Tak tomu se říká "dežaví".
Ráno kouknu z okna a vidím modrou oblohu a stromy nahnuté doleva pod sílou větru. Na nic nečekám a volám známým kdo pojede semnou na kat na Mušov. Kamarád, který viděl plachetnici leda tak na obrázku souhlasí a moc se na to těší. Protože ho znám, tak mu říkám, co se mi stalo vloni a že to musí brát vážně. Jeho odpověď: Jasně......
Správce mě už z dálky zdraví a já mu říkám, máte tu Hasiče, tak to je OK. Já zavolám, až se to zase rozbije. Myslel jsem to ironicky
Při přebírání katu v Pavlově přijela další skupinka čtyř vodáků na ten druhý katamarán.
Mezitím jsme se dali na start a ještě jednou říkám, Slávo, to nebude prdel! Jasněěěěě, říká...
Dal jsem mu do ruky pádlo a řekl mu, co má udělat.
Až zařvu Reeeee, tak budeš pádlovat a pak si hned přesedneš na druhou stranu (místní kat neumí križovat z důvodu absence ploutví).
Kat se rozletěl jak raketa a najednou Sláva, co mám dělat, pomóóóć, křičí.
Řvu reeeee, nic! Tak řvu, pádluj... začal pádlovat jak o život. Přelez, řvu....
Uteče 10s a znovu a znovu, než jsme se dostali ze zátoky...
Dostali jsme se na otevřenou plochu a už bylo dobře. Schovali jsme pádla a rozleji to kosmickou rychlostí k druhému břehu. Jedno, dvě réčka a křup...
Otěž kosatky se přetrhla přesně v půlce. Rychle dávám kormidlo Slávovi a říkám, jeď směr na ten kopec.
Lezu durch mokrej na příď a navazuji lana k sobě. Když to uvazuji, tak si říkám, co je to za lana. Pořádně se na ně zadívám a vidím klasické šňůry na prádlo, cca 10 let staré.... Njn.
Opraveno a jedeme dál. Loď se zase krásně rozjela a najednou zase křup....
Stěžeň se láme přesně jak vloni a tím náš jachting skončil.
Vloni se mi stalo to stejné. Tahle zkušenost mě naučila si koupit voděodolný telefon a vzít si ho sebou.
Tak jsem ho hned vylovil a volal správci, že repeté
Za cca 15minut přijeli Hasiči a odvlékli nás zpět do maríny.
Jak jsme vytáhli kat ven, tak jde ke mně jeden z toho druhého katamaránu a říká, že ujeli 30 m a vítr je převrátil.
No ještě že se jim nic nestalo.
Cat...