Výkon motoru vzhledem k váze člunu a způsobu plavby

[libor.janko]

Ahoj,
chtěl bych se zeptat, kde bych našel nebo jestli mi někdo vysvětlí, jak se počítá doporučený motor pro motorák. Tuším, že záleží na váze lodě, váze přepravovaných věcí a osob a taky způsobu plavby jestli ve výtlaku nebo ve skluzu.

[berty]

podrobný popis jak na to je v knize "Postavte si motorový čln", vydala Polytechnická knižnica 1972 autoři :Ing. Zdeněk Oppl a Arch. Jozef Kovačík ve slovenském jazyku. Kdysi jsem podle toho přepočítával a stavěl rozšířenou a prodlouženou Galaxii pro motor Tatra 603.
Berty

[libor.janko]

Díky moc. Tu knížku asi nascanovanou nemáš, viď? Budu jí muset někde sehnat. Ale i tak díky za tip.

[Denis]

Každý čln má svoju medznú rýchlosť, ktorá závisí najme od tvaru podponorovej časti / laterálu/ dĺžky lode a jej váhy. Rýchlejšie ako je tá medzná rýchlosť loď nepojde aj keď tam dáš akokolvek silný motor.
Pri klzákoch by sa mal výkon motora pohybovať medzi 15 a 30 kg váhy lode na jednu konskú silu. Teda napr: ak kompletne naložená loď s posádkou, výbavou, vecami, motorom a benzínom váži 900 kg tak motor by mal byť medzi 30 až 60 k. A keďže nechceme jazdiť na plný plyn, tak tam dáme 20-30% rezervu. Čiže 40 až 80 koní .
Pri výtlačnej plavbe je to podstatne menej. 5 koňový motorček stačí aj na tonovú loď. Závisí to od toho aký odpor kladie tvar trupu a aký prúd loď prekonáva. V knižkach je na výpočet výkonu motoru empirický graf a vzorček. Raz som to počítal na Dunaj na jednopodhonovú pramicu s max. váhou 1000 kg a dĺžkou 7m. Vyšlo mi 40 k s dostatočnou rezervou a prázdna loď s jedným človekom by sa mala dostať do sklzu.
Moc som ti asi nepomohol, viac neviem.

[AdsBot [Google]]

Teorie je jedna stránka a praxe druhá. Doporučuju koukat kolem sebe, ptát se na konkrétní parametry konkrétních lodí a dělat si svůj názor, který rychle bude přesnější nežli výpočty. Proč nad tím spekuluješ? Ojetou loď koupíš zřejmě s motorem a nebudeš si moci vybírat, pokud půjdeš do nové, tak Ti určitě prodejce poradí jak jí omotorovat podle Tvých představ. Co konkrétně řešíš?
Zdravím

[libor.janko]

Pro Denise: Denisi diky, takhle jsem si to nejak predstavoval. Jenom jsem neznal hruby "prepoctovy koeficient".

[david]

[quote="Denis"]Každý čln má svoju medznú rýchlosť, ktorá závisí najme od tvaru podponorovej časti / laterálu/ dĺžky lode a jej váhy. Rýchlejšie ako je tá medzná rýchlosť loď nepojde aj keď tam dáš akokolvek silný motor.


o mezní rychlosti jsem slyšel a čet pouze ve vztahu s výtlačnou plavbou a je to 2.odmocnina WL x 6, neplatí to příliš pro lodě bez zrcadla - třeba kutry. Je to moment kdy si loď najede na vlastní příďovou vlnu. Dá se to překonat, při patřičném tvaru dna, pouze přechodem do kluzu. Jezdit v přechodové oblasti je poněkud dražší

[Ferdinand]

Tedy mezní rychlost plavby je závislá na délce lodi podle vzorce v = 6 x druhá odmocnina z Lhvr, kde L je délka lodi v hlavní vodorysce ( v metrech).
Takovéto rychlosti však plachetnice nemůže prakticky dosáhnout, pohybuje se spíš v oblasti menšího odporu a lépe jí odpovídá vzorec v = 3,2 x druhá odmocnina z Lhvr.
Pro loď o délce L = 5 m bude tedy rychlost v = 7,1 km/hod, pro loď o délce L = 7 m je mezní dosažitelná rychlost pro výtlačnou plavbu v = 8,5 km/hod.
Při této rychlosti je tvar proudění takový, že pod přídí vzniká příďová vlna a záď lodě pluje právě na prvém vrcholu příďové vlny.
Při větší rychlosti, ( například při tažení remorkérem ) zdvihá příďová vlna příď lodi nad hladinu, záď se pak zalévá vodou a .... loď jde pod vodu.
Stačí ?

[david]

[quote="Ferdinand"]
Při větší rychlosti, ( například při tažení remorkérem ) zdvihá příďová vlna příď lodi nad hladinu, záď se pak zalévá vodou a .... loď jde pod vodu.
Stačí ?[/quote]

Musí tě jednoduše táhnout rychlejc. Nás ( Corona, 9m ) táhli kolem 18 - 19 km/h a voda za zádí byla utržená tak 3 metry. Zalejval nás jen pot z té hrůzy.

[Denis]

Je pravda že pojem medzná rýchlosť sa používa pri výtlačnej plavbe, ale v podstate, resp. zjednodušene to platí pre všetky lode. Aj keď prekonáš tú vlnu a dostaneš sa do sklzu, tak loď nezrychluje o to viac čím má silnejší motor. Jej rýchlosť je za určitých podmienok konečná. V podstate som chcel povedať, že nemá význam loď premotorizovať, ale chcel som to povedať Liborovi, lebo on sa pýtal. Pre niekoho samozrejme môže mať význam, že letí o 4 km rýchlejšie, teda nie 70 km/hod ale ide 74 km/hod. Kolko stál motor a akú má spotrebu ho nezaujíma lebo je to jeho pasia a má na to.

[berty]

Zdravím Denisi,
Samozřejmě ,že máš pravdu, ale nejde to řešit takovým způsobem jak to řešíte. Vždy to co říkáš je pravda jen je to vždy nějaká část vybraná z nějakého celkového kontextu . Není to problém který by se vyřešil na dvou stránkách topicu.
Sám jsem chtěl „nascanovat“ část mnou uváděné knihy, ale jak jsem zjistil,aby to bylo pochopitelné pro všechny, musel bych „nascanovat“ asi 25 stránek o teorii plavby (výtlačná, přechodová, dobré klouzání a čisté klouzání), konstrukci lodního trupu ( tvar, délka, rozložení hmotnosti, náběhový úhel atd……).. To jsou myslím hlavní činitelé ovlivní samotnou plavbu a její způsob. Jako příklad uvedu jednu část kterou jste řešili v jiném topicu. Řešili jste trimovací klapky na gumáku které mají zlepšit plavební vlastnosti. Co udělají přimontované pevné klapky? Změní těžiště, posunou odtrhovou hranu, prodlouží délku plavidla. Pak závěr: při stejném výkonu motoru jde plavidlo rychleji do skluzu. Stejné je to i u tvojí počítané 7m pramice, pokud by se záď nezanořila a nevznikla by tam odtrhová hrana, délka plavidla která ovlivní těžiště by nevytvořila náběhový úhel 2-3 st. Nikdy by se pramice nedostala do skluzu vždyť to víš sám.
Nevím kolik je nás tu motorářů, kteří řeší motorizaci popřípadě staví dle vlastního projektu loď , jak a pro kolik lidí by bylo zajímavé toto téma probrat do hloubky .
Berty.

[Milos]

... jsem chtěl „nascanovat“ část mnou uváděné knihy, ale jak jsem zjistil,aby to bylo pochopitelné pro všechny, musel bych „nascanovat“ asi 25 stránek o teorii plavby (výtlačná, přechodová, dobré klouzání a čisté klouzání), konstrukci lodního trupu ( tvar, délka, rozložení hmotnosti, náběhový úhel atd……) ... jak a pro kolik lidí by bylo zajímavé toto téma probrat do hloubky .

Ja si myslím, že by to scanovanie trošky teórie bolo užitočné ... diskusia na túto tému by tým aj pre skúsených praktikov harcovníkov myslím iba získala na úrovni, ani nehovoriac o prínose pre menej skúsených. Faktorov ovplyvňujúcich rýchlosť a stabilitu plavby je viac, nie iba štítok s údajmi o fiktívnom konskom stádočku na motore a dľžka trupu na vodoryske či zaťaženie lode ....
Takže sa prihováram ZA.

[Denis]

Berty, to je ako keď má študent napísať na literatúre obsah nejakého velkého románu, trebárs Vojna a mier a to na dve stránky. Že ano. Zo všetkým čo si napísal s tebou súhlasím, samozrejme okrem toho, že som niečo vytrhol z kontextu. Ak sa teda bavíme o normálnych lodiach a nie závodných špecialoch, tak je to čo som napísal úplne v poriadku. Ešte raz zdôrazním, že ta problematika je naozaj široká a kto si ju chce naštudovať, tak nech sa dá do zháňania kníh. Ja som si tie knihy prečítal už dávnejšie, ale som ďaleko od toho aby som tu viedol nejakú odbornú debatu. Napriek tomu si myslím, že všeobecný prehlad by mohol mať každý kto sa zaujíma o motoráky. Takže motoristi vzhúru do debaty a zasypte nevedomých množstvom dobrých informácií, pretože všetci vieme že knihy o lodiach sa zháňajú ťažko. Admin by vám mal vytvoriť večší priestor, lebo téma je to nadmieru široká. Už sa teším.

A ešte k tomu gumáku s trimovacími klapkami, zdá sa mi to úsmevné vybaviť trimovacími klapkami trojmetrový prestarnutý gumáčik s peťkoňovým motorkom.

[alffa]

Admin by vám mal vytvoriť večší priestor, lebo téma je to nadmieru široká. Už sa teším.
A ešte k tomu gumáku s trimovacími klapkami, zdá sa mi to úsmevné vybaviť trimovacími klapkami trojmetrový prestarnutý gumáčik s peťkoňovým motorkom.

Ahoj Denisi.
Pokud řekneš A mělo by následovat i B.
Jaký prostor si představuješ.
To je pochopitelně dotaz i na ostatní motoráře.

Vytvoření prostoru (obecně), je záležitost na pár minut.

Čekáme pouze na vaše návrhy.

2 Denis,
Co je na klapkách u 3m gumáku úsměvného?
Mohl by jsi přestat být TAJEMNÝ a sdělit něco konkrétního?
Mě osobně by to moc zajímalo.
alffa

[berty]

Denisi, nehodlám se s Tebou přít ohledně vytržení nebo vybrání z celkového kontextu. Na to máme k sobě dostatek úcty, abychom to neřešili, a něurážej se prosím, to jsem opravdu neměl v úmyslu, mám z toho takový divný pocit.
Není to jen o motorácích, jedná se také o sportovní plachetnice - speciály, které dnes už všechny plují ve skluzu. Proto jsem v závěru předcházejícího přispěvku napsal, zě nevím kolik lidí to bude dalece zajímat a jaké je složení tohoto fóra.
A k tomu gumáku, já jsem to napsal jen jako příklad- důsledek všech těch vztahů které to mohou ovlivnit. Jako příklad jsem mohl vybrat nebo zvolit úplně něco jiného.

To Alffa: Rád se té problematiky ujmu jen ještě chvíli počkejme na zájem ostatních "fóristů" abychom to neřešili jen pro 3 které to zajímá.
Berty.

[halladin]

Řekl bych , že je to stejný nesmysl, jako vybavovat starého trabanta palubním počátačem , příručním barem s ledničkou a podobně.
To vylepšení může přesáhnout reálnou cenu základu ( gumáku, trabanta) a furt to bude starý gumák a trabant.
A to vylepšení vlastností nebude odpovídat vynaloženým nákladům.

[jerryx]

To Alffa: Rád se té problematiky ujmu jen ještě chvíli počkejme na zájem ostatních "fóristů" abychom to neřešili jen pro 3 které to zajímá.
Berty.

ja myslim, ze to bude zajimat dost lidi. jinak slozeni foristu je velmi ruznorode:
fandove, motoristi, namornici, jachtari, ..., takze svoji sortu si urcite najdes

ja se sice do diskuze nezapojim, pac to neni moje parketa, ale rad si o tom prectu
(myslim, ze takhle smyslejicich lidicek je taky dost)

tak smele do toho ...

[Denis]

Slovné spojenie : "vytrhnúť niečo s kontextu " evokuje u ludí dojem že sa jedná o zavádzanie a proti tomu som si dovolil sa ohradiť. Inak to beriem ako bežnú diskusiu a samozrejme že sa neurážam.
Tá problematika ako ju Berty naznačil je naozaj velmi široká a ak by bol ochotný ju niekto začať popisovať, vysvetlovať, tak by si zaslúžila taký priestor ako je : Gumáky a všetko okolo nich / alebo ako sa to presne volá/. Teda mohlo by sa to volať napr. : Motorové lode a všetko okolo nich. V tejto veci ešte raz zdôrazním že sa necítim byť kompetentný niečo obsiahlejšieho a rozumného písať. Teda ak by sa taký našiel čo to začne, tak by si to saslúžilo zvlášť priestor a verím že by to malo vďačných čitatelov. A motorári by sa necítili v ovsajde. Teda Berty, ak sa ti do toho chce pustiť, tak nečakaj na to že sa ludia budú toho dožadovať a pusti sa do toho. Som presvedčený že taký topic bude mať vysokú návštevnosť, tipujem v krátkom čase 2000 návštev. Pozri kolko ludí si kliklo na Marinizáciu dieselovho motoru. Ludí také témy zaujímajú. Držím ti palce a želám vela síl.

A ešte raz k tomu gumáku, Miloš začal s tým že má cca 25 r. starý gumák ktorý nedrží tlak a mal spuchrelé dno, na ňom má staručký 6 k Johnson a začneme sa baviť o trimovacích klapkách aby išiel takýto gumák do sklzu. Mne to pripadá úsmevné. Je možné že niekomu nie, ale mne áno. Dokonca moc úsmevné.

[Milos]

Vážení, som naozaj potešený, že som tu troškou prispel k dobrej nálade
Denis, on ten čln ale v sklze frčí jedna radosť ale to sledujem iba z brehu - keď riadi 12 ročný 40kg synátor.
Ja vážim bohužiaľ o hodne viac ako dvojnásobok ....
Riešení je samozrejme viac, okrem osadenia diskutovaných úsmevných klapiek, by bolo určite najužitočnejšie trochu schudnúť

Mimochodom, daľší zásah! Spomínaný Trabant sa ma týka tiež, vlastnil som kombíka od 16 rokov ... zostalo po ňom veľa zážitkov, radosti aj úsmevov - zasmejte sa ešte raz, bol som s ním s 4 kamarátmi až pri tureckých hraniciach v Bulharsku - ked sme tam dorazili, dlhou jazdou dobre zohriatý motor sa nedal vypnúť - bežal dalej aj s vypnutým zapalovaním .
Cez Rumunsko sme zčasti išli na petrolej na svietenie, iné palivo sme vtedy nezohnali (v Rumunsku Ceaucescu vtedy zriadil krízový prídelový systém na benzín) - páni, bol by som zvedavý ako by si s petrolejom poradili vaše naleštené Mercedesy ....
samozrejme, okrem plnej kempovej výbavy v kombíku sme viezli aj nafukovací čln, dvojkajak z Gumotexu - toto upresňujem, aby niekto nenamietal že tu táram mimo tému.

[david]

[quote="Ferdinand"]Tedy mezní rychlost plavby je závislá na délce lodi podle vzorce v = 6 x druhá odmocnina z Lhvr, kde L je délka lodi v hlavní vodorysce ( v metrech).
Takovéto rychlosti však plachetnice nemůže prakticky dosáhnout, pohybuje se spíš v oblasti menšího odporu a lépe jí odpovídá vzorec v = 3,2 x druhá odmocnina z Lhvr.
Pro loď o délce L = 5 m bude tedy rychlost v = 7,1 km/hod, pro loď o délce L = 7 m je mezní dosažitelná rychlost pro výtlačnou plavbu v = 8,5 km/hod.
Při této rychlosti je tvar proudění takový, že pod přídí vzniká příďová vlna a záď lodě pluje právě na prvém vrcholu příďové vlny.

Ferdinande, děláš v tom hokej. Mezní rychlost je x6, optimální x3 . A jde o skutečnou wasrlajnu, v daném okamžiku, páč tím, že lod leze na vlastní vlnu jí taky současně leze kýl z vody - především u klouzavých lodí - a tím se wl zkracuje a proto je tak na koně náročný přechod do kluzu. Krom toho se výrazně mění těžiště výtlaku a jeho vzdálenost od váhového těžiště. Markantní je porovnání třeba u gumáků délky 240 a 300 se stejným motorem, kdy krat´as jde z vody daleko hůř, nebo vůbec, zatímco 300 se stejnou zátěží vyjede hned. Dál taky hodně záleží na poměru délka/šířka.

[Ferdinand]

Ne nedělám v tom hokej, jenom opisuju z knížky Plachetnice, kterou vydalo SNTL v Polytechnické knižnici 73. svazek III.řady Udělejte si sami v roce 1980. Opisuju výňatek ze strany 17 vpravo nahoře. A vůbec lodě , které jdou do skluzu mají kýl ?

[david]

[quote="Ferdinand"]Ne nedělám v tom hokej, jenom opisuju z knížky Plachetnice, kterou vydalo SNTL v Polytechnické knižnici 73. svazek III.řady Udělejte si sami v roce 1980. Opisuju výňatek ze strany 17 vpravo nahoře. [/quote]

A jó, tak to bude tím opisováním. Šedá teorie, zelený strom života.
Já sem víc na tu praxi podloženou teorií. Podle tvého popisu by totiž výtlak délky 7m nemohl jet např. 13 km/h, ale on jede, protože mezní má 15,9, a kdyby to mohlo klouzat, tak počátek kluzu by byl v 23,85 km/h. Každopádně moc moc záleží na tvaru dna, umístění obou těžišť, L/B a G/P. Těžištěm vztlaku lze úspěšně pohybovat pomocí klapek - pokud teda jsou stavitelné.

[Denis]

Kto tu má mercedes? A šak čo, aj trabant je Nemecké auto, nie?

Každá loď ktorá nemá ploché dno má kýl. Bežná pramica má ploché dno, alebo dory má tiež ploché dno. Aj pramica s plochým dnom môže ísť za určitých podmienok do sklzu, ale ako sme sa tu už raz o tom bavili je takáto plavba velmi tvrdá na vlnách a je zlá manévrovatelnosť. Ak má dno tvar V, tak tá najnižšia časť dna sa volá na motorákoch kýl. Gumák má napríklad nafukovací kýl. Vďaka kýlu a rozličným uhlom toho V má loď lepšie plavebné vlastnosti ako ten najjednoduchší plochý tvar dna. A tie uhly, to je hotová veda.

[Nemo]

Ahoj,
chtěl bych se zeptat, kde bych našel nebo jestli mi někdo vysvětlí, jak se počítá doporučený motor pro motorák. Tuším, že záleží na váze lodě, váze přepravovaných věcí a osob a taky způsobu plavby jestli ve výtlaku nebo ve skluzu.

Ahoj, tušíš správně. Každý člun má svou konstrukční mez v možné dosažitelné rychlosti. Je to dáno tvarem ponořené části trupu, zejména jeho zádě, jeho rozměry, úhlem náběhu přídě, tvarem dna a celkovou váhou lodě včetně posádky a vybavení. Obecně lze říci, že mezní rychlost u člunu pro výtlačnou plavbu ovlivňuje především délka omočené části trupu, jinak řečeno délka člunu na vodorysce. Čím delší, tím vyšší rychlost za předpokladu, že máme dostatečný výkon motoru. Váha lodě zde nehraje takovou roli. Každý trup má svou ideální (ekonomickou) rychlost, která je daná jeho konstrukcí. U výtlačné lodě je to taková rychlost, při níž pluje trup na dvou vlnách (příďové a záďové). V případě, že u výtlačné lodě použiješ předimenzovaný motor a ideální rychlost překročíš, trup ujede záďové vlně, záď lodě se propadne do prohlubně mezi příďovou a záďovou vlnou, příďová vlna se posune pod střed trupu. Zvýšením výkonu motoru se příďová vlna pod trupem natolik zvětší, že se stane dokonalou brzdou, která nedovolí lodi překročit její mezní rychlost. Existují výpočty, od kdy už musí mít loď zrcadlo, aby se dostala z přechodové rychlosti do plavby klouzáním. Lodě pro výtlačnou plavbu mají podponorovou část trupu zakulacenou, záď obvykle splývavou tak, aby voda při plavbě trup lodě obtékala a za lodí opět splývala bez zbytečných vírů, které by loď brzdily. Trup lodě konstruovaný pro plavbu klouzáním, musí mít zrcadlo. Tj. široké a tupé zakončení trupu s ostrými hranami a pokud možno ploché dno, obvykle ve tvaru širokého V pro vnitrozemskou plavbu a hluboké V se stupni zvyšujícími vztlak pro plavbu ve vlnách na moři či velkých jezerech. Na rozdíl od lodě výtlačné má kluzák nejširší dno právě v poslