Strašná búrka na mori

Počasí je jednou z nejvíce sledovaných témat při plavbě. Vše kolem počasí a jachtingu.

Moderátoři: smike, vilma, Pepa

Janík
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 232
Registrován: úte bře 14, 2006 9:13 pm
Reputace: 0

Příspěvekod Janík » ned dub 20, 2008 8:41 pm

Trochu celé posádce závidím a zároveň mne při tom čtení obchází hrůza. Nádherně popsané a klobouk dolů před všemi zúčastněnými a skvělým kapitánem. To stmelení mezi vámi je přímo sugestivně cítit.
Kdysi tady Denis popsal hezky podobný zážitek, že mi až napadá, zda je nějak do budoucna nesjednotit.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2684
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 37

Příspěvekod windward » pon dub 21, 2008 12:56 pm

Baharis píše:Tak mě napadá, kdysi jsme se tu bavili o vodní kotvě.
Možná mě něco uniklo, ale pokud vás to tlačilo před sebou, to by asi pomohla, ne? Nemyslím zpomalení, ale stabilizaci lodě vůči vlnám zezadu...

Jsem toho nazoru, ze otazka vodni kotvy neni jednoznacna.

Budeme-li mluvit prakticky - mam na mysli vyse popsanou bouri - nebylo by pripadne pouziti vodni kotvy uvedenym zpusobem spravne.

Rychlost vlny byla tak mezi 8 a 15 knt. Celkove vlnovy system mel rychlost kolem 8-10 uzlu. Nektere vlny byly pomalejsi. Nektere rychlejsi, ty se pak zalamovaly. Zalamujicich se vln bylo vice samozrejme na Banco di Pantelleria k severu od stejnojmenneho ostrova, kde hloubky prudce klesaji, misty snad dokonce na 5-7 metru (musel bych se podivat). Celkove vlnovy system mel rychlost kolem 8-10 uzlu. Rychlost a charakter vlneni znam proto, ze jsem se touto otazkou bezprostredne zabyval v souvislosti s povely na kormidlo a motor. Odpovidalo to obvyklemu stavu vlneni za silneho vetru v danem akvatoriu.

Pri jakekoliv bouri je kurz vysledkem nekolika cinitelu, zejmena pak tvarem a rychlosti vlny, rychlosti a smeru vetru, rychlosti plavidla. Z uvedeneho se da rict, ze kurz je za danych konkretnich podminek je ovlivnen rychlosti plavidla. Budeme proto nadale uvazovat rychlost plavidla, nikoliv kurs, a mit za to, ze pri dane rychlosti by plavidlo melo mit nejaky odpovidajici kurz, ktery ji zajistuje nejbezpecnejsi pohyb.

Otazka prekonani dane boure proti vetru je bezpredmenta. Pod plachtami by nebylo mozne proti vetru mit tolik plachtoviny, aby se lod stacila vyskrabavat na ty "steny". Pod motorem snad, s jednim avsak. Avsak, pokud by 100 konovy motor stacil 15 tun vytlacit proti vetru a vlne. Jsem toho nazoru, ze i kdyby ano, tak pouze takovou rychlosti, ze by bylo vazne nebezpeci po prekonani vrcholu se zapichnout do protejsiho svahu. Co by se stalo, kdyby tesne pred vrcholem motor nestacil? Vlna by stocila lod bokem, lod by nasledne "spadla" na bok ze svahu a vlna by ji zarucene nakryla. Ackoliv si myslim, ze by nase lod mela dostatek stability a neprevratila se, smotna predstava neni fajn. Zarucene bychom take u toho nabrali hodne vody pres vsechna plexi (ktera by navic nemusela vdrzet). Z techto a take z jinych duvodu (idea schovat se za Cap Bon nebo za Pantellerii) jsme prekonavali bouri po vetru.

Pri prekonavani boure po vetru vyvstava hlavni otazka - udrzeni spravneho smeru.

My jsme zvolili rychlostni taktiku, protoze podminky a konstrukce plavidla nam to umoznovali. Smysl rychlostni taktiky spociva v tom, aby plavidlo melo rychlost vetsi, nez je nejaka stredni rychlost vlnoveho systemu. Tychlost v tomto pripade musi byt tak velka, aby lod spolehlive ujizdela "radovym vlnam" a zaroven byla schopna mistniho manevru smerem, aby se vyhla zalamujici se, anebo prilis rychle vlne.

Prakticky to vypadalo to tak, ze na vetsinu vln lod proste naskocila a v pene a tristi surfovala tesne pod vrcholem. Pokud prichazela zalamujici se anebo prilis strma vlna (ktera je sama o osbe rychlejsi), provadeli jsme okamzity mistni manevr kurzem, abychom se ji vyhli. Kdyz to nebylo mozne, tak otaceli jsme lod zadi kolmo na takovou vlnu, aby vlna nemohla lod stocit bokem. Byl to spravny zpusob, protoze zadna vlna nebyla takova strma a nemela takovy zalamujici se hreben, aby nas prevratila pres prid. (A kdyby nejake takove "schopnejsi" vlny byly, pak je jedno, jak je lod otocena. Musela by se pouzit jina taktika.)

V uvedenych konkretnich podminkach pouziti vodni kotvy na zadi bylo zbytecne. Naopak, to by vubec nebylo spravne. Sice by vodni kotva pomohla udrzeni zati kolmo na vlnu, coz v teoreticke rovine je zadouci, ale za danych praktickych podminek to by zpusobilo mnohe nezadojci "vedlejsi ucinky", z nich uvedu nasledujici:

- snizila by se rychlost a take plavidlo by ztratilo schopnost rychleho okamziteho manevru kurzem, proto by kazda zalamujici nebo strma vlna se vlila do kokpitu
- pod motorem bychom se vystavili nebezpeci namotani kotevnich "provazu" na sroub kvuli nektere relativne rychlejsi vlne, ktera by kotvu i s lany mohla "pohodit" kupredu
- vyznamne by se zvysil ucinek vetru na trup, jelikoz by se zdanlivy vitr zvysil.

Tim padem pouziti vodni kotvy za nasi boure behem rychlostni taktiky prekonavani boure by nebylo spravne, protoze by to odporovalo zvolene rychlostni taktice. Bylo by ji mozne samozrejme pouzit za jinych podminek, napriklad, pokud by stale rostouci vlna znemoznila prekonavani boure rychlostni taktikou. Pak by prisla na radu taktika driftu jednim ze zpusobu, napr. s vodni kotvou ze pride (to bychom ji ovsem museli mit :) ), anebo s lany.

Vyse jsem se vyjadril, ze otazku vondi kotvy je nejednoznacna. Je tomu tak proto, ze pro moderni plavidla s kratkym kylem (mluvime o hluboke ploutvi, ktera trci dolu) plati, ze na vodni kotvu nereaguji vzdy tak, jak by si to jeden mohl prat. Nekteri kapitani, kteri prestali ty nejtezsi podminky, jsou z kotev nadseni, jini zas na ne nadavaji a poukazuji na to, ze jen diky vodni kotve jeji plavidlo bylo prevracene.

Analyza vsech dostupnych pripadu a vlastni zkusenost (kdysi davno jsem mel povinny vycvik v pouziti vodni kotvy) mne presvedcila, ze pro moderni plavidla s hlubokou ploutvi vodni kotva neni vhodna. Podotykam, ze to je pouze moje presvedceni, ktere si necini narok na absolutni pravdu. Zaprve, ja se mohu mylit, za druhe, mozna, ze pro nejaka konkretni plavidla vodni kotva bude za jistych podminek zachranou.

Tolik k vodni kotve.
Uživatelský avatar
Baharis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 7534
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 52

Příspěvekod Baharis » pon dub 21, 2008 1:16 pm

Fajn, díky za malou přednášku.
Já jsem vodní kotvu nikdy nepoužíal, ani si myslím že nepotřeboval i když jsem ji již několikrát ve výbavě měl. A tak si někdy říkám, jestli a kdy bych ji použil.
Teorie ze zkušebních skript ukazuje obrázky, kdy v.k. při rychlém sjíždění z vlny zabraňuje zapíchnutí přídě do vlny protější. To platí pro dlouhé oceánské vlny. Předpokládám.
Tak nic. Jen mě to tak napadlo...
Uživatelský avatar
Renda
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 826
Registrován: pon úno 11, 2008 1:00 am
Reputace: 0

lanová vodní kotva

Příspěvekod Renda » pon dub 21, 2008 1:23 pm

Winwarde, díky za zajímavý článek!
Pro všechny: Vrtá mi hlavou otázka: Jaký by byl účinek lanové kotvy, jakou používá kupř. Olda Karásek. Dlouhé TLUSTÉ, plovoucí (prakticky všechna tlustá lana se dnes dělají plovoucí) má na koncích uvázaná tenčí lana, která se uvážou na zadní vazáky. (Hrozí-li vytržení vazáků, pojistí se ještě smyčkou přes příď.) Loď za sebou táhne tuto dlouhou (délka cca rozestupu vln), plovoucí smyčku. Ta prý narušuje "povrchové napětí" vody - no prostě omezuje schopnost vln se na loď zalamovat, což je to nejhorší, čeho se obáváme.
Nikdy jsem v takovém pekle nebyl a ani bych to raději nechtěl zkoušet, ....ale štěstí přeje připraveným.. :?
Uživatelský avatar
Denis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 6976
Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
Reputace: 60
Bydliště: Bratislava

