Strašná búrka na mori

Počasí je jednou z nejvíce sledovaných témat při plavbě. Vše kolem počasí a jachtingu.

Moderátoři: smike, vilma, Pepa

Uživatelský avatar
Denis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 6976
Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
Reputace: 60
Bydliště: Bratislava

Strašná búrka na mori

Příspěvekod Denis » úte pro 13, 2005 9:22 pm

Zažili ste už poriadnu búrku? Aké ste mali pocity? A aké vysoké boli vlny a aký silný bol vietor? Ako sa má podla Vás jazdiť, na čo treba dávať pozor, atď .... to všetko zaujíma tých, čo začínajú alebo chcú začať / a zbytočne prosím Vás nestrašte / Ahoj
Uživatelský avatar
Libor
bez hodnocení
Příspěvky: 8196
Registrován: úte lis 08, 2005 1:40 pm
Reputace: 47
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Libor » úte pro 13, 2005 9:45 pm

Letos jsem za?il dvě nepříjemné bouřky. Před jednou jsme stačili utéct. Bylo to dopoledne a jeli jsme z Hvaru a za námi to pořádně hřmělo. Při ka?dém záblesku jsem citil mírné brnění v ruce, kterou jsem dr?el kormidlo. Černo bylo taky dost. Pak při?el dé?t velmi rychle (nestačil jsem se ani obléci). Za chvíli jsem byl skrz na skrz (ostatní se schovali v kajutě). A cca po 1,5 hod. bylo po de?ti _ ?lo to částečně bokem a také jsme od toho jeli pryč. To je?tě nic nebylo. Poslední noc v Omi?i, před vyta?ením lodě z vody (dodnes lituji, ?e jsme ji nevytáhli hned, ale nechtěli jsme nocovat na suchu) jsme za?ili opravdu nepříjemnou bouřku. Po půlnoci to začalo fičet od západu a stáli jsme bohu?el na ?patném místě u městského mola. Schytali jsme to z boku na plné pecky. Na boku 4 fendry z 7 se ustřihly při nárazech na molo. Pak to ?lo na tvrdo na "bortleistnu". Byly to 2 nejhor?í hodinky mého ?ivota. A navíc jsem měl nějaké střevní potí?e po večeři v restauraci. To pak do?lo málem i na modlení. Připadali jsme si jako bychom byli v nějakém kokosáku a někdo s námi pořádně tloukl. Uklidňovalo mě jen to, ?e kdy? bude nejhůř, tak vyskáčeme na břeh. A pak při?la bura z hor. To u? bylo lep?í. Stáli jsme přídí přímo proti ní. V takelá?i to jen hvízdalo, ale celkem to bylo v pohodě. Ráno jsme pak obhlédli ?rámy. Na první pohled to bylo v pohodě. Po detailní prohlídce trochu prasklin v gelcoatu, nějaké uvolněné přepá?ky v kuchyňských skříňkách a jinak nic. Dnes se na to dívám s nadhledem a říkám si, teď alespoň vím co ta loď vydr?í. A vydr?í opravdu hodně
AdsBot [Google]
Příspěvky: 0
Registrován: ned říj 25, 2015 1:10 am
Reputace: 0

Příspěvekod AdsBot [Google] » stř pro 14, 2005 8:56 am

Bouře - co to je? Pro někoho kdo pluje na malé otevřené lodi to mů?e být vítr o síle 5-6 Beaforta. Na ocelové třináctimetrovce to budou větry 9 a více. Myslím si ?e bouře pro plachetnici začíná tehdy, kdy ta dotyčná loď není schopna proti tomu větru a vlnám stoupat , musí stále více odpadat a? má pak mo?nost jediného kurzu na zadním větru. V případě volného moře před přídí je to dobré. Pokud je břeh na dohled a je před přídí, tak je to problém. Co z toho vyplývá? Bouři pře?ít nejlépe v bezpečném přístavu, nebo v závětří ostrova a nebo na otevřeném moři, kde loď nemá mo?nost do ničeho vrazit, teda pokud tam neplave třeba kontejner.
Jsem toho názoru, ?e loď má v bouři jet s maximálně zrefovanejma plachtama a kdy? ani to nestačí, tak prchat s holým stě?něm po větru s vypu?těným dlouhým lanem za zádí a donutit tak vlny aby "nelezly" do kokpitu lodi. Bouře mám nejraději v přístavu s bezpečně uvázanou lodí nejlépe u pevného betonového mola a v závětří.
Tom
Uživatelský avatar
Denis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 6976
Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
Reputace: 60
Bydliště: Bratislava

Příspěvekod Denis » pon led 02, 2006 7:01 pm

Myslel som, ?e ludia sa pochvália, a oni nič. Aké velké vlny mô?u by? v stredozemnom mory? Akú dĺ?ku lode treba , aby bola do takejto vlny bezpečná a nespravila salto? Má niekto vedomos??
Uživatelský avatar
ZdendaZ
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 120
Registrován: stř lis 09, 2005 10:47 am
Reputace: 0
Bydliště: Beroun

Příspěvekod ZdendaZ » pon led 02, 2006 7:44 pm

S vlnami asi zále?í na ?těstí. Konkolskiho niké 7,42 metru udělala tři salta u Durbanu, to ale není středozem. Ka?dopádně to nebyla malá loď a stejně to nezvládla. Na druhou stranu jeden chlápek přeplul Atlantik na plachetnici 4,25 metru a jen jednou padl na bok (i tak měl loď plnou vody). Je o tom dokument, nedávno byl v TV, jmenuje se "sám přes oceán". A nebo kamarád co má 6 metrů dlouhou plachetnici, typ neznámý. Kdy? se během minuty zesílil vítr na nevím kolik, tak se přídí zabořil do vody (nestihl refovat) a to bylo na Rozko?i. Nebo si vemte MiniTransat. Lodě maximálně 6,5*3 metry a stejně zvládnou atlantik v pohodě. A ne ?e by tam bylo dobré počasí! Nedávno si mne známý stě?oval, ?e při leto?ní přeplavbě atlantiku pluli 21 dní v bouři. To so klidně mů?e stát i na MiniTransat, i kdy? ta by to nezvládla tak bravurně jako 41 stopá loď. Podle mne hodně zále?í na velikosti lodě a asi i na tom jak je dobře udělaný projekt. Ale i na malé lodi se dají děllat velké plavby, jen si člověk musí dávat víc pozor.
Osobní zku?enost nemám, vím jen to co jsem četl, zaslechl nebo viděl. Ka?dopádně s tou středozemí by mne to zajímalo, proto?e jednou bych chtěl přeplout středozem a na velké lodi to asi nebude...
AdsBot [Google]
Příspěvky: 0
Registrován: ned říj 25, 2015 1:10 am
Reputace: 0

Příspěvekod AdsBot [Google] » pon led 02, 2006 8:36 pm

O bouřích se moc nemluví, prostě se musí přečkat. Bouřku ka?dý vnímá jinak a vý?ka vln se tě?ko odhaduje, Vět?inou vypadají vět?í ne? jsou. Lep?í velká a dlouhá vlna ne? pár ni??ích a krátkých co tlučou. Hnusný vlny jsou ty, co se lámou, nebo ty co vytvoří silnej vítr proti mořskému proudu a vlny co letí mořem z jiného směru úplně nelogicky(kdoví odkud se berou). Vlny a blbý počasí prostě bývá a je lep?í se mu vyhnout. Málokdo leze dobrovolně do bouřky, kdy? nemusí.
Ahoj Tom
Uživatelský avatar
ficcus
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1506
Registrován: stř pro 28, 2005 7:02 pm
Reputace: 0
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod ficcus » úte led 03, 2006 8:42 am

Údajně jsou ve středozemním moři vlny nejvý?e 5ti metrové. Tfuj.
Uživatelský avatar
Denis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 6976
Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
Reputace: 60
Bydliště: Bratislava

Příspěvekod Denis » úte led 03, 2006 9:16 pm

Fascinuje ma, keď na www.yachting.cz čítam, ?e niekto má 4,5 m dlhú plnomorskú plachetnicu a chcel s ňou ís? na plavbu okolo sveta. Vidí? Libore a to plavbu na tvojej krásnej 6,5m plachetnici tu niekto nazval sado-maso.
V?etkým začiatočníkom si dovolím odporuči? knihu Sturm,vas tun? Vy?li aj video nahrávky, ja mám Sicher segeln im sturm.
Plavil som sa v HR pri 45 uzlovom jugu vo vlnách 3m. Náhodilé 4-5m ? Lietali sme ako ?tupel v ?erbli. Raz o tom sem napí?em. Ahoj
Uživatelský avatar
ZdendaZ
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 120
Registrován: stř lis 09, 2005 10:47 am
Reputace: 0
Bydliště: Beroun

Příspěvekod ZdendaZ » stř led 04, 2006 12:50 am

4,5 metru je docela sebevra?da! Ale fakt je ?e na men?í lodi přeplul jeden chlápek Atlantik, mám doma o tom video. kolik si tak myslíte ?e je dobrá velikost lodi na men?í přeplavby?
AdsBot [Google]
Příspěvky: 0
Registrován: ned říj 25, 2015 1:10 am
Reputace: 0

Příspěvekod AdsBot [Google] » stř led 04, 2006 10:08 am

Atlantik(pasátní cestou)zdolal nějakej chlap na lodi co měla délku okolo dvou metrů. Nebo kapitán Romer, ten to přepádloval na kajaku. Severní Atlantik byl přeplut na pětimetrové Doris(otevřený rybářský člun).
Je o tom dobrá kní?ka - Osamělí mořeplavci
Krátký přeplavby se dají i na malé lodi. Zále?í na tom kolik nepohodlí na malé lodi je člověk ochoten vydr?et.
Tom
Uživatelský avatar
ZdendaZ
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 120
Registrován: stř lis 09, 2005 10:47 am
Reputace: 0
Bydliště: Beroun

Příspěvekod ZdendaZ » stř led 04, 2006 2:22 pm

Na té 4,25 metru velké plachetnici to přeplaval Arrandir - je o tom dokumen. Bylo to z USA - bermudy - Azory - Scilli.
Jinak kobo by zajímali blízni na opravdu velmi malých lodích (třeba je tam i 5 stop), a? se koukne sem: http://www.famoussmallboats.com .
Sice nemám vlastní zku?enosti, ale myslím si, ?e 25 stop je u? na velké plavby dobré. Na takových lodích se plaví docela dost lidí a taková loď u? určitě nabízí i určitý stupeň pohodlí. Soudím podle 25ky kterou jsem viděl na výstavě. Zdenda
Uživatelský avatar
ficcus
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1506
Registrován: stř pro 28, 2005 7:02 pm
Reputace: 0
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod ficcus » stř led 04, 2006 2:52 pm

Má ?ena kategoricky určila loď pro VELKOU rodinnou plavbu jako minimálně 40ti stopou a ?eleznou :D Tak jsme se byli podívat u Pavla Vondřičky na novou ?eleznou Reinke 13M (Silver Wind). To je opravdu loď do nepohody. I jsem u? zji??oval náročnost homemade stavby. A úplně náhodou jsem zjistil, ?e kamarád dělal svářeče pro Nereide v Praze, která Reinke staví. Tak?e know how a zku?eného svářeče mám k dispozici:)
Uživatelský avatar
Denis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 6976
Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
Reputace: 60
Bydliště: Bratislava

Příspěvekod Denis » sob led 14, 2006 8:24 pm

Z knihy slnko, atmosféra a oceán populárne:
Pri rýchlosti vetra 120 km/hod mô?u na volnom oceáne dosiahnu? ojedinelé vlny vý?ok a? nad 25m pri dĺ?ke vlny okolo 450 m, absolútne maximum vý?ky vlny bolo bolo pozorované v Tichom oceáne, a to 37 m. Takéto vý?ky vĺn sú v?ak úplne ojedinelé. Pri extrémnych podmienkach vetra pri jeho rýchlosti a? do 125 km/ hod prevládajú vý?ky vĺn do 15 m, pričom býva dĺ?ka vlny 400 a? 800 m a perióda viac ako 20 sekúnd.

Rozhodujúcou pre vý?ku vlny je rýchlos? vetra. O tomto vz?ahu sa medzi námorníkmi traduje pravidlo, podža ktorého vý?ka vlny udaná v stopách nikdy neprevy?uje polovičnú hodnotu rýchlosti vetra v uzloch, teda napr. vietor s rýchlos?ou 40 uzlov nemô?e vyvola? vlnu nad 20 stôp.

Pre Severné more udáva maximálnu vý?ku vĺn 9,5 m, pre Baltské do 5m a Jadran pri Jugu max. 5 m.

E?te tak vedie? aká má by? dĺ?ka lode na bezpečné prekonanie vĺn napr. 5m, je to tak, ?e vý?ka vlny sa má rovna? minimálne dĺ?ke lode na vodoryske?
Uživatelský avatar
Richard
věčný začátečník
věčný začátečník
Příspěvky: 634
Registrován: pon bře 06, 2006 9:53 pm
Reputace: 17
Bydliště: Metylovice

Minimální/maximální vý?ka vlny ...

Příspěvekod Richard » čtv bře 09, 2006 9:23 pm

Z knihy Heavy Weather Sailing od Adlarda Colese, kde popisuje provádění testů s různými tvary a typy trupů lodí mohu opsat následující:
Při testech na modelech lze říci, ?e vý?ka zalamující se vlny 30% z délky trupu doká?e některé typy trupů převrátit, vý?ka zalamující vlny 60% z délky trupu převrací lodě bez ohledu na konstrukci trupu. Jinými slovy v reálných podmínkách je loď o délce 33 stop je v riziku převrácení kdy? zalamující se vlny dosahují vý?ky 3m, zalamující vlny o vý?ce 6m doká?í převrátit takovou loď bez ohledu na typ trupu takové lodi (délka kýlu, tvar trupu ap.). Jde o případy, kdy je loď v nevýhodném kursu vůči směru vln ...

Pěkný den :)
Uživatelský avatar
Denis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 6976
Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
Reputace: 60
Bydliště: Bratislava

Re: Stra?ná búrka na mori

Příspěvekod Denis » pát bře 10, 2006 7:49 pm

Keď nad tým rozmý?lam, stále prídem k rovnakému záveru, ?e voči zalamujúcim sa vlnám je loď v?dy v nevýhodnom kurze, akurát v nejakej polohe je v e?te nevýhodnej?om. Asi najmenej nevýhodný je provou proti vlnám a najhor?í bokom k vlnám.
Ute?ujem sa, ?e v Sredozemnom mori sa mi to nemô?e sta?. Hor?ie je asi severné more. Kedy vznikne zalamujúca sa vlna? V?dy v plytkých vodách, keď vysoká vlna narazí na dno, čo som čítal je tým typický Francúzky Lyonsky záliv a vraj aj plytké talianske pobre?ie na severe / Terst / keď tam valia vysoké vlny z Yuga. Ďalej vtedy ak fúka silný vietor proti morskému prúdu, typická je vraj ú?ina medzi Madagaskarom a pevninou Afriky, ale aj more okolo Kapského mesta, teda kde sa prevrátil Konkolsky, ale tam sa nechystam, to nehrozí. Ale mohlo by hrozi? v Severnom mori, keď fúka napr. proti odlivovému / prílivovému / prúdu, nie ? Má s tým niekto skúsenos? ?
Uživatelský avatar
Monty
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1115
Registrován: pon lis 28, 2005 4:47 pm
Reputace: 0
Bydliště: EU

Příspěvekod Monty » čtv říj 12, 2006 12:05 pm

Zdar Denisi.Já žiju u Lyonského zálivu.Lámajíci vlny tady vznikají z S a SE větrů.V téhle době jě plavba pro plachetnice v blízkosti pobřeží více méně němožná.Nejsilnější větry ale tady vanou ze NW.Jsou to tramontány,v zimě dosahujíce rychlosti přes 45-50 kn.Tyhle větry v zimě zvedají od Lyonského zálivu směrem na jih vlny přes 12 metrů.V trojuhelníku mezi Sardinií,Baleárama a Lyonským zálivem je plavba v zimě někdy docela vážná drsňárna.A že se tady už stratilo lodí...Loni museli dotáhnout nějakej trajekt k Sicílii,když ho zalila cca 16 metrová vlna.Kdysi jsem si myslel,že v Mediteránu vlny nepřesahují výšku 10 metrů.Omyl.A nejsou v západním Mediteránu v zimě vůbec vzácné,ale spíše chléb vezdejší.Jo a jugo na Jadranu..???Na severním Jadranu byla zaznamenána vlna o výšce 10 metrů.V domku na ůtesu vytloukla okna a vzala část střechy.Ten domek je normálně 9 metrů nad hladinou moře.
Uživatelský avatar
Fanda
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 78
Registrován: stř lis 29, 2006 1:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod Fanda » pon led 15, 2007 3:33 am

