Snad ten Balt zustane volnejsi. Ale pro jistotu jedu letos uz 1.5.
)Zkušenosti s plavbou na Baltu
Moderátoři: MARIS, Pepa, vilma
-
lynx
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 3502
- Registrován: pon říj 01, 2007 2:00 am
- Reputace: 410
- Bydliště: Praha
Já bych do toho rohu vůbec nezajížděl:
http://www.nv-pedia.de/pedia/?q=node/242
http://www.nv-pedia.de/pedia/?q=node/242
Zrovna jsem se vratil z krasne tydeni plavby po Baltu. Vyplouvali jsem z nemeckeho ostrova Fehmarn a pres puvodne jine plany jsme nakonec na prani posadky obepluli Sjealand. Stejnou trasu jsem plul uz vloni v cervenci, ale preci jen prvni tyden v kvetnu je to trosku jine.
Celkem jsme napluli 362 NM. Lod Hallberg Rassy 34. Posadka 4.
Nejprve jsme pluli do Kodane - kotveni v centru mesta je perfektni zazitek - pak pokracovali Oresundem do Kattegatu a Beltem zpatky dolu.
Pocasi bylo vetrne:) Posledni dva dny pomerne narocne. Vitr prakticky neklesal pod 30 uzlu, prselo a byla opravdu zima. Polovina posadky byla trosku mimo diky morske nemoci.
Nekolik postrehu :
- obleceni je velmi dulezite - myslim v zavislosti k dobe a mistu kde plujete - velmi kvalitni obleceni, rukavice, holinky ( timto se dodatecne omlouvam prazskemu Navy Centru, ze jsem pred rokem nadaval na cenu goretexovych holinek, i kdyby staly 2x tolik zase bych si je koupil, jsou totiz bezvadny ), ted myslim obleceni cele posadky, nejen kapitana
- bezpecnostni vybava - na Baltu povazuju zachrany ostruvek za nutnou vybavu lode, k tomu kvalitni vesty, harnesy a vozim svoje live lano, ktere jsme zatim vzdy vyuzili
- predplavebni priprava - mockrat se mi tady vyplatila
- navtexovy prijimac - mam ten kapesni co ma libor v e-shopu a nenecham na nej dopustit
- znat dobre pravidla Colregu, provoz je zde velky a uzkych mist a systemu rozdelene plavby je tu mnoho
- nezbytne je zvladat manevry v pristavech, vsichni vam sice radi pomuzou, nicmene vsichni predpokladaji, ze s tou lodi umite velmi dobre zachazet ( tento tyden jsem dvakrat kotvil a vyplouval z pristavu ve vetru pres 30 uzlu s narazy lehce pres 40 )
Nicmene pokud se na plavbu dobre pripravite, neni duvod se ji nejak obavat. Odmenou Vam bude skvely vitr v plachtach, krasne pristavy ( ted v predsezone jsme platili jen 2x a pokazde 15 EURO ) a spousta vybornych ryb v pristavnich krcmach ( bohuzel az na ty ceny ).
Pred tremi tydny jsem byl v Chorvatsku - mohu-li tedy srovnavat - oboji je krasne, oboji mam rad, oboji je uplne jine.
Celkem jsme napluli 362 NM. Lod Hallberg Rassy 34. Posadka 4.
Nejprve jsme pluli do Kodane - kotveni v centru mesta je perfektni zazitek - pak pokracovali Oresundem do Kattegatu a Beltem zpatky dolu.
Pocasi bylo vetrne:) Posledni dva dny pomerne narocne. Vitr prakticky neklesal pod 30 uzlu, prselo a byla opravdu zima. Polovina posadky byla trosku mimo diky morske nemoci.
Nekolik postrehu :
- obleceni je velmi dulezite - myslim v zavislosti k dobe a mistu kde plujete - velmi kvalitni obleceni, rukavice, holinky ( timto se dodatecne omlouvam prazskemu Navy Centru, ze jsem pred rokem nadaval na cenu goretexovych holinek, i kdyby staly 2x tolik zase bych si je koupil, jsou totiz bezvadny ), ted myslim obleceni cele posadky, nejen kapitana
- bezpecnostni vybava - na Baltu povazuju zachrany ostruvek za nutnou vybavu lode, k tomu kvalitni vesty, harnesy a vozim svoje live lano, ktere jsme zatim vzdy vyuzili
- predplavebni priprava - mockrat se mi tady vyplatila
- navtexovy prijimac - mam ten kapesni co ma libor v e-shopu a nenecham na nej dopustit
- znat dobre pravidla Colregu, provoz je zde velky a uzkych mist a systemu rozdelene plavby je tu mnoho
- nezbytne je zvladat manevry v pristavech, vsichni vam sice radi pomuzou, nicmene vsichni predpokladaji, ze s tou lodi umite velmi dobre zachazet ( tento tyden jsem dvakrat kotvil a vyplouval z pristavu ve vetru pres 30 uzlu s narazy lehce pres 40 )
Nicmene pokud se na plavbu dobre pripravite, neni duvod se ji nejak obavat. Odmenou Vam bude skvely vitr v plachtach, krasne pristavy ( ted v predsezone jsme platili jen 2x a pokazde 15 EURO ) a spousta vybornych ryb v pristavnich krcmach ( bohuzel az na ty ceny ).
Pred tremi tydny jsem byl v Chorvatsku - mohu-li tedy srovnavat - oboji je krasne, oboji mam rad, oboji je uplne jine.
-
Strycek_Bidlo
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1171
- Registrován: pon kvě 07, 2007 2:00 am
- Reputace: 8
- Bydliště: Praha 8
- Kontaktovat uživatele:
Já jsem se dnes v noci vrátil z krásné 14-ti denní plavby z Breege do Osla a zpět, napluto 894 mil.
Skutečně bylo větrno. Od minulého pátku od večera jsme jeli skoro 15 hodin ve Skagerraku v SW7-8, než se nám povedlo se zašít ve švédském Marstrandu. A koncem tohoto týdne taky fučelo pěkně.
Navíc jsme poslední dvě noci jeli prakticky potmě, protože na úplně nové Sun Odyssey 36i vyskákaly kromě zelené pozičky všechny žárovky sufitky z objímek a rozmlátily se, jak poletovaly ve světlech. Náhradní žárovky na lodi nebyly. A taky nám vlny urvaly reling na levoboku a vlajkovou žerď na zádi, odešel horní šekl co drží genu k rolfoku a jeden člen posádky si v těch vlnách rozbil hlavu, když vařil kafe.
Pár rychlých informací:
V dánském Skagenu kluci z posádky objevili kousek od maríny prodejnu pracovních oděvů. Perfektní jachtařská (tedy vlastně rybářská) zateplená a bytelně vypadající bunda tam stála 500 dánských korun a v podobných relacích byly i ostatní potřeby vhodné pro plavbu v okolních vodách.
V Oslu jsme stáli v místním jachtklubu na ostrůvku pár set metrů jihovýchodně od muzea Fram, muzea Kon-Tiky a námořního muzea. Poplatek byl 100NOK za den. V městské maríně by to prý podle místních stálo 250NOK. Při příjezdu je bezpodmínečně nutné se domluvit se správcem, protože přístavní můstky klubu kontroluje každý večer policie. Jedinou zásadní nevýhodou zde jsou venkovní sprchy. Jejich použití při teplotě vzduchu +9°C vyžaduje jistou dávku sebezapření. Pro cestování po Oslu doporučuji využít Oslo kart. Jednodenní stojí 230NOK a lze použít jako jízdenku v tramvajích, autobusech, metru, trajektech a vlacích, zároveň platí jako vstupenka do většiny muzeí a jako parkovací karta pro auto.
V Marstrandu mají naprosto špičkové umývárny. Sprchy jsou v ceně stání (loď 10-13m stojí 230SEK za noc), jsou tam vyhřívané podlahy a termostatické baterie.
V Marstalu (ostrov Aero v Malém Beltu) je krásné námořní muzeum, doporučuji k návštěvě. Marína stojí 120DKK (36 stop dlouhá loď), pokud se nepřipojíte na elektriku. Jinak asi víc. Za sprchy chtějí 10DKK a žádný luxus to tedy není, ani se tam netopí.
Skutečně bylo větrno. Od minulého pátku od večera jsme jeli skoro 15 hodin ve Skagerraku v SW7-8, než se nám povedlo se zašít ve švédském Marstrandu. A koncem tohoto týdne taky fučelo pěkně.
Navíc jsme poslední dvě noci jeli prakticky potmě, protože na úplně nové Sun Odyssey 36i vyskákaly kromě zelené pozičky všechny žárovky sufitky z objímek a rozmlátily se, jak poletovaly ve světlech. Náhradní žárovky na lodi nebyly. A taky nám vlny urvaly reling na levoboku a vlajkovou žerď na zádi, odešel horní šekl co drží genu k rolfoku a jeden člen posádky si v těch vlnách rozbil hlavu, když vařil kafe.
Pár rychlých informací:
V dánském Skagenu kluci z posádky objevili kousek od maríny prodejnu pracovních oděvů. Perfektní jachtařská (tedy vlastně rybářská) zateplená a bytelně vypadající bunda tam stála 500 dánských korun a v podobných relacích byly i ostatní potřeby vhodné pro plavbu v okolních vodách.
V Oslu jsme stáli v místním jachtklubu na ostrůvku pár set metrů jihovýchodně od muzea Fram, muzea Kon-Tiky a námořního muzea. Poplatek byl 100NOK za den. V městské maríně by to prý podle místních stálo 250NOK. Při příjezdu je bezpodmínečně nutné se domluvit se správcem, protože přístavní můstky klubu kontroluje každý večer policie. Jedinou zásadní nevýhodou zde jsou venkovní sprchy. Jejich použití při teplotě vzduchu +9°C vyžaduje jistou dávku sebezapření. Pro cestování po Oslu doporučuji využít Oslo kart. Jednodenní stojí 230NOK a lze použít jako jízdenku v tramvajích, autobusech, metru, trajektech a vlacích, zároveň platí jako vstupenka do většiny muzeí a jako parkovací karta pro auto.
V Marstrandu mají naprosto špičkové umývárny. Sprchy jsou v ceně stání (loď 10-13m stojí 230SEK za noc), jsou tam vyhřívané podlahy a termostatické baterie.
V Marstalu (ostrov Aero v Malém Beltu) je krásné námořní muzeum, doporučuji k návštěvě. Marína stojí 120DKK (36 stop dlouhá loď), pokud se nepřipojíte na elektriku. Jinak asi víc. Za sprchy chtějí 10DKK a žádný luxus to tedy není, ani se tam netopí.
-
Strycek_Bidlo
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1171
- Registrován: pon kvě 07, 2007 2:00 am
- Reputace: 8
- Bydliště: Praha 8
- Kontaktovat uživatele:
Jasně, fotek je 300, ale chvíli to potrvá, než je zpracuju.
O té Sun Odyssey to je pravda. Dělali jsme si legraci, že by na ní měl být nápis "Používat pouze za slabých větrů a na krátké plavby"
Navíc to byla její první plavba, takže ještě nebyly vychytané mouchy. Topení skoro netopilo, provozní baterka se odmítala nabíjet ze sítě pokud šla lednice, když už se nabila motorem, tak vydržela v provozu maximálně 11 hodin...
O té Sun Odyssey to je pravda. Dělali jsme si legraci, že by na ní měl být nápis "Používat pouze za slabých větrů a na krátké plavby"
Navíc to byla její první plavba, takže ještě nebyly vychytané mouchy. Topení skoro netopilo, provozní baterka se odmítala nabíjet ze sítě pokud šla lednice, když už se nabila motorem, tak vydržela v provozu maximálně 11 hodin...
V rychlosti jsem sesmolil report z mé první plavby na Baltu z minulého týdne. A taky bych tímto chtělo poděkovat všem zdejším baltským plavcům, kteří mi svými informacemi velmi pomohli. fotky ještě nemáme zpracované, takže snad později.
Sobota 5.6.
Loď máme objednanou přes AZ Euro Jachting od Mola Yachting z Breege. Objednanou máme Bavarii 37 s klasickou hlavní plachtou. Dozvídám se, že má bohužel nefunkční motor a tak nám připravili Bavarii 39 r.v. 2007 rovněž s klasickým refem. Loď vypadá trochu ošuntěle, opotřebovaně a navíc se zdá, že nejméně dva měsíce neplula. Výbava je ale slušná – zejména sada map od n.v. Verlag s piloty z roku 2010 potěší. Vzhledem k tomu, že se jedná o mojí první plavbu na Baltu, rozhoduji se pro vyplutí v neděli ráno. Předpověď na neděli je W2 na pondělí z rána NE4 postupně zesilující na W6.
Neděle 6.6.
V 6:30 vyplouváme z Breege v raním oparu. Po dvou hodinách se dostáváme na volné moře a na autopilotovi nastavujeme kurz Kaseberga na jižním pobřeží Švédska. Opar se rozpouští kolem poledne a začíná svítit slunce. Motor přede, rychlost proti dnu 6,5 uzle při 2000 otáčkách. Cestou potkáváme množství nákladních lodí mířících do systému rozdělené plavby v Bornholmgatu. Před pátou hodinou přistáváme v marině Kaseberga. Vyrážíme si užít podvečerní vikinské pohřebiště Ales Stenar.
Pondělí 7.6.
Brzo ráno se probouzíme do hustého deště. Dopoledne má foukat NE5, po poledni má se změnou směru lehnou a s přicházející frontou se změnit zprvu na W6 s přechodem fronty na W7-8. Chtěli jsme dnes do mariny Hammerhavn na Bornholmu, ale ta je směrem na západ chráněna pouze vlnolamem za kterým se stojí hned u mola. Dnešní cíl tedy bude Hasle o něco jižněji. Po snídani kolem deváté vyplouváme stále za hustého deště. Ihned po vyplutí z mariny vytahujme hlavní plachtu na druhý ref a tři-čtvrtě geny. Loď se rozjíždí na boční vítr na hezkých 6 uzlů a po chvilce vypouštíme celou genu. S tímto oplachtěním na boční vítr od 20 – 25 uzlů se dostáváme na 8,8 uzle proti vodě. Vítr po půl hodině v nárazech dosahuje 30 uzlů a tak opět o něco ubíráme genu. Pět mil před Hasle přestává pršet, vítr lehá, plachty jdou dolů a startujeme motor. Vyvazujeme se bokem v Hasle v prvním bazénu pro hosty. Vítr začíná zesilovat a na obzoru je na západu vidět hradba frontových mraků. S přechodem fronty vítr skučí v takeláži a vlny stříkají přes vnější vlnolam přístavu. Jdeme na obhlídku města.
Úterý 8.6.
Probouzím se v sedm hodin ráno. Přístav je celý zahalený v husté mlze, že není vidět ani vjezdové majáky. Předpověď slibuje vítr do SW3. V deset hodin se mlha zvedá a tak vyplouváme, dnešní cíl Cristianso. Nefouká, a tak motorujeme podél západního pobřeží Bornholmu na sever, z lodi si prohlížíme zříceninu hradu Hamershus kousek od mariny. U severního cípu Borhnolmu vítr trochu zesiluje a polská loď před námi tahá plachty, se změnou kurzu jde nahoru i naše prádlo. Třičtvrtě hodiny se snažíme chytat vítr, abychom to nakonec vzdali. Poláci na našem pravoboku to vydrží o chvilku déle. Startujeme motor a míříme směr Cristianso. Začíná svítit slunce a zanedlouho se na obzoru objevuje Frederikso – Cristianso. Posádka se při motorování a „opalování“ trochu rozpila, tak jim do přistání zakazuji další pití. Po hodině vplouváme do jižního přístavu mezi oběma ostrovy, nalevo od vjezdu stojí pár jachet zádí na bojích a s přídí u mola, kousek za nimi dvě německé lodě u mola ve voru. Na pravé straně dvě rybářské lodě. Jedna bóje je ještě volná, ale vzhledem k hloubce raději přistáváme bokem na pravé straně. Během půl hodiny připlouvají další dvě lodě, které se ještě vejdou za nás na pravé nábřeží, poté další tři lodě, které se váží k nám a našim sousedům. Vyrážíme na prohlídku „ďáblových ostrovů“. Je to úžasné místo. Večer jdeme spolu s ostatními posádkami na pivo do místní hospody. Hospodského žádáme o nějakou místní kořalku. Ten nám nadšeně přináší láhev s domácí etiketou Malurt Bitter, je silná a chutná po kmínu – podle Googlu pravý absinth.
Středa 9.6.
Den obratu. Ráno je velmi chladné. Předpověď slibuje E4. V deset hodin vyplouváme zpět směr Bornholm, tentokrát Ronne. Vítr veškerý žádný a tak motorujeme. Na dohled od Bornholmu, když se rozfoukal svěží větřík, vytahujeme plachty. Na motýla 4 uzle proti vodě. Se změnou kurzu na jih na severním cípu ostrova se vítr narychluje pádem z pobřeží a tak si užívá parádní jachting v bočním větru kolem 17 uzlů takřka až do Ronne. Vyvazujeme se mezi kůly u prvního mola. Je slunečno a tak se mladí dánové koupou na blízké pláži – voda má 12 stupňů! Bavíme se s posádkou sousední lodi, kterou tvoří holandský pár důchodců. V podvečer se na volné místo vedle nás vyvazuje polská loď Copernicus – rozhodli se zacouvat do stání, ale jejich loď velmi pomalu reaguje na kormidlo, které má navíc převodováno s malinkým kormidelním kolem tak lehkým převodem, že jejich kormidelník se může utočit a podle mě za chvíli ani nevěděl, v jaké pozici má vlastně kormidlo. Manévr musí opakovat a my je odstrkáváme od své lodi. Odcházíme na prohlídku města a následuje návštěva dvou místních občerstvoven.
Čtvrtek 10.6.
V půl šesté mě probouzí nepříjemné nárazy vln do zádě lodi – vzhůru jsou už i posádky ostatních lodí, které stojí přídí k molu. V přístavu fouká z boku 25 uzlů. Dnes míříme už zpět na Rujánu a chceme vyplout brzo v příznivém N4, který má odpoledne zesilovat na N6 a tak si promýšlím manévr vyplutí. Při kotvení jsme totiž na závětrný kůl hodily dračí smyčku a teď má přes nás vedlejší polská loď hozené své návětrné lano. Ke kůlům to je asi 2 metry a člun nemáme, abych si uzel v klidu rozvázali. Holanďan na druhé lodi nám nabídl pomoc s přidržováním návětrné úvazu přídě, abychom v klidu mohli nacouvat ke kůlu a rozvázat uzel. Manévr se povedl bez problémů, máváme holanďanovi -dnes prý nevyplují. Venku z přístavu taháme hlavní na první ref a chcípeme motor, fouká tu o poznání méně, kolem 15 uzlů a tak taháme plnou genu a hlavní jde nahoru také celá, cíl je buď Sassnitz nebo Glowe, uvidíme podle větru. Sassnitz je na čistý zaďák a Glowe na zadobok, proto volíme jako cíl Glowe. Vítr zesiluje na 20 uzlů a my plujeme proti vodě 7,5 uzle proti dnu 8,5. Po dvou hodinách plavby už vlny dosahují 3 metrů. Vítr se začíná zvedat na 25 uzlů s nárazy do 30. Ubíráme genu. Kormidelník při mých dotazech tvrdí, že stále drží kurz, ale při dalším vynesení polohy do mapy vidím, že jsme se odchýlili velmi na západ, upravujeme kurz a plujeme na motýla, vítr klesá pod 20 uzlů, ale genu necháváme zrefovanou, protože často halzuje. Hlavní s kontrašotem. V pravidelných intervalech přichází série vln kolem pěti metrů. 10 mil před Glowe vítr lehá a spouští se silný déšť. Plachty jdou dolů a startujeme motor. Jedeme s mrtvými vlnami. Před osmou hodinou večer přistáváme v Glowe kde fouká nepříjemný vítr, který byl na moři slabý, ale tady se ohýbá o pobřeží. Kůly jsou velmi daleko od mola a plavčík, který měl na starosti zadní návětrné lano ho ani na třikrát nenavlíkl. Sprostě nadávám a musím couvat zpět ke kůlům. Na závětrná straně se opíráme o kůl a další člen posádky kůl nakonec trefí. Srovnáme loď. Hafenmeister už má po pracovní době a tak se ptáme jiné posádky na pin k WC. Přepověď na zítra udává slunečno a W3.
Pátek 11.6.
Ráno platíme hafenmeisterovi a čerstvá předpověď udává úplně něco jiného než ta večerní. Déšť a W5 zesilující až na W7. Spolu s ostatními loděmi vyplouváme v půl desáté. Nefouká a motorujeme směr Arkona. Po dvou mílích vplouváme do mlhy s viditelností do 50 metrů, na příď jde hlídka, rozsvěcíme navigační světla. Jelikož je to malá hloubka a navíc jsme kousek od chráněné linie, kde se nesmí plout vůbec, necháváme foghornu v klidu odpočívat, po půlhodině vyplouváme z mlhy a na levoboku máme útesy na mysu Arkona. Spouští se déšť. Zanedlouho míjíme první boje plavební dráhy, začíná svítit slunce, vítr je slabý a proti, svlíkáme žluťáky a vytahujeme hlavní plachtu, abychom ji usušili a „ukázkově“ složili na ráhno, což bylo ve včerejších vlnách nemožné. Hodinu a půl motorujeme kanálem do Breege. U benzínky je jiná loď. Dvakrát pomalu obkroužíme bazén, doplníme naftu a loď vyvazujeme mezi kůly. Přípitek a sundáváme vlajku posádky. Po hodině od přistání se po obloze začínají honit všichni čerti a v marině fičí 30 uzlů, poslední opozdilci předvádí někdy excelentní jindy horší přistání. V sedm večer jsou takřka všechny lodě v marině zpět, chybí jen německá posádky, která vyplouvala na čtrnáctidenní plavbu do Osla a zpět.
Sobota 12.6.
Ráno dobalujeme a vyklízíme loď, doplňujeme vodu. Od devíti prohlíží potápěč všechny lodě. Kolem desáté chytám technika na check-out. Ptá se zda je vše v pořádku. Nahlašuji mu jednu aktivovanou vestu, která se sama od sebe nafoukla první den plavby. Ptá se na spotřebovaný plyn, jedna bomba. Kontroluje mapy a rakety a účtuje 22,- euro za plyn a 25,- za bombičku do vesty. Vrací mi „ožehlenou“ kauci z kreditky a my vyrážíme zpět do ČR.
Pár postřehů:
- v Německu vám bez problémů půjčí loď na chorvatské papíry – pro jistotu jsem měl ještě svůj logbook – ale ten nebyl třeba – je to pro mě již čtvrtá země kde jsem s tím není problém
- Vyplatí se teplé a nepromokavé oblečení, členům posádky, kteří neměli žluťáky, jsem doporučil nákup v pracovních oděvech, kde se vešli do 400,-Kč za holínky a nepromokavé oblečení – v kombinaci s termoprádlem a běžným outdoorovým oblečeními to stačilo i když bylo chladno a vydatně pršelo
- Vyplatí se důkladná navigační příprava – na Baltu je deklinace od 1,5 do 4 stupňů podle oblasti
- Vyvazování mezi kůly je podle mě snazší než na mooring, ale o to víc v marinách fouká
- Bavaria 39 má ze všech Bavarií na kterých jsem plul zatím nejlepší plavební vlastnosti – jistou zásluhu na tom má i klasická hlavní plachta
- Balt je levnější, prázdnější, krásný
Sobota 5.6.
Loď máme objednanou přes AZ Euro Jachting od Mola Yachting z Breege. Objednanou máme Bavarii 37 s klasickou hlavní plachtou. Dozvídám se, že má bohužel nefunkční motor a tak nám připravili Bavarii 39 r.v. 2007 rovněž s klasickým refem. Loď vypadá trochu ošuntěle, opotřebovaně a navíc se zdá, že nejméně dva měsíce neplula. Výbava je ale slušná – zejména sada map od n.v. Verlag s piloty z roku 2010 potěší. Vzhledem k tomu, že se jedná o mojí první plavbu na Baltu, rozhoduji se pro vyplutí v neděli ráno. Předpověď na neděli je W2 na pondělí z rána NE4 postupně zesilující na W6.
Neděle 6.6.
V 6:30 vyplouváme z Breege v raním oparu. Po dvou hodinách se dostáváme na volné moře a na autopilotovi nastavujeme kurz Kaseberga na jižním pobřeží Švédska. Opar se rozpouští kolem poledne a začíná svítit slunce. Motor přede, rychlost proti dnu 6,5 uzle při 2000 otáčkách. Cestou potkáváme množství nákladních lodí mířících do systému rozdělené plavby v Bornholmgatu. Před pátou hodinou přistáváme v marině Kaseberga. Vyrážíme si užít podvečerní vikinské pohřebiště Ales Stenar.
Pondělí 7.6.
Brzo ráno se probouzíme do hustého deště. Dopoledne má foukat NE5, po poledni má se změnou směru lehnou a s přicházející frontou se změnit zprvu na W6 s přechodem fronty na W7-8. Chtěli jsme dnes do mariny Hammerhavn na Bornholmu, ale ta je směrem na západ chráněna pouze vlnolamem za kterým se stojí hned u mola. Dnešní cíl tedy bude Hasle o něco jižněji. Po snídani kolem deváté vyplouváme stále za hustého deště. Ihned po vyplutí z mariny vytahujme hlavní plachtu na druhý ref a tři-čtvrtě geny. Loď se rozjíždí na boční vítr na hezkých 6 uzlů a po chvilce vypouštíme celou genu. S tímto oplachtěním na boční vítr od 20 – 25 uzlů se dostáváme na 8,8 uzle proti vodě. Vítr po půl hodině v nárazech dosahuje 30 uzlů a tak opět o něco ubíráme genu. Pět mil před Hasle přestává pršet, vítr lehá, plachty jdou dolů a startujeme motor. Vyvazujeme se bokem v Hasle v prvním bazénu pro hosty. Vítr začíná zesilovat a na obzoru je na západu vidět hradba frontových mraků. S přechodem fronty vítr skučí v takeláži a vlny stříkají přes vnější vlnolam přístavu. Jdeme na obhlídku města.
Úterý 8.6.
Probouzím se v sedm hodin ráno. Přístav je celý zahalený v husté mlze, že není vidět ani vjezdové majáky. Předpověď slibuje vítr do SW3. V deset hodin se mlha zvedá a tak vyplouváme, dnešní cíl Cristianso. Nefouká, a tak motorujeme podél západního pobřeží Bornholmu na sever, z lodi si prohlížíme zříceninu hradu Hamershus kousek od mariny. U severního cípu Borhnolmu vítr trochu zesiluje a polská loď před námi tahá plachty, se změnou kurzu jde nahoru i naše prádlo. Třičtvrtě hodiny se snažíme chytat vítr, abychom to nakonec vzdali. Poláci na našem pravoboku to vydrží o chvilku déle. Startujeme motor a míříme směr Cristianso. Začíná svítit slunce a zanedlouho se na obzoru objevuje Frederikso – Cristianso. Posádka se při motorování a „opalování“ trochu rozpila, tak jim do přistání zakazuji další pití. Po hodině vplouváme do jižního přístavu mezi oběma ostrovy, nalevo od vjezdu stojí pár jachet zádí na bojích a s přídí u mola, kousek za nimi dvě německé lodě u mola ve voru. Na pravé straně dvě rybářské lodě. Jedna bóje je ještě volná, ale vzhledem k hloubce raději přistáváme bokem na pravé straně. Během půl hodiny připlouvají další dvě lodě, které se ještě vejdou za nás na pravé nábřeží, poté další tři lodě, které se váží k nám a našim sousedům. Vyrážíme na prohlídku „ďáblových ostrovů“. Je to úžasné místo. Večer jdeme spolu s ostatními posádkami na pivo do místní hospody. Hospodského žádáme o nějakou místní kořalku. Ten nám nadšeně přináší láhev s domácí etiketou Malurt Bitter, je silná a chutná po kmínu – podle Googlu pravý absinth.
Středa 9.6.
Den obratu. Ráno je velmi chladné. Předpověď slibuje E4. V deset hodin vyplouváme zpět směr Bornholm, tentokrát Ronne. Vítr veškerý žádný a tak motorujeme. Na dohled od Bornholmu, když se rozfoukal svěží větřík, vytahujeme plachty. Na motýla 4 uzle proti vodě. Se změnou kurzu na jih na severním cípu ostrova se vítr narychluje pádem z pobřeží a tak si užívá parádní jachting v bočním větru kolem 17 uzlů takřka až do Ronne. Vyvazujeme se mezi kůly u prvního mola. Je slunečno a tak se mladí dánové koupou na blízké pláži – voda má 12 stupňů! Bavíme se s posádkou sousední lodi, kterou tvoří holandský pár důchodců. V podvečer se na volné místo vedle nás vyvazuje polská loď Copernicus – rozhodli se zacouvat do stání, ale jejich loď velmi pomalu reaguje na kormidlo, které má navíc převodováno s malinkým kormidelním kolem tak lehkým převodem, že jejich kormidelník se může utočit a podle mě za chvíli ani nevěděl, v jaké pozici má vlastně kormidlo. Manévr musí opakovat a my je odstrkáváme od své lodi. Odcházíme na prohlídku města a následuje návštěva dvou místních občerstvoven.
Čtvrtek 10.6.
V půl šesté mě probouzí nepříjemné nárazy vln do zádě lodi – vzhůru jsou už i posádky ostatních lodí, které stojí přídí k molu. V přístavu fouká z boku 25 uzlů. Dnes míříme už zpět na Rujánu a chceme vyplout brzo v příznivém N4, který má odpoledne zesilovat na N6 a tak si promýšlím manévr vyplutí. Při kotvení jsme totiž na závětrný kůl hodily dračí smyčku a teď má přes nás vedlejší polská loď hozené své návětrné lano. Ke kůlům to je asi 2 metry a člun nemáme, abych si uzel v klidu rozvázali. Holanďan na druhé lodi nám nabídl pomoc s přidržováním návětrné úvazu přídě, abychom v klidu mohli nacouvat ke kůlu a rozvázat uzel. Manévr se povedl bez problémů, máváme holanďanovi -dnes prý nevyplují. Venku z přístavu taháme hlavní na první ref a chcípeme motor, fouká tu o poznání méně, kolem 15 uzlů a tak taháme plnou genu a hlavní jde nahoru také celá, cíl je buď Sassnitz nebo Glowe, uvidíme podle větru. Sassnitz je na čistý zaďák a Glowe na zadobok, proto volíme jako cíl Glowe. Vítr zesiluje na 20 uzlů a my plujeme proti vodě 7,5 uzle proti dnu 8,5. Po dvou hodinách plavby už vlny dosahují 3 metrů. Vítr se začíná zvedat na 25 uzlů s nárazy do 30. Ubíráme genu. Kormidelník při mých dotazech tvrdí, že stále drží kurz, ale při dalším vynesení polohy do mapy vidím, že jsme se odchýlili velmi na západ, upravujeme kurz a plujeme na motýla, vítr klesá pod 20 uzlů, ale genu necháváme zrefovanou, protože často halzuje. Hlavní s kontrašotem. V pravidelných intervalech přichází série vln kolem pěti metrů. 10 mil před Glowe vítr lehá a spouští se silný déšť. Plachty jdou dolů a startujeme motor. Jedeme s mrtvými vlnami. Před osmou hodinou večer přistáváme v Glowe kde fouká nepříjemný vítr, který byl na moři slabý, ale tady se ohýbá o pobřeží. Kůly jsou velmi daleko od mola a plavčík, který měl na starosti zadní návětrné lano ho ani na třikrát nenavlíkl. Sprostě nadávám a musím couvat zpět ke kůlům. Na závětrná straně se opíráme o kůl a další člen posádky kůl nakonec trefí. Srovnáme loď. Hafenmeister už má po pracovní době a tak se ptáme jiné posádky na pin k WC. Přepověď na zítra udává slunečno a W3.
Pátek 11.6.
Ráno platíme hafenmeisterovi a čerstvá předpověď udává úplně něco jiného než ta večerní. Déšť a W5 zesilující až na W7. Spolu s ostatními loděmi vyplouváme v půl desáté. Nefouká a motorujeme směr Arkona. Po dvou mílích vplouváme do mlhy s viditelností do 50 metrů, na příď jde hlídka, rozsvěcíme navigační světla. Jelikož je to malá hloubka a navíc jsme kousek od chráněné linie, kde se nesmí plout vůbec, necháváme foghornu v klidu odpočívat, po půlhodině vyplouváme z mlhy a na levoboku máme útesy na mysu Arkona. Spouští se déšť. Zanedlouho míjíme první boje plavební dráhy, začíná svítit slunce, vítr je slabý a proti, svlíkáme žluťáky a vytahujeme hlavní plachtu, abychom ji usušili a „ukázkově“ složili na ráhno, což bylo ve včerejších vlnách nemožné. Hodinu a půl motorujeme kanálem do Breege. U benzínky je jiná loď. Dvakrát pomalu obkroužíme bazén, doplníme naftu a loď vyvazujeme mezi kůly. Přípitek a sundáváme vlajku posádky. Po hodině od přistání se po obloze začínají honit všichni čerti a v marině fičí 30 uzlů, poslední opozdilci předvádí někdy excelentní jindy horší přistání. V sedm večer jsou takřka všechny lodě v marině zpět, chybí jen německá posádky, která vyplouvala na čtrnáctidenní plavbu do Osla a zpět.
Sobota 12.6.
Ráno dobalujeme a vyklízíme loď, doplňujeme vodu. Od devíti prohlíží potápěč všechny lodě. Kolem desáté chytám technika na check-out. Ptá se zda je vše v pořádku. Nahlašuji mu jednu aktivovanou vestu, která se sama od sebe nafoukla první den plavby. Ptá se na spotřebovaný plyn, jedna bomba. Kontroluje mapy a rakety a účtuje 22,- euro za plyn a 25,- za bombičku do vesty. Vrací mi „ožehlenou“ kauci z kreditky a my vyrážíme zpět do ČR.