Příspěvekod Denis » pon dub 21, 2008 10:27 pm

Vodnú kotvu vlastním a už som ju zobral pár krát aj do HR, ale vždy bolo dobré počasie tak som ju nikdy nevyskúšal. Takže len teoretické poznatky, podla môjho názoru zavesenie sa na kotvu uviazanú na provu proti vlnám má význam najme vtedy, ak je malá posádka a nevládze už bojovať. Tak sa dá do drifu a čerpá silu. Alebo ak búrka ženie loď k pevnine a loď je pritom neovladatelná, resp. dokáže plávať už len v smere vetra. Tak vtedy asi má význam dať kotvu a čakať že sa počasie o chlp zlepší a umožní plávať pod zvoleným kurzom. Tým som samozrejme nemyslel prípad keď plavidlo je 2 míle od pobrežia.
Vyhodiť vodnú kotvu za kormu mi pripadá dosť nebezpečné, pretože ak je kotva správne nadimenzovaná k velkosti lode, tak by ju to v podstate vzhladom k rýchlosti vĺn takmer zabrzdilo. Tie vlny by narážali do zrkadla, bolo by to zaujímavé. To tlsté lano mi pripadá logickejšie, pretože zníži o niečo rýchlosť lode a zabráni aby sa špica lode nezapichla do vlny pred ňou. Aj keď si neviem predstaviť to lano čo by malo brzdiť 15 m loď. Ja čo žijem v rozmeroch lode okolo 10m by som použil na pribrzdenie poloprázdnu bandasku /bandasky/ na vodu uviazanú na dlhom lane. Ak loď nemá tendenciu sa zapichnúť do vlny pred sebou, tak potom je dôležitá primeraná rýchlosť lode ako ju popísal Windvard. Ak má loď dostatočnú rýchlosť, tak vtedy je možné trochu manévrovať a vyhýbať sa velkým a zalamujúcim sa vlnám. To mám vyskúšané.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2684
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 37

Příspěvekod windward » stř dub 23, 2008 11:04 am

tatinecek píše:Bemex měl minulý týden přeplavbu do Sukošanu, třeba někdo z nich popíše svoje zážitky.

Jsou nejake zpravy? V Bonifacu nebo k severu od Sicilie to muselo byt doslova peklo.
Uživatelský avatar
designer
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1581
Registrován: sob říj 27, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod designer » stř dub 23, 2008 11:37 am

windward píše:
tatinecek píše:Bemex měl minulý týden přeplavbu do Sukošanu, třeba někdo z nich popíše svoje zážitky.

Jsou nejake zpravy? V Bonifacu nebo k severu od Sicilie to muselo byt doslova peklo.


Libor Chrastil se s nimi dobře zná, zkusím se ho zeptat.
Uživatelský avatar
Renda
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 826
Registrován: pon úno 11, 2008 1:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod Renda » stř dub 23, 2008 2:40 pm

tatinecek píše:Bemex měl minulý týden přeplavbu do Sukošanu, třeba někdo z nich popíše svoje zážitky.

windward píše:Jsou nejake zpravy? V Bonifacu nebo k severu od Sicilie to muselo byt doslova peklo.

Připravil jsem s Milanem, což byl jejich kapitán, článek, který bude zveřejněn na stránkách ČANY. ;) Dáme sem určitě odkaz jakmile to tamní Admin zvládne odpuplikovat. Drsný, to vono to bylo... :whist:
Pokud by někdo z posádky přidal svůj pohled, bylo by to Super! (Pohled ze strojovny je jiný než od kormidla, které je už beztak vyřazeno z provozu...)
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2684
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 37

Příspěvekod windward » stř dub 23, 2008 2:58 pm

A, tak... Kormidlo vyrazene z provozu!?... Zacina to znit zajimave. Neco mi to pripomina. :lol: Velmi se tesim na veskere info.
Uživatelský avatar
designer
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1581
Registrován: sob říj 27, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod designer » stř dub 23, 2008 3:02 pm

nemohu se dočkat - specielně to kormidlo.. :lol:
Uživatelský avatar
Renda
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 826
Registrován: pon úno 11, 2008 1:00 am
Reputace: 0

smích

Příspěvekod Renda » stř dub 23, 2008 3:10 pm

Von by Vás ten ":lol:" přešel, milánkové ... ;)
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2684
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 37

Příspěvekod windward » stř dub 23, 2008 4:19 pm

Nikdo se, Rendo ne " :lol: ". Nas s Designerem jen velmi zaujala ta cast tveho sdeleni, kde mluvis o kormidle vyrazenem z provozu. Zda se, ze toho dne vyrazenych kormidel bylo vice. Viz nekolik prispevku vyse, milanku. ;)
Uživatelský avatar
stenley01
nováček na fóru
nováček na fóru
Příspěvky: 8
Registrován: ned říj 28, 2007 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod stenley01 » stř dub 23, 2008 8:44 pm

Nazdar vsem

Jelikoz jsem zde objevil clanek strasna burka na mori tak jsem si rekl ze mrknu o cem je tu rec. Nakonec jsem zjistil ze je rec o letosni preplavbe bemexu ktere jsem se shodou okonosti take zucastnil nikoli na lodi ktere se prethl retez kormidla a vypadla GPS ate te druhe ktere puze vypadla GPS jinak jsme dopluli celkem bez uhony. Ale musim rict ze to byla opravdu poradna bourka kterou jsem jeste nezazil . Pokud bude zajem mohl poreferovat.

Cus Stenly
Uživatelský avatar
Renda
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 826
Registrován: pon úno 11, 2008 1:00 am
Reputace: 0

zájem?

Příspěvekod Renda » stř dub 23, 2008 8:51 pm

stenley01 píše:Pokud bude zajem mohl poreferovat.

Vždyť čteš, že nás to zajímá, tak se nenech pobízet, prosím. ;)
Uživatelský avatar
Libor
bez hodnocení
Příspěvky: 8196
Registrován: úte lis 08, 2005 1:40 pm
Reputace: 47
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Libor » stř dub 23, 2008 8:52 pm

To stenley01
člověče jak se můžeš ptát jestli je zájem...... :?
To víš, že je. Už to sem láduj (prosím)
Jinak to není řeč jen o plavbě Bemex, ale obecně. Četl jsi téma od první strany?
Uživatelský avatar
Komín
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 222
Registrován: sob říj 20, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Komín » stř dub 23, 2008 9:00 pm

Původně jsem o tom ani nechtěl psát, pořád jsem to ještě úplně nestrávil. Ale s odstupem jednoho měsíce a pod dojmem včerejšího Fastnet 1979 se na tuhle taškařici dívám už trochu jinak a myslím, že z našich zážitků si může vzít leccos i někdo jiný než my.
Na podzim jsem byl prvně na moři a tuhle plavbu jsem absolvoval proto, že jsem se chtěl hodně naučit a jak říká můj kamarád: „ Dokud nepluješ v pořádných sračkách, nevíš vo čem to je.“ Asi už trošku vím.
Nevím, jestli to bylo peklo, ale určitě to bylo obrovské dobrodružství. Protože můj mozek má úžasnou vlastnost, že si důležité věci a dramatické zážitky dlouho nepamatuje, je možné, že můj „pohled ze strojovny“ bude trošku zmatený. Pomáhám si zápisky z diáře.
Vyplouvali jsme v neděli v 9 hodin z francouzského Gruissan. Dvě lodě, Cyclades 43.4 a Oceanis 43 . Já jsem plul na Oceanisu. Předpověď byla celkem příznivá – vítr mezi 20-40 uzly, SZ což je směr naší první etapy do Bonifacia. Vytáhli jsme plachty a v kurzu 110 fičeli na zadní vítr.
Kolem poledne zadní vítr zesílil na těch slibovaných 40 uzlů, v nárazech kolem 50 a i při zrefovaných plachtách to byl docela hukot. Vlny se pořád zvětšovaly. Veselá projížďka začala být tvrdou prací. Mezi 13 a 14 hodinou přišla velmi nečekaná a nepříjemná vlna z boku, která nás naklonila a otočila téměř kolmo na ostatní vlny. Vzápětí za ní přišla druhá, která se celou svojí silou opřela do kormidla a snažila se přetlačovat s kormidelníkem. Zápas nevydržel řetěz mezi kormidlem a kormidelním kolem. Rázem se loď stala neovladatelnou. První, co nás napadlo bylo vytáhnout pínu a udržet loď v kurzu. Když jsme ji vydolovali z batisty, nevěřili jsme svým očím. Na kormidlování jsme měli použít z trubek svařené téčko , které připomínalo klíč na otevírání vodovodů, který používají pracovníci Pražské vodárenské. Ani ve třech jsme nebyli schopni kormidlo udržet delší dobu ve smysluplném směru. Naštěstí Ondru napadlo zkusit, jestli by nešel alespoň autopilot, ten přece nebude pohánět kormidlo přes kormidelní kola. Funguje to a drží kurz. Chvilku jsme se snažili kurz změnit víc na sever, k pobřeží Francie, ale vysoké vlny a silný vítr nám to moc nedovolily. Proto jsme i jen s autopilotem a na motor pokračovali cestou nejmenšího odporu směr Korsika.
Nejhorší na tom bylo, že nebylo jak se vyhnout zalamujícím se vlnám. Několik takových nám odpoledne padlo do kokpitu. Přišlo mi to, jako když nám tam někdo vylil čtyři plné vany vody. Stál jsem u schůdků do salonu a najednou jsem byl nad kolena ve vodě. Nečekal jsem to, voda mi podrazila nohy a už si mě chtěla vzít s sebou ven z lodi. Zaplať pán Bůh za harnesy. Druhá, která padla na loď, vyřadila z provozu plotr. Naštěstí je autopilot, i když je s plotrem propojený, napojený přímo na GPS a nepřestal fungovat. Je ale v reakcích příliš pomalý a tak nás vlny každou chvíli otáčí na levý nebo pravý bok. Chvíli jsem si šel odpočinout do kajuty a lehl si napříč přes postele. A najednou koukám a já stojím na bočních poličkách. A než jsem se vzpamatoval, už jsem stál na hlavě. Tomu se ani náhodou nedá říkat odpočinek.
Ve 3 hodiny v noci Milan zakresloval do mapy naše souřadnice. Máme před sebou ještě 150 NM.
V 5 hodin ráno jsem si dal tatranku – první jídlo od včerejší snídaně. Ještě nikdy mi snad tak nechutnala. Začíná svítat a těšíme se na sluníčko, že nás zahřeje. Před námi je místo slunce tmavá hradba, nalevo nad pevninou se občas zableskne a zezadu se k nám valí provazce deště, sahající od černých mraků až k rozbouřené hladině.
8 hodin – nebyl to déšť, byly to kroupy. Jak pecky třešní. Krupobití bylo jen krátké a tím, že nikdo nemusí stát u kormidla, nikoho to nebolelo.
Celý den se houpeme na obrovských vlnách. Loď se úplně zastaví, když se šplhá na její vrchol a vzápětí po ní letíme jak na horské dráze dolu. Je slyšet, jak vrtule přetáčí motor, který nestíhá. Autopilot se snaží let dolů nějak vyrovnat a nabídne loď další vlně hezky z boku. A už v ní všechno lítá. Teda hlavně my. V jednu chvíli jsem viděl, jak se Milan opíral chodidly o strop a vzápětí se ze stropu řítil na kuchyňskou linku. Je štěstí, že si při těchhle artistických číslech nikdo z nás nic nezlomil.
K večeru jsme seděli v salonu. Loď dostala z boku takovou ránu, že se otevřela jedna skříňka kuchyně a všechen její obsah – cukr, čaje, med, káva,… - se vodorovně přemístil na sedačku. Ve vedlejší skříňce praskla lahev s olivovým olejem. Rázem je ze salonu kluziště.
Ještě před setměním jsme viděli Korsiku. Do Bonifacia už je to jen kousek. Ale dostat se do přístavu v tomhle marastu nebude sranda. Kolem půlnoci se blížíme k přístavu, je vidět červený maják. Vlny jsou tak velké, že mám neustále pocit, že mezi majákem a námi je ještě nějaká pevnina. Moře se sice před půlnocí trošinku zklidnilo, ale jak se blížíme k přístavu, zase nabírá bouře na síle. Snažíme se nasměrovat loď směrem k přístavu, obrovské vlny a vítr nás tam nechtějí pustit. V tom nejnevhodnějším okamžiku, kdy už jsme byli dost blízko pevniny, nás velká vlna obrátila na bok a hned na to chcípnul motor. Ani tři pokusy ho nepřiměly k práci. Vítr a vlny nás hnaly na skaliska pod Bonifaciem. S velkým úsilím se nám podařilo povytáhnout hlavní plachtu, nasadit pínu a snažíme se otočit loď od břehu. Ve třech se rveme s kormidlem a na pomoc se snažíme přeřvat bouři. Povedlo se. Ale podruhé už bychom na to neměli sílu. Potřebujeme pomoc, abychom se do přístavu dostali. Jirka bere vysílačku a volá may day. Volání bylo přijato a slíbili nám pomoc.
V kajutě už druhý den leží s mořskou nemocí Láďa - technik. Když zjistil, že nám nejde motor, slezl z postele a začal hledat závadu. Není možné, aby došlo palivo. Jedeme na motor nějakých 36 hodin a má vydržet 60. Podařilo se mu zjistit příčinu – zavzdušnění. Dočerpal palivo a Milan nastartoval motor.
Láďa, dehydrovaný a zesláblý mořskou nemocí, byl opravou motoru tak vyčerpaný, že na podlaze kajuty omdlel, zapadl mu jazyk a přestal dýchat. Naštěstí si toho všiml Jirka, doktor, poskytl mu první pomoc a přivedl ho k vědomí.
Stahujeme plachtu a snažíme se loď udržet v rozumné vzdálenosti od pobřeží. Jirká volá záchranářům, že už zase máme motor, ale máme na palubě člena posádky, který byl v bezvědomí a potřebuje lékařskou pomoc. Paní s příjemným hlasem nám slibuje pomoc za asi dvacet minut. Za chvilku volá znovu. Vítr nás zahnal daleko od přístavu a jsme nebezpečně blízko mělčinám a skaliskům. Hned jsme zvýšili obrátky motoru a snažíme se proti větru a vlnám probojovat blíž k přístavu. Není to jednoduché, ale daří se. Všichni si moc přejeme, aby motor vydržel.
Směrem od přístavu se kromě červeného světla vyhoupne občas nad vlny modré světlo záchranného člunu. Všichni jsme připraveni na evakuaci, vesty, doklady v nepromokavých obalech. Jen čelovku mi s čepicí při boji s kormidlem sebral vítr. Záchranáři jsou tu. Dvacet minut je někdy nepředstavitelně dlouhých. Vysílačkou se domlouváme, že poplují před námi, aby nám pomohli rozrážet vlny a navedli nás do přístavu. Je neuvěřitelné, co se svou lodí dokážou. Plují tak mezi 5 – 10 metry před námi, svítí si na nás reflektorem. Když začneme dolů z vlny zrychlovat, jejich loď poskočí, abychom do nich nenarazili. V jednu chvíli nás poryv větru otočil téměř o 180 stupňů zpátky na moře. To se téměř na místě zastavili a čekali, až Milan autopilotem otočku dokončí a zařadí loď zase za ně.
3:30 – na třetí pokus jsme v půlmetrových vlnách a za pomoci záchranářů přirazili bokem k molu u pumpy a vyvázali loď. Na břehu už čekala sanitka, která vezla Láďu na vyšetření do nemocnice, za nedlouho se k nám na loď v pořádku vrátil. Za námi stála vyvázaná druhá loď BEMEXU, která se do přístavu probojovala někdy kolem půlnoci.
Zbytek plavby do Sukošanu, který jsme absolvovali po opravě lodě, už probíhal bez nějakých dramatických událostí. Alespoň z pohledu zážitků prvních dnů.
Bouři jsme bez větších následků přestáli díky obrovskému štěstí – naši strážní andělé si o letošních velikonocích mákli, díky našemu kapitánovi Milanovi, který za každé situace zachoval klid a rozvahu, tvářil se jako bychom byli na poklidném nedělním výletě a díky zkušenostem celé posádky (vyjma mě, já zkušenosti teprve sbírám).
Jo a už fakt vím, co je to jachting. Droga. Abstinenční příznaky léčím další dávkou. 4.května vyplouváme.
Uživatelský avatar
designer
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1581
Registrován: sob říj 27, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod designer » stř dub 23, 2008 9:28 pm

No pane jo! To musel bejt mazec. Veselé Velikonoce i s pomlázkou. Blahopřeju celé posádce k přežití. :good: :good: :good:
Uživatelský avatar
tatinecek
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 396
Registrován: ned úno 11, 2007 1:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Praha 6

Příspěvekod tatinecek » stř dub 23, 2008 9:33 pm

Přemýšlel jsem , že tuhle přeplavbu taky absolvuju, ale práce mi nedovolila. Asi bych věděl co to je být v průseru. Dík za příspěvek.
Uživatelský avatar
pecho
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 633
Registrován: pon zář 03, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: hradecko

taškařice

Příspěvekod pecho » stř dub 23, 2008 9:47 pm

No tak pro pojem taškařice mám úplně jinou představu, tohleto musel bejt pořádnej nářez, není k tomu co dodat, pěkně jsi to tady popsal, že jsem to skoro prožíval naplno. Ale napadá mě dilema co zde bylo v jiném topicu- volali jste mayday nebo mělo být správně voláno panpan? Babo raď. Zdraví Pecho
Uživatelský avatar
stenley01
nováček na fóru
nováček na fóru
Příspěvky: 8
Registrován: ned říj 28, 2007 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod stenley01 » stř dub 23, 2008 9:50 pm

Tak ja zkusim neco sesmolit takze dorazily jsem do Gruissan v sobotu myslim myslim ze bylo 22.3. nekdy kolem obeda ceta standartni takze o tom psat nebudu v Gruissan na nas cekaly dve lodi obe Beneteau obe 43 jedna oceniska a jedna cyclada. Jiz kdyz jsme dorazily tak uz to celkem foukalo ale bylo ve meste ale a porad to nebylo tak strasny po vzajemne dohode kapitanu a se rozhodlo ze vyrazime v nedeli rano. takze vecer se vyrazilo nakam do hospudky na takovej malej seznamovaci vecirek kdyz jsme se v v noci vraceli na lod tak uz to i na me dost funelo na to ze to bylo ve meste jsem si rikal doufam ze se to trosku zklidni. Rano kdyz tesne pred odjezdem se to trosku zklidnilo tak jsme si mysleli ze by to mohlo byt celkem v pohode. Ocenis jehoz kapitanem byl Milan vyrazil zhruba kolem 9:30
druha lod vyjela asi s necelym hodinovym zpozdenim. Po prvnich par majlich bylo jasne ze to nebude pohodovy jachting ale ze nas cekaj pekne veci. Od dalsi lodi jsme nemeli zadne zpravy jelikoz sraz byl v Bonifaciu. Jiz po zacal vitr nabirat na sile zhruba kolem 30 uzlu vlny tak kolem 5-6 m snazily jsem se jet na plachty jeste to nebylo tak strasny ale uz to z lodi docela dost houplalo kolem 5 hodiny vecer vitr jeste trosku zesil takze sjme zbalili pradlo a nahodily motor valili to smerem Bonifacio. Kolem osme vecereni to zaclo jest trosku vic foukat tak kolem 40 uzlu a vlny tak kolem 8-10m mystama v poryvech vetru se kluci behem nocni sluzby dostaly az na 55 uzlu, takze se o nejakem velekm spanku nemuze byt ani rec. hlidky probihaly zhruba po dvou hodinach takze si clovek dal trosku teplyho caje trosku se zmatoril a sel do toho znova. Druhy den stejne pocasi jako den predchozi vitr kolem 40 Prisla z prava od druhe lodi ze utrhli retez kormidla tudiz jim funguje pouze autopilot, dvakrat je vyplachla vlna a odessla jim take GPS takze nevedei kde jsou
ale zhruba se snazi drzet stejny kurz. Cely den jsme se snazily nejak odpocivat s vidinou ze vecer by jsme meli dorazit do Bonifacia a tam uz v klidu vyspat a konecne se normalne najit. Bylo asi 6 hodin odpoledne byly jsme asi 20 nebo 30 maili pre Bonifaciem a ja s kolegou jsme meli hlidku. Slunicko svitilo do zad, s lodi to houpalo porad stejne, ja stal u kormidla, kolega sedel na batiste a koukal smerem na zad najednou koukam slunicko se schovalo a nez jsem se stacil otocit tak nas prelila vlna ze jsem byl po prsa ve vode :D
bylo asi osm hodin vecer a byli jsem asi 10maili od Bonifacia uz byla tma byli videt majaky ale jeste nebylo rozesnat ktery je ktery.
celou cestu nam foukalo do zadku takze to celkem slo az na ty bocni vlny. ale kdyz jsem priplouvali k pobrezi korziky vitr se trosku zrocil a zacalo foukat na bocak takze nam sli vlny na bok coz nebylo v tomto pocasi nic extra . Takze sme vzdy najely proti vlne a a kdyz sla vlna tak jsem to po ni stocili. takze spise serfovani po vlnach nez jachting rychlost sjme meli kolem 10 uzlu a kdyz jsem se svezli po vlne tak jsme se dostali az na 23 uzlu coz uz byla docala dobra jizda :good:
Aby toho nebylo malo tak v okamziku kdyz jsem hledali na GPSce vjezdovy majaky tak GPSka dvakrat pipla a aktualni pozice zmizela ani po naslednem restartu uz nenaskocila pozdeji jsem prstli na to ze pri tom jak nas vyplachlo par vlny jsem naplnily obe batysty vodou a jak se lod parkrat poradne zhoupla vyplachla voda i ridici jednotku GPsky ale zpatky k prijezdu takze kdyz uz byli svetla pristavu na dohled pocasi se jeste vic zhrosilo zaclo vic foukat takze tez poslednich 5 mil co nam chybelo do Boni. jsem jeli asi dve hodiny nez jse se konecne zdarne bez ujmy na lodi az na tu GPS dostali do Bonifacia. Pristani bylo taky docela zajimave jelikoz v pristavu dost foukalo takze jsem bylo cekem nebezpecny dostat se mezi lodi takze nas nakonec parta korscanu pritahla bokem k tamejsi benzice kde bylo dostatek mista a bylo celkem bezpecne pristat. Nasi kolegove na druhe lodi meli ten konec trosku pikantnejsi, mi jsem dorazili kolem 11 v noci a oni pry kolem 3 rano. Nevim uplne vsechny podrobnosti to myslim ze bude v tom clanku ktery pripravuji ale prece neco malo prozradim kdyz byly na dohled od Bonifacksych utesu tak jim zdech motor, a hnalo je to na skaly takze se pokusily vytahnout hlavni plachtu ale v takovem vetru to nevydrzelo uchceni rahna ke stezni a obymka ktera drzi cep rahna praska takze to zbalili a zacli volat may day jelikoz je to porad hnalo na skaly. Milan zadal pobrezni hlidku o pilota ktery by je zatahl do pristavu, pobrezni straz to zamitla podkud ze jim nefunguje motor tak zachrani pouze posadku. Jeste nez dorazil pilot se jim podarilo motor zprovoznit (myslim ze Milan rikal ze to byla voda ve filtru) takze nez dorazil pilot tak motor naskocil ale meli jen autopilota jak jsem jiz psal takze manevrovani v takovem pocasi bylo hodne obtizne. Pilot jim rekl ze do vleku je nevezme jelikoz je strasny pocasi a neni to bezpecne ale ze pojede tesne pred nimi a bude jim rozrazet vlny a navede je do pristavu. takze to se jim nakonec povedlo a i oni zdarne pristlali tesne pred nami s tim z uz meli zbalene veci a byly pripraveni skakat do vody kdyby jim ten motor nenaskocil tak by 100 procentne prisli o lod a myslim ze by i samotna jecjich zachrana bylo hodne nebezpecna.

Tak to byly prvni dva dny prepalvby z Gruissan do Bonifacina a ona strasna burka na mori . Jsou tam jeste daksi prihody ale uz me boli prsty. :)

Cus Stenly
Uživatelský avatar
Ann
nováček na fóru
nováček na fóru
Příspěvky: 7
Registrován: ned lis 20, 2005 9:21 pm
Reputace: 0

Příspěvekod Ann » stř dub 23, 2008 9:51 pm

Anebo PAN PAN Medico .. :?
Uživatelský avatar
janekz
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 176
Registrován: čtv zář 20, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Zlín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod janekz » stř dub 23, 2008 10:44 pm

Aneb bez pořádnýho kapitána do lodi nelez. Kdoví jak by to dopadlo, kdyby kapitán nezachoval klid...

Myslím, že Mayday bylo zcela namístě - z vyprávění jsem pochopil, že hrozilo bezprostřední nebezpečí ztroskotání na skále. Jinak má nedávná zkušenost praví, že motor nejde nastartovat zejména v noci ve vjezdu do přístavu...

Jsem rád, že vám to dobře dopadlo. Ahoj, Janek
Janík
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 232
Registrován: úte bře 14, 2006 9:13 pm
Reputace: 0

Příspěvekod Janík » stř dub 23, 2008 10:52 pm

V tom vyprávění přímo zvoní nepředstavitelná autentičnost, až mi běhá mráz po zádech.A zdá se, že furt platí - co tě nezabije, to tě posílí. Díky oběma za popis.
Uživatelský avatar
ficcus
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1506
Registrován: stř pro 28, 2005 7:02 pm
Reputace: 0
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod ficcus » čtv dub 24, 2008 9:14 am

konečně jsem našel zas trochu času na pročtení. Dobré počtení ;)

Stenley01, jseš S.V. z Benešova?
Uživatelský avatar
stenley01
nováček na fóru
nováček na fóru
Příspěvky: 8
Registrován: ned říj 28, 2007 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod stenley01 » čtv dub 24, 2008 9:20 am

to ficcus musim te zklamat ale jsem Plzenak :)

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů