Solární zdroje a jejich použití na lodi

[david]

P.S.
Davide, když tomu nerozumíš, neumíš číst a ještě místo, abys uznal chybu tak píšeš další bludy, to je pak těžká věc. To už raději jen šoupej nohama.

cituji zdendu: tedy evidentní, že moje panely žádnou diodu nemaji a že zastíněnej panel by v mym případě skutečně snižoval výkon soustavy. Kdyby tam byla dioda, tak jí vyrovnávací proud tekoucí do zastíněnýho panelu zavře a napětí by bylo pořád těch cca 19V.

cituji Bédu: Na kazdém panelu co jsem koupil ta dioda byla už od výrobce

Tak jo. Vy si tu ještě vysvětlete, co je dioda na bypassu a co ochranná dioda, no a já si du šoupnout

[kristian]

Ahojte nemáte niekto náhodou návod v českom jazyku na regulátor Trackler MPPT?
Ďakujem Kristián

[Hohen]

Mám jeden lama dotaz. Na lodi jsem již při jejím nákupu měl, bohužel, nalepený malý solární panel Solara M40, výkon cca 20W. Bohužel píšu hlavně protože za prvý je nalepen nad vstupní luknou, kde mám většinou nataženou plachtu přes kokpit a tudíž ten panel skoro nic nedává. Za druhý tím že je nalepený a docela kvalitně a tak mám strach že při sundavání ho zničím. Teď jsem kopil druhý panel, ten bude mobilní podle sluníčka, o výkonu 50W.
Můj dotaz zní takto. Když nechám zapojenou stávající Solaru přes regulátor na baterku, můžu přes druhý regulátor zapojit na tu samou baterku druhý panel?
Díky za jakoukoliv konstruktivní odpověď.

[Beda]

Muzes je paralerne spojit.

[Hohen]

Díky, já měl jenom strach zda je můžu spojovat při nestejným výkonu a aby ten výkonější nestrhával ten slabší, řešilo se to výše.

[cz_pipa]

Ahoj. Prosím o radu zkušenější. Nemám jak na lodi nabíjet baterku kterou používám tak 1-2x do týdne na rádio, a pumpu na vodu do umyvadla. Občas když spím na lodi tak i vnitřní osvětlení.

Myslíte ze na dobiti by stacilo toto kdyz bych to pri pobytu na lodi pripojil na baterii?
http://www.gme.cz/solarni-generator-v-kufriku-p751-590

[Beda]

Nebral bych to. Za tu penize koupis solarko s vetsim vykonem,
http://www.i4wifi.cz/Baterie-a-nabijeni ... UFREE.html
Ma za stejne penize 3 x vetsi vykon. Ten kufr nema solarni regulator a hodi se to spis na cestovani, zavres a jedes a je to chranene proti poskozeni. Ta asi na lodi nevadi. Kup si k tomu MPPT regulator. Ono casem prijdes na to ze te elektriky mas malo a budes kupovat nove. To vetsi zvladne i TV. Ta rezerva neni k zahozeni.

[Zdenda12345]

Souhlas, je to za hoooodně peněz málo muziky. Ty údaje, který tam píšou jsou hodně teoretický. V praxi počítej cca do 50%.

Záleží na tom, jakou beterii chceš dobíjet a jakou máš spotřebu. Ale kup si raději normální panel/panely (např tento http://www.i4wifi.cz/Baterie-a-nabijeni ... tu8bffff51) a k němu regulátor (http://www.i4wifi.cz/Alternativni-napaj ... -PWM-MPPT/)

[Beda]

Souhlas, je to za hoooodně peněz málo muziky. Ty údaje, který tam píšou jsou hodně teoretický. V praxi počítej cca do 50%.

Záleží na tom, jakou beterii chceš dobíjet a jakou máš spotřebu. Ale kup si raději normální panel/panely (např tento http://www.i4wifi.cz/Baterie-a-nabijeni ... tu8bffff51) a k němu regulátor (http://www.i4wifi.cz/Alternativni-napaj ... -PWM-MPPT/)

Ty udaje se pocitaji na plny svit snad na rovniku. Jak pise Zdenda u nas to dava tak 50%. tady je to mhodne snizene smogem. Vem si cerne sklo a uvidis okolo slunce bilej limec, to je smog. U nas zkrz smog jde slunce sikmo, tam ma delsi cestu a vetsi utlum

Pise google
http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotovoltai ... l%C3%A1nek

Výkon fotovoltaického článku

Výkon fotovoltaických článků a panelů se udává v jednotkách Wp (watt peak - špičková hodnota). Výkon silně závisí na osvětlení a na úhlu dopadajícího světla, proto se výkon článků měří při definovaných podmínkách:

Výkonová hustota slunečního záření 1000 W·m-2
Spektrum záření AM1.5
Teplota solárního článku 25 stupňů Celsia.

V praxi bývá většinu doby výkon článku nižší, protože článek není natočen přesně na slunce a světlo prochází v závislosti na denní době různou vrstvou atmosféry. Navíc je množství dopadajícího slunečního záření silně závislé na oblačnosti.

[cz_pipa]

Dekuji za velmi podrobne vysvetleni. Na kufr tedy zapomenu. Mam jeste dotaz. Jaky je rozdil mezi regulatorem MPPT a PWM?

[Beda]

Na stitku solarka je uvedeno napeti pri kterem dava nejvysi vykon a to byva okolo 18V. Regulator PWM to vyssi napeti neumi vyuzit a napeti na vstupu je potom jako nepeti na AKU. Regulator MPPT je rizeny mikrorocesorem a hlida napeti na vstupu a proud a optimalizuje to aby na vystupu byl co nejvetsi proud, takze na vystupu je vetsi proud, jak na vstupu ze solarka. Pisou o 30%, ale byva to 20%. Udrzuje na vstupu vyssi napeti a tak ten rozdil napeti AKU a solarka zuzitkuje na vyssti prid do AKU. Vykon je proud x napeti a tak je na vstupu udrzovano napeti tak aby to dalo co nejvyssi napeti, vykon. Na vystupu je mensi napeti tak do toho vykonu to dozene vetsim proudem. Pracuje to na principu spinaneho zdroje.
MPPT regulatorem ziskas ze solarka vic elektriky. Hodi se k nemu i ten displej, tam vydis radu parametru. Bez zpatky a podivej se na googla. Stoji to vic jak PWM, ale je vic muziky. Ten PWM je take menic, pouziva sirkovou modulaci, je ucinejsi jak ty stare, ale neumi vyuzit maximalni vykon solarka.

Tady ale vetsina pise ze na lodi je elektriky malo, spotrebu musi regulovat a tak ten MPPT da o tech 20% vic. Udela se elektrika motorem, ale aby zbytecne bezel 50 kW motor a zral PHM.

Staci dat do googla regulator MPPT a regulator PWM a najdes k tomu stovky odkazu, jak typu, tak clanku kde je to vse popsano, jak to funguje.

Jeste k tomu vykonu, u nas je dost smogu, nejvetsi nvykon to dava v zime.....a po dewsti. Na mori asi nebude tolika smogu, tak to vyrobi vic. Porovnaval jkste nekdo smog u nas a nad morem. U nas je to pekna modra obloha zridka, spis je to se sedym nadechem, to je ten smog a je to pro slunicko filtr a tak to srazi vykon.

na solarku bude 18V x 2A = 36W na vystupu to potom vyjde 36W : 12V = 3A , to udela MPPT nregulator. Je to velice zjednoduseny vypocet, jen to ukazuje princip jak se dojde k tomu vetsimu proudu do AKU..

[Anonym]

Několikrát v poslední době zaznělo upozornění na podbití baterie. Budu doma sestavovat takovou malou solární podporu. Jak na 12ti voltové osvětlení chodníků a domu, tak na podporu stálého odběru nějakými 240 W v jedné fázi 200V domovního rozvodu. Také potřebuji v katastrofickém scénáři (blackout a není to tak nereálné) nějak točit oběhovým čerpadlem krbu a podlahovky. Dřeva je dost a tak i v zimě mohu být nezávislý na elektrice.

No a na to první jsem zakoupil bateriový chránič BCU 35. Číslo udává ampéry které to zvládne na výstupu, mají i zařízení pro odběr 120A. Jestli jsem dobře pobral manuál, odpojí to baterii při podbití 10,8V a spojí zpět okruh při nabití na 12,5V.
Jestli to napětí co zůstane dokáže nastartovat motor, to netuším. Elektronika nových aut nedovolí takové to točení nadoraz. A v kolika odpojuje nevím. Ale toto je myšleno vyloženě na ochranu baterie, aby ji osvětlení kolem domu nevycuclo do mrtě.

[Beda]

Ta podpora site je podle CEZ problem. Podle nich cokoliv z fotovoltaiky pripojis k siti, musis mit od nich schvalene. Projekt, montaz od firmy a revizi , ale od nich nejdriv povoleni. Bez jejich povioleni nesmi zpet do jejich site tect zadny proud a to v baraku tezko zajistis. Sice nejake rele na to prodavaji, ale kdovi jak to funguje.

AKU ktere uz netahlo TV me SKODU 105 spolehlive v lete startovalo.

[Anonym]

Zajistím Béďo, do sítě nepůjde ani Wat. A pokud by aj šel, současné elektroměry to údajně vyhodnotí jako spotřebu a elektroměr to zrychlí. Takže bych to co vyrobím, ještě zaplatil. A to bych byl sám proti sobě.

Chodím kolem toho už skoro půl roku. Zjišťuji, dělám dlouhodobá měření a už teď mám stálý odběr který nikdy nejde pod 90W. Router, diskstation, Jablotron, kamerový systém. A chystám se na řídící jednotky krbu, podlahového vytápění a solárního vyhřívání zásobníku vody. Když bude svítit slunko, pojede fotovoltaika, ale zároveň i oběhové čerpadlo soláru. Dalších 40W. Po většinu dne jde PC, dva monitory....
Pak uvidím, nakolik se k těm 240W přiblížím a co ještě budu moci použít. Třeba veškerá elektronika ve stand-by režimu. Jde o to, pokud možno všechny tyto zařízení dostat na jednu fázi. No a ta fotovoltaika asi vzhledem ke smogu a neideálnímu naklonění, asi těch plných 240W také nebude dávat.

Nevidím v tom problém dát to dohromady. A kdybych teoreticky ušetřil denně 1 - 1,5 kW tak je to nějaká úspora a návratnost celkem slušná. Ale i kdyby ne. Investuji do úspor dokud na to máme. Až budeme v důchodě, jako když je najdeme....

[Beda]

Urcite bych poridil regulator MPPT i s i displejem.
Ja bych uz sel do vetsiho, tak 5 kW, za kazdou kW Ti zaplati a neco spotrebujes sam, tak usetris. Zetak spotrebuje doma 75% vyrobene elektriky. V baraku ma topeni vodou, tak tam pridal el. topeni, programuje pracku aby bezela za poledne, filtrace bazenu bezi kdyz kdy slunce nejvic sviti. Ohriva i boiler. Ma nainstalovano 5 kW a chce jeste 1 kW pridat. Tim ze si prihrejva vodu na topeni usetri drevo do kotle. Ve sklepe ma na topny system nadrz pres 1000 litru a ma udelanou automatiku na pousteni vody z nadrze do topneho systemu, nez prjdou ndomu tak to zacene z te nadrze topit o nejakou hodinu driv, prijou domu a maji vytopino. Ted jsem mu volal, uz mesic a pul netopi v kotli, staci elektrika ze solarka, protopil 3 MW elektriky a usetril asi 5 mm2 dreva. Barak ma 6 mistnosti a ma ho ZATEPLENY. Rika ze kdyz do bojleru pustis 250W, tak to tak nahradi ztraty ochlazovanim plaste .
Sice podporu snizili, ale chteji zase udelat ze co vyrobis a dodas do site si muzes vzit zpatky.

Takze ty solarka s par sty W se hodi tam kde neni elektrika, chaty atd.

Stalo ho to 250000,- kc a do 5 let to bude mit zpet. Ma vyhodu ze dela do elektroniky, automatizace a rizeni procesu, tak se to snazi co nejvic vyuzit. To ze mu uz 1 1/2 mesice topi elektrika se take hodi, muze lezet na zadech a slunicko topi za nej. Od ledna to vyrobilo 3000 kWh.

Rika ze kdo chce jit do solarek a nepripoji to pres CEZ, dela spatne. Vysolis balik, ale vrati se to.

JESTLI BUDES MIT NA STRESE 250 Wp, TAK POCITEJ ZE TO BUDE OKOLO POLEDNE DAVAT TAK 150W, tak + - hodinu

[Anonym]

Ono Béďo co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému. Zeťák je jistě moudrý muž a rozumí tomu. Já jsem však nakonec šel jinou cestou. Dlouho před stavbou jsem systém vytápění promýšlel, opakovaně měnil plány z vytápění vodou na elektrické a zpět. Ale myslím si že to nakonec podařilo, plní svůj účel a vyhovuje.
To co chci teď je jenom doplnění, vylepšení...

Nemám teď po ruce záznamy podružného elektroměru u akumulační nádrže, ale od nového roku co jsem tam vyměnil kalendář, máme do 26.3. kdy naposledy sepnulo topné těleso, spotřebu 379kWh. To je včetně TUV a samozřejmě při NT, takže nějaká tisícovka (na časy NT jsou směřovány i odběry pračky, myčky, bazénové filtrace atd). Kdybych to vynásobil dvěma, jsou to za celou topnou sezónu tisíce dva. A od toho konce března do konce října si elektrika ani neškrtne. Vše obstarávají soláry, v zimě pomáhám jednou za 2 - 3 dny zatopením v krbu abych pomohl naakumulovat teplo (cca 90°C) do bečky ve sklepě. Vše kromě přikládání do krbu se děje automaticky, pomocí teplotních čidel, čerpadel a chytrých skříněk.
Takže já nevyrábím elektřinu, ale ohřívám vodu a vyhovuje nám to. Jediné co mě smolí je, že bych vzhledem ke kapacitě bečky potřeboval ještě 1-2 solární panely a na jižní střeše už není místo. jenom tak na 2 panely fotovoltaiky.
O nějaké návratnosti systému fotovoltaiky, nemá smysl se v mém případě vůbec bavit. Už i vzhledem k malé ploše na jižní střeše...

EDIT: Za ten odhad výkonu panelu děkuji, to mě pomůže. 100-150 W určitě uživím.

[Beda]

Samo ze kazda Wh za rok nejake penize prinese. Ta becka ve sklepe trvdi muziku, kolik litru to mas? Je videt ze jsi si take vyhral. Ja se zeptam kolik ma on. Neco ke 2000 l. Solarni ohrev vody je dobrej, bude to mit vetsi ucinost, jak ohrev vody elektrikou ze solarka.
Mladej je mladej a bavi ho to. Delaji automatizaci po mlynech, lihovarech, tak si umi poradit. On to postavil jeste nez spadla podpora solarnikum. Mel penize a tak usoudil ze kdyz postavi elektrarnu, prinese to vic jak urok v bance. Asi se tam v sobotu stavim, tak ho vyzpovidam dela si statistiku kazdy mesic, co da solarko, co vezme ze site a co doda do site. CEZ osazuje elektromery co meri oba smery. Na to jak meri obyc elektromer se zeptam, kamo delal v cejchovne ve Skutci.
On tu spotrebu baraku celou pokryje ze solarek a pomaha mu to na topeni v baraku od konce brezna diky te becce nezatopil. Tak elektriku cuca jen kdyz je zatazeno a vari. Pracka si pocka na slunicko. Nevim jestli ma NT. Ma kotel na drevo, co plynuje a tak topi plynem, jak je to automatizovane, nevim. Ma to uz vic jak 10 let, tak ted uz budou lepsi. Chybu to ma ze drevo musi schnout dva roky. Tu becku ohriva kotlem a elektrikou. Mozna do solarniho ohrevu vody pujde take, maji velky bazen, tak v zime by pritapel barak, v lete bazen. Podlahove vypapeni ma vodou. Bazen ma tak 5m od baraku.


Snad se dela solarko ce dela elektriku a jeste ohriva vodu, to neznam.

Jinak ja bydlim ve 12 patrove, zateplene kralikarne a za lonsky rok za teplo bylo 9500 kc, topili jsem malo, v byte bylo porad pres 22 stupnu. Mam meraky na topeni, a aby ty co malo topi neco zaplatili, tak z meraku je 40% a zbytek za mm2.

Jeste k tomu zatepleni, kdyz to stavel, tak z tvarnic, ve ktere bylo 5 cm polysterenu. Po letech si nechal udelat infracervene fotky, to ukazalo kudy unika nejvic tepla, spocitali mu kolik bude stat zatepleni a za jak dlouho se to vrati a sel do toho ,

[Anonym]

Dalo by se o tom jistě dlouho povídat, ale myslím že jsme už nějakou dobu nad rámec vlákna a jejich použití na lodi.
Na prospěšné informace by to chtělo nejachtařské vlákno, možná sekci, nebo do tlachárny... Nevím.

[Zdenda12345]

Mimo to sice je, ale třeba mě leží v hlavě hromada podobných věcí, takže jsem to tu s chutí sledoval. Za samostatný vlákno bych se přimlouval.

P.S. Minulý týden jsem koupil dvě 1,5m3 nádrže. Krb s teplovodní vložkou a fototermika jsou taky v plánu. Jako hlavní zdroj mam tepelný čerpadlo. (teda až ho rozchodim.... odešel mi kompresor).

[lebon]

Ahoj,jenom debilní otázka,mnoho-li omezuje výkon solárka střecha z polykarbonátu ? Rozhod jsem se pro šíbr,který mi v tomto případě při otevření zajede nad solár.Díky za názory.

[Beda]

Ahoj,jenom "censored"í otázka,mnoho-li omezuje výkon solárka střecha z polykarbonátu ? Rozhod jsem se pro šíbr,který mi v tomto případě při otevření zajede nad solár.Díky za názory.

Podstatne, staci zastinit i jen cast a vykon klesa. Vsak si to zkus. Vem nejake solarko, dej na nej ampermetr ( neboj se o nej ) a koukni kolik to da a potom to zakryj. Na chate davam na zimu solarko dovnitr chaty za dvojsklo a sebere to tak 25% vykonu.

Polykarbonat---co to je? Pokud je to pruhledne jako sklo, tak ubere, na solarkach jsoun take ruzne folie atd, ale to je vybrane aby to moc neubralo vykonu. Jestli je to prusvytne, tak to padne k hodne k nule.

[Beda]

Mimo to sice je, ale třeba mě leží v hlavě hromada podobných věcí, takže jsem to tu s chutí sledoval. Za samostatný vlákno bych se přimlouval.

P.S. Minulý týden jsem koupil dvě 1,5m3 nádrže. Krb s teplovodní vložkou a fototermika jsou taky v plánu. Jako hlavní zdroj mam tepelný čerpadlo. (teda až ho rozchodim.... odešel mi kompresor).

Ohrivat tu vodu tepelnym cerladlem...to snad jen v noci na nocni sazbu. Nesetri na izolaci tech nadrzi. udelat k tomu elektronicke rizeni, trojcestne ventily, smesovaci ventil.

[lebon]

No ato je ten průser v mém případě.Mám na lodi na rámu solár 125 W (Čínských a ta mrcha jede furt,dokud není tma.Kolem 6A dával i za jízdy,když pršelo.Na další sezónu bych chtěl dát místo plátěné střechy šíbr z polykarbonátu (zasklívají se stím lodžie,autobus.zastávky atd.)který by za horka zajížděl právě nad ten solár.Ale netuším,co ten klunkr potřebuje k provozu.Jestli mu stačí jenom světlo,nebo UV či jiné záření.Systém pokus - omyl je v době kosmických letů na prd.Prosím popřemýšlejte,jestli má pro mě smysl se zabývat systémem otevíráním a zavíráním,nebo dále chrápat pod hadrem. Díky za pochopení s elektronickým embriem.

[packa]

a co ten solar dat na ten ,,šíbr,,-dneska se delají i takove ,,ohebné,, jako folie
jinak Beda ma pravdu,zkusili jsme ho prikrejt na boude komurkovym p. aby to moc nelakalo a prd

[Beda]

No ato je ten průser v mém případě.Mám na lodi na rámu solár 125 W (Čínských a ta mrcha jede furt,dokud není tma.Kolem 6A dával i za jízdy,když pršelo.Na další sezónu bych chtěl dát místo plátěné střechy šíbr z polykarbonátu (zasklívají se stím lodžie,autobus.zastávky atd.)který by za horka zajížděl právě nad ten solár.Ale netuším,co ten klunkr potřebuje k provozu.Jestli mu stačí jenom světlo,nebo UV či jiné záření.Systém pokus - omyl je v době kosmických letů na prd.Prosím popřemýšlejte,jestli má pro mě smysl se zabývat systémem otevíráním a zavíráním,nebo dále chrápat pod hadrem. Díky za pochopení s elektronickým embriem.

Za plneho slunce 6A je mozne, za deste tak u nas 0.5A, dal na jih nevim, tam jsem nebyl. Jizda na to nema vliv. si ten proud porad nemeris?...Mas regtulator ktery ukazuje proud? Tech 6A jen kdyz na to bude svitit skoro kolmo na panel. Podivej na odkaz regulator Neosolar. Regulator + LCD merici panel okolo 2500 kc. Kapku se to zlevnilo.
modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=6950