Musím rychle sem hodit nebo zapomenu co se mi zdálo
:
Pepa nám poslal krásný příběh:
Pepa píše:Příběh který se možná teprve odehraje
Kapitán Baris stál zachmuřeně na nástavbě charterového Elanu 45 a jednou rukou se opíral o stěžeň vedle sebe. S potěšením sledoval černou hladinu moře skoro dva a půl metru pod svými nohami.Rozlévalo se po ní stříbřité zrcadlení měsíce svítícího nad stěžněm lodi. Jeho pozornost však neustále přitahoval temný obzor přímo před přídí. Tam, kde nyní zářilo zadní kolo souhvězdí velkého vozu, přesně před jeho lodí, se měl již objevit maják. Byl to maják, který označoval vjezd do přístavu, ke které mířila jejich loď a v kterém skončí jejich dnešní noční plavba. V hlavě si přehrával dnešní smolný den.
….Z kotviště vyplouvali až odpoledne v 14 hod. sotva vytáhly plachty, přestala jít palubní gps-ka Svoji věrnou 276 C, bez které jinak nedal ani ránu, poprvé za dobu svých výprav zapomněl doma. Souhra náhod, kterou by nepřipustil ani v hospodě. Vítr boční přes 10 kn ale předpověď počasí dobrá, tak nehodlal před posádkou řešit nějaké svoje obavy . Vypluli kurzem 310 st. Vítr často opadával a rychlost lodi kolísala od V 19 hodin padla flauta.Podle zápisů v mapě upluli do té doby17 nm. Nedalo se nic dělat, přišel ke slovu motor. Na dva tisíce otáček držel rychlost 5 kn. V 22 hod. cíl v nedohlednu a tak zvýšil rychlost lodi na 6 nm…..
blik- blik pauza blik blik. To přesně před špicí lodě kapitán Baris konečně spatřil očekávané světlo majáku, svítícího pětadvacet metrů nad zátokou s přístavem. Podíval se na hodinky, bylo 23.30. a spokojeně zakýval hlavou. Nyní již věděl, že i bez gps-ky vedl svojí loď přesně k cíli. Starostlivým pohledem zkontroloval čisté nebe plné hvězd a šel si udělat svoji noční kávu. Bylo to tak akorát, za půl hodiny střídal kormidelníka. Ještě pře tím si všiml, že někteří členové posádky začínají podřimovat. Už to tak bývá. Ti co mají největší oči z noční plavby, mnohdy usínají a pořádný kus plavby je ještě pře přídí. Snížil otáčky motoru na dva tisíce-bude se jim lépe usínat. Při kávě si poznamenal do mapy –kurz beze změny od 22 do 23,30 upluto 9 nm. Kormidelník, kterého střídal, nedokázal zakrýt své obavy. Věděl, že kapitán vede nocí loď bez gps , a tak vyslovil otázku, jež se dala číst z jeho očí. „kolik mil to máme ještě do přístavu“. Kapitán Baris se jen pousmál a odpověděl „v této chvíli přesně …………..
PS
Prosím jen ty mn. bez postupu, ten až na konec.
Pepa
ale neřekl nám jak to bylo dál. Tedy vězte, že to mělo ještě pokračování:
Pokračování příběhu kpt. Barise.
Před vjezdem do přístavu je ještě malá komplikace –přesně ve směru plavby -> mělčiny na malé rozloze. Museli se vyhnout, ale nechtěli uhnout z kurzu zbytečně brzo. No a co čert nechtěl odpoledne přišli i o mapu. To byla nešťastná souhra náhod. Ještě než padla flauta, chtěli 2 nováčci na palubě vyzkoušet terestrickou navigaci. Vzali si mapu do kopitu, roztáhli, každý držel z jedné strany a jali se studovat kde že to zrovna jsou. Když to kapitán viděl, zavelel okamžitě: „Mapa nikdy nepatří do kopitu, okamžitě vrátit na navigační stůl.“ Ten co ji přinels ji zrovna držel jednou rukou, protože v druhé měl dalekohled. Druhý ji držel celkem pěvně oběma. No protože kapitán ve svých příkazech byl celkem rázný a nesmlouvavý, poslechli, oba, a naráz……Ten co ji přinesl, myslel, že ji drží pevně ten druhý. Ten druhý si myslel, že když s mapou „nic neměl“, nepřinesl ji , nevymyslel tuto zábavu, že se o ni postará ten co ji přinesl. No a když 2 myslí a nekonná žádný, neštěstí je na světě. V tom momentě byla mapa ve vzduchu a vzápětí ve vodě. Honza si bleskurychle lehl na bok lodě a natáhl ruku do vody, mapa tam byla malý moment ve vzduchovém víru přidržena. Ale volný bok lodě byl 1,2m a k hladině mu chybělo 35cm. Než se všichni nadály, mapa byla pryč.
Kapitán se celý den velmi zlobil, ale byl to zkušený námořník a věděl si rady. Mezitím přemýšlel jak provinilcům dá za vyučenou. Ale chtěl jim také dár šanci tuto chybu částečně v jeho očích zmírnit. Přemýšlel a půlnoci při střídání v 00:00 to měl vymyšlené, šel provinilce probudit a řekl: „ Pánové situace je zlá, nikoliv však kritická. Teď budem trochu spekulovat. Řekněme, že teď náš život závisí na tom zda dokážete přesně určit naši polohu. Jsme bez mapy i GPS, ještě že ten kompas nejde odmontovat a ukazuje celkem spolehlivě jako i log a lot. Potřebujeme a musíme znát přesně svoji polohu. Vemte si list papíru, pravítko, kalkulačku a makejte. Když dokážete stanovit naši polohu celkem přesně (hlavně kvůli mělčinám) budiž Vám odpuštěno.“ Ti na sebe koukali a přemýšleli zda je to splnitelné. Další člen posádky a jejich kamarád Honza je učitel fyziky, šli ho tedy vzbudit aby jim poradil. Ten nejdřív nechtěl s tím nic mít, o půlnoci. Nakonec svolil a říká „pánové to nic není. Běžte mi zjistit údaje co potřebuji a já vám to hodím na papír“. Cestou hodili ještě řeč o úkolu co dostali s kormidelníkem co šel právě spát a vrátili se za kapitánem, že tedy budou bojovat. Kapitán byl starý dobrák, alespoň se tak tvářil a povídá trochu bodře : „já vám to trochu ulehčím“ - v ten moment změnil kurz o 45 stupňů vlevo. „ A teď sebou trochu hoďte ať to netrvá věčnost. Dám Vám na to přesně hodinu a pak chci slyšet kde jsme “. Celý tento rozhovor trval přesně 30 minut od vystřídání.
Otázka zní jak postupovaly a kde se nacházela loď v době odpovědi – jakou dali kapitánovi odpověď.
V podstatě všichni odpověděli správně (asi to nebylo tak těžké 
) a zejména za vysvětlení dalšího postupu. Jen tak na navíc kpt. Baris je zkušený a znalý, ten přístav znal a trefil by do něj poslepu....
. Máme se od nich co učit !
).
