pravda je ze nekde je melko daleko od pobrezi, ale prostredek je celkem v pohode.
Balt
Jako startovní marínu bych také doporučil marinu v Laeterbachu.Je ted úplně renovovaná a rozšířená. Jinak samozřejmě mimo Bornholmu atd. pokud mohu doporučit,tak kdekoliv z Rujany plavbu na ostrov MON do Klinholmu.Jsou zde snad nejkrásnější křídové útesy,jaké si lze představit,dale doporučuju Rodvig na Saellandu a samozřejmě Kodaň.Kotvení přímo v centru tohoto nádherného města je vždycky zážitek. Dále stojí za přistání malý pitoreskní ostruvek Flakforet mezi Kodaní a Malmo.Většinou projedu ještě kanal Falsterbo a kotvím tady nebo v Gislovs Lage,vracím se zpět na Rujanu do Sassnitz. Pokud vyplouvám z Breege, tak tato trasa je okolo 250 NM bezvadného jachtingu na jeden týden. Mohu jen doporučit.Vždy jsem měl velké Bavarie 45,nebo 44 bez předního propeleru.Na místní poměry v malých dánských a švédských přístavech a minimálnich hloubkách a zájezdech při silných větrech spíše pro zkušenější skipery.Menší pevné lodě jsou zde běžnější. Proto velké lodě bývají u některých charterovek vzhledem ke své velikosti často levnější. Výbava i stav bývá naprosto bezhybná, nesrovnavatelná s jihem Evropy. Zajímavostí je zde všude nepřeberně. Ceny daleko mírnější než na Jadranu ,nebo v Italii atd.Kdo má moře,plachty a lodě rád ,tak tady si příjde na své.
- Strycek_Bidlo
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1171
- Registrován: pon kvě 07, 2007 2:00 am
- Reputace: 8
- Bydliště: Praha 8
- Kontaktovat uživatele:
Konečně jsem dodělal stránky o první loňské plavbě.
Takže kdo máte zájem, můžete se mrknout, jak vloni v květnu probíhala naše Plavba kolem Rujány.
Takže kdo máte zájem, můžete se mrknout, jak vloni v květnu probíhala naše Plavba kolem Rujány.
- lynx
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 3502
- Registrován: pon říj 01, 2007 2:00 am
- Reputace: 410
- Bydliště: Praha
Strýčku,
nejdřív jsem Ti chtěl "vynadat" za propagaci Baltu, ale po přečtení reportáže (mimochodem, je výborně napsaná i ilustovaná ) jsem klidnější: devět stupňů Celsia, dvoumetrové vlny, pak bezvětří, kousající mušky atd. to snad mnoho chorvatskomilů nepřesvědčí, aby změnili revír. Takže Balt bude dále relativně volný.
nejdřív jsem Ti chtěl "vynadat" za propagaci Baltu, ale po přečtení reportáže (mimochodem, je výborně napsaná i ilustovaná ) jsem klidnější: devět stupňů Celsia, dvoumetrové vlny, pak bezvětří, kousající mušky atd. to snad mnoho chorvatskomilů nepřesvědčí, aby změnili revír. Takže Balt bude dále relativně volný.
- Strycek_Bidlo
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1171
- Registrován: pon kvě 07, 2007 2:00 am
- Reputace: 8
- Bydliště: Praha 8
- Kontaktovat uživatele:
Tak jsem konečně dodělal i stránky z podzimu, kdy se odehrála naše úspěšná plavba na Bornholm.
Doufám, že i tentokrát mě lynx nevynadá
Doufám, že i tentokrát mě lynx nevynadá
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů