Plány na pěknou plachetnici :)

[Strycek_Bidlo]

Jasně Marisi, máš samozřejmě pravdu, nějak jsem to nevhodně zkrátil.
U nás ta kniha vyšla v roce 1922, já mám Sám na lodi kolem světa z roku 1973 (to je včetně Plavby na Liberdade) a poslední vydání je z roku 2002.
Jinak si taky myslím, že stavět 11 metrů dlouhou loď podle modelářského plánu je... velmi odvážné.
Ale zase je pravda, že když Slocum ztroskotal s Aquidneckem, vzal dvě sekery, dvě pily, tři nebozezy, dvě plachetní jehly, pilník, vyrazil do lesa a postavil si 10 metrů dlouhou loď, se kterou dojel z Brazílie do Bostonu.

[marks]

ahoj lidičky. Díky za oživení tématu Spray Bruce Roberts se mi zdají odkloněné hodně, mělo by se opravdu jednat o repliku lodě mořského vlka Joshuy Slocuma. Na oficiálních stránkách jsou jen obrázky, nějakou zprávičku se jím pokusím sesmolit ale ještě zkouším hledat jinde. Nechci stavět bez plánků a modelářů se musím trošku zastat, než jdou stavět věrný model schání taky všude možně a funguje jim tam forum obdobně jako tady. Počítám s potřebou úplné dokumentace, známí mě upozornili i na nějaké stavební povolení a průběžné kontroly. Na začátek to snad nepotřebuji, zvažuji vytvoření pomocné nosné kostry pro přístup, určení rozměrů včetně pracovního prostoru a aby mohla být stavba dlouhodobá, částečně nezávislá na dokončování jednotlivých etap. Určitě nebudu mít čas stavět v kuse, peníze průběžně příjímám a práce se nebojím. Živí mě vytváření atypických projektů od začátku dokonce, přesto je pro mě husarský kousek stavba jakékoli lodi. Hlavně aby to pak plulo dnem dolů
Snad jsem tak trošku odpověděl všem, nevíte jestli tu někdo stavěl dřevěnou loď včetně ohýbaných žeber?
Joo, osamělí mořeplavce i sám na lodi kolem světa mám proštudovaný a četl jsem obě v kuse bez dechu, jen ty rozměry jednotlivých prvků.

[Denis]

Zostala originál Spray zachovaná? Je niekde v múzeu? Je dostať projektová dokumentácia lode Spray na ktorej Joshua Slokum oboplával zemegulu?

[alffa]

když Slocum ztroskotal s Aquidneckem, vzal dvě sekery, dvě pily, tři nebozezy, dvě plachetní jehly, pilník, vyrazil do lesa a postavil si 10 metrů dlouhou loď, se kterou dojel z Brazílie do Bostonu.

Ahoj strejdo,
Zapomněl jsi ještě na šicí stroj paní Slocumové a na ještě jednu, asi nejdůležitější maličkost.
Joshua byl v té době již velmi zkušeným kapitánem. O moři a lodích věděl vše, co se tenkrát dalo vědět.
Hlavně začal od píky. Znal vše co bylo třeba, do nejmenšího detailu. Tehdy bylo lodní stavitelství jaksi normální.
Potřebovali to, aby přežili. Dnes se tím zabývá pár bláznů, řekněme pro zábavu. (životní styl ?)

No každopádně podle modelářských plánků bych tu stavbu neriskoval.
Nechci Tě marksi nijak srážet v tvém úsilí. Naopak Spray je jistě vynikající loď. Ale i Joshua, by jí dnes určitě postavil jinak.

Jo jo Denisi,
Spray je vystavena od podzimu roku 1909 někde v bermudském trojúhelníku. Jen nikdo neví kde.
S plány je to také na levačku. Slocum koupil starou, polorozpadlou lodičku a celou jí překopal. Z původní konstrukce zbyla snad jen žebra.
Aby toho nebylo málo, tak Joshua přestrojil Spray i během cesty okolo koule z bermudského kutru na bermudský jol (yawl).
Takže je v tom zkrátka docela zmatek.
Jsou známi jakž takž rozměry a to že měla díky nízkému ale bytelnému kýlu po celé délce lodě, výbornou směrovou stabilitu.
Měla pouze vnitřní balast a malý ponor.
Srpay byla tak bytelně postavená, že dokázala doslova přeskákat „mléčnou dráhu“, v oblasti Cap Hornu.
No, halt jí stavěl námořník.
Jinak pokud tu Joshuovu knihu „SÁM NA LODI KOLEM SVĚTA“, ještě někdo nečetl, tak mohu jen doporučit.
Lepší učebnice mořeplavectví, snad ani neexistuje.
Ahoj, alffa

[Denis]

Aj ja som čítal tu knihu o sólo plavbe J.S. a viem aj ako skončil, preto mi nie je jasné ako môže niekto spraviť presný model jeho lode a ako sa dá s toho vyvodiť že projekty B. Robertsa sú hodne vzdialené originálu Spray. Ledaže by tú loď niekto predtým zmeral a postavil jej repliku.
Skôr mám za to, že v tej oblasti kde Joshua kúpil tú svoju loď sa také typy stavali bežne a miestny stavitelia také lode vedeli stavať. Myslím že dobrý konštruktér ako B.Roberts si dal tú námahu a vypátral obdobný typ, prekreslil ho a doložil teoretické výpočty. Je to longkeel s malým ponorom a bachratým trupom, jednoducho hospodárska loď, žiadna štíhlučka jachta na pobavenie ako sa vtedy stavali. Lode od B.Robertsa sú osvedčené konštrukcie a nikto kto si ju postaví neprehlúpi. Takýto postup ako som ho naznačil je pomerne obvyklý a na webe je dosť projektov ktoré vychádzajú z osvedčených koncepcií starých snáď celé storočie.
Raz sme sa o tom už bavili a niekto tu dal kontakt na čártrovku na Balte ktorá má lode Spray od B. Robertsa. Ak by som chcel stavať takúto loď, tak by som to využil a vyskúšal si jej plavebné vlastnosti.
Myslieť si, že postavím sám podla seba lepšiu loď ako podla plánov renomovaného konštruktéra je ... pošetilost? Ale nevadí, už samotná stavba lode je dostatočné bláznovstvo .

Přesně jak píšeš, Denisi alffa

[karel]

Ahoj Marks , nezbývá mě než souhlasit s tím co zde píše alffa a Denis . Možná nejlepší řešení by bylo postavit repliku s využitím plánů trupu na Spray od Robertse , už i kvůly tomu že jeho Spray v jakékoliv velikosti vychází z té samé koncepce trupu , a nástavbu udělat podle dochovaných dokumentů k Slocumově lodi.
Takto to vyřešily i při stavbě repliky Slocumovy lodi Liberdade viz odkaz
http://www.bruceroberts.com/public/HTML/JUNK-2.htm
Velké plus pro tebe při tomto řešení kromě toho že trup bude mít ty vlastnosti které by měl mít je i to , že nebudeš mít žádné problémy při povolování stavby na SPS , vzhledem k tomu že se bude jednat o typový projekt kde se bude měnit "jen" nástavba.

[marks]

Samozřejmě jsem pročítal Vaše zprávy dříve než jsem se odvážil napsat o chuti stavět spray. Došlo mi že budu mít co dočinění se skutečnými znalci, je jasné že moje názory jsou pro Vás provokativní a snad se i trošku bavíte, doufám. U bruce jsem zatím pátral jen chvilku a tak se do toho vrhnu zas, rozhodně se nechci snažit stavět lepší loď než zkušení stavitelé, rád bych postavil věrnou kopii. Slocum by nejspíš postavil jinou loď kdyby ji dělal od začátku novou, jeho knihu jsem půjčil znamému ale myslím, že ta původní byla stará polorozpadlá šalupa, u které sám nedokázal určit původ a dostal ji od svého přítele, kapitána. Budu muset znova počíst, psal tuším o předávání přesných podkladů pro zhotovení modelu v nějakém námořním muzeu, snad amerika, snad známý z university. Jdu tedy pátrat dokud je trochu času na zbyt a budu se těšit na další spršku. mejte se prima mára

[Pepa]

V tomto případě to všechno může být tak trochu jinak.
Kdyby dnes H. Ford znovu začal vyrábět svůj model T , asi by jej stavěl trochu jinak- /to je jeden možný, zde většinou publikovaný přístup/.
Kdo z vás by však nechtěl vlastnit věrnou kopii onoho modelu se vším všudy. Já vím, že by jste s ním nevyhráli rally finských jezer, ale projet si s ní to Finsko by byl asi zážitek.
Jsou lidé, kteří musí mít přesné plány a protože mají základní technické znalosti a jsou manuálně zruční postaví podle nich pěknou loď.
Jsou lidé, a těch je samozřejmě velmi málo, jež zavřou oči a vidí stovky detailů své lodi, protože vědí co chtějí, a podle své fantazie a ohromné představivosti dokážou svoji loď postavit. Pro takové osoby bývá největší překážkou dát své představy na papír a tak jen velmi těžko komunikují se svým okolím. Tito lidé znají základní konstrukční zásady, protože lodě /platí to i pro jiné zájmy/ jsou jejich celoživotní koníček.
Vědí tedy, že plují lodě široké i štíhlé, vysoké i nízké, s úzkým hlubokým kýlem i s dlouhým nízkým kýlem pod celou lodí, trupy různých tvarů, provedení a materiálů, s různými úhly náběhu i s různými odtokovými úhly, se zádí zanořenou i vynořenou, se zrcadlem kolmým, pozitivním či negativním, s klounovcem od 0 do 45 stupňů. Všechny tyto lodě plují. Těmto lidem nevadí obětovat teoreticku super rychlost či super stabilitu své představě o konečném díle.
Pro tyto osoby není tak těžké objevit několik základních konstrukčních schémat, jež se nestále opakují u většiny konstrukcí a konstruktérů.
Dám vám jediný příkald za všechny. V 90% případů je u kajutových plachetnic s velikostí od 22 do 50 stop stěžeň umístěm od špice ve vzdálenosti 38% z celkové délky lodě. 5% konstrukcí má stěžeň vzdálen 34% z celkové délky lodě a posledních 5% konstrukcí jinak než uvedeno.Jak známo, máte li umístěn stěžeň s plachtami, máte vyřešen celý laterál.
Lidé, jež toto nedokáží, budou vždy nacházet důvody proč navrhnout vlastní loď je příliš odvážné a riskantní a co vše se může stát, aby věci nedopady dobře, či dokonce, že jen věhlasný konstruktér může navrhnout loď jež popluje.
Je to tedy jen otázka odvahy té první skupiny, nepřistoupit na jakési "tajemno" nedat se odradit a jít za svám cílem.
Že to není cesta jednoduchá a stojí hodně času, o tom není pochyb.
Pepa

[Strycek_Bidlo]

Jestli by nestálo za to udělat nový topic Stavba replik...

[teista]

Ano ano, myslím si to hodně podobně jako píše Pepa. Zatímco pro jednoho je autoritou a jistotou osoba profesionálního a prověřeného konstruktéra (pokud jsme u lodí), pro druhého je zásadní silou jež vede jeho kroky jeho vlastní představa. A zatímco tento snivec - realizátor potřebuje k naplnění svého snu tu a tam vědomosti a pomoc ostatních lidí, táže se pro změnu ten první tu a tam po smyslu svojí vlastní činnosti - jak jinak, taky ostatních lidí. A tak si tady žijeme.
Takže vypadá to, že se marks nenechá jen tak zviklat, dokonce se těší na další spršku.
Vzpomínám si, že když na ostrově st. Croix Jirka Albrecht opravoval svoji hurikánem poškozenou Liberu (taky SPRAY), přidělával k ní zadní stěžeň, prý podle původního plánu.
Nevím k tomu hlavu ani patu, ale rád se Jiřího poptám, třeba bude mít nějakou stopu.
Zdraví teista

[Denis]

Ahoj marksi, akonáhle niekto prejaví záujem stavať loď, už vtedy sa stal mojím kolegom a budem sa preto s tebou baviť ako s kolegom amatérskym stavitelom. Na jednej strane to sice znamená, že sa s tebou nebudem baviť útlocitne, na druhej strane sa ti však istotne neposmievam a nebudem si robiť s teba srandu.
Preto si úplne vžne myslím, že ak nebudeš mať k dispozícii plány od lode Spray na ktorej sa plavil Joshua Slocum, tak nemôžeš postaviť jej vernú kópiu. Ak budeš postupovať tým spôsobom ako naznačil Pepa, tak postavíš niečo podobné ako má na plánoch B.Roberts. Ešte raz ťa upozorním že to je drahá sranda a postavenie takej lode znamená minúť stotisíce korún a niekolko rokov práce a ako povedal Valter Komárek: " nemyslete si že to bude za rok, za dva, to múže trvat taky deset let".
V každom prípade ti držím palce. A téma klasická stavba lode bude tvoja.

[marks]

Samo, že se nenechám odradit. určitě ne od toho začít a pak už se to nejspíš nedá zastavit. S tím brucem si nemůžu pomoct, našel jsem většinu sprayi v provedení ocel, nebo překližka. Co se týče tvaru jistě to vychází ze spraye ale lišší se poměrem velikostí délka/šířka a tvar zádi je odlišný. Mám tu jednu fotografii z doku v Miami, Florida. Chtěl jsem Vám poslat nějaké ty plánky co mám, ale nepodařilo se mi složku otevřít, mám nový pičítač tak to chvíli potrvá, mám jen několik vytištěných obrázků. Nevím jak přesně vypadají plánky pro lodní stavbu, ty mé jsou v měřítku 1:50, 1:25 a je na nich rozfázované zakreslení parabol ze srany, spoda, a řezy.
Jedny jsou polské, druhé ruské doplňující materiály textové a fotografie. Jeden hodný modelář mi poslal všechno co našel, tak doufám, že mu to jednou aspoň trošku doplním. S překresy bych neměl mít problém, stávárna a praxe v projektování je dobrá věc na nezapomenutí technického kreslení.
Názor na staré a nové provedení je u mě jasný, věřím ve staré věci prověřené provozem, hlavně v to že si zaslouží je renovovat ale pro mne v rámci možnosti dalšího používání. U lodí nevím jak hodně, ale ve spoustě ostatních odvětvích je vývoj zaměřen na jednodušší výrobu, přepravu..... bohužel často s minimálním ohledem na kvalitu. Jednoduše spotřební společnost.
Teisto budu rád, když se pak podělíš, rozhodně to tak nechvátá. Mám známého co má známého a ten má nějaký plány a sám stavěl loď na mys horn. Zatím jsem ho s tím nezatěžoval a už to je taky nějakej pátel, snad bude čas se sejít na jednom otevírání vody. Taky jsem odeslal lámanou agličtinu na Joshua Society tak jsem zvědav, prostě je zábavný už to schánění plánků, to se u stavby asi nařežu:-).
Projel jsem tu spoustu fotek, nejsou tu ohýbaná žebra a tenkrát určitě neměly překližku. Taky jsem měl se známými debatu o vyřezávání, nebo ohýbaní oblouků. Japonci ohybali, takže číňani nejspíš taky a jsme zase u toho. Pro ohýbání potřebuji konstrukci a dřevo můžu nechávat řezat na potřebný profily.

[marks]

Denisovi.
O vlastnění tématu si zatím můžu nechat zdát, poprvý jsem čet Slocuma před čtyřmi lety a posun je hodně postupný. Řek bych že teď mám sechnaný solidní zázemí a letos bych chtěl položit a pokřtít základní dřevo. Je mi jasný, že to nebude sprint a i díky pracovní vytíženosti spíš maraton. Vážím si všech názorů i rad a upejpání není na místě, mám rád upřímnost a na všem se dá najít něco k poučení.

[Denis]

To si myslíš že Spray mala ohýbané rebrá? Pochopil som ťa správne?

[marks]

Ze začátku jsem o tom byl přesvědčen, ale teď nevím. Slocum píše o použití hrnce jako náhražku pro napařování dřeva, ale o žebrech se moc nezmiňoval, snad jen vyměnil nějaká poškozená. Viděl jsem fotky jedné celodřevěné krásky a řekl bych že tam jsou ohýbaná. Je to tak jakože čím víc vím tím vím,že vím míň.
Jak se vyrábělo dřív netuším, zkusím asi kontaktovat kluky od Victorie z těchto stránek. Zdá se, že původně byla spray, rybářský kutr pro lov ústřic v bostonských vodách. mara

[RadekS]

Ahoj marks

Z toho co popisuješ o pláncích, které máš, bych usoudil, že se jedná jen o teoretický výkres trupu, tedy: šířka, délka a profily žeber. To je dobré pokud by jsi ji chtěl dělat z laminátu. Znáš přesný tvar trupu ten má vliv na plavební vlastnosti. Ale ty chceš stavět Dřevenou repliku a pravděpodobně co nejvěrnější. A to je ten problém. Dřevěná loď, to nejsou jenom křivky na papíře, To je důmyslná kompozice tisíců dílů, sestavená s fortelem lodních mistrů. Umění, které se vyvíjelo po celá staletí. Dnes už skoro nikdo takové lodě nestaví, protože je to náročné a skoro nikdo to už neumí.

Tím chci říct, že u dřevěné lodi nezáleží, jestli je ta loď o půl metru kratší, nebo delší, ale záleží jak pospojuješ jednotlivé díly žeber do sebe, jak spojíš žebra s kýlem.... To dělá dřevěnou loď silnou, nebo slabou. A tohle asi v modelářských plánech nebude. V žádném případě tě nechci od tvého cíle zrazovat, jen ti přeji hodně píle při hledání podkladů pro stavbu a hodně, hodně pevné vůle dílo dokončit.

[marks]

Prima hřebíček na hlavičku. Na těch plánkách je podrobně všechno co je zvenku. Detaily uložení, zavěšení, kladek, ráhnoví i lanoví, to samě by to chtělo zevnitř.

[Denis]

Neber to prosím ťa ako moju škodoradosť, ale či je rebro ohýbané, od toho sú tu tie plány. Podla mojich skúseností a vedomostí hranolček z dubu, povedzme 50x100 mm nedokážeš ohnúť po naparení do rádiusu potrebného na rebro. Dá sa to len naparovaním pod tlakom. Myslím si že ak chceš ako tak dodržať technológiu a nielen vonkajšie tvary Spray, tak by si mal navštíviť múzeum lodí, najbližšie sú asi v Holandsku. Asi bude aj v Londýne, čo vzhladom k lacným letenkám nie je až tak ďaleko. Viem že v Holandsku existujú školy na klasickú stavbu lodí, taký kurz by sa zišiel. Tiež je možné pozrieť si večšiu drevenú rybársku loď v Chorvatsku. Podla mňa rebrá nebudú ohýbané, ale rezané a spájané z viacerých kusov za pomoci bronzových svorníkov. Naparovanie mohol používať napr. na ohýbanie dosiek na obšívku. V Chorvatsku som to videl ako opravovali starú loď velkú cca 10-12 m, obšívka bola z dubových fošien a ti nahrievali nad plameňom ohňa ktorý horel v starom barely. V barely spalovali odrezky dreva a keď už bola fošňa tak horúca že sa nedala udržať v rukách / v kožených rukaviciach/ tak ju za pomoci stolárskych svoriek pripevnili k rebrám. A potom už moderná klasika, vŕtačka a šrouby. Klasika s čias J.S.by bola bronzové klince.
Ešte sa vrátim k plánom B. Robertsa, pokial viem tak má v ponuke aj okrúhly trup, nielen lomený a ak chceš použiť na obšívku dosky, tak to nie je žiadny problém. Tiež si myslím že môžeš napísať aj Robertsovy a dať mu otázku do akej miery je jeho Spray totožná so Slocumovou.
K tvôjmu optimizmu so stavbou, že ak raz začneš, tak potom už niet návratu, odporúčam si pozrieť inzeráty a velmi často tam stavitelia predávajú rozostavané lode za zlomok skutočných nákladov ktoré nedosahujú ani cenu materialu. Sám som od takého zúfalca loď kupoval. To čo budeš stavať má totiž hodnotu len pre teba a nikoho iného. Ja som dal za tu moju loď asi 30% z ceny materialu. A aj to sa mi zdalo vela.

[marks]

Ohýbání dřeva se nebojím, mám za sebou pár kousků 70/140, čeká mě zábradlí a mysím, že se ještě něco vyvrbí. Nejde jen o tlak, taky teplota páry a doba paření.
J.S nejspíš pařil prkna na obšívku, na to určitě stačí pára z hrnce a postupné ohýbání. Trošku mě zarazilo, že bral dřevo z čerstvěporažených stromů, paření vlákna rozkládá a dřevo suší, přesto sesychání materiálu je podstatné problém při práci se dřeve
Téma plány už je jednoznačné, musí být dřív než budu vyrábět pomocnou nosnou kostru, budu jí chtít udělat podle žeber abych mohl vynést jednotlivé velikosti a postupně připevňovat jednotlivé komponenty.
S počátečními náklady si hlavu nelámu, dřevo postupně schraňuji a pokud pak nebude na loď vím co s ním. Pokud vytvořím funkční
trup, dá se pak rozhodovat co dál. Pracovní čas je větší problém, když to pak člověk bere jako poučení a novou zkušenost nedá se na tom prodělat.
S Brucem to je dobrý nápad, ve vypsaných studijních materiálech má i Sám na lodi kolem světa a jestli má někdo původní plány tak on jo.

[teista]

Tady je fakt sranda, před týdnem jsem si jako malej umíněnej kluk obhajoval dřevěná žebra před překližkou a už tady je někdo kdo se snad chystá ohýbat dubové trámky nad párou či ohněm. jestli to tak půjde dál, tak se myslím máme na co těšit

[ficcus]

hmm, tak to tu sklouzlo k Slocumovo/Robertsovo SPRAY

Tak pár odkazů:
woodcore Spray - Excelentní HEIHEI

charter - Taranea Spray Charter. Za 1000EUR vč.kapitána/stavitele je to prvotřídní špionáž za hubičku.

a můj oblíbený Centennial Spray 45 - až budu velký budu na ní plout

[marks]

Děkuji za rady a skrz plány si to tady určitě ohlídám, ohýbání dřeva už patří k bronzovým klincům kousek vedle. Joshua i Bruce maily dostaly, heihei postupně prohlížím a z Karlova svensona jsem pár studijních obrázků taky potáh. Každopádně díky všem, prolít jsem spoustu vašich odkazů, bohužel angličtina je slabší tak to potřebuju pochopitelný z obrázků a vaše rady rozhodně stojí za to. Když něco budete mít rád to shlídnu a jestě jednou si dovolím odbočit od tématu. Nevím pod kterým tématem hledat Viktorku, nebo jestli se rovnou obrátit na maily s fotogalerie.

[bobes]

Zvládnutí technologie ohýbání dřeva bude jistě oříšek, ale oříšek bude i sehnat u nás to správné dřevo. Jezdím občas pro dřevo na pilu a když vidím co tam produkují nebo co prodávají v Asku, případně Bauhasu a pod. a pak to porovnám s tím, co říká literatura nezbude opravdu nic jiného než najít v lese vhodné stromy, tyto pokácet odvézt na pilu, nechat je nařezat už podle konkrétní potřeby, nechat to vyschnou a pak tvořit.
Dělal jsem teď dceři nějaký nábytek z masivu a z balíku cca 3m3 jsem vybral pět pěkných a dalších pět použitelných prken . Zbytek byla prkna vhodná k výrobě luků, vrtulí, sudů a to bez dodatečného ohýbání! A to jsou na všem červené puntíky jako, že je to I. jakost!

[teista]

to bobes - Asko nebo Bauhaus vůbec neřeš, jedině když potřebuješ koupit hřebíky v neděli.
Spíš to chce najít nějakého pilaře (pochodit se dá někdy i u větší firmy) a vysvětlit mu o co jde,
Není to zase až taková věda. Mnohé firmy tě nechají přerovnat celé hráně. Potřebuješ na to pomocníka a nejlíp vystihnout čas kdy nemají "frmol" abys je za chvilku nenas...
Tato vybraná kvalita je ale vyvážená cenou, protože to vždycky napočítají v nejlepší třídě to je jasné. Něco se dá ušetřit na DPH, pak už ale jen na lepších vztazích, nebo známostech. Třeba narazíš na spřízněnou duši. To je nejlepší.
Hledat stromy v lese, kácet je a pořezat, sušit atd.. - to je podle mne nejpracnější a nejdražší způsob plný zklamání.

Ještě k tomu vybírání prken, je nezbytné poznat co potřebuješ a cozrovna držíš v ruce - husté dřevo, způsob jak je řezané, krajinky od středu a co na co vadí či nevadí. Když víš o co go, ušetříš nejvíc
Držím nám všem palce , teista

[Pepa]

Tímto příspěvkem balancuji na hraně OT , ale řekněme , žek k plánům patří také plánování jaký, kde a za kolik peněz nakoupím základní materiál na stavbu mojí lodě.

Tedy

Bobši, začít stavbu lodě tím, že půjdu kácet stromy /né že to je nemožné/, ale já bych to nazval aktem čirého zoufalství. Proč ? odpověď by byla na celý článek.

Ceny dřeva v Bauhauzu a v podobných obchodech nejsou vysoké, jsou přímo směšné svojí nesmyslnou cenou vůči solidnímu trhu s dřevní hmotou, ale i na tomto trhu jsou ceny vysoké a dále porostou /náklady na těžbu -PHM,energie pro sušení atd./

Pokud někdo koupíte dřevo označené kvalitou 1. tř. nebo kvalita A, Tak jste koupíli tu nejhorší kvalitu na trhu, Když to trochu přeženu, tak potom je již jen plivové dříví.
Kdysi v minulosti zde fungovalo značení kvality dřeva dle závazné ČSN. Na to dnes klidně zapoměňte. Nejčastěji vžité značení u skutečných zpracovatelů /nemusí to platit vždy/.

1/ kvalita export /minimum pro našince, jinak vše jde na vývoz/
2/ kvalita výběr
3/ kvalita A-A
4/ kvalita A-B

Jak funguje náš trh se dřevem.

1/těžební společnosti, produkují kulatinu, občas vlastní i pily /katry/ kde probíhá základní zpracování - rozřezání na prkna , fošny, hranoly aj.

2/Pily jež nakupují kulatinu a provádí základní zpracování. V některých případech vlastní i sušičky a vysouší kvalitní dřevní hmotu /tzv. truhlářské řezivo na požadovanou vlkost cca 8-12%.Někdy mívají i vlastní výrobu polotovarů /euro hranoly, přířezy-frízy pro dvře a zárubně, spárovku atd., případně finální výrobní produkci, tedy výrobky

3/Firmy, jež se zabívají pouze sušením, řezivo nakupují na pilách a někdy mají i vlastní zpracovatelskou výrobu. Většínou však prodávají pouze vysušenou dřevní hmotu./Také dováží suroviny ze zahraničí - ukrajina atd./

4/Skutečné, solidní velkoobchody s truhlářskými materiály, jež dřevní hmotu již vysušenou nakupují a dále prodávají./Také dováží suroviny ze zahraničí - ukrajina atd.

5/Maloprodej dřevní hmoty sušené i mokré /Bauhaus, stavebniny a podobně/

6/ Výrobci finálních výrobků ze dřeva, jež vysušenou dřevní hmotu kupují dle různých okolností od svých dodavatelů většinou ad.2/ ad.3/. Jejich produkcí pak je vše od lištiček až po dveře, okna či nábytek z masivu.

Z tohoto náznaku snad tušíte, kam musíte šáhnout.
Já například nakupuji dřevní hmotu, mimo jiné, Na pile která má vlastní sušičku. Protože má značnou produkci, dělí kvalitu dle výše uvedeného. Tedy má opravdu kvalitu export.
No a s ohledem na dobré vztahy si mohu vybírat jen to, co mě se líbí z oné kvality export.

Až to někdo budete myslet vážně se skutečným nákupem kvalitního dřeva, rád vám tuto možnost zprostředkuji.
Jinou, reálnou, efektivní cestu za kvalitním dřevem si neumím představit, Proč? To by bylo zase na celý článek.

Pepa