Komunikace z cest

[Fanda]

Ahoj Libore.
Nase spojeni s domovem je dvoji. Mobily a internet.
Mobil / mame T-Mobil/ funguje vsude, az na nekolik vyjimek jako treba Panama, Galapagy, Markezy /na ostatnich ostrovech Franzouzske Polynezie - Tuamotus, Tahiti funguje/, Americka a Western Samoa a Cookovy ostrovy.
Internet - na lodi ho nemame, vyuzivame internetove kavarny. V Karibiku jsou vsude, ruzna cena, drazzi. Je lepsi si vse pripravit na CD a pak jen rozeslat. Panama - raj inernetu, neuveritelne levny, odtud jsme dokonce i telefonovali na kartu domu. Galapagy - pohoda, rozumna cena. Markezy - net pouze na poste, jakysi automat, neuveritelne drahy a pomaly. Spolecenske ostrovy - tu tam se nasla i kavarna, opet drahe. Cookovy ostrovy - opet drahe, net v obchode. Americka Samoa - net v obchode, rozumna cena. Western Samoa - jiz kavarny, dobra cena. Fiji - spousta netu, velmi levny. Nova Caledonie - kavarny, silene ceny. Australie - opet raj, temer vsude knihovny, kde je net zdarma, nekde s urcitym casovym omezenim, nekde pouze klavesnice a monitor. Jinak samozrejme plno kavaren.
Ahoj

[Denis]

A čo SSB rádio? Je to zbytočnosť? Alebo moc drahé? používajú to jachtári?

[Fanda]

Ahoj Denisi,

SSB radio je jachtari samozrejme velmi pouzivane, jeho nejvetsi vyhodou po pripojeni notebooku je stahovani synopu. My mame program, ale nemame zatim radio.

Ahoj Fanda

[alffa]

To Denis, Fanda & all,
Měl bych na vás takovou prosbu.
Nemohli by jste toto thema trochu rozvést? Jak co se samotného radia týká, tak o softu na propojení s noutbukem.
Prostě něco pro nevzdělance?
Jistě by se pár lidiček, rádo poučilo . Děkuji, alffa

[jerryx]

k tomu bych si prispel, je potreba:

* pc se 16 bitovou zvukovkou (treba note)

* software napr. Hamradio Weatherfax, Mscan, Jvcomm32

* hardware: a tady je ten problem, pokud mate hloubeji do kapsy a chcete mit vse, tedy navtex, meteo faxy, RTTY
- kazdopadne to musi umet ssb modulaci
- jste-li na lodi furt, tak se asi vyplati sahnout hloubeji do kapsy a koupit uz plnokrevnou vysilacka (myslim asi tak od 20 tisic vyse), kterou muzete pouzit
i ke komunikaci
- ovsem nejste-li tam furt, tak nejlevnejsi jsou prijimace SANGEAN ATS-909 W nebo SONY ICF-SW7600GR nebo DEGEN DE 1103 - jsou to takovy lepsi 'tranzistoraky' (a daji se sehnat do 5 tisic)

mate-li nekdo jiny nazor (zkusenosti), sem s nim. mam pocit, ze toto tema je nejake TABU o kterem nikdo nemluvi.

[Denis]

Tiež patrím medzi nevzdelancov v oblasti rádiotechniky a bohužial aj PC.
Takže ja ti viem povedať len princíp, aj to len polopatisticky.
Tak ako je na lodi krátkovlnná vysielačka, tak isto existujú aj lodné vysielačky pracujúce v iných vlnových rozsahoch a SSB je tuším na stredných vlnách. Ak by som hladal, čo sa mi nechce, tak by som našiel aj vlnový rozsah, ale to nie je podstatné. Podstatný je rozdiel medzi týmito vysielačkami, krátkovlnná pracuje len na vzdialenosť rovnajúcu sa dohladu, resp. ani to nie a SSB pracuje na stovky míl.
Ďalej je dôležité, tak ako napísal jerrix, že je SSB vysielačka kde prijímaš a aj vysielaš, ale existuje aj len SSB prijímač /taký lepší tranzistorák/ a ten je naozaj vemi lacný. Jeden aj druhý prístroj je pre jachtára obrovský prínos.
Tá lacnejšia verzia ti umožňuje okrem počúvania muziky prijímať aj podrobnú predpoveď počasia a za pomoci príslušného softféru si tieto predpovede pozrieť v notbuku, vrátane peveternostných máp. Ak ovládaš čítanie takejto mapy a máš info o vývojových trendoch a o predchádzajúcich správach, tak si dokážeš robiť predpoveď počasia pre to konkrétne miesto kde sa nachádzaš. To ti umožňuje napr. vyhnúť sa velkým búrkam, alebo naopak kam ísť za vetrom. Teda za nejakých cca 25.000,-Kč máš komplet perfektného meteopredpovedača. Okrem toho samozrejme počúvaš v tom rádiu muziku a na notbuku máš mapy, prepojenie na GPS, fotky, jazykové slovníky, hry atď.
Úplne najlacnejšie riešenie meteopredpovede s SSB rádiom je, že predpoveď počasia si nahráš na záznamník a potom lúštiš čo to tý Španieli, alebo Francúzi povedali.
Tá drahšia varianta s SSB vysielačkou ti umožňuje, okrem už vyššie popísaného, pri drahších typoch SSB vysialačiek priamo sa s niekým rozprávať ako pri VHF vysielačke, ale na obrovské vzdialenosti. Tie lacnejšie ti umožňujú posielať a samozrejme aj prijímať rozsiahle mailové správy. K tomuto ale potrebuješ provaidera a samozrejme aj zaplatiť nejaký mesačný paušál. Výhoda je ovšem v tom, že ten s kým chseš komunikovať mailom nemusí mať SSB vysielačku, ale klasické PC pripojené na internete. Takže môžeš z prostriedku ocánu vypisovať kámošom a kámoškám jak ti je tam super.
A tu končia moje vedomosti.

[jerryx]

tohle bych trochu poopravil

Tak ako je na lodi krátkovlnná vysielačka, tak isto existujú aj lodné vysielačky pracujúce v iných vlnových rozsahoch a SSB je tuším na stredných vlnách.

toto neni pravda SSB neni jen na strednich vlnach. SSB nema nic spolecneho
s frekvenci. SSB je typ modulace a pouziva postranni pasma kanalu.
toto by vam lepe vysvetlil nejaky radioamater. a je to pravdepodobne
duvod, proc se o tom moc nemluvi - nikdo nevi o co jde.

Ak by som hladal, čo sa mi nechce, tak by som našiel aj vlnový rozsah, ale to nie je podstatné. Podstatný je rozdiel medzi týmito vysielačkami, krátkovlnná pracuje len na vzdialenosť rovnajúcu sa dohladu, resp. ani to nie a SSB pracuje na stovky míl.

i kdyby se ti chtelo hledat , tak nenajdes - viz vyse. resp. najdes tech
frekvenci tolik, ze te to prestane bavit - viz vyse : SSB je modulace

SSB pracuje i na stovky mil, ale zalezi v jakem pasmu !

timto vyzivam nejakeho sileneho a trpeliveho radioamatera, aby se k tomuto
pridal. uz toho o tom vim dost, ale stale mam mista typu 'zde jsou lvi'.
velmi rad bych o tom s nim pokecal

[Libor]

SSB pokud si pamatuji Singl Side band - jedno postranní pásmo.
Ale mám pocit, že už se bavíme o tom co šlo v topicu
http://jachting.info/modules.php?name=F ... sc&start=0
A od Františka máme několik souborů, mimo jiné přehled modulací
http://jachting.info/Downloads/Modulacie.doc

A ještě jedna citace:

DOPORUČUJI - PŘIJÍMAČ PRO ZAČÍNAJÍCÍ POSLUCHAČE

Každý, kdo v budoucnosti se chce zabývat radioamatérským vysíláním, zákonitě začíná (nebo alespoň by měl začínat) poslechem na radioamatérských pásmech. Sice vždy doporučuji zaměřit se na poslech stanic vysílajících telegrafii (CW) proto, aby se zdokonalil v příjmu telegrafních značek, ale naprostí začátečníci mohou začít poslechem stanic vysílajících fonicky, tedy otevřenou řečí. Takto se mohou seznámit s pravidly provozu, a případně si odposlouchat cizí řeči při poslechu zahraničních stanic.

Signály radioamatérských stanic se ale nedají poslouchat na běžném přijímači, na kterém posloucháme rozhlasové vysílání. Jednak – radioamatéři vysílají na úplně jiných kmitočtech, než jsou tyto přijímače schopné zachytit, ale také – a to je neméně důležité – nejsou schopné přijímat telegrafní signály a signály SSB, tedy vysílání s jedním postranním pásmem a potlačenou nosnou vlnou. Tyto výrazy vám zatím asi nic neříkají, ale nevadí, všeho do času. Prostě, jedná se o to, přijímač, který je schopen přijímat příslušné kmitočty, je nutno ještě doplnit tak zvaným záznějovým oscilátorem, nebo, a to je rozumnější řešení, postavit si nový přijímač, specielně pro radioamatérská pásma. Radioamatérských pásem je více, jak si ještě časem ukážeme, ale pro začátek bude stačit přijímač jen pro jedno pásmo. Z vlastní zkušenosti doporučuji pásmo 80m, tedy kmitočtový rozsah 3,5 až 3,8 MHz. Proč? No právě zde můžete slyšet spojení mezi českými radioamatéry, aniž by bylo nutno ovládat některý cizí jazyk. Začátek tohoto pásma je (zatím) vyhrazen spojením telegrafií, CW, a to již je velká příležitost si naladit některou blízkou stanici a cvičit a cvičit.....

A ještě shrnutí:

World Radio, World Band
Světové rádio, světová pásma
Jsou pojmy, které mohou zavádět k paušalizaci a zobecňování. Ve skutečnosti se jedná o opravdové rádiové vysílání na trochu jiných pásmech než na jaká jsme běžně zvyklí z našeho poslechu FM rádia. Nikoliv však slyšitelné v obyčejném radiopřijímači, který máte běžně doma, ale prostřednictvím krátkovlnného rádiopřijímače, který má ve svém rozsahu mimo jiné rozsahy také pásma krátkých vln. Ve srovnání s minulostí, kdy měly rádia krátkovlnné rozsahy běžně (a ty byly nebezpečné diktátorským režimům pro svou vlastnost dálkového příjmu), má dnes většina rádií jen rozsah velmi krátkých vln pro příjem FM stanic, maximálně střední a/nebo dlouhé vlny.

World Band DXing
DXing, tedy dálkový příjem (DX = distance x; x = ?) je poslechem v rozsahu dlouhých vln až mikrovln, z jehož podstaty se formují zájemci o poslech na jednotlivých pásmech. V minulosti byl využíván zejm. středovlnný a krátkovlnný rozsah kmitočtového spektra. Dnes, používaný rozsah pokrývá jak dlouhé vlny (resp. i velmi dlouhé vlny), střední a krátké vlny, FM, TV i mikrovlnné druhy vysílání, vč. nerozhlasových služeb, fonicky i digitálně.

Ačkoliv již dnes bylo vysílání na krátkých vlnách kvalitativně i kvantitativně překonáno, stále existují důvody, proč tato pásma využívat k šíření vysílání. Rozvoj přímého vysílání ze satelitů zredukoval potřebu vysílání na KV, ale stále existuje vysoký počet stanic, které na těchto pásmech celosvětově vysílají. Nová technologie DRM by měla zlepšit kvalitu příjmu na krátkých vlnách, která by měla být porovnatelná s FM vysíláním.

Krátce si jednotlivá pásma popíšeme:

Velmi dlouhé vlny - pod kmitočtem 150 kHz pracují meteorologické služby, časové majáky, různé typy vojenských námořních komunikací a navigací.

Dlouhé vlny – lze zachytit signál na velké vzdálenosti v tisících km. U krátkých vzdáleností na sta km je šíření zajištěno přízemní vlnou (do jisté míry tlumenou povrchem země). Na velké vzdálenosti se vlna šíří i několikanásobným odrazem od povrchu země a ionosférickou vrstvou. Nejnižší intenzita rušení je v zimním období, nejlepší doba pro sledování pásem DV je noc. Kromě euroasijských stanic můžeme slyšet také v telegrafii leteckou a námořní navigaci, případně majákový provoz.

Střední vlny – s dobrou středovlnnou anténou lze zachytit až sta evropských stanic, případně signály z Asie nebo ze zámoří. Ve dne se šíří jen pozemní vlnou, zato v noci se útlum zmenšuje a šíří se tak na velké vzdálenosti.

Krátké vlny – tedy vlny od 200 do 10 m (pro praktický DXing většinou 49 - 11 m pásma silných národních stanic produkujících kratší asi 1/4hodinové relace v mnoha jazycích do různých oblastí. Variabilita kmitočtů zaručuje stále nové příležitosti. Pro poslech služeb na pásmech krátkých vln je nutné, aby přijímač byl vybaven SSB, tedy možností AM příjmu s potlačenou nosnou a jedním postranním pásmem.

Velmi krátké vlny – k poslechu lze využít také starších přijímačů, které ladí na VKV1 (bývalá norma OIRT), tam lze stále zachytit vysílání stanic východního bloku. U VKV hodně záleží na místních podmínkách, přímé viditelnosti, vyplatí se experimentovat a laborovat také s denní dobou, anténním příjmem a jeho směrování. U VKV je dálkovým spojením vzdálenost nad 1000 km.

Vyšší pásma: Na GHz pracuje rozhlas a TV prostřednictvím satelitu digitálně i analogově.

Posluchači mezinárodních pásem (KV)
Vysílání na krátkých vlnách v rozsahu frekvencí 3 MHz do 30 MHz jsou slyšitelné na velké vzdálenosti. Kouzlem je poslech stanic pocházejících z různých destinací v reálném čase. Tyto mezinárodní stanice, které vysílají do různých směrů světa, jsou nazývány World Radio nebo World Band (světové rádio, světové pásmo). Kromě vysílání veřejných stanic jsou přijímače DXerů schopné přijímat radioamatérské relace, námořní signály z lodí a pobřežních stanic, letecký provoz, meteorologické stanice, zpravodajské stanice. Pro každou takovou službu existuje frekvenční rozsah.

Krátkovlnné rádiové signály jsou schopny šíření na velké vzdálenosti proti FM stanicím, které je slyšet na vzdálenost cca 100 km od vysílače v závislosti na anténním příjmu. KV signály ‚skipují‘ kolem zemského povrchu a odrážejí se v atmosféře, aby pak zpět dopadaly na zemský povrch. Kvalita přijímaného signálu je variabilní a vždy záleží na síle signálu v místě příjmu. Důležitá je také denní doba – většina stanic směruje své vysílání do večerních a nočních hodin. Rozdíl je také ve výkonu – zatímco místní stanice, v USA např. AM stanice, používají výkon o 50 tisících Wattů, u krátkých vln to může být i dvacetinásobek.

Šíření krátkých vln
KV jsou schopny šíření kolem zeměkoule díky fenoménu ionosférické vlny (skywave). Výběr frekvence, která má být užita k pokrytí určitého území signálem závisí na těchto faktorech:

vzdálenost vysílače od přijímače,
denní doba – během dne mají frekvenci nad 10 MHz tendenci urazit větší vzdálenosti,
v noci lze využít frekvenci nižší 10 MHz,
roční období,
podmínky dané sluneční aktivitou,
typ modulace – přijímač musí být schopen přijímat stejnou modulaci, v jaké je vysílání vysíláno.
Závislost denní doba je určena zvláštnostmi ionizované vrstvy, které je tvořena výhradně ve dne (Es) působením fotonů a štěpením atomů na ionty. Pro zjišťování podmínek slouží SW šíření KV (IONCAP, VOACAP, apod.).

Formáty modulace

AM – amplitudová modulace, obvykle používaná pro šíření KV vysílání a částečně pro aeronautickou komunikaci.
NFM (Narrow Band Frequency Modulation) – běžně užívána pro komunikaci na VKV, ale některé spojení v NFM jsou možné i na vyšších KV kmitočtech.
SSB (Single Sideband) – dělí se na USB (Upper Sideband) horní postranní pásmo a LSB (Lower Sideband) dolní postranní pásmo. Námořní, letecká a radioamatérská komunikace.
CW (Continuous Wave) – nemodulovaná nosná vlna pro telegrafní provoz.
DRM (Digital Radio Mondiale) – digitální komunikace pro pásma pod 30 MHz.
Další režimy modulace (např. RTTY) vyžadují vybavení k příjmu – dekódování.

Použití krátkých vln obecně

V oblastech, kde je řidší hustota obyvatelstva a je nutné pokrýt větší plochu území;
Pro mezinárodní vysílání pro posluchače v zahraničí;
Stanice služeb;
Radioamatérské rádiové stanice;
Stanice časových signálů.

Alokace frekvencí (ITU)
120 m (2300 – 2495 kHz)
90 m (3200 – 3400 kHz)
75 m (3900 – 4000 kHz)
60 m (4750 – 5060 kHz)
49 m (5900 – 6200 kHz)
41 m (7100 – 7300 kHz)
41 m (7300 – 7350 kHz)
31 m (9400 – 9900 kHz)
25 m (11600 – 12100 kHz)
22 m (13570 – 13870 kHz)
19 m (15100 – 15800 kHz)
16 m (17480 – 17900 kHz)
15 m (18900 – 19020 kHz)
13 m (21450 – 21850 kHz)
11 m (25600 – 26100 kHz)


Kromě těchto pásem – 80 m, 40 m, 30 m a 20 m (20 m je hlavním DX pásmem RA služby).

Radiopřijímače
Jak shora uvedeno, k poslechu je nutno přijímače krátkých vln se záznějovým oscilátorem (BFO) pro příjem signálů telegrafie a SSB. Rozhodně by měl mít plynule laditelný rozsah (bez mezer) a velkou citlivost. Kromě výše alokovaných pásem je pro příjem relací radioamatérské služby potřebné, aby měl také rozsah pásem 80 m, 40 a 20 m. Takovými přijímači (v současné době) jsou např. Grundig YB400PE, Sangean ATS909 (kdo nemusí mít RDS, stačí ATS505) nebo Sony ICF-7600G.

[Denis]

Hneď na začiatok som napísal, že v tejto oblasti sa považujem za nevzdelanca, takže každú opravu a doplnenie môjho textu vítam.
Napriek tomu, že sme to už rozoberali je vidno, že informácií je stále málo a keď to bude aj na dvoch miestach myslím nevadí.
Ďalšia otázka je naša licencia: obmezené osvedčenie rádiotelefonistu plavebnej pohyblivej služby. Je dostatočná?
Okrem toho ak si kúpiš vysielačku SSB, tak si ju musíš zaregistrovať na telekomunikačnom úrade. A tu pozor, musí mať certifikát pre EU.Teda ak ju dovezieš s USA kde stojí polovičku ako v europe, tak tam nie je certifikačná značka EU a nezaregistrujú ti ju. Jak s tým vybabrať?

[alffa]

Ahoj všichni,
Jak správně napsal Denis, těchto informací není nikdy dost!

Nevidím problém v tom, aby se o podobném (stejném) problému diskutovalo ve dvou topicech.
Ono jde o to, na jaké úrovni se diskutuje.
Ty citace, co uvádí Libor jsou skutečně fundované. Ale možná až moc fundované.

Chtělo by to něco pro nás nevzdělance (nějak se začít musí).
Prostě nějaké praktické rady jak začít.

Tak třeba nejprve příjmem.
Zmiňovaná rádia: Grundig YB400PE, Sangean.
Jsou k sehnání někde na netu? Že by byla ještě nějaká jiná vhodná rádia? Jsou na 12V, 220V, Hybridní, nebo je třeba měnič?
Jak se to propojí s noutbukem? USB? Jaký soft, je třeba na zobrazení grafických synoptických map? Kde se to dá stáhnout? Úvod do obsluhy. Jak nahrát mluvené slovo, k pozdější analýze (soft) ?
Dají se z toho stáhnout textové zprávy a následně třeba použít TRANSLÁTOR? Atd, atd.

Nejlepší učitel je praxe. Jde o to, co nejlevněji začít. Trénovat se dá i na souši. Na odborné výrazivo, dojde jistě časem.
Tak se tedy přimlouvám aby se tento topic nejen zachoval ale nadále se rozvíjel.
Ahoj, alffa
P.S
Myslím že tady by nám hodně pomohl třeba Monty.
To je správný cowboy, pro naši věc

[Libor]

Ty mi alffe dáváš. Nemůžeš se zeptat na jednu nebo 2 věci? Odpověď by vydala na jeden (možná dva ) samostatný článek.

O tento problém jsem se zajímal hned po koupi lodě. Ale protože vzhledem k ostaním vydáním nedošlo ke koupi rádia, odložil jsem to na neurčito. Už už jsem letos ten Sangean chtěl koupit, ale zase bylo něco přednějšího. Mám někde k tomu postahované soubory a recenze. Mám i ukázkové soubory (zvukové) na vyzkoušení, jen to teď všechno najít a učesat. Ale po řadě jen velmi stručně:

Tak třeba nejprve příjmem.
Zmiňovaná rádia: Grundig YB400PE, Sangean.
Jsou k sehnání někde na netu? Že by byla ještě nějaká jiná vhodná rádia? Jsou na 12V, 220V, Hybridní, nebo je třeba měnič?

Ano jsou, třeba zde za 5212,- Kč (s jedním kolegou co měl předchůdce Grundiga jsme chtěli koupit 2 kusy, při větším odběru je možné domluvit slevu, možná založíme topic na koupi více kusů), vše je tam napsané (napájení 220 i baterie D 4 x 1,5 V) Jiné vhodné jsou jen a jen variace na toto téma, myslím tento přístroj, je to nástupce legendárního Grundigu a levnější nikde nebude (našel jsem ho levnější o pár liber, ale s cestou je dražší).

Jak se to propojí s noutbukem? USB?

Úplně jednoduše: výstup pro sluchátka propojíš s Line in na NTB.

Jaký soft, je třeba na zobrazení grafických synoptických map? Kde se to dá stáhnout?

Softů je mnoho, ale jen málo free. Většiná má 30 denní demo. Některé ztažené co mám dám na web.
Zkusit si ztáhnout program SeaTTY zde, stojí 30,-EUR a údajně fakt dobrý. Nebo z českých stránek zde. Mám staženou verz 1.60 a poslední je myslím 1.73. U 1.60 píšou shareware :

SeaTTY V1.60
This program is designed to receive weather
reports, navigational warnings and weather
charts transmitted in RTTY, NAVTEX and
HF-FAX (WEFAX) modes on longwave and
shortwave bands. Additional hardware is not
required - your need only receiver and
computer with a sound card. Shareware.

Druhý program je JVComm32, najdete zde. Nebo ještě znám Weatherfax 2000 zde a pak ještě jeden (doplním až ho najdu). Vyčerpávající informace jsou na http://www.hffax.de

Úvod do obsluhy. Jak nahrát mluvené slovo, k pozdější analýze (soft) ?
Dají se z toho stáhnout textové zprávy a následně třeba použít TRANSLÁTOR? Atd, atd.

Nahraješ nejlépe na zmiňovaném Sangeanu na kazetu nebo přímo do NTB. Práce s tím viz dále podle programu a dat.

Nejlepší učitel je praxe. Jde o to, co nejlevněji začít. Trénovat se dá i na souši. Na odborné výrazivo, dojde jistě časem.
P.S
Myslím že tady by nám hodně pomohl třeba Monty.
To je správný cowboy, pro naši věc

Ano Monty zná ledacos a jeho "učitel" ještě více.
Pokude tedy chce někdo začít (já jsem si to už vyzkoušel), je třeba ztáhnout program, k němu demo soubory vysílaných relací a může zkoušet. Nutnou podmínkou je aby počítač nebo NTB měl zvukovou kartu!
Tímto krátkým pojednáním sem myslel jak co nejlevněji začít s příjmem, vysílání je jiná třída a je potřeba jiné "rádio" co umí i vysílat v pásmu SSB. A to už jsou úplně jiné náklady.
A profíci ať mě nekamenují pokud to uvádím nepřesně [/quote]

[alffa]

Tak to se Libore omlouvám.
Nebylo to míněno jako otázky přímé, ....... které se musí okamžitě bezezbytku zodpovědět.
Spíš jsem to bral jako námět k diskuzi.

No nevím jakou řečí (nemyslím národní jazyk) mluví Montyho učitel, ale Monty, mluví srozumitelnou řečí uživatele. Proto jsem ho zmínil. On ty získané informace, prostě přeloží do „lidštiny“.
To je pro nás nevzdělance moc důležité.
alffa

[Denis]

Libore, Libore. Dokedy si chcel čakať s takými vynikajúcimi informáciami? To rádio je za dobrú cenu a ak dajú zlavu tak sa hlásim k odberu.

[alffa]

Libore, To rádio je za dobrú cenu a ak dajú zlavu tak sa hlásim k odberu.

Já taky.
Kdo se hlásí dlší? Bude li nás víc, nebudeme se bát vlka nic. alffa

[Libor]

Libore, Libore. Dokedy si chcel čakať s takými vynikajúcimi informáciami? To rádio je za dobrú cenu a ak dajú zlavu tak sa hlásim k odberu.

No já myslel, že to jsou informace všeobecně známé..., já když něco nevím zeptám se "Velkého bratra" Googlu....
Asi jsem neměl myslet.
Ten kolega je Tonda co dělá sraz v Sedlnici, pokud tam někdo z Vás pojede toho 24.3., tak to tam doladíme. Tu slevu vyjednával on a nevím jestli už nekoupil, když jsem se do vánoc nerozhodl. Ale i tak to dáme dohromady tady. Někam dám seznam.

[jerryx]

kdyz budete patrat, tak najdete jeste lepsi cenu nez udava libor cca 4,2 tis. za SANGEAN.
velice pozitivni ohlas ma ten DEGEN DE 1103, bohuzel lze koupit jen v rusku (tedy ne u nas)
a nebo z druhe ruky, ale uz jsem videl inzerat za 2 tis. !, bohuzel byl hned fuc

[Monty]

To Libor:Výstup s rádia je nutno strčit do dírky pro MikrofonIn,nebo ,má li to zvukovka noťasu tak do LineIn.A nastavit pak jako výchozí zařízení pro audio vstup.V sluchátkách to fungovat nebude.Jinak řečeno,potřebuješ do noťasu přijímat,né vysílat.

Já jsem o koupi uvažoval dávněji a byl tady na to topic a link s absolutně detailním a polopatě psaným návodem.Bohužel už nefunguje a jediné co píšou na stránce je,že web bude k 1.3 zrušen.Proč jsem ale zatím odstoupil od koupi tohoto rádia je,že v Mediteránu tak trochu postrádá významu.Rádio si pořídím až při cestě přes Atlantik.Asi.Nejjednodušší cesta,jak se v Mediteránu dostat pro solidní prognózy je Internet.Málokdy jste na moři v Mediteránu bez pevniny déle jako 7 dní a to se dá s jistou dávkou znalostí použít i sedmidenní prognózy stažené z netu.Třeba na meteoFrance po měsíčním paušálu 4 a něco eura máte marin prognózy celej měsíc a to v ve výborné kvalitě na 4 dny dopředu a za myslím 10 a něco na 7 dní No a jak se řekne pro lidi a ve výborné kvalitě.Všechno v grafickém rozhraní.Bohužel ale jenom Západní Mediterán,bez Jadranu.Ten ale mají zpracovaný Chorvati v solidní formě.Spíše bych se tady zabýval průnikem do sítí a pirátskému přístupu na AccessPointy,nebo HotSpoty.Je to docela spolehlivej spůsob,jak se napíchnout v každé maríně na nejakej AP a mít net zadara.I když je to způsob docela pracnej,jenž vyžaduje jisté znalosti práce v síti na PC no a taky může provider zaregistrovat Váš pirátskej průnik a uříznout Vám lajnu.Což zase tak moc nevadí a připojíte se pod jinou IP a MAC.Většina těchhle AP nepoužívá žádné kryptování.Ale když jde o "život" a není jiná možnost,tak dá se prolomit i to.Jenom to hooooodně dlouho trvá.No a není to zrovna legální,což ale nikomu kromě providerů nevadí.A net na lodi má i jiné výhody(třeba volání přes skype a pod).Jinak co se týče softu pro SSB,tak mám poslední full verzi MScanu.A kamas i se starou verzí funguje na Atlantiku docela dobře.Ale ani on by to nepotřeboval,kdyby se nechal přesvědčit a začal používat novší verzi MaxSea,kde jdou prognózy stahovat po netu přímo softem.Ale jaksi to nepovažuje za nutné.Je trochu konzervativní.Mapy stažené přes SSB vyžadujou jistou znalost čtení synop.map a jejich kvalita je někdy dosti kolísavá.A hlavně musíte znát frekvence na kterém se meteosprávy vysílají.Pak ale dobře nastavenej soft udělá mapu sám.Ale jak říkám,tak v Mediteránu se to alespoň mně zdá zbytečná investice a další bordel a hulákání na lodi.

[jerryx]

... sám.Ale jak říkám,tak v Mediteránu se to alespoň mně zdá zbytečná investice a další bordel a hulákání na lodi.

to je to co mi vadi na tech 'tranzistorakach' - dalsi neskladny bordel

kdyby bylo neco maleho, nejlepe abych to mohl naprat primo do note s dirou na antenu, ...

[Denis]

S témy "komunikace s cest" sme sa dostali na predpoveď počasia.
Vrátme sa k téme, aké sú možnosti komunikovať z blízkymi z ďalekej cudziny?
Ako Fanda napísal, je to len z pobrežia, a to mobil a internet. Čo máme ešte k dispozícii v dobe informačných technológií? Satelitný telefón, je to blbina? Kolko stojí prevádzka? Máte niekto o tom vedomosti?
Ďalej tá SSB vysielačka. Ak jednu bude mať moja mamina doma a ja druhú na Atlantiku, môžme spolu vykecávať?
Ešte k tomu rádiu na lodi čo robí rámus. Doma rádio vôbec nepočúvam. V aute sem tam. Ale na lodi to mám rád.

[alffa]

Ahoj Denisi,
No ideální by byl satelitní internet. Bohužel to je tak pro vyšší střední třídu.
Pro nás, co s odřenýma ušima udržíme finančně, jakž takž v provozu loď, je to drahé.
Jinak vysílat se dá pochopitelně i pirátsky. No na velké vykecávání to nebude. Spíš jen nutné krátké zprávy. Pak Tě asi nikdo nezaměří.
Kde není žalobce, tam není soudce.
Jinak příjem meteo_zpráv, snad také patří k Datové komunikaci na lodi.
Byť jednostranné. alffa

[Monty]

To Jerryx:Jo,to by byla ideální situace.Ale obávám se,že ještě nějakou dobu SSB rádio v použitelné velikosti pro noťas nebude.No a narvat to třeba do PCMCIA slotu,no nevím...

To Denis:No Denisi,skus si to spočítat.Dva krát koupě vysílačky(a asi né té nejlevnější) dvakrát průkaz radiofonistu plus dvakrát registrace vysílačky na TÚ.To by i docela bolelo... Co se týče Satelitního spojení,tak vstupní náklady jsou hodně vysoké a když jsem díval na ceny hovorů a ceny za přenesené Kb,tak se mně protočili panenky.To se raději utopím levněji.
Jak ale podotkl Alffa,tak jde chvilku pirátit i SSB vysílačkou.Tobě by to mohlo být fuk,na lodi Tě nechytnou.Horší by to bylo asi s tvojí ženou.Tu by mohli zaměřit bez větších potíží.A co jsem slyšel,dosti často se to stává.Zajímavé by bylo mít možnost přes SSB přenášet data.Zaplatit si u nějakého providera tuhle možnost a máš prognózy každej den i v půlce Pacifiku.Ale přenos bude asi hodně pomalý a nevím,jak je to drahé a zda by to mělo význam.

[Denis]

Jeden Český bitkár a zúrivec, takto ináč rodák z Trocnova mal dobré heslo: Nepřátel se nelekejte a na peníze nehleďte.
Takže tá SSB vysielačka, principiálne by to tak fungovalo, nie? Tá druhá vysielačka by mohla byť aj v nejakej námorníckej krčme u nás vo vnútrozemí, alebo by ju mohlo mať napr. ČANY, alebo nejaký yachtársky obchod ako reklamu. Keď Rakúšan Norbert Sedlaček oboplával zemegulu ako sólo plavbu v oblasti Antarktis, tak bola SSB vysielačka v yachtárskom obchode. Vraj to bolo najspolahlivejšie spojenie.
Tie rádiooperátorské skúšky nie sú drahé a prihlásenie na TU tiež nebude šok. S prístrojom je to iné kafe.
A ten satelitný telefon vraj stojí okolo 40 tis a jedna min. hovoru asi 2,5 USD. Nie že by som bol moc starý, ale keď sme si kupovali prvé mobily, ešte kufríky a tehly, tak sme platili skoro 20 korún za minútu a v tých úplných začiatkoch to bolo ešte viac. Cez satelitný telefon ak som to správne pochopil sa dá volať aj na mobil, alebo pevnú linku. Mám za to, že si kúpiš nejaký paušál a vyvolávaš. Nemám na mysli teraz napojenie na počítač, ale len ako spojenie. Pokecať si. Aspoň trochu.

[Richard]

Pro Montyho:
SSB přijímač PCMCIA slotu nedostaneš, musí pracovat v krátkovlném režimu, aby byl zajištěn požadovaný dosah. A tento režim přeci jen vyžaduje součástky a obvody jisté velikosti (cívky, ferity, filtry ...). Nehledě na anténu zajišťující dostatečný vstupní signál.
Každopádně do Tvé plechovky se rádio i ve velikosti krabice od bot dozajista vleze, ne?

PS: Sám "plechovku" stavím a tak doufám, že jsem se tímto označením nedotkl, Tvého útlocitu.

[Denis]

Tak som si to zo zvedavosti našiel, v sieti Iridium sú predplatné karty. Najvýhodnejšie sa mi vidí karta 500 min/12 mesiacov kde stojí volanie na pevnú linku alebo mobil 45,60 sk/min, 22,80 pri volaní na satelitný tel. v sieti iridium a SMS stojí 15,20 Sk/min. Keď pozriem čo stojí hovor mobilom z HR na Slovensko, tak to je ešte lacnejšie cez satelit.
Samozrejme pre čartrových yachtárov to nie je zaujímavé. Ale ak vyrazíš niekam ďalej, tak to stojí za úvahu.

[jerryx]

2monty, 2richard a pak uz jen vsem :
ono to neni tak pravda! pravda je, ze to nedostanu do velikosti pcmcia, ale
treba ja mam v note docela misto (cca na 1 - 1,5 2,5"hdd) a uz jsem videl stavebnici
ssb prijimace, ktera by se tam mohla vejit. pouze udelat diru na antenu - konektor
a propojit se zvukovkou vevnitr.

ovsem ma to jeden hacek, ta stavebnice byla jen pro 2 pasma a to je pro me
malo, ja chci fsechno!! a i ta stavebnice vysla na cca 3,5k