Pri nasich vice jak 30 000 milich uplutych na oceanech jsme se samozrejme bourim nevyhnuli. Ale domnivam se, ze vice nez sila vetru je rozhodujicim faktorem cas, po ktery boure trva. Zazili jsme boure trvajici nekolik hodin nebo pul dne, kdy se sila vetru pohybovala kolem 10 Bf a Karya bez plachet ji celkem bezpecne preckala. Na druhe strane pri minule plavbe severnim Atlantikem do Evropy jsme meli boure trvajici i 4 dny, kdy vitr dosahoval "pouze" 8 Bf, ale vlny byly naprosto nepredstavitelne. Stejne tak pri prechodu centra tlakove nize, kdy silny vitr behem dne zmeni smer o 180 a vice stupnu, se vlny kupi pres sebe, ze plavba malou lodi je nemozna a je treba cekat v drifu. A pak jsou nebezpecna mista, napr. pobrezi Columbie v Karibiku, kdy staci vitr kolem 7 Bf a zvedne vlny s takovou nicivou energii, ze temer vsechny lode, ktere jsme potkali v Paname, mely v techto mistech problemy, nektere zde prisly i o stezen. A nakonec i vychvalovany pasat muze za urcitych okolnosti dosahovat silu boure. My jsme napr. z Fiji do Nove Caledonie byli skoro tyden hermeticky uzavreni v kajute a "pasat" mel dobrych 8 Bf na ohromnych vlnach. Proste kazda boure je jina a spolecne maji to, ze jednou kazda skonci a je dulezite byt pri tom. Fanda
Uživatelský avatar
lean
nováček na fóru
nováček na fóru
Příspěvky: 8
Registrován: úte led 23, 2007 1:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod lean » sob led 27, 2007 11:07 am

Jen takovy dotaz na odborniky. Domnivate se , ze je mozne ci rozumne nebo bezpecne plout v Dalmacii na 20 Ft otevrenem motorovem clunu z ostrova Vis na ostrovi Palagruza a odtut do Italie ?? Samozrejme, za idealniho pocasi, kdy se nepredpoklada v dobe 3 dnu zadna zmena /tlaku,vetru v cele oblasti/
Rika se, ze Palagruza jsou velmi vetrne ostrovi a ze tam fouka 365 dnu v roce. Tomu asi odpovidaji i vlny.... /clun je konstruovan do vysky vln 2 metry....
Uživatelský avatar
Denis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 6976
Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
Reputace: 60
Bydliště: Bratislava

Příspěvekod Denis » sob led 27, 2007 12:43 pm

Má ta tvoja loď aspoň samovylievací kokpit?
Podla môjho názoru to je nerozumné a nebezpečné, ale možné. Predpoveď počasia na 3. deň je vec iluzórna.
Uživatelský avatar
ficcus
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1506
Registrován: stř pro 28, 2005 7:02 pm
Reputace: 0
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod ficcus » sob led 27, 2007 3:35 pm

lean píše:...
Rika se, ze Palagruza jsou velmi vetrne ostrovi a ze tam fouka 365 dnu v roce. Tomu asi odpovidaji i vlny.... /clun je konstruovan do vysky vln 2 metry....


Ty budeš na člunu nejspíš rychlejší než plachetnice, takže máš větší šenci stihnout to v dočasně trvajícím dobrém počasí. My tam dopluli ze Sukošanu za 20 hodin. Připluli jsme v 5 ráno a stihli krásný východ slunce. Údajně jsme měli štěstí na počasí. Jinak bysme na kotvě nezůstali ani chvilku. Kotvili jsme na jižní straně pod majákem.
Obrázek
Uživatelský avatar
MartinB
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 963
Registrován: čtv led 19, 2006 8:02 pm
Reputace: 26
Bydliště: Praha

Příspěvekod MartinB » sob led 27, 2007 8:49 pm

Taky jsem byl na Palagruže, červen 2004, určitě tam nefouká 365 a nebo to ten rok to bylo jen 363. V podstatě jsme byli donuceni to odjet z 95% na motor :( Jinak Palagruža stojí za návštěvu.
Uživatelský avatar
lean
nováček na fóru
nováček na fóru
Příspěvky: 8
Registrován: úte led 23, 2007 1:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod lean » pon led 29, 2007 8:43 am

Bydlim na Visu tak to mam na Palagruzu cca 2-3 hodiny za idealniho pocasi a ve skluzu. Spis se mi jedna o Vase skusenosti z dlouholete praxe na Jadranu . .....tlakova vyse nad Azory, otevrene more 1-2, dlohodobe nekolik dnu stabilni jasne pocasi a presto jste narazili z niceho nic do bourky, prudkeho vetru ci do vln o 2 stupne vyssich??

V pripade, ze dojedu na Palagruza a ono se rapidne zhorsi pocasi, je tam mozne bezpecne zakotvit a byt chraneny pred vlnami at uz to fouka odkudkoli?
Uživatelský avatar
Denis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 6976
Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
Reputace: 60
Bydliště: Bratislava

Příspěvekod Denis » pon led 29, 2007 9:31 pm

Neviem či niekto z nás, čo tam chodíme na čárter sleduje počasie z tohoto uhlu. Raz som bol na Krku keď prišiel strašný vetrisko doslova z ničoho nič. Ledva som sa udržal na nohách. Ale aká bola prognoza neviem, lebo som bol na pevnine a nepotreboval som to sledovať.
Ale keď bývaš na Vise, tak žiadny problém, spítaj sa miestnych. Ja vidím problém v tom, že v ako vysokých vlnách ide tvôj čln ešte v sklze. To čo na plachetnici registrujeme ako príjemné vlnenie, to je pre menšie motoráky koniec kĺzania. No a potom je to dlhá cesta.
david
moderátor
Příspěvky: 4717
Registrován: pon led 02, 2006 9:30 pm
Reputace: 52
Bydliště: loď,momentálně v Davli

Příspěvekod david » pon led 29, 2007 9:51 pm

Já ze srandy trénoval v orkánu Karkulka, nebo jak se to předminulý čtvrtek jmenovalo, v Praze naměřili 145 km/h, a jel sem za kamarádama na pivo. Večer kol 9,30, v tom nejhorším. Jedinej a zásadní problém bylo dostat se od mola, páč foukalo kolmo na něj. Pomocí lana na zadní vazák a reverzu na tak půl výkonu sem oderval příď od mola a pak už OK.
Víte co je nezbytné při orkánu?
Držák na pivo a zapalovač co hoří ve větru! :D
Uživatelský avatar
MartinB
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 963
Registrován: čtv led 19, 2006 8:02 pm
Reputace: 26
Bydliště: Praha

Příspěvekod MartinB » úte led 30, 2007 10:04 am

Dotaz na Leana: Kde tam bydlíš? Vis, Komiža, Rukavac, .... Strávil jsem v Komiži 9 x 3 týdny na dovolené, dovedu si moc dobře představit tam žít - to ti tedy závidím.
Na Palagruže jsou neustále (v létě) přítomni rybáři z Komiži, rok co rok tam chytají hlavně langusty(a vše co vleze do vrší) a takřka každý den je vozí večer do Komiži. Jsou tam na těch jejich malinkých rybářských loďkách a jedná dvě větší pendlují s uloveným. Moc na schování to tam není. Dá se kotvit na jižní straně na východ od majáku, je tam pláž otevřené z S, SW SE (i W a E asi nic moc). Odtud se dá také vyrazit na maják. Pak taky na východě na M Palagruže v takovém to pidi zálivu na východní straně, ale s vyvázáním na břeh, je to úzké. Na těchto místech jsem byl. A pak by se mělo dát na severní straně na západ od majáku. Asi by se dalo doptat v Komiži a pak když budeš tam tak bych jednoduše jel za těmi rybáři, ty to budou mít zmáknutý. A co Brusnik, Svetac, Jabuko, tam už jsi byl? Pohled z vrcholu Jabuka je úúúžasný. Ale blbě se tam leze, v noci to děsně klouže a zakotvit se dá jen ta severní straně a jen za totálně ideálního počasí.
No tak se tam měj
Martin

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů