Zpráva Jadran,16-23.června 2007

[Janík]

Vrátil jsem se v neděli z Jadranu a tady je stručná zpráva.
Cesta tam bez problémů, nikde žádné zácpy, i když už byla citít začínající sezóna. Zato zpět nás opět neminulo hodinové čekání u Svetiho roku a o něco kratší u Male Kapely. Při obou cestách nikde neměřili rychlost. Což samozřejmě člověka svádí...
Nalodili jsme se v v Rogoznici, předání lodě proběhlo sympaticky rychle, vedle čerstvých škrábanců(aspoň mně se tak jevily) jsem do protokolu chtěl zapsat i nefunkční svítilnu u pomocného kruhu. Technik se smál a pravil, že ty snad nesvítí nikdy, že je v tomhle stavu dostávají rovnou od výrobce. Jen ze srandy jsem si prohlédnul asi sedm svítilen na dalších lodí na molu a opravdu ani jedna při otočení nesvítila. Jsou ovšem v povinné výbavě,že.
Bohužel celý týden moc nefoukalo, takže jsme z 266 nm najeli na plachty jen 70. Ale i za ně děkuji, mohlo být ještě hůř. Plavba byla tentokrát bohatá na delfíny, dokonce na celá stáda. Neminul snad ani půlden, abychom na ně nenarazili. I když první setkání s nimi bylo trochu tragikomické - vlekl jsem svou ženu na laně - a to vždy vyloženě pátrám po okolní hladině (upozorňuju, že není učitelka, ale každé pravidlo má i své vyjímky) a zahlédl jsem zčeřelou vodu kousek od lodi. Má žena bohužel uviděla skoro v ten stejný moment ploutev a málem ji trefil šlak. Zařvala "žralok" , já zahodil kormidlo a skoro jí i s lanem vyhodil nahoru.Sranda byla reakce ostatních na její výkřik - nikdo neběžel pomoci, ale podívat se, co to k nám pluje. Za pár minut ten šok rozdýchala, ale já byl od té chvíle při koupání na otevřeném moři ještě ostražitější...holt fantazie zapracovala.
Byli jsme ve čtyřech zátokách a nikde po nás nic nechtěli. V Saplunaře, kde jsme se vyvázali na bóji, jsme zjistil, že dvě sousední německé plachetnice jsou špatně uvázané za horní oko bóje. Snažil jsem se jim to vysvětlit, řekli ja a vykašlali se na to. Naštěstí byla klidná noc. Ale dost mne to nadzvedlo. Na Biševu u Modré jeskyně patroluje mladý sympatický kluk vybavený slušným množstvím speologických informací a vybírá 30 kn za osobu. Zdražuje se zkrátka všude.
Když byl na pár hodin vítr a pluli jsme na plachty, zjistil jsem, že záložní baterie je prakticky prázdná a vůbec nedrží. Jenže jak to zjistit v maríně, kdy je loď pod proudem?
Radost mi dělala hlavní plachta, která fungovala tentokrát hladce oběma směry a nevyžadovala obvyklé tahání sem a tam.
Přes ten nedostatek větru a úmorný vedro to byl opět fajn týden, protože člověk byl slanej a čučel na moře. Ahoj