Obávám se, že jest pravdou, že mnoho již vodáků, gentlemanů není, žádné rytířské kodexy nehrají roli.
Pár příkladů:
Nemám nic proti rychlým člunům, nicméně když vám kolem desáté v Hořínském kanále prosviští silnomotorák kolem lodě...vlna, která ho následuje skoro usadí vás na břeh. V těch okamžicích jste-li vázán slibem mlčenlivosti, prokousnete si vzteky rty i jazyk. Ale stále zůstáváte gentlemanem.
Nejhorší je, když vám ublíží ti, které považujete za řekněme vzory.
Pár let jsem měl loď v zátoce, mimo loděnici, za celou dobu se mi ztratilo pouze lano, asi jej potřeboval nějaký jiný vodák, já se nezlobím, neb mi loď přivázal ke břehu nějakou náhražkou.
Ale,... ale.. vím, že se to nemá dělat takhle neblaze hovořiti o zkušenostech v jisté loděnici, ale zaslouží si, aby bylo minimálně to řečeno, napsáno.
svého času jsem měl veterána celkem udržovaného warťáska, 6ti metrový mahagonový člun. Řekl jsem si, že bych tedy mohl i vplout do nějaké loděnice pražské, stát se hrdým členem. Vybral jsem si jednu nejmenovanou
nechci skutečně nikoho urážet více než je záhodno. Jak to dopadlo?
vstupní poplatek je pochopitelný a já neprotestoval. Neměli pro mě molo, ale bylo mi slíbeno, že pochopitelně pro mě molo vytvořeno bude. Zde jsem byl již trošku rozladěn když po půl roce stále nic a jediné čeho jsem se dočkal bylo kopání do špičky mé lodě, neb jsem si dovolil býti uvázán tam, kde členové loděnice u břehu měli zahrádky. Skutečně nejsem kazisvět, ale nebylo jiného místa. A to už jsem litoval vstupního poplatku. Těšil jsem se na břeh, že si loď dám trochu dohromady, přišel jsem brzy ráno ubezpečen, že tak se má činiti a všem pomáhati, tak u každé lodi jsem stál a každému pomáhal
nebylo mě viděti při kávičce, jen v rukavicích při tahání a upevňování lodí...a pak přišla po několika hodinách práce na řadu má loď. A to jsem viděl kolik ochotných členů loděnice se našlo
díky bohu za jednu dobrou duši, ano je pravda že na člun není třeba mnoho lidí, mě by celkem stačilo, kdyby postávali kolem a jen hlídali, pro jistotu, ale to nic...další zavrčení na loděnici.
Ale loď byla na břehu a já se těšil na broušení a kytování, laminování, natírání. Jednoho dne jsem dorazil k loďce a nevěřil jsem svým očím, když na mém bezbarvém laku na mahagonu byly znatelné kruhy modré barvy, takové které vzniknou když položíte plechovku s barvou na stůl... ahááá loď vedle mě byla čerstvě natřená modrou. To mě stálo mnoho sebezapření, abych se nepodepsal já na oné lodi, opět gentleman nic neudělal jen smutně sklopil zrak a postěžoval si sám sobě...zatr. loděnice.
Poslední bod přiřkněme spíše přírodě, neb moje milovaná loď šla ke dnu při povodních 2002. Nebylo mi dovoleno, zcela oprávněně abych se k lodi dostal neb voda stoupala rychle - policie hlídala. Po poklesu vody jsem našel svou loď plnou bláta, naštěstí alespoň na břehu. Ano, řekl jsem si, holt katastrofa přírodní, nelze nikomu vyčítat. Kdyby se mi jeden z námořníků, co žil na své lodi nesvěřil, že se bavili všichni co tam byli na lodích, tím, že sledovali jak se má loď potápí kvůli pevně utaženému lanu na přídi... kdokoliv mohl připlout blíže a odříznout lano, jen odříznout a měl bych loď v pohodě...všichni jen přihlíželi. A to byla poslední kapka...opět jsem nezvýšil hlas, a to bylo již na metál sebeovládání. Zabalil jsem si pár věcí co zůstali, klobouk a nůž...jsem zachránil. A šel jsem domů. Loděnice pochopitelně nechtěla mít na svém pozemku vrak, tak mi bylo naznačeno ať si jí odvezu, ok...odvezu...ale až zaplatím 18.000 Kč poplatky za brigády, které jsem nesplnil...brigádou totiž nelze bráti to, že jsem několik dní dostával bláto ze své lodě...Já opět mlčel, však měl jsem po ruce drzejší osobu velmi mi blízkou a ta to nevydržela, zařvala na ně, že se snad zbláznili, že vezme kanystr benzínu a zapálí raději tu loď, i zalekli se a nechali nás loď odvést.
To jsou neblahé zkušenosti s pány gentlemany, kterých bohužel opravdu nebude už moc...ikdyž
Po letech jsem si pořídil novou loď a jsem velmi spokojený s přístupem v loděnici, páni předsedové výboru se mnou mluví velmi dobře a loď je chována v úctě a já také. A víte jak jsem byl překvapen, když při marných pokusech nastartovat loď na vodě, kvůli špatné baterce, gentleman na sousední lodi vylezl a zeptal se zda-li nemůže mi pomoci a půjčil mi baterku, vše bylo pořešeno.
Tedy ano, existují gentlemani, ale jsou ukryti v nenápadných zátokách.
teraz ma napadla este jedna vynimka - ak som si isty, ze stale budeme iba motorovat (totalna flauta aj podla Aladina).
![[img]http://img704.imageshack.us/img704/8961/mayday.jpg[/img]](http://img704.imageshack.us/i/mayday.jpg/){kind=link}