Konstrukce plachetnice aneb jak si sám navrhnout a spočítat

[Libor]

To alffa: Nic proti ničemu. Tady to bude dál. Mě šlo o situaci třeba za rok. Kdo to najde? Pokud nebude tušit, že tu něco takového je? Nejdřív se bude muset zanořit hluboko do fóra než to uvidí. Ale pokud to bude v "Témata článků", přímo přístupné z menu modules.php?name=Topics
tak hned bude vidět téma "Stavba, rekonstrukce nebo koupě lodě" a v něm článek "Konstrukce plachetnice aneb jak si sám navrhnout a spočítat". Může tam být vše včetně odkazu na tuto diskuzi zde. O to mi šlo.
To Pepa: zkopírovat to nebude problém, včetně obrázků tam kde jsou (ale nesmíš je pak smazat). Pak změním autora a měl by jsi k tomu jako autor mít přístup, to vyzkoušíme. OK?
PS: zrovna včera jsem s dcerou opakoval matiku. Těžiště trojúhejníku, těžnici, grafickou konstrukci atd. berou dnes už v 6. třídě. Tak se omluvám, že jsem se blbě ptal na školu. To jsme probírali všichni, jen někteří zrovna v tu dobu byli nemocní .

[alffa]

Odpověď je na předchozí straně.
Zase jsme se takřka srazili.

[Pepa]

To: Libor
OK, udělejme to tak jak navrhuješ /lze k článku i přidávat další pasáže- asi ano/.
P.S.
v úvodu jsem se omlouval, že si dovoluji učit vás učivo základní školy ,
tedy ty, kteří zrovna chyběly. Ovšem, na druhou stranu, pokud jsi pečlivě četl, mohl jsi před dcerou ekcelovat.

Již po druhé se dotazuješ-tak ti odpovím.
Těch škol mám na jeden život až moc, to však vůbec není důležité. Moje kvalifikace v tomto smyslu je 30 let navrhování, malování, počítání a stavění lodiček a nepřekonatelná touha přijít těmto věcem na kloub, takže s yachtingem celoživotní droga, manie, uchylka....jak chceš

[Replik]

Pepo,
paradni prace!
Pro moji demenci mi jeste jedna vec unika.
Vcelku logicky:

Na konci výpočtu pracujeme vlastně jen se třemi body.

1/ osou paty stěžně

2/ T plachet
/u základního oplachtění s kosatkou bude T plachet za stěžněm - ke kormidlu/

3/ T laterátu

ovsem vyznam paty stezne se mi nepodarilo nacist (nebo pochopit)
Uplatneni teziste lateralu je mi (aspon myslim) jasne.
Ovsem s tezistem plachet mam trosku problem. Vzhledem k tomu, ze plachty jsou k lateralu a zbytku lodi pripevneny steznem, ktery je reprezentovan prumetem paty stezne na CWL, unika mi vztah mezi T plachet a osou paty stezne.Resp. ja bych tam nejaky vztah cekal, ale nepodarilo se mi ho v Tvem popise najit (cimz nechci rict, ze tam neni napsany!)
zjednodusene receno:plachty jsou k lodi pripevnene jednak steznem a jeste nejakyma spagatkama (omlouvam se za terminologii ) ktere dohromady zajistuji to, aby plachty byli na svem miste, coz znamena ze vliv plachet na podvozek (lateral) lze nahradit prumetem polohy teziste plachet na cwl. A otazka zni..ma z tohoto pohledu poloha paty stezne nejaky vliv?

Protoze to neumim poradne popsat zkusim jeste priklad.
Mam dve sady plachet a stozaru. Obe sady budou mit stejnou plochu. Ovsem vzdalenost teziste plachet Tp od paty stezne bude u obou sad rozdilna.
Kdyz by bylo konstrukcne mozne, volne posouvat patou stezne po lodi, bude nejaky rozdil v pouziti popsanych sad plachet, kdyz zajistim, ze budou umisteny tak, aby v obou pripadech byl prumet Tp na cwl stejny??? Nebo se lod bude celkove chovat jinak (navetrnost/zavetrnost) vlivem jine polohy paty stezne (protoze zbytek bude stejny).
Omlouvam se za delku ... ale neumim to lepe formulovat.
Dik moc, Replik

[Pepa]

To:Replik
…ovsem vyznam paty stezne se mi nepodarilo nacist (nebo pochopit)…
…A otazka zni..ma z tohoto pohledu poloha paty stezne nejaky vliv?…
Dovolím si říci, že schopnost definovat osu paty stěžně je zcela zásadní. Je jedním z nejdůležitějších výsledků celého výpočtu. Tato metodika je postavena tak, aby pomohla každému, kdo si navrhuje celou loď nebo třeba jen chce provést dílčí úpravy, které ovlivňují tyto základní výpočty plachetnice. Pouze znalost samotného těžiště plachty mi při stavbě lodi neřeší např. zásadní otázku, kam zašroubovat patu stěžně, do které začepuji stěžeň. Těžiště plachty je pouze teoretický vypočtený bod. Správné usazení paty stěžně mi zajistí, aby tento bod byl tam, kde být má.
Tedy pro konkrétní loď a konkrétní typ a velikost základního oplachtění vypočtu těžiště plachet a od těžiště plachet se odvine usazení paty stěžně, přesněji řečeno osa paty stěžně, což je kolmice na cwl. Tato mírná složitost s kolmicí je dána tím, že stěžeň zasazený do paty není kolmo na cwl, ale standardně se používá záklon stěžně /směrem ke kormidlu/ a to u vrcholového oplachtění cca 1 st. /=1,7 cm na 1 m/ a u redukovaného oplachtění cca 2-max. 3 st /=3,4-5,1 cm na 1 m/.U katamaranů je tento záklon výrazně větší, ale jeho hodnoty neznám, dost se i navzájem odlišují.
Tento vztah je v našich výpočtech řešen na obrázku 20. Z definovaného těžiště plachet jsme spustili kolmici na cwl. V úrovni paty stěžně /což je nástavba v jejíž výšce bude pata stěžně zašroubována / změříme vzdálenost mezi kolmicí z těžiště plachet a osou paty stěžně.V našem případě 64,4 cm. Osa paty stěžně je budoucí čep stěžně, kterým bude zakotven do paty stěžně.
U obrázku 20 je těžiště plachet nad palubou /6,45 cm x měřítko 56/ = 361 cm, 3,61m x 3,4 cm = 12,3 cm. Pokud bychom při 2 st. záklonu stěžně u této lodě nepostupovali popsaným způsobem, vnesli bychom do výpočtu osy paty stěžně chybu 12,3 cm.

[Pepa]

Praktické uplatnění těchto výpočtů je dle mne očividné, přesto lze použít pro objasnění jednoduchý příklad.
Karel na základě svých individuálních představ a potřeb posunul kýl řekněme o 30 cm v zad.
Vypočte nové těžiště laterálu, které bude posunuto vzad asi rovněž kolem 30 cm nebo o málo méně. Navrhne si nový typ/ rozměry/ oplachtění u kterého bude již předběžně počítat s posunutím stěžně v zad nebo musí výrazně zvětšit hlavní plachtu a zmenšit kosatku, což dopomůže tomu, aby se stěžněm nemusel tolik hýbat.

V konečné fázi bude procovat s třemi body /pokud střed paty stěžně beru jako bod/ a dvěma hodnotami délkovými.

1,bod, těžiště laterálu, vypočte na trupu své lodi

2. bod, těžiště základního oplachtění , definuje na svém návrhu oplachtění

3. bod, osa paty stěžně protínající nástavbu /. S ním souvisí první hodnota délková, kterou stanovíme vzdálenost tohoto bodu /osy/ od kolmici z T plachet na cwl. Odměří na svém návrhu oplachtění /u naší cvičné lodí je tato hodnota 64,4 cm/, řekněme, že u Karlova výkresu bude tato vzdálenost 45 cm.

Druhá hodnota délková je koeficient předsazení T plachet před T laterálu. Obecně 12-13,5 % délky cwl. Řekněme že Karel má cwl 500cm a zvolil 13,5 %. Hodnota jeho předsazení je 67,5 cm.

Karel ví, kde má na své lodi T laterálu /udělá si čárku na trupu/
Od T laterálu vynese předsazení T plachet /67,5 cm a udělá čárku na trupu/
Kolmo nad touto druhou čárkou je T plachet.
Od těžiště plachet je osa paty stěžně 45 cm. Udělá čárku a zašroubuje patu stěžně. Tím má zajištěno správné usazení T plachet vůči laterálu /T laterálu – osa paty =67,5+45=112,5cm/
Pokud mu usazení stěžně nevyhovuje, musí znovu překreslit návrh oplachtění.
Nebo oplachtěním již nechce hýbat, pak musí změnit laterál- pohybovat kýlem tak dlouho, až těžiště celého laterálu bude 67,5 cm před těžištěm plachet.

[Pepa]

Mam dve sady plachet a stozaru. Obe sady budou mit stejnou plochu. Ovsem vzdalenost teziste plachet Tp od paty stezne bude u obou sad rozdilna.

Nešťastně zvolený příklad, protože tyto dvě podmínky /stejná plocha plachet a různá T plachet/ není možné na jedné lodi reálně nikdy dosáhnout

Kdyz by bylo konstrukcne mozne, volne posouvat patou stezne po lodi, bude nejaky rozdil v pouziti popsanych sad plachet, kdyz zajistim, ze budou umisteny tak, aby v obou pripadech byl prumet Tp na cwl stejny??? Nebo se lod bude celkove chovat jinak (navetrnost/zavetrnost) vlivem jine polohy paty stezne (protoze zbytek bude stejny).

Přesto se domnívám, že tvé otázce rozumím. Zajímá tě, pokud dojde vlivem plavebních podmínek nebo zásahem do základního nastavení oplachtění k posunu vzdálenosti T plachet a T laterálu, zda je možné eliminovat vzniklé negativní vlivy návětrnost-závětrnost posunutím osy paty stěžně.

Samozřejmě, že posunutí paty stěžně tím správným směrem je možné tyto negativní vlivy výrazně zmenšovat. Dokonce lze říci, že toto není otázka zdaleka teoretická. Některé typy okruhových plachetnic mají patu stěžně standardně posuvnou a tyto popisované zákonitosti využívají ve svůj prospěch. Okruhové plachetnice mnohdy bojují o metry nebo i decimety a jakýkoli vznikající odpor navíc, než který je nutný, loď zpomaluje. Zajistíme li rovnovážný stav v daném režimu plavby, rychlost lodi bude vyšší.
Bohužel nejsem a nikdy jsem nebyl okruhový jachtař, pominu li doby kdy jsem učil děti na optimistu. Tehdy jsem však bojoval s vodou hrnoucí se vrchem do lodi a ne s T plachet.
Plul jsem však na 6,5 m kajutové plachetnici, kterou její majitel vybavil pevným kýlem /původně ploutev/, bohužel způsobem ,, dáš ho sem a ono to nějak vyjde,, . Vyšlo, ale v cca 35 st. náklonu jsem měl pínu vychýlenou 35-40 st. aby loď plula rovně, tak silně byla návětrná.Při větším náklonu již byla prakticky neřiditelná. Vznikající odpor při takto vychýleném kormidlu musel být velmi výrazný a síly na píně hraničily s ulomením.
K posuvným patám stěžně a k jejich praktickému využití by se mohl vyjádřit jedině skutečný okruhový jachtař.
Na větších /kajutových/ lodích se tento princip obecně nepoužívá, i když u závodních speciálů, kdo ví….?

V této souvislosti je vhodné zmínit možnost využití záklonu stěžně jako prvku umožňující dosáhnout lepší vyváženosti lodi, tedy snížit projevy návětrnost-závětrnost na základě jejího chování v reálných plavebních podmínkách.K tomuto je ve své podstatě mj. určen. Základní záklon nastavíme na 1,5 st. a řekněme, že +/- 1,5 st., což je u naší cvičné lodě //1,5 st. x 1,7 cm x 3,61m // +/- 9,2 cm, máme do budoucna vytvořenou možnost plynulé změny předsazení těžiště plachet o tuto hodnotu a to pouze přeladěním odpovídající takeláže.

[Replik]

Dik za odpoved!!! Myslim, ze si presene vystihl to, co mi nebylo jasne:

Těžiště plachty je pouze teoretický vypočtený bod. Správné usazení paty stěžně mi zajistí, aby tento bod byl tam, kde být má.

Trosku sem si totiz pohraval s myslenkou, jestli by se nahodou nemelo uvazovat pusobeni teziste na patu stezne, jako na silu pusobici na pace (vzdalenost T od svislice k pate).
Priklad se 2 sadami byl myslen z hlediska konstrukce a ne upravy oplachteni za "jizdy", ale myslim, ze si mi to vysvetlil uz perfektne.

Co me velmi zaujalo:

... U katamaranů je tento záklon výrazně větší, ale jeho hodnoty neznám, dost se i navzájem odlišují...

Zrovna s myslenkou na katamaran sem si pohraval. Z jakeho duvodu je zaklon stezne vetsi? Vzdyt katamaran se proti klasicke lodi naklani podstatne mene. A tudiz ke zmene profilu oplachteni vlivem naklonu nedochazi, ne? I kdyz zas na druhou stranu se asi i pri sebemensim naklonu dost vyrazne meni T lateralu.
Kdybych chtel pouzit Tvou metodiku na navrh katamaranu, bylo by treba pouzit nejake zasadni zmeny?
Dik moc,
Replik

[Denis]

Tak som to spočítal aj ja. Ako som už spomínal, tak na mojej stavbe H16 som zmenil kýl s plutvy a vnútorného balastu na lift kýl, teda vyťahovací a dole má olovenú záťaž v tvare kvapky, ale takej hranatej. Teda pri pohlade z boku je ako obdĺžnik. Plošne je ten budúci nový kýl trochu menší, tak som dopočítal plochu ktorú musím pridať a o to som zvečšil, zvýšil kormidlo. Ďalej som postupoval podla Pepovho návodu a všetko krásne sadlo, rozdiel pár cm, ale konštruktér dáva trochu volnosti pri umiestnení pety sťažňa, tak do tej tolerancie to v pohode vošlo. Ďalší problém je ale v tom, že mám iný sťažeň ako v projekte a aj iné plachty. Plachty sú z Korzára a aj tie sú o niečo menšie ako originálne, takže plocha plachiet je menšia a to výrazne, 11,5m2 oproti pôvodným 17,2m2. A to spravilo s polohou ťažiska plachiet voči sťažňu rozdiel až 70 cm. Teda sťažeň som musel posunúť o 70 cm smerom ku korme, takže sa ocitol skoro vo vchode. Tak som zasa dal kormidlo na pôvodnú velkosť, upravil som liftkýl, zmenšil som plochu záťaže a pridal som k laterálu pred kýlom. Po všetkých úpravách posúvam sťažeň len o 40 cm dozadu a to už ide. Pôvodnú prípravu na sťažeň ponechám, možno raz tam dám originl závodnícke plachty. Akurát rozmýšlam, že ak mám o cca 30% menej plachiet, môžem mať aj o 30% menej záťaže na kýle?

[Pepa]

To:Denis
Jsem rád, že i tobě to trochu pomohlo. Ovšem, jak čtu tvoje úvahy, vidím že se budu muset dát i do té druhé strany téže mince. Tedy do základního výpočtu stability lodě. Bohužel, není to o nic jednodušší než laterál a těžiště plachet.
Tekže nyní jen telegraficky a VELMI ZJEDNODUŠENĚ:
jestliže máš o 30% menší plachty, rozhodně to neznamená, že můžeš mít o 30% menší váhu balastu. Takováto přímá úměra tam nefunguje
--musíš spočítat hmotnostní těžiště lodě
--musíš stanovit těžiště vztlaku trupu alespoň pro úhly 0-20-30-40-60-90 stupňů
--musíš spčítat plochu bočního průmětu plachet ve výše uvedených úhlech
--stanovíš si jakýsi pracovní parametr lodě, ke kterému uděláš základní výpočet
--např. chci dosáhnout toho, aby loď byla schopna plout s plným oplachtěním ve 4 st bf v náklonu 20 st.
--těžiště vztalku u tvé lodě bude ve 20 st řekněme 0,4 m od T hmotnosti
--T hmotnosti se náklonem nemění a u tvé lodě bude cca 10 cm pod cwl
--loď váží jak říkáte vše do kopy 700 kg
--klopný moment těžiště lodi je tedy 0,4x700=280kpm
--těžiště plachet je vzdáleno od těžiště vztlku 2 m
--plocha plachet je 11,5 +6m = 18,5m /při náklonu 20 st skoro stejná plocha/
--4 bf /15kn/ talčí 7-9 kg na 1m2
9 x 18,5= 166,5 x 2 = 333 kpm /klopný moment plachet
pokud budeš mít výše uvedené parametry všech vstupů tak rovnice rovnováhy říká, že to na 20 st neudržíš, chybí 53 kg
buďto pujdou dva lidi do trpézů, to by tak odpovídalo, nebo se loď nakloní řekněme na 35 st
potom se však zmenší boční průmět plachet na řekněme 15 m2
15 x 9 = 135 x 2 =265kpm
---větším náklonem se zvětší vzdálenost mezi T vztlku /to bohužel putuje /
a těžištěm hmotnosti, řekněme 0,55m
700x0,55=385kpm
z výpočtu vidíme že loď 35st náklonu nedosáhne
6 st bf tlačí 11-14 kg na 1 m2
18x14=252x2=504 kpm..........ta tě položí i když vysedneš
pak si můžeš zpočítat nouzové situace s max refovanými plachtami atd. atd. atd.

Proč to píšu. Ten balast ovlivnuje výšku T hmotnosti nad nebo pod cwl a tím páku /rameno/ k těžišti vztaku. Každé deko které tam necháš bude dobré.

Ještě jinak, zapomeň na nástin výpočtu nahoře, takto ve zkratce to nejsem schpen podata srozumitelně a je to nejspíše zmatečné.

vypočti pouze následující
příklad
stanov těžiště kýlu
kýl je deska pod cwl 120 x 50 x1 cm = 46,8kg = 28 kpm
balast 250kg, jeho těžiště od cwl 90 cm = 225 kpm
celkem má kýl a balast k cwl 253 kpm
plocha plachet 18,5 m2
253 : 18,5 = 13,67 kpm na 1m2 plachty

empirické hodnoty
oceán min. 27 kpm na 1m2 plachty
moře min. 18 kpm na 1 m2
pobřežní plavba min 10 kpm na 1m2
ploutvové pod 10 doladíme vysednutím

[Denis]

Podla toho čo píšeš sa mi zdá, že ten výpočet stability bude trochu zložitejší. Hŕŕŕ na ne.
Pepo, mám dve otázky. Čo sa stane, ak tažisko plachiet bude od ťažiska laterálu nie 13% ale povedzme 20-25%? Bude to moc náveterné?
Ťažisko hmotnosti kýlu musí byť v nejakom vzťahu k ťažisku plachiet, alebo k petke sťažňa?
Zistil som, že ťažisko plachiet ovplyvňuje najme hlavná plachta. Počítal som to najskorej s kosatkou a potom s genou. Ten rozdiel bol minimálny.To ma prekvapilo. Ak by to bola trochu večšia loď, tak dám dozadu bezanový sťažeň a je to. Ale takto?

[ficcus]

uch, toto téma jsem dlouho míjel jako nepotřebné (pro mne). Opak je pravdou. I kdybych tyto vědomosti nikdy nepoužil v praxi, tak na barové stoličce budu za "konstruktéra". Ještě si napíšu tahák a jdu do baru ...

Pepo, dobrá práce

[alffa]

Ahoj Denisi,

1) Čo sa stane, ak tažisko plachiet bude od ťažiska laterálu nie 13% ale povedzme 20-25%? Bude to moc náveterné?
2) Ťažisko hmotnosti kýlu musí byť v nejakom vzťahu k ťažisku plachiet, alebo k petke sťažňa?
3) Zistil som, že ťažisko plachiet ovplyvňuje najme hlavná plachta. Počítal som to najskorej s kosatkou a potom s genou. Ten rozdiel bol minimálny.To ma prekvapilo.
4) Ak by to bola trochu večšia loď, tak dám dozadu bezanový sťažeň a je to. Ale takto?

1) Ano bude návětrná.
2) K těžisku plachet.
3) Není to tak že to ovlivňuje hlavně hlavní plachta. Ovlivňuje to jejich (přední+zadní) vzájemné postavení. Ta gena je sice větší ale na stejném stěhu (předpokládám). Vzájemné postavení těžišť obou plachet se tedy příliš nezměnilo. Zkus ale dát tu kosatku (původní) Na stěh o dva metry dopředu a uvidíš jak se to radikálně změní, přestože je kosatka menší než gena.
4) Nějaký amik; postavil čtyřmetrovou loďku na přeplavbu Atlantiku. Ta měla bezanový stěžeň. On sice nedoplul. Ale loď našli neporušenou. Jméno chlápka ani lodi už si nepamatuji. Je to někde v knize, Osamělý mořeplavci (tuším).

alffa

[Pepa]

Čo sa stane, ak tažisko plachiet bude od ťažiska laterálu nie 13% ale povedzme 20-25%? Bude to moc náveterné?

Denisi, promiň, ale ty si musíš především udělat jasno v základních pojmech závětrná-návětrná. Pokud to byl jen překlep, tak promiň, ale stejně to zopakuji.

V těžišti plachet nám působí veškerá síla odvozená od větru. Naklání loď do závětrné srany. Z návětrné strany fouká vítr. Je to jako by jsi v těžišti plachet uvázal lano a tahal za něho do závětrné strany.

Na laterálu vzniká síla opačně orintovaná, která zabrání tomu, aby loď neplula po hladině hnána větrem jako třeba nafukovací balón nebo gumák.

Vše se tedy odehrává okolo těžiště laterálu.
Představ si, že loď provrtáš ode dna až po střechu nástavby a tento vyvrtaný otvor prochází těžištěm laterálu. do otvoru zasuneš čep a loď za něj zavěsíš. Může se okolo čepu volně točit v prvo nebo v levo.
Je li těžiště plachet nad těžištěm laterálu na jedné společné vertikální ose/, můžeš tahat za provaz v T plachet jak chceš, ale loď se nikam nenatočí, nemíš páku vůči čepu.

Těžiště plachet předsadíš před těžiště laterálu /osa čepu/ o 13% délky cwl. Řekněme že tato vzdálenost činí 50 cm. zatáhneš za provaz v T plachet do závětrné strany a loď na čepu se tam stočí, protože máš 0,5m páku vůči čepu. To je ovšem za statické situace /teoretická, neplujem/ pokud plujeme, vznikají jiné síly /viz. mé povídání o hodně výše/ které působí na loď tak, že by ji stáčely proti větru, tedy byla by návětrná. tyto síly májí hodnotu oněch 13% z cwl, tedy odpovídají páce 50 cm. Za plavby tedy bude loď neutrální.

Pokud ty však předsadíš T plachet pře T laterálu o 22% což je 85 cm, T plachet má větší páku /delší rameno/ vůči T laterálu /ČEPU/. Plavbou se zkompenzuje 13% /50 cm/ zůstane 9% /35 cm/ páky, která způsobí, že když budeš tahat za lano v těžišti plachet, přetáhneš loď /špici lodě/do závětrné strany.
TEDY TVÁ LOĎ BUDE ZÁVĚTRNÁ A NIKOLIV NÁVĚTRNÁ, JAK SE OBÁVÁŠ.

JEŠTĚ JEDNOU A JINAK
Je li těžiště plachet před T laterálu, mezi čepem a špičkou lodi, tahá nám lano v těžišti plachet příď loďi do závětrné strany.
LOĎ JE ZÁVĚTRNÁ.

Je li těžiště plachet za T laterálu, mezi čepem a zádí, tahá nám lano zadek lodi do závětrné strany a špice lodi se kolem čepu točí do návětrné strany.
LOĎ JE NÁVĚTRNÁ.

Pokud to po tomto vysvětlení ještě někdo splete, nebo nemá jasno, prosím, aby se ke mě dostavili jeho rodiče.....

Tyto vztahy jsem chtěl postupně řešit jako pokračování prvního dílu, ale vaše potřeby jsou rychlejší než moje schpnost a možnost /časová/ věci připrvit. Tedy improvizuji.

To Denis. Odpovím ti postupně na všechno, jen mi dej trochu času.
Bylo by dobré, dát sem náčrtek tvé lodě, řešili bychom to konkrétně.

P.S.
Bezan je na tuto hodnotu příliš. Řešil bych to malým /nízkým/ podélným kýlen /jeho výška dle torpéda které stejně nezasuneš. Byl by od torpéda směrem k přídi. Myslím, že jsi stejně o něčem takovém uvžoval.

[Denis]

Dôsledok pôsobenia sily na rameno je mi jasné, holt zadarilo sa.
Už sa teším na ďalšiu osvetu a rozmýšlam nad tým problémom.

[Pepa]

Denisi - abych ti trochu přiblížil, jak to myslím s tím nízkým kýlem před ploutví s balastem, udělal jsm ti foto mé loďky, která má něco podobného. Na mé lodi pokračuje i za ploutví, což ovšem ty nemůžeš potřeboat. Tím by jsi začal negovat potřebnou polochu laterátu před jeho těžištěm.

Ještě však uvaž, zda by nebylo lepší, dát rovnou větší /odpovídající /plachtu a tu z korzára si nechat něco jako bouřkovou. Ono totiž těch tvých 12m2 na tvoji loď nebude do našich letních vánků nic moc.
záleží také, jak velkou máš kosatku/genu, to jsi nepsal.

Pokud se rozhodneš pro tento typ kýlu. Dáš jej jako samostatný díl na svorníky a v budoucnu jej můžeš kdykli rozdělat /v případě větší hl.plachty/, svorníky zkrátit a dát místo kýlu jen nízkou lištu-něco jako oděrkovou.

Tvaru balastu /torpéda/, o kterém píšeš /kapka v půdorysu-obdélník v bočním pohledu/ se neboj. Stejný tvar jsem se rozhodl použít i já u své nové lodi jež si teprve kreslím. Má jen jednu nevíhodu. Bude vvozovat trochu větší indukovaný odpor, ale toho se při našich rychlostech až tak nemusíme obávat. Podstatná je jednodušší výroba a zásadní snížení těžiště hmotnosti lodi.

[Pepa]

[Pepa]

[Denis]

Presne tak som to riešil, musím tam prirobiť trojuholník cca 16x70 cm, nalepím ho PU tmelom. Ešte raz som to prekreslil s tou bombou v pôvodnej velkosti a zistil som že ťažisko ovplyvňuje len minimálne, asi o 2 cm. Takže zasúvací kýl nechám v pôvodnej velkosti a prirobím pred kýl ten trojuholník. Sťažeň posuniem dozadu cca o 40 cm.
K velkosti plachiet. Je mi úplne jasné, že najlepšie by bolo dať tam originál takeláž a plachty, ale to by manželka neprežila keby som jej povedal že treba na loď 60 tis. Plachty sú s Korzára a ten je večší ako moja 5m lodička. Takže s tými plachtami to pôjde dobre, ale nie super. Hlavnú plachtu mám 6,7m2 a kosatka je 4,8 m2, originl oplachtenie je: hlavná 11,5 a kosatka 5,06 m2. S týmito plachtami ta loďka jazdí v sklze. Má len cca 360 Kg, ale asi len v plutvovej verzii, tam sa počíta s vyvažovaním dvojčlennej posádky. S pevným kýlom má odhadom aj 50 kg navyše, ale neprepočítaval som to presne. Samozrejme že raz tam pôjdu originál plachty, ale teraz musím zvládnuť prívesný motor a vozík. Teda ak nechám pôvodnú váhu kýlu a plocha plachtiet je výrazne zredukovaná, tak tam budem mať dostatok stability v zálohe aj do horších podmienok.

[Rady]

Super topic!!

Náhodou nikdo nekde nezahlédl nějaky SW co by to uměl počítat? Že by pouze nějaký modul pro CAD? Tam jsem něco zahlédl, ale to se mi nedaří nikde zkopírovat

[RadekS]

Moc hezké, díky Pepo. Škoda, že se mi nezobrazují ty malůvky (chyba 404 - soubor nenalezen). Ale mám docela představu co tam asi je, popisuješ to velice dobře i v textové části, a už jsem se podobným problémem zabýval. Skoro každej si občas zkusí nějakou loďku načrtnout, ale málokdo podle vlastního návrhu i staví.
Jak jsi nakousl tu příčnou stabilitu, promiň že předbíhám, jsem trochu netrpělivý - tlak působící na plachty dle síly větru. Prosím, nebyla by tabulečka?
Jo a k tomuhle:
empirické hodnoty
oceán min. 27 kpm na 1m2 plachty
moře min. 18 kpm na 1 m2
pobřežní plavba min 10 kpm na 1m2

To jsou asi velice přibližné hodnoty že? Ve finále asi záleží na druhu oplachtění. Dvojstěžník se stejnou plochou plachet bude mít těžiště oplachtění o něco níže než jednostěžník, a tedy menší náklon.

[alffa]

Škoda, že se mi nezobrazují ty malůvky (chyba 404 - soubor nenalezen).

To RadekS,
Tak malůvky už se zobrazují. Neboli OPRAVENO.

Jak jsi nakousl tu příčnou stabilitu, promiň že předbíhám, jsem trochu netrpělivý

Nebuď netrpělivý. Je web-okurková sezóna.
Všichni kdo můžou tak jsou na vodě.
Jak znám Pepu, tak je mu ta nižší takeláž jistě jasná.
Určitě to zohlední.

Dvojstěžník se stejnou plochou plachet bude mít těžiště oplachtění o něco níže než jednostěžník, a tedy menší náklon.

Zajímavé dogma. Obávám se že né vždy pravdivé.
Jinak ta výška těžiště plachet, nad těžištěm laterátu, pochopitelně vliv má.
To kupodivu napadlo i mě.
Jak je to s čtyřstěžníkem? Ten bude mít plachty někde u hladiny, ne?

ale málokdo podle vlastního návrhu i staví.

Ale hodně majitelů upravuje a všelijak laboruje.
Tak proto je každá teoretická znalost dobrá.
Doufám že až se Pepa vycachtá, …… tak to sem šoupne.
No můžeš na tom zapracovat i Ty RadekuS. Dobrovolnosti se meze nekladou.
alffa

[Denis]

Vrelé díky.

[jerryx]

jinak ja jsem z toho vytusil, ze by se to tady melo objevit ve forme souboru. libor by to mel mit uz u sebe. jen kdyby se nekde neflakal na vode

[mash]

Dobrý den,¨

dobrá rada, docela dost pomohla.
na "oplatku" posílám něco z hydrodynamiky a podobně http://www.cfdmarine.com/clanky.html

přeji hezký den