Zkušenost z Jadranu

[Denis]

Prvý krát som napriek varovaniu vyplával, yugo silnelo a silnelo a? na 47 uzlov nameraných windmesrom. Mal so ??astie, i?iel som na zaďák. Loď mala 32 stop, hlavná bola zrolovaná do s?a?ňa, z geny len kapesník. V podstate nás to hnalo na holý s?a?eň. Vlny boli obrovité, asi 3 metre sústavne, ka?dá desiata mala 4m a čas od času pri?la mo?no aj 5 metrová. Na?tastie nikto nevracal. Po chvíli sme si zvykli a dokonca sme začali vari? obed. Raz sice skončil na podlahe, ale inak prekvapivo dobre. Bola to stra?ná húpačka, najme prevalovanie z boka na bok. Akurát vtedy sa konala regata, tu?ím majstrovstvá Slovenska. Niektorý, čo chceli by? tvrdý a nevedeli to, zlomili s?a?ne. Alebo skorej nanič lode? Z čartrovej závodnú nespraví?. Moj kamarat to tam i?iel na predobočný, ale bolo to na hrane. Ov?em v?etko skúsený yachtári. Teda dá sa ís? zo skúsenou posádkou aj inak ako na zaďák.
No a druhý krát keď hlásili udari neverine do 45 čvorova, tak som nevyplával. A? na druhý deň, to bu?ilo u? len nejakých mizerných 30-35. 12-metrovka to s 35 k motorom nejako preplazila ostro proti vetru k najbli??iemu ostrovu. Kto mal ?turmáky bol v kokpite, trochu to striekalo, ale inak v pohode. Vlny skoro ?iadne. Nocovali sme na dvoch kotvách. Ďal?ie dve lode boli vyviazané kormou k brehu o strom.
Z búrok čo som za?il boli tieto najzaujímavej?ie. V zásade to nie je také stra?né, jednoducho ?iadne frajeriny. Neviem si ov?em predstavi? niečo také na oceáne, búrku čo trvá 3-4 dni.

[Janík]

Díky Denisi, myslím ?e takové autentické popisy jsou pro mne a dal?í méně zku?ené dost důle?itý a přiznávám se, ?e je navíc hrozně rád čtu. A taky dávají těmto stránkám hluboký smysl.
Ke kotvení - je lep?í hodit druhou kotvu také na přídi do "véčka" nebo fixovat záď? Ahoj

[Denis]

Tý, čo kotvili vyviazaný boli Nemci. Vzhladom k tomu, ?e sa neočakávala v noci zmena vetra, inak na jadrane tak častá, tak to bolo bezpečné kotvenie. Ale ja som na dvoch kotvách e?te nekotvil, tak sme to chceli vyskú?a?. Vrele odporúčam ka?dému, srandy celý kopec. 15 kg kotvu s 30 m re?aze nalo?i? do bajbótku 2,4 m je zá?itok, ale nájs? miesto 30m napravo od tej hodenej kotvy, to u? je umenie. Najdôle?itej?í poznatok bol, ?e ráno boli re?aze pomotané a odkotvi? bol problém. Ne?li zo začiatku ani vytiahnu?. Potápač ?norchlista do vody, celá posádka na ?pici vy?ahovala a rozpletala re?aze, ja v zadu pri kormidle na motor. Največ?í strach som mal, aby som nenamotal re?az na vrtulu. Tie? som mal obavy, ?e keď kotvy u? prestanú by? účinné, ale e?te budú vo vode, aby nás nehodilo do protilahlého brehu. Na??astie u? skoro nefúkalo, tak to bola sranda. Ale pri poriadnom vetrisku by to bol vá?ny manéver. Záver sme spravili taký, ?e kotvy le?ali blízko seba. Mo?no sme netrafili tých 30m a bolo to menej, alebo je aj 30m málo. Vypustených bolo cca 40m, hlbka v mieste kotvy cca 5m, loď bola asi na 12-tich m hĺbky. Hliadky sme dr?ali asi do 02 hod. potom sa vietor uti?il.

[Janík]

Aspoň vím čeho se vyvarovat. Dík za zprávu, je dost poučná. Jestli tedy druhou kotvu, tak výhradně na zádi a kdoví jestli. Ta cesta gumákem s takovým nákladem musí být moc veselá.

[Denis]

Tak jednoznačne som to tu?ím nenapísal. Dôle?ité je si to nacviči? keď o nič nejde, ale posádka je ochotná cviči?, lebo si myslí, ?e o niečo ide. Keby o nič ne?lo, tak povedia, ?e ich buzeruje? ak by si chcel nacvičova?. A s odutou posádkou to ?iadneho kapitána nebaví.
Aj to rolovanie hlavnej do s?a?na treba cviči?. Je to vlastne rolfok ako na gene, akurát je v s?a?ni. A keď to tam namuchlá?, tak sa to tam nezmestí. Alebo sa tam pri natáčaní spraví falc a nejde to tam. Musí? vyhna? niekoho kto sa nebojí a je e?te dostatočne ohybný k ráhnu a musí tu plachtu narovnáva?. Je to skoro ako klasické refovanie.
Keď nefúka ide v?etko lahko, rolfoky poslúchajú, kotva dr?í, nikdo neblije a kapitán je super. Ale kapitán musí by? super aj keď to pere na plné pecky. Teda aspoň ma? odvahu posádke poveda?, chlapci, teraz neplávame.

[Janík]

Já vím, ?e jsi tak jednoznačně nenapsal, to je můj závěr, ostatně ka?dá situace je zcela ojedinělá a chce své ře?ení. A s tím nacvičováním si to nedovedu představit. S hlavní plachtou ve stě?ni mám u? zku?enost a je to tak, jak pí?e?.Kdy? to víc fučí, tak se musí dávat fakt pozor, aby se nesekla, je s ní vůbec víc dřiny.A kapitán v?dy musí vyprofilovat celou plavbu. A po prvních zku?enostech si ve srandě říkám, ?e kapitán je takový nevyspalý masochista.

[ficcus]

... jste se nějak rozkecali:-)
Je?tě dodám, ?e jsem pozoroval častou chybu při motání hl.plachty. Dost posádek roluje hlavní do stě?ně pod větrem. Ve slabém větru to je?tě jde, ale v silněj?ím si tím zadělávají na problémy. K mnohem vět?í pohodě a men?ímu namáhání plachty stačí postavit loď proti větru (i za cenu nahození motoru). Plachta sice flatruje, ale odpor při navíjení neklade. A je i men?í ?ance "nachmoustání".

[Anonym]

Přidám se teda také se svými postřehy. Roll hl. plachty do stě?ně jsem se svými nezku?enými posádkami v?dy vy?adoval a nemohl si jej vynachválit. Ficcus má pravdu v tom, ?e je o hubu rolovat plachtu plně napnutou,. Ale zase na druhou stranu kdy? je úplně volná, také to není nejlep?í. Pokud závity plachty nejsou dostatečně těsné, tak se tam nemusí vlézt. A motor, ten při manipulaci s plachtami v silněj?ím větru startuji téměř v?dy a stavím loď proti větru. Kdy? mám v kokpitu paničku s dvanáctiletým synkem a u plachet pána co je poprvé na lodi.....
Chtěl jsem ale napsat vlastně o něčem jiném. S Elanem333 jsem byl u? mnohokrát. Ale letos ten roll ne?el hladce tam, ani nazpět. Zkou?el jsem to navíjet volně i napnuté a stále to ?lo hrozně tě?ko. V?dy při vytahování musel někdo být u stě?ně a klikou té plachtě pomáhat. Tři-čtyři otáčky tam, pak jednu zpět. Jinak ven nevylezla. V převodech to určitě nebylo. Já si zdůvodnil ?patně (nebo jinak) stři?enou plachtou. Měla nesmírně hluboký profil, tak snad tím....

[ficcus]

[quote="Baharis"]... S Elanem333 jsem byl u? mnohokrát. Ale letos ten roll ne?el hladce tam, ani nazpět. Zkou?el jsem to navíjet volně i napnuté a stále to ?lo hrozně tě?ko. V?dy při vytahování musel někdo být u stě?ně a klikou té plachtě pomáhat. Tři-čtyři otáčky tam, pak jednu zpět. Jinak ven nevylezla. V převodech to určitě nebylo. Já si zdůvodnil ?patně (nebo jinak) stři?enou plachtou. Měla nesmírně hluboký profil, tak snad tím....[/quote]

No jasně. Kdy? namotá? hodně břichatou plachtu na rovnou osu, zákonitě vzniknou "faldíky", který zvět?í objem nabalené plachty. Ale to by drhlo a? při vět?ině plachty (víc jak 1/2) ve stě?ni.

[Anonym]

Vlny boli obrovité, asi 3 metre sústavne, ka?dá desiata mala 4m a čas od času pri?la mo?no aj 5 metrová.

Ahoj Denisi. Promiň, nechci nějak zneva?ovat tvé hodnocení stavu, ale můj rozum a zku?enosti mě říkají, ?e jsi měl mo?ná trochu velké oči. Na Jadranu mě nepřipadá, ?e by bylo tolik prostoru, aby se vlny zvedly do takových vý?ek. I při těch mnou za?itých nejsilněj?ích větrech (do 39 knt), to byly vlny cca dvoumetrové. Nedávno jsem plul od ostrova Milos proti Melkemi (35-40 knt) a hodnotil jsem vlny tak na 2 - 3 metry. A to je otevřené moře.
Nevím. Myslím si, ?e kdy? se loď zádí zanoří a pluje vzhůru proti vlně, člověk se otočí, vidí za sebou hradbu vody. Ale jakmile se srovná zjistí, ?e to není a? tak hrozné. Za?il jsem jednou na Istrii (na pevnině) obrovskou bouřku, která hnala masy vody z otevřeného moře, kdy ?ly vlny prokazatelně přes čtyřmetrové skály. Ale tam je volné moře a? k Itálii.
Je?tě jednou se omlouvám, ?e jsem si dovolil zpochybnit tvé tvrzení. Ale bylo to ve mě, jako v sudu.

[Janík]

Dostalo se mi taky rady při rolování hl.plachty zdvihnout víc ráhno a trochu povolit lem. Zkou?el jsem to a opravdu to pomáhá...

[Anonym]

Dostalo se mi taky rady při rolování hl.plachty zdvihnout víc ráhno a trochu povolit lem. Zkou?el jsem to a opravdu to pomáhá...

Fajn. Pokud se s tím problémem je?tě setkám, určitě to vyzkou?ím. Díky, člověk se učí celý ?ivot.

[Anonym]

Ráno a večer hlásia na VHF vysielačke podrobné meteosprávy, teda kde je cyklóna, anticyklóna, ich pohyb a p. To varovanie som myslel ako napr. práce pod vodou, prevoz napr. geologickej plo?iny, kladenie káblov, zakázanú oblas? skrz vojenské cvičenie, po výchrici plávajúce vyvrátené kmene stromov. tie? samozrejme varovanie pred búrkou. Dvakrát som to za?il, hlásili od 40 do 50 uzlov a aj bolo.
Skorej ako notebook treba na loď vysielačku. Stane sa niekomu úraz, prečo nevola? o pomoc ak máme koho. Alebo mu? cez palubu. Kto si to nacvičoval v 2-metrových vlnách napr. s fendrom. Počítam ?e nikto. V chorvatsku netreba moc ?pekulova?, stačí nadstavi? budíka a vypoču? si meteorolo?ku prognozu vo vysielačke.

Co se týká počasí, naprosto souhlasím. V 777, resp. 808 je přesně popsané, které stanice a kanály v kolik hodin vysílají předpovědi.
Co se týká nácviků MOB, tak já si to letos nedobrovolně vyzkou?el. Kři?ovali jsme z ostrova Sifnos na Kithnos, proti Melkemi cca 30 knt v asi 2,5 metrových vlnách. Pár minut po obratu, kdy jsem předával kormidlo, má ?ena schovaná pod sprayhoodem, otočená směrem dozadu hlásí fender ve vodě. Kouknu na boky a po jednom zůstalo na zábradlí jen lano. Spodní uzle jsem bohu?el nekontroloval. Hned jsem ?el zpět ke kormidlu a začal provádět mnohokrát teoreticky promý?lené úkony. První jsem řekl ?eně, a? si stoupne na záď a za ?ádnou cenu nespou?tí fender z očí. Nastartoval jsem motor, postavil loď proti větru a dal povel ke stahování plachet. Nějakou minutu to trvalo. Kdy? byly narolované, zeptal jsem se, kde je fender. ?ena odpověděla, ?e jej stratila ve vlnách, ale ?e je někde "tímto" směrem. Upozorňuji, ?e jsme byli na volném moři, ?ádný orientační bod v dohledu. Naprosto dezorientovaný jsem se vydal tím směrem a v?ichni jsme pátrali po fendru, v kterém jsem já od začátku viděl člena posádky a bral jsem to vá?ně. Pak jsem kouknul na GPS a vidím, ?e plujeme někam do pryč. Vyka?lal jsem se na určení směru od ?eny a vydal jsem se podle GPS do míst, kde jsem fender očekával. Po chvilce jsme jej měli přímo před přídí a já sklidil pochvalu posádky. Na závěr musím přiznat něco, co zasvěceným mo?ná neu?lo. Zapoměl jsem zmáčknout na GPS tlačítko MOB. Ale konec dobrý, v?echno dobré. V ka?dém případě to bylo velmi poučné. Pro zájemce o grafický záznam celé operace je tady odkaz na záznam mé GPS: www.baharis.cz/mob.jpg

[Janík]

To je, Baharisi, moc dobrý příběh. A spěju k přesvědčení podobnou akci ozkou?et. S nějakou starou kačenkou, fendr do vody házet nebudu. Takovou situaci mů?e ov?em člověk zvládnout,má-li u sebe ruční GPS. Představa, ?e bězím dolů pra?tit do MOBu a zase nahoru je dost divoká. Nebo musí někdo věčně dřepět u navigačního stolku a to je nevděčný úkol. A jak jsem si v?iml, vět?ina lidí na charterovkách vlastní GPS nemá. Já jsem si ji hned pořídil, proto?e výhody(a leckdy nutnost) jsou evidentní.
K vlnám (ad Denis) - na ji?ní straně Visu jsem letos za?il fukéř cca 30 kn(psal jsem o tom) a troufám si tvrdit, by? moře v předpovědi bylo na č.4, ?e občas se vyvalila vlna přes 3 m..ov?em vím, ?e ka?dé hodnocení je subjektivní....
Ale vracím se k druhé kotvě a potí?ích s ní, popřípadě k vyvazování na břeh, které se mi pranic nelíbí. Jaké s tím máte zku?enosti? Např.moje leto?ní situace- padá tma, hodinu nemohu zakotvit, proto?e kotva nedr?í, nakonec, kdy? se nějak chytla, tak jsem se vyvázal lanem na břeh, ale vůbec jsem neměl dobrý pocit...

[Anonym]

To: Janík
Já jsem je?te dvojí kotvu nezkou?el. Na Jadranu pokud trvá, nebo je hlá?eno ?patné počasí, uchýlím se na bóji, nebo k městskému molu. Jen z příruček vím, ?e úhel řetězů/lan by měl svírat cca 45stupňů. A druhá kotva se nemusí vozit na dingi , ale dá se na místo spu?tění připlout na motor a spustit přímo z lodě. Tady pomů?e ta ruční GPS kterou já také podporuji a zaznamenají se místa spu?tění obou kotev. Plotr GPS na lodi ani nepou?tím, bere celkem dost proudu. A pokud zatmím, nebo se zhor?í počasí, mám v záznamech GPS celkem dost bezpečných vyzkou?ených kotvi??, minule jsem zapoměl na ponorkové sila, kde se vyvazuje bokem, a jdu na jistotu. Za dobrého počasí - kdy? je klídek, raději (třeba podle osmiček), hledám a zkou?ím stále nové. Aby byly v zásobě.
Tu vý?ku vln nepotírám. Já tam nebyl a nedovolím si říct, ?e to není mo?né. V?echno je mo?né. To bylo jen takové údivem zvednuté obočí.
Paradoxem je, ?e na jadranu kde je v?dy se kam schovat, je ve výbavě náhradní kotva. A v Řecku, kde neznají bóje a duní podstatně víc, jsme ji neměli. Měli jsme ve výbavě 75 m řetězu a 22kg pluhovku, která se po písku ani nezaryla, jen se bokem sunula dál a dál. Alarm utr?ené kotvy nás budil téměř ka?dou noc, jednou jsme museli kolem třetí v noci i překotvovat, proto?e jsme ujeli u? o 100 m. A to jsme po zku?enostech první noci dávali na hloubce 5-8 metrů v?echen řetěz, co jsme měli!!! Co? je nesmysl, v HR dávám 4-5tinásobek hloubky a dr?í. Ale okolní, i místní jachtaři na tom byli podobně, ne-li hůř. Kdy? jsem viděl, ?e jsme o 30m ujeli a pak se chytli, nechal jsem to tak a jen do svítání sledoval okolní lodě, jak se zoufale sna?í za/překotvit. Ohníčky cigaret na vět?ině lodí mě uklidňovaly, ?e nejsem úplný idiot. Někteří to dokonce vzdali a je?tě za tmy odplouvali ze zátoky. Co já bych dal za druhou kotvu, abych to mohl vyzkou?et a sem-tam se pořádně vyspal!!!
A je?tě jeden příklad takové noci. Upluli jsme přesně 3,2 míle www.baharis.cz/anchor.jpg

[Denis]

K tým vlnám, trvám na tom čo som napísal, ale po hodine popíjania červeného som ochotný 1 m prida?, alebo aj ubra?. V?etkým je jasné, ?e zmera? vlnu na mory sa nedá. Vychádzal som z toho, ?e vedla plávajúce 12-13 m plachetnice sa úplne strácali medzi vlnami, s toho mi vychádza cca 3m a sem tam sa prihnali ovela več?ie vlny. Odhadovali sme ich tak aspoň o 1m vy??ie. A niektoré s tých velkých sa v určitom mieste, teda nie po celej dĺ?ke e?te zdvihli, spravilo to taký ohromný hrb. Ak sa mi to začalo objavova? za chrbtom, tak to posádka v?dy s hlasným krikom hlásila a samozrejme komentovala, a ja som sa sna?il tomu uhnú?. Keď sme leteli z vlny dole, tak najhor?ie boli bočné náklony. ?iroko rozkročený som mal jednu nohu v drepe a druhú vystretú.
Yugo fúka od Sahary a to je kus mora, pri tej sile vetra medzi 40-50 mohli by? na hranici fyzických mo?ností. Ale v princípe nejde o to či má 3m, 4m , alebo 5m. Pre mňa bolo objavné, ?e loď mierne cez 30 stop to zvládla vcelku v pohode. A druhý poznatok je varovanie pred búrkou v rádiu, je treba to bra? vá?ne. Ak by som mal pláva? oproti vlnám, tak to nedoká?em a loď by som vrátil mo?no o 2 dni neskorej a mo?no aj o tri.

[Denis]

Výsledok nácviku kotvenia na dvoch kotvách: kotvy treba hodi? súčasne. Bajbót uvia?eme na lano takej dĺ?ky, ako chceme ma? kotvy vzdialené od seba. Nalo?íme kotvu na bajbót a največ?í dobrodruh z posádky odpláva s kotvou na dĺ?ku lana. Na povel sa spustia obe kotvy naraz. A je to.

[Anonym]

Omlouvám se. Po odeslání reakce na poslední příspěvek jsem si jej znovu přečetl a zjistil jsem, ?e jsem jej poprvé pořádně nepochopil.

[Irena]

Byli jsme začátkem července na charteru v Chorvatsku a při večerním hledání bezpečného útoči?tě jsme zjistili,?e na Kakanu není ani jedna bóje - nevíte zda se jedná o prozatimní věc,nebo je to u? nastálo?V 777 o tom nic není a podle nových 888 tam boje mají standartně být,Byl tam někdo později aví jak se situace vyvinula?Mo?ná jen dělali kontrolu či rekonstrukci.Ale bylo to zvlá?tní,lidi jsou zvyklí sem jezdit,to bylo znát i podle toho,?e zde bylo snad 50 lodí na kotvě.Docela jim tím utíká zisk.

[Anonym]

Letos jsem na Kakanu nekotvil, pouze jsem proplouval mezi Kakanem a Kaprije, bójí jsem si nev?iml. Naposledy jsem tam byl vyvázaný v květnu 2005 a to v?e fungovalo. I s vybíráním. Ale chystám se do HR je?tě na přelomu 08/09, tak pokud se dostanu do té oblasti, určitě to zkontroluju a dám vědět. Kdy? tak je?tě rozhodím sítě po kapitánech co znám, jestli tam někdo nebyl.
Ony ty zátoky mají od státu pronajaté soukromé osoby a pak si to i sami udr?ují, umístňují bóje a vybírají. Mo?ná se tam stalo něco, ?e z nějakého důvodu se ta zátoka nepronajala. Někdy na zimu bóje schovávají, ale na začátku července by tam u? měly dávno být.

[Denis]

Bol som tam pred dvomi rokmi, na kotve, medzi bójami. V noci sa zdvihol taký vietor a vlny, ?e loď skákala na vlnách. To e?te nikto z nás neza?il. Nemali sme anemometer, ale odhadom fúkalo max.30 uzlov a vlny do 1m. Vietor sa spustil v noci, tak?e vyzeralo to hrozne, ale od paniky ďaleko. Vypustili sme plnú re?az a tri hodiny sme dr?ali hliadku a? to najhor?ie prejde. Podla tohto si dovolím tvrdi?, ?e to je dobré kotvisko aj bez bójok. Skorej by ma zaujímalo, či sa niekto k tým bójam potopil. Ak tam nabetónujú bóju klasicky do pneumatiky z nákladneho auta, tak je tam max. 1/4 kubíka betonu, teda 450 kg, čo sa zdá oproti kotve super. Ale tých 450 kg je vo vode nadlahčovaných, tak?e v skutku je tam cca len 190 kg. Aj to by bolo dos?, ak by sme neboli vyviazaný na krátko. Teda 40 stopová loď v poriadnom vetre s patričnými vlnami mô?e v pohode s takou bójou zmeni? svoju polohu. Nechcem nikoho stra?i?, ale bója naozaj nie je v?dy bezpečné kotvisko. Keď Vás napr. vy?enú z platenej bóje pred búrkou v Tela?čici na Dugom otoku, tak čo na to poveda?.
Ja osobne nie som proti bójam a ani proti plateniu za ne. Ale mali by ich robi? tam kde nie sú bezpečné kotviská, alebo ich je málo vzhladom k náv?tevnosti lokality. Tie? pri platení by mal kapitán dosta? informáciu, ako velká loď pri kolkých Bofortoch je na bóji v bezpečí. A aj nejakú záruku? Ak platím, patrilo by sa.

[Pepa]

Byl jsem tam 3 a 4 týden v červnu a bóje byly jen v severovýchodní zátoce v té směrem k vesnici Kaprie. Chlapec mě vypsal papír na 10 euro, na moji námitku, ?e jsem loni platil 7euro, ani nemrkl a řekl ?e mohu klidně jet - přijede dal?í. V té horní zátoce za kopcem která je chráněna dvěma ostrovy opravdu ?ádné bóje nebyly, jinak tři roky do zadu byly v?dy. Pří?tí týden tam budu /jedu na 2 poslední týdy v srpnu/ omrknu to a dám vědět

[Pepa]

Pro Baharis....pokud tam bude? v době je? naznačuje?, nejspí?e o sebe zakpnem, tak to zhodnotíme spolu....

[Anonym]

Tak jak to Denisi pí?e?, má? naprostou pravdu. Ale já vycházím (a spoléhám) z toho, co pí?í 777/808. Cituji ze str.102:
"Kotevní bóje. Velikost a váhu kotevního záva?í k bóji předepisuje úřad, který bóji povoluje. Je ale třeba vzít v úvahu to, ?e hmotnost záva?í z betonového bloku o váze asi 700 kg se pod vodou vlivem vztlaku zmen?uje asi na polovinu. Dá se vycházet z toho, ?e kotevní síla řádně upevněné bóje končí pro jachtu o délce 10 metrů při větru 9 Bf, pro jachtu o délce 15 m u? při větru 7 Bf." A tak dále. Následuje i skica z úředního letáku. Určitě by z nějaké mimořádné události, při nedodr?ením rozměrů, mohl mít nájemce problémy.
Pravdou je, ?e jak se dále pí?e, "za případné ?kody, způsobená vyvázáním na vadné bóji, odpovídá kapitán." Ale také, ?e nájemce zátoky má právo vybírat poplatek i od těch, kteří stojí mezi bójemi na vlastní kotvě.

[Rostislav Navrátil]

Kotvil jsem letos na Kakanu dvakrát,a to vyvázáním na boji.Tyto jsou ale přemístěny asi půl míle jihovýchodně proti tomu jak bývaly v minulých létech,a to do zátoky TRATICA.vybírá se tam 100 KN a v tom je bonus 30 KN,který se odečítá,kdy? uděláte útratu v kiosku na břehu.Jadnou jsem toho vyu?il,podruhé se mě na břeh nechtělo.Je tam také molo asi pro 5 lodí.N.