david píše:Nejde jen o pevnost, ale taky pružnost. víc pryskyřice = větší pevnost, víc skla = větší pružnost. je to podobně jako se železobetonem. málo drátů - malá pružnost, moc drátů - dráty beton příliš rozdělí a pevnost je v fuč.
proto se dělají kombinace se silnou rohoží uprostřed, která dělá pevnost a z venku tkanina, co dělá pružnost
Pevnost skla je vždycky vyšší než pevnost pryskyřice, ať už se jedná o pevnost v tahu (hodně slušný epoxid 100 MPa, hodně slušné sklo 2500 MPa), nebo v tlaku (pryskyřice mívají 50 - 100 MPa, sklo aspoň 300, většinou podstatně víc).
Pokud budeme mluvit o pružnosti, tak tu určuje "modul pružnosti", čož je v podstatě síla potřebná o jednotkové protažení, tj. čím vyšší číslo, tím míň pružný materiál. Modul pružnosti vytvzené pryskyřice hodně závisí na zpracování a dávkování, ale dá se čekat tak 1 - 5 GPa a co se skla týká, většinou je to někde mezi 50 - 100 GPa. Pryskyřice je teda podstatně pružnější než sklo.
Takže pokud takhle jednoduchá poučka, tak obráceně, tj. pryskyřice pružnost, sklo pevnost.
Obecně platí, že pokud se použije stejné množství skla, tak laminát čistě z rohože je vždycky těžsí a má menší pevnost. Rohož se mezi tkaniny dává pokud vím proto, že tím sekaným vláknem účinně vyplní proměnlivou mezeru, která vznikne, když se na sebe plácnou dvě tkaniny a tím podstatně zvýší smykovou pevnost výsledného laminátu (tkaniny se při ohybovém namáhání od sebe neutrhnou).
Rozhodně netvrdím, že mám s laminováním větší zkušenosti než ty, prostě jenom jsem chtěl upozornit na to, že tahle tvoje poučka není zrovna správná, aby podle toho někdo nedělal loď
.
dekuji myslim ze to tady nekde bylo ale uz to nemuzu najit
.