Pár postřehů:
- v Německu vám bez problémů půjčí loď na chorvatské papíry – pro jistotu jsem měl ještě svůj logbook – ale ten nebyl třeba – je to pro mě již čtvrtá země kde jsem s tím není problém
- Vyplatí se teplé a nepromokavé oblečení, členům posádky, kteří neměli žluťáky, jsem doporučil nákup v pracovních oděvech, kde se vešli do 400,-Kč za holínky a nepromokavé oblečení – v kombinaci s termoprádlem a běžným outdoorovým oblečeními to stačilo i když bylo chladno a vydatně pršelo
- Vyplatí se důkladná navigační příprava – na Baltu je deklinace od 1,5 do 4 stupňů podle oblasti
- Vyvazování mezi kůly je podle mě snazší než na mooring, ale o to víc v marinách fouká
- Bavaria 39 má ze všech Bavarií na kterých jsem plul zatím nejlepší plavební vlastnosti – jistou zásluhu na tom má i klasická hlavní plachta
- Balt je levnější, prázdnější, krásný
padl už návrh na delší plavbu příští rok směr Gotland a Estonsko. No uvidíme. Letos už to budou jen teplejší krajiny. Šťastnou plavbu-
Strycek_Bidlo
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1171
- Registrován: pon kvě 07, 2007 2:00 am
- Reputace: 8
- Bydliště: Praha 8
- Kontaktovat uživatele:
No, pěkně se nám klub rozrůstá 
Dal jsem dohromady některé mariny na Baltu, ve kterých jsem byl.
Třeba se ty informace někomu budou hodit jako inspirace při plánování plavby.
Dal jsem dohromady některé mariny na Baltu, ve kterých jsem byl.
Třeba se ty informace někomu budou hodit jako inspirace při plánování plavby.
-
Strycek_Bidlo
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1171
- Registrován: pon kvě 07, 2007 2:00 am
- Reputace: 8
- Bydliště: Praha 8
- Kontaktovat uživatele:
Na dně Baltského moře leží doposud velké množství válečné munice. Během první a druhé světové války válečné lodě různých států vypustily do vln Baltu stovky tisíc min. Po válce nechaly armády velkou část min potopit na dno. V Baltu bylo dosud zneškodněno řízenou explozí více než tisíc námořních min.
Flotila NATO „narazila“ při cvičení na miny z druhé světové války
Tak proto jsou na mapách Baltu na tolika místech ty nápisy ANKERN & FISCHEN GEFÄHRLICH
Flotila NATO „narazila“ při cvičení na miny z druhé světové války
Tak proto jsou na mapách Baltu na tolika místech ty nápisy ANKERN & FISCHEN GEFÄHRLICH
všem, kteří se pečou v práci (včetně mě) nebo na jadranu v bezvětří jsem chtěl jen říct, že na Baltu je krásných 23°C a fouká svěží E4 http://ifm.frv.dk/index.asp?LANG=ENG 
-
Strycek_Bidlo
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1171
- Registrován: pon kvě 07, 2007 2:00 am
- Reputace: 8
- Bydliště: Praha 8
- Kontaktovat uživatele:
Já teď čučím jako kočka z roští, že i na Bornholmu je 27 stupňů 
http://lnk.nu/weatheronline.co.uk/1cxs
Takhle hnusný počasí jsme tam na severu naštěstí nikdy nezažili, ale vypadá to, že podle té předpovědi bude od zítřka výrazně lépe.
Držím vám palce a pište, pište příhody, ať mám inspiraci
http://lnk.nu/weatheronline.co.uk/1cxs
Takhle hnusný počasí jsme tam na severu naštěstí nikdy nezažili, ale vypadá to, že podle té předpovědi bude od zítřka výrazně lépe.
Držím vám palce a pište, pište příhody, ať mám inspiraci
Ahoj.Tohleto "chorvatské" počasí začíná být pro Balt ze začátku prázdnin pravidelností... 
Proto jsme letošní plavbu raději odložily na začátek srpna a snad to bude foukat líp...
...jinak pro všechny příznivce Baltu...http://jardajehlickajachting.webnode.cz/letosni-plavba/
...připíjim na ty co jsou v bouři......
Proto jsme letošní plavbu raději odložily na začátek srpna a snad to bude foukat líp...
...jinak pro všechny příznivce Baltu...http://jardajehlickajachting.webnode.cz/letosni-plavba/
...připíjim na ty co jsou v bouři......
Od 10. do 17.7. jsme stravili krasny tyden na Baltu. Jelikoz cast posadky byla z tohoto portalu, pripojuji kratky popis.
Lod : Hallberg Rassy 34
Trasa : Fehrman ( Burgtiefe Nmecko ) - Kaseberga ( Svedsko ) - Hammerhavn ( Bornholm ) - Smygehuk ( Svedsko ) - Klintholm ( MON Dansko ) - Gedser ( Falster Dansko ) - Fehrman ( Burgtiefe Nemecko ) - celkem 399 NM ( info pro psa - je to o 2 mile vice, nez jsem rikal na lodi, nezmeril jsem trasu pred pristavem Kaseberga, kdy se mi vybila GPS - no taky jsme mohli tu 1 mili nekde pridat:)) ) - vse s jednou nocni a jednou polonocni plavbou
- naprosta vetsina na plachty, vitr vsech smeru s prevazujici silou okolo 15 uzlu, obcas vice, obcas mene, uzili jsme si i cely den pod spinakrem (za to mohl pes ( zdejsi nick ) a bylo to super )
Pocasi : kotvili jsme vedle holandana, ktery na Baltu pluje vzdy v tento termin a rikal, ze za poslednich 8 let, bylo 7x takovehle pocasi - tolik asi k tem udivenym hlasum o tamnejsim pocasi. Souvisi to i s urcitou mytizaci Baltu, ktera se i tady nekdy vyskytuje, ale to je kazdyho vec a je mi celkem jedno kdo co rika
Postrehy a udalosti hodne zaznamenani :
- podarilo se mi trhnout hlavni plachtu a to nejtrapneji, jak to jde, pri vybalovani zrefovane hlavasky jsem nesundal kravatky ( refovaci tkanice ), no proste no comment, nastesti to nebylo nic extra velkeho a paska to hrave opravila
- druhy zazitek mohl byt drazsi a slozitejsi, pri nocnim dojezdu do mariny v Smygehuku jsem zvolil spatnou cestu priblizeni, misto najezdu z more jsme se priblizovali z vychodu podel pobrezi, myslel jsem, ze jsme dost daleko od brehu, no nebyli jsme - rybarske site s bojemi jsme zahledli az 2 metry pred lodi, bylo to jen 1NM pred pristavem a uz jsme jeli na motor, reakce byla rychla, nicmene jsme stihli vypnout jen motor, site jsme tedy nenamotali na sroub, ale zahakli za kyl. Najednou byly site vsude kolem nas. Nakonec jsme se na genu vymotali ven, ale nebyl to uplne pekny zazitek. Site byly oznaceny bojemi, ale ty meli jen praporek a radarovy odrazec - takze videt jsme je nemohli, nicmene tusit, ze tam budou jsem mohl. Nastesti se nic nestalo, myslim, ze jsme je ani nepotrhali, takze zase jedna zkusenost navic.
-na Baltu jsem uz parkrat byl, ale delfiny jsem tam letos videl poprve a hned dvakrat
Celkem jsme za tydeni plavbu dotankovali 26 litru paliva, coz svedci i o tom, ze i kdyz bylo slunecno a teplo, foukalo dostatecne a uzili jsme si krasny jachting.
Takze diky jachting.info za moznost seznamit se zase s nekym z vas a uzit si perfektni tyden.
Lod : Hallberg Rassy 34
Trasa : Fehrman ( Burgtiefe Nmecko ) - Kaseberga ( Svedsko ) - Hammerhavn ( Bornholm ) - Smygehuk ( Svedsko ) - Klintholm ( MON Dansko ) - Gedser ( Falster Dansko ) - Fehrman ( Burgtiefe Nemecko ) - celkem 399 NM ( info pro psa - je to o 2 mile vice, nez jsem rikal na lodi, nezmeril jsem trasu pred pristavem Kaseberga, kdy se mi vybila GPS - no taky jsme mohli tu 1 mili nekde pridat:)) ) - vse s jednou nocni a jednou polonocni plavbou
- naprosta vetsina na plachty, vitr vsech smeru s prevazujici silou okolo 15 uzlu, obcas vice, obcas mene, uzili jsme si i cely den pod spinakrem (za to mohl pes ( zdejsi nick ) a bylo to super )
Pocasi : kotvili jsme vedle holandana, ktery na Baltu pluje vzdy v tento termin a rikal, ze za poslednich 8 let, bylo 7x takovehle pocasi - tolik asi k tem udivenym hlasum o tamnejsim pocasi. Souvisi to i s urcitou mytizaci Baltu, ktera se i tady nekdy vyskytuje, ale to je kazdyho vec a je mi celkem jedno kdo co rika
Postrehy a udalosti hodne zaznamenani :
- podarilo se mi trhnout hlavni plachtu a to nejtrapneji, jak to jde, pri vybalovani zrefovane hlavasky jsem nesundal kravatky ( refovaci tkanice ), no proste no comment, nastesti to nebylo nic extra velkeho a paska to hrave opravila
- druhy zazitek mohl byt drazsi a slozitejsi, pri nocnim dojezdu do mariny v Smygehuku jsem zvolil spatnou cestu priblizeni, misto najezdu z more jsme se priblizovali z vychodu podel pobrezi, myslel jsem, ze jsme dost daleko od brehu, no nebyli jsme - rybarske site s bojemi jsme zahledli az 2 metry pred lodi, bylo to jen 1NM pred pristavem a uz jsme jeli na motor, reakce byla rychla, nicmene jsme stihli vypnout jen motor, site jsme tedy nenamotali na sroub, ale zahakli za kyl. Najednou byly site vsude kolem nas. Nakonec jsme se na genu vymotali ven, ale nebyl to uplne pekny zazitek. Site byly oznaceny bojemi, ale ty meli jen praporek a radarovy odrazec - takze videt jsme je nemohli, nicmene tusit, ze tam budou jsem mohl. Nastesti se nic nestalo, myslim, ze jsme je ani nepotrhali, takze zase jedna zkusenost navic.
-na Baltu jsem uz parkrat byl, ale delfiny jsem tam letos videl poprve a hned dvakrat
Celkem jsme za tydeni plavbu dotankovali 26 litru paliva, coz svedci i o tom, ze i kdyz bylo slunecno a teplo, foukalo dostatecne a uzili jsme si krasny jachting.
Takze diky jachting.info za moznost seznamit se zase s nekym z vas a uzit si perfektni tyden.
Byli jsme s jirkouM na výše popisované plavbě a moc se nám líbila. Počasí i kapitánování jirkyM bylo super. Uplutých skoro 400 NM za týden je dost ale bylo to dobře rozvrženo a vůbec nám to nevadilo. Trhlá plachta byla dílo minimálně kolektivní. Balt si mě získal stálostí jachtavého větru. Překvapila mě menší velikost většiny lodí než ve středomoří. Příští rok bych se tam chtěl vrátit.
Baltu zdar zdraví "pes"
Baltu zdar zdraví "pes"
sinice na baltu http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/b ... 76126.html
-
Strycek_Bidlo
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1171
- Registrován: pon kvě 07, 2007 2:00 am
- Reputace: 8
- Bydliště: Praha 8
- Kontaktovat uživatele:
Z toho teda vůbec nemám radost.
Za měsíc bych měl být na Christianso a nejenom že budeme mít teplé pivo, ale navíc se ani nevykoupem
Koho by to zajímalo, dodělal jsem stránky o tom, jak probíhala naše jarní plavba do Osla.
Za měsíc bych měl být na Christianso a nejenom že budeme mít teplé pivo, ale navíc se ani nevykoupem
Koho by to zajímalo, dodělal jsem stránky o tom, jak probíhala naše jarní plavba do Osla.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů