Tento víkend jsem si udělal pěknou sobotu až do rána a loďka dostala třívrstvý laminátový kabát. Teda nebyl jsem sám pomáhala mě žena , míchala epoxid , válečkovala a vařila čaj s perníčkama . Prostě bez ní by to nešlo

.
Výřezy z tkaniny jsem měl hotový už dva roky , protože jsem je řezal podle panelů trupu které jsem použil jako šablony . Tento systém jsem viděl u domácích stavitelů za velkou louží a připadal mě dobrej , hlavně vzhledem k tomu že jsem s tím neměl žádnou zkušenost . Dnes už bych volil jinou a řekl bych obvyklejší variantu . Každopádně dva roky jsou dost dlouhá doba na to aby člověk zapoměl . Já jsem si ty výřezy popsal jak podle gramáže , tak podle umístění . Gramáž poznáte od pohledu , kam patří dno je jasný ale kdo si má pamatovat odkud jsem čísloval a kam patří panel 1 / panel 2 . Nakonec to úspěšně vyřešila váha neboť panel u dna je kratší a tudíž i lehčí .
S kamarádem jsme při nákupu v prodejně barev objevili náhodou úplně úžasnou plastovou stěrku na tapetování , která má dostatečnou šířku (cca 25 cm ) a hlavně má rohy do rádiusů takže netahá tkaninu při stěrkování , prostě nádhera .
Jediné co mě mrzí je to že jsem si napoprvé namíchal hodně epoxidu a vůbec mě nedošlo že ho nemám šanci tak rychle zpracovat a že čím větší množstvý epoxidu tím dříve začíná reagovat . Došlo mě to až když mě začínal hřát v ruce
v kelímku z kterého jsem si lil epoxid na loď . Takže jsem bohužel cca 1litřík zmařil , ale to je osud . Pak jsme si míchali po kelímkách na pivo a vše v poho a furt čerstvé .
Každopádně na to že jsem po nalaminování úplně první vrstvy na dno měl pocit že bych měl podat demisi i bez vyslovení nedůvěry (měl jsem pocit že to nikdy nemůžem poskládat tak aby to fungovalo) , tak to nakonec dopadlo tak
že z toho mám dobrý pocit .
V pondělí jsem si chtěl koupit barvy , protože jsem jel okolo oblíbeného velkoobchodu a představte si že je neměli , prý
krize a mám si zavolat , skandál asi si udělám o víkendu volno .