Převrácení a zpětné postavení plachetnice
Moderátoři: MARIS, Pepa, vilma
- karel
- Macher
- Příspěvky: 434
- Registrován: úte lis 21, 2006 1:00 am
- Reputace: 14
- Bydliště: Oleško , Praha západ
Ahoj Libore , včera jsem se vrátil z týdenního pobytu na Solině 27 (LOA – 8,15 , B – 2,98 , T – 0,45,/1,75 , plachty 33 m2 ,výška v kajutě 1,8 m).V podstatě jsme měli velké štěstí na vítr (moje předchozí návštěvy na Orlíku byly z hlediska větru velice špatné).Tři dny nám foukal vítr přes 30 km/h , v neděli 22.7. maximum 35 km/h , v úterý 24.7. maximum 39 km/h , a v pátek můj zatím nejsilnější vítr i zážitek na plachetnici 49,2 km/h .Přestože je Solina(s/y Vivien) ploutvová plachetnice , neměl jsem žádný problém se stabilitou lodě. Možná to bylo i tím že jsem navzdory ujištění pomocníka pana správce že refovat není třeba rozřezal lano co jsem měl sebou k nafukovacímu člunu pro děti a udělal si z něj lana na refování. To co se vám stalo na místě zúžení u tobogánu se tam děje dost často , na tomto místě se vítr dost často a rychle točí a někdy opravdu bez problémů o 180 stupňů(osobní zkušenost). To co popisuješ že se Vám stalo mě spíš připomíná nekontrolovatelné vyostření z důvodu větrného poryvu a rychlé změny směru větru, a pomalé reakce na tuto situaci.
Solina má balastní zátěž ve spodku trupu , a tak není tak stabilní jako kýlové plachetnice , ale aby se položila úplně na vodu tak by se muselo spojit víc faktorů najednou , a i tak by se zřejmě dokázala sama vrátit do normální polohy.Nejpodstatnější faktor je nezkušená posádka která podcení situaci , má pocit že refování plachet nemá smysl , nebo ani neví že to jde a jak se to dělá .Druhá věc která velice usnadní snahu o položení lodě na vodu jsou otěžová lana v zásecích a konce lan pohozené v kokpitu tak abys na ně v případě potřeby nedosáhl a nemohl lana vyseknout. Z těchto dvou důvodů se na Orlíku na Radavě převrátila minulí rok ploutvová kajutová plachetnice Štír , a měly velké štěstí že byli blízko břehu .Já jsem takhle velkou loď nikdy nepřevrátil a vzhledem k tomu že dost pochybuji o tom že u zhruba dvoutunového drobečka by šlo aplikovat tutéž metodu vrácení do původní polohy jako u okruhovky tak doufám že ani nikdy nepřevrátím , už vzhledem k tomu že při pokusu o vrácení do původní polohy bych musel na ploutev slanit .
Jsem spíš pro to chovat se tak abych nemusel přemýšlet o tom co zachraňovat jako první.
1.včas refovat klidně s předstihem
2.mít otěž hl.plachty po ruce , v případě silného větru v ruce
3.dávat pozor na to co se děje okolo vás , na přehradě je větrný poryv vidět , na vodě i na jiných návětrných lodích na stromech okolo vody, a je i slyšet.
4.když máte pocit že to přestáváte zvládat nastartovat motor a spustit plachty
Pro Sarah : pro případ převrácení máme s ženou jednoduchý plán , každý jedno dítě a evakuační zavazadlo (peněženky , doklady , mobily),když nevyjde čas , brát jenom děti.
Solina má balastní zátěž ve spodku trupu , a tak není tak stabilní jako kýlové plachetnice , ale aby se položila úplně na vodu tak by se muselo spojit víc faktorů najednou , a i tak by se zřejmě dokázala sama vrátit do normální polohy.Nejpodstatnější faktor je nezkušená posádka která podcení situaci , má pocit že refování plachet nemá smysl , nebo ani neví že to jde a jak se to dělá .Druhá věc která velice usnadní snahu o položení lodě na vodu jsou otěžová lana v zásecích a konce lan pohozené v kokpitu tak abys na ně v případě potřeby nedosáhl a nemohl lana vyseknout. Z těchto dvou důvodů se na Orlíku na Radavě převrátila minulí rok ploutvová kajutová plachetnice Štír , a měly velké štěstí že byli blízko břehu .Já jsem takhle velkou loď nikdy nepřevrátil a vzhledem k tomu že dost pochybuji o tom že u zhruba dvoutunového drobečka by šlo aplikovat tutéž metodu vrácení do původní polohy jako u okruhovky tak doufám že ani nikdy nepřevrátím , už vzhledem k tomu že při pokusu o vrácení do původní polohy bych musel na ploutev slanit .
Jsem spíš pro to chovat se tak abych nemusel přemýšlet o tom co zachraňovat jako první.
1.včas refovat klidně s předstihem
2.mít otěž hl.plachty po ruce , v případě silného větru v ruce
3.dávat pozor na to co se děje okolo vás , na přehradě je větrný poryv vidět , na vodě i na jiných návětrných lodích na stromech okolo vody, a je i slyšet.
4.když máte pocit že to přestáváte zvládat nastartovat motor a spustit plachty
Pro Sarah : pro případ převrácení máme s ženou jednoduchý plán , každý jedno dítě a evakuační zavazadlo (peněženky , doklady , mobily),když nevyjde čas , brát jenom děti.
- Achlamarin
- návštěvník fóra
- Příspěvky: 135
- Registrován: stř čer 27, 2007 2:00 am
- Reputace: 0
K refovanim pri poryvech
Ahoj vsichni,
Je rozdil mezi tim, co delam kdyz se staly vitr zvedne a kdyz jde o poryvy. Pri kazdem stalem vetru, at silnem nebo mirnem, existuji poryvy. Mluvim zejmena o pripad, kdy jsem na Orliku nebo na more s morem 2, 3 ci 4, kde zadne velke vlny nejsou. (Je to jinak jinde, kde vlny jsou opravdu velke nebo kdyz lod roluje synchronne s vlnami). Takze na Orliku ci na mirnejsim moricku, Vidim - dle pocitu nebo dle predpovedi - ze staly vitr ma tendenci zvedat, coz se muze stat nahle, pak refuji a cim driv tim lip, jak tu bylo uz receno. Ale pokud jsou to jen poryvy a staly vitr nevyzaduje mensi plochu plachet, pak je pro mne bezpecnejsi ne-refovat - ale zmensit uhel hl. plachty do vetru kormidlem a otezi hl. plachty. Pak je lod stale vybavena dostatecnou plochou plachet na chvili, kdy poryv odejde. Ja bych nerad nechal lod bez dostatecne sily (plachet) at na Orliku ci jinde ponevadz mozna budu potrebovat tuto silu v pripade ze kolem jsou jine lode bojky ci nevim co, jimz by se muselo rychle vyhnout. Refovat podle mne neni reseni na vsechny pripady silneho vetru.
Ahojky
Lior
Je rozdil mezi tim, co delam kdyz se staly vitr zvedne a kdyz jde o poryvy. Pri kazdem stalem vetru, at silnem nebo mirnem, existuji poryvy. Mluvim zejmena o pripad, kdy jsem na Orliku nebo na more s morem 2, 3 ci 4, kde zadne velke vlny nejsou. (Je to jinak jinde, kde vlny jsou opravdu velke nebo kdyz lod roluje synchronne s vlnami). Takze na Orliku ci na mirnejsim moricku, Vidim - dle pocitu nebo dle predpovedi - ze staly vitr ma tendenci zvedat, coz se muze stat nahle, pak refuji a cim driv tim lip, jak tu bylo uz receno. Ale pokud jsou to jen poryvy a staly vitr nevyzaduje mensi plochu plachet, pak je pro mne bezpecnejsi ne-refovat - ale zmensit uhel hl. plachty do vetru kormidlem a otezi hl. plachty. Pak je lod stale vybavena dostatecnou plochou plachet na chvili, kdy poryv odejde. Ja bych nerad nechal lod bez dostatecne sily (plachet) at na Orliku ci jinde ponevadz mozna budu potrebovat tuto silu v pripade ze kolem jsou jine lode bojky ci nevim co, jimz by se muselo rychle vyhnout. Refovat podle mne neni reseni na vsechny pripady silneho vetru.
Ahojky
Lior
kajutovka
zdravim, TO SMIKE : nedovedu si představit že by nešla ke dnu kdyby byla celá zalitá vodou, jak kajuta tak kokpit. A ještě kdybych byl ve velké hloubce třeba uprostřed Orlíku. A jak to odtamtud dostat ke břehu.Ale fakt nevím, jsem začátečník a doufám, že se ani do této situace nedostanu. Sice bych rád věděl, že se vrátí zpět ale nebudu to pokoušet. Lukáš
vzduchová komora
V mé kajutové lodi, Atol asi žádný takovýto polystyren čí podobná vzduchová komora asi není. Ale nejsem si jist. Nestavěl jsem tuto lod. Jak to máte vy ostatní u svých kajutovek?Baharis píše:U malých okruhovek se s převrácením počítá a jsou vybaveny vzduchotěsnými komorami, které drží loď na hladině. U těch kajutovek by to mohlo být podobné, ne?
Re: kajutovka
firewall píše: Sice bych rád věděl, že se vrátí zpět ale nebudu to pokoušet. Lukáš
to se dá zjistit tak, že loď položíš na bok a na konci stěžně by měla být síla co má snahu postavit loď kolem 25-30kg (a vyšší). Pak máš jistotu, že se po převržení postaví zpět...
![Obrázek](http://img175.imageshack.us/img175/9079/dscn0798lk8.th.jpg)
i když... vyjímka potvrzuje pravidlo
![Smile :-)](./images/smilies/smile2.gif)
![Sad :-(](./images/smilies/sad.gif)
![Obrázek](http://img407.imageshack.us/img407/8476/dubois2rk3.th.jpg)
- Wlady
- aktívní jachtař
- Příspěvky: 617
- Registrován: ned led 21, 2007 1:00 am
- Reputace: 4
- Bydliště: Praha
Ahoj.
to jerryx: hlasuju pro založení topicu klub důchodců!!!
to all: S plovatelností zatopených kajutovek to asi nebude žádná sláva. Myslím ty větší, továrně vyráběné. Osobní zkušenost díky bohu nemám a všichni výrobci o tom taktně mlčí. Ale např. většina výrobců katamaranů uvádí jako výhodu plovatelnost při zatopení a hned připomínají ušetřené náklady za záchranný ostrůvek. Důvodem je pochopitelně zejména absence balastu. Jediný výrobce jednotrupovek který o tom mluví je belgický ETAP. Kdysi jsem se na fóru o něm zmiňoval v souvislosti s nasákavostí PU pěny, protože vyrábí trupy ze sendviče laminát/PU pěna/laminát. Uvádí to pod sloganem "loď v lodi" a kromě výborných termo a akustickoizolačních schopností zdůrazňuje i výhodu "absolutní" plovatelnosti, včetně schémátka se zobrazením pouhého zvýšení ponoru v případě zatopení. A rovnou zde oponují i názorům, že potřeba vodotěsných dutin pro plovatelnost je tak veliká, že by jí prakticky padly za oběť všechny úložné prostory tvrzením, že jejich loď byla v nedávné době vyhlášena v tomto ohledu jako nejlepší ve třídě. viz www.etapyachting.com[url]
Jedinou komerčně vyráběnou jednotrupovku, kterou jsem před lety měl tu pochybnou čest vidět převrácenou a zpět nepostavenou = zatopenou a posléze během chvilky i dokonale utopenou (na Slapech) byla Sportina 22.
Wlady [/url]
to jerryx: hlasuju pro založení topicu klub důchodců!!!
to all: S plovatelností zatopených kajutovek to asi nebude žádná sláva. Myslím ty větší, továrně vyráběné. Osobní zkušenost díky bohu nemám a všichni výrobci o tom taktně mlčí. Ale např. většina výrobců katamaranů uvádí jako výhodu plovatelnost při zatopení a hned připomínají ušetřené náklady za záchranný ostrůvek. Důvodem je pochopitelně zejména absence balastu. Jediný výrobce jednotrupovek který o tom mluví je belgický ETAP. Kdysi jsem se na fóru o něm zmiňoval v souvislosti s nasákavostí PU pěny, protože vyrábí trupy ze sendviče laminát/PU pěna/laminát. Uvádí to pod sloganem "loď v lodi" a kromě výborných termo a akustickoizolačních schopností zdůrazňuje i výhodu "absolutní" plovatelnosti, včetně schémátka se zobrazením pouhého zvýšení ponoru v případě zatopení. A rovnou zde oponují i názorům, že potřeba vodotěsných dutin pro plovatelnost je tak veliká, že by jí prakticky padly za oběť všechny úložné prostory tvrzením, že jejich loď byla v nedávné době vyhlášena v tomto ohledu jako nejlepší ve třídě. viz www.etapyachting.com[url]
Jedinou komerčně vyráběnou jednotrupovku, kterou jsem před lety měl tu pochybnou čest vidět převrácenou a zpět nepostavenou = zatopenou a posléze během chvilky i dokonale utopenou (na Slapech) byla Sportina 22.
Wlady [/url]
- libor.janko
- aktívní jachtař
- Příspěvky: 526
- Registrován: úte dub 11, 2006 12:57 pm
- Reputace: 0
- Bydliště: Svitavy
- Kontaktovat uživatele:
Já jsem postavil překližkovou Sportinu, která má tři komory vypěněné polyuretanovou pěnou, objem komor si již nepamatuji a doufám že společně se dřevem a překližkou to v nejhorším bude plavat. S tim klubem důchodců plně souhlasím, protože jsem si vzpomenul jak složitě jsem zajištoval tu pěnu, tuším že z Frigery.
- RadekS
- pravidelný návštěvník
- Příspěvky: 253
- Registrován: úte črc 10, 2007 2:00 am
- Reputace: 0
- Bydliště: Nové Veselí
Re: vzduchová komora
firewall píše: V mé kajutové lodi, Atol asi žádný takovýto polystyren čí podobná vzduchová komora asi není. Ale nejsem si jist. Nestavěl jsem tuto lod. Jak to máte vy ostatní u svých kajutovek?
V Atolu jsou originál prostory určené k vyplnění polystyrenem. Když se trochu porozhlédneš po lodi, třeba je najdeš. První prostor je v přídi v oblasti kde přední vaz přechází do kýlu. Protože máš upravenou verzi, možná tam je úložný prostor, nebo kotva. Originální velikost komory 100litrů. Potom na zádi pod podlahou kokpitu vzniká dutina ( v zadní polovině za žebrem které je zhruba uprostřed) asi 300 litrů. Dále jsou po stranách kokpitu uzavíratelné úložné prostory s kapacitou několik set litrů. Já mám ještě jeden u zrcadla. Pokud loď nebude převržená dlouho, nemůžou se stihnout naplit vodou, kdo tam má plastové šroubovací otvory, tak ty těsní dobře, takže i když vlítne voda do kajuty, stále to musí plavat. Zkus u stavitele zjistit váhu balastu, to je u dřevěné lodi zásadní. Pokud je to 30 procent hmotnosti tropu, tak jen vlastní vztlak překližkové obšívky už může zaručit jakousi plovatelnost i bez komor. Moje loď váží 500 kg, 40 kg olova na konci ploutve, 60kg skla a pryskyřice kitů a barev, 20kilo zábradlí a kování (odhad) tedy asi 380 kg dřeva kombinace dub a smrk. Průměrná měrná hmotnost dřeva třeba 600 kg/m kubický. To znamená že dřevěné části mají vztlak 633 litrů. Pokud se voda dostane všude, což se nemůže stát (polystyren + PU pěna), tak mám 133 litrů fóra. Majitelé laminátek mají holt smůlu.
- geronimo
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 2504
- Registrován: čtv říj 26, 2006 2:00 am
- Reputace: 201
- Bydliště: Plzeň
- Kontaktovat uživatele:
Tak to vypadá, když má majitel laminátky smůlu!
http://mazury.info.pl/foto/06-05-02-zat ... index.html
http://mazury.info.pl/foto/06-05-02-zat ... index.html
a přitom stačilo tak málo... skočit na ploutev, zapružit, postavenou loď lehce rozjet po větru a otevřené sací klapky by dokonaly své....
![Mad :mad:](./images/smilies/mad.gif)
![Mad :mad:](./images/smilies/mad.gif)
![Laughing :lol:](./images/smilies/laugh.gif)
![Mad :mad:](./images/smilies/mad.gif)
Naposledy upravil(a) smike dne stř srp 01, 2007 1:56 pm, celkem upraveno 1 x.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host