Atol Z

[RadekS]

To Ferdinand: Mám tam 40 kilo, a víc bych si netroufl. Znám lidi, co tam mají kolem 75 kilo, ale je otázka co to udělá poletech. Jak píše Halladin, je to na čepu, který je v prostoru kajuty. Chybí jakékoli zapření do stran. Žebro je cca půl metru bokem. Už mám vymyšlenou modifikaci na kýlovku, ale to na Dářku nezkusím ( mělko).

To Denis. To jsi nepochopil, já chtěl říct, že kafíčko je s mojí lodí nesrovnatelné, o 2 metry delší speciál na závody. Takže mě vůbec nevadí, že je rychlejší (není to moje kategorie).

To Halladin: Já mám Zouhara podepsaného na všech výkresech, koupil jsem je rovnou od něj. Zábradlí je domácí výroba, z odpadního materiálu.

[halladin]

[quote="RadekS"]To Ferdinand: Mám tam 40 kilo, a víc bych si netroufl. Znám lidi, co tam mají kolem 75 kilo, ale je otázka co to udělá poletech. Jak píše Halladin, je to na čepu, který je v prostoru kajuty. Chybí jakékoli zapření do stran. Žebro je cca půl metru bokem. Už mám vymyšlenou modifikaci na kýlovku, ale to na Dářku nezkusím ( mělko).

Myslíš našroubovat něco zvenku na dno přes tu zataženou ploutev ?

[RadekS]

Kdepak. Ploutev bych vyhodil ven, a zasunul bych do skříně "prkno" které by bylo výrazně širší a delší, tak aby ve skříni dosahovalo až k žebru - stěně kajuty. Pod kýlem by to mělo stejný tvar jako ploutev, aby se neměnily plochy. No a na konci by byla olověná min 150 kg, raději 250 kg bomba. Je to zatím jenom ve fázi teorie, ale pokud by se to zapřelo o to žebro, tak to musí ty síly bezpečně přenést.

[Ferdinand]

No, bomba 250 kg. normálně se dává balast asi 33% váhy lodě. Snad by to nemuselo být ani tolik. Jak jsem už psal, ploutev má 90 kg ale rovnoměrně po celé délce. Pokud jezdím sám naklání se to max. k 30°( v tom okamžiku začíná valit voda přes bortlajsnu do kokpitu ) a potom to vyostřuje a vítr vypadává z plachty, loď se sama rovná. Stačí ale jeden člen posádky o váze 70 - 80 kg a loď je velice stabilní.
Myslím si, (ale netvrdím, že je to pravda) že by stačilo na konec spuštěné ploutve doplnit ( bombu) závaží z jednotlivých segmentů celkové hmotnosti tak 80 - 100 kg a musí to být nepřevratitelné. Samozřejmě potom nelze zatáhnout ploutev a pravděpodobně by se musela ještě zaklínovat do stran, aby ,,neklepala,, za jízdy. Ve velmi masivní ploutvové skříni mám ploutev zavěšenou na nerezovém čepu o průměru 25 mm. To se neutrhne. Pravda je že pomocné alespoň vlepené žebro v místě čepu by pomohlo. Vlepená žebra se používají například při stavbě plachetnice Miton.

[RadekS]

Vzhledem k těm šuplíkům bych spíš než žebra volil něco jako pevný schod. Vyztužil by skříň blízko čepu a nepřekážel by tolik. Pokud máš 90 kilo plech, tak máš pravděpodobně stejnej vyvažovací moment jako já se 40 kily na konci. Zkoušel jsem ji položit v přístavu, a na konci stěžně ve vodorovné poloze zvedla 3 kila. Největší náklon pří sólo plavbě byl asi 35. Problém je, že když se loď naklání, tak plocha plachet sice klesá, ale větru se vystavuje i plocha boku a dna. V okamžiku, kdy Tě to položí, je větru vystavena celá plocha dna - 2x 5 metrů + vlny. Olovo tam mám proto, abych ji mohl sám vrátit zpátky. Pokud budu chtít vyrazit na moře a mít trochu jistotu, že mě neotočí každá druhá vlna, tak těch 250 kilo je rozumné, 150 minimum.
Mám teď 500 kilo loď. Pokud nahradím 40 kg olova 250, tak to bude 710. Když ji ještě trochu naložím (motůrek, zásoby...), tak 750 není problém. V těchto hmotnostech to dělá přesně 33 procent.

Ploutev má výhodu v tom, že při nárazu do něčeho hladce nadskočí a náraz není tak tvrdý. Zato si nemůžeš dovolit takovou váhu jako například u zvedacího kýlu. Uvažoval jsem o tomto kdybych dělal novou. Ale překopávat celou ploutvovou skříň a vstup do kajuty se mi nechce, když to mám nový.

[halladin]

No, Mě napadá akorát přiříznout na míru pár kolejnic, a položit je do té chodbičky mezi kójemi.
Nějaké velké zásahy bych nerad dělal.
jinak budu doufat, že mých 130 kg bude na vyvážení stačit

[RadekS]

No já uvažoval dát nějaký olovo podél skříně pod šuplíky, ale není to tak efektivní. Se 130 vydáš za dva. Já mám 68.


Jo taky není špatný našroubovat olověný cihly zespoda na kýl. Viděl jsem to na jednom atolu. Má to od ploutvové skříně k přídi, celkem asi 60 kilo. Ploutev má okolo metráku a jezdí s tím i na Jadranu. Říká, že když zatíží příď, tak mu to lépe najíždí na vlnu. Prej to tak neskáče.

[halladin]

Jo vidíš , olovo. Mi z bývalé ordinace zůstaly dveře pobité olovem, jako ochrana proti rentgenovému záření. Ty bych mohl rozebrat a použít ten plech. Má to určitě přes 50 kilo.

[Ferdinand]

Já mám takovou zkušenost s Atolem, že pokud chci, aby to dobře stoupalo proti větru, tak pošlu manželku na příď a okamžitě je znát jak to má zlepšené stoupací vlastnosti, možná je to tím, že se vlastně zanořením přídě automaticky prodlouží vodoryska. Radku s tím člověkem co jezdí s Atolem na Jadran, bych rád mluvil, kde se dá sehnat ? U vás na Dářku ?

[RadekS]

Jo jezdí na Dářko, ale teď málo. Je z Přibyslavy zkusím ti poslat jeho telefon. Má teď větší loď a dává ji do kupy. Taky říkal, že dřív, než tam měl to olovo, tak posílal manželku dopředu.

[Renda]

Máte někdo, prosím, plány na Atol Z ?
... nebo kontakt na Františka Zouhara?

[halladin]

Máte někdo, prosím, plány na Atol Z ?
... nebo kontakt na Františka Zouhara?

Nějaké plány na Atol mím, ale jestli je to Atol Z nevím

[Renda]

Halladine, odpovídá tĕmto parametrům?

Technická data
Celková délka 5,40 m
Délka trupu 5,25 m (bez kormidla)
Délka ve vodorysce 4,62 m
Celková šířka 2,22 m
Výška v kabině max. 1,2 m
Ponor min/max. 0,28/1,20 m
Hlavní plachta 9 m2, Kosatka 6 m2
Balast 0 kg, Sklopná ploutev 40 kg olova na dolním konci
Počet kojí 2+1
Váha 300 kg
Výtlak 650 kg

Zatím mám dojem, že

Jacek Centkowski Yacht Design
80-299 Gdansk-Osowa,
Ul Smugowa 13a
Poland
Tel: +48 (0) 58 552 77 62

zkonstruoval původního Atola delšího (kolem 6m) a plány na Atol Z (dlouhý jen 5,25m) v Čechách rozšiřoval František Zouhar.

[Andrejjeep]

Ano to sú paramatre ATOLa

A.D.

[halladin]

Momentálně jsem s Atolem na Orlíku, až se vrátím domů , kouknu.

[Ferdinand]

Kompletní dokumentaci na Atola od mgr.inz.Jacka Centkowskeho z 10.2. 1976 mám , ale délka je jenom 5,25 m.
Musel by sis všechny rozměry o 10 % přepočítat.

[Renda]

Je tedy pravda, že Jacek Centkowski zkonstruoval původního Atola a v Čechách plány na Atol překreslil František Zouhar, který je pak i rozšiřoval?
Nazval tuto variantu Atol Z (Z - jako Zouhar). Oba lodě jsou 5.25 metru dlouhé a v podstatě stejné.

Máte někdo na Zouhara kontakt?

[vovsky]

Rendo, obávám se, že kontakt na Františka Zouhara již neseženeš, neboť pan František Zouhar již odplul na druhý břeh.

[Atol Z]

Rendo, obávám se, že kontakt na Františka Zouhara již neseženeš, neboť pan František Zouhar již odplul na druhý břeh.

Dobrý den, to jste napsal moc hezky, děkuji. Byl to jeho život - pod plachtami.
Jmenuji se Lukáš Zouhar a jsem jeho vnukem. Dědeček mě brával od útlého věku na loď, takže i já jsem si toto zamiloval. Plány na ATOL-Z mám k dispozici a loď samotná je rodinným ,,pokladem". Pokud bych mohl nějak pomoct, rád to udělám v rámci dědečkova nesmrtelného odkazu...

Přeji všem dobrý vítr do plachet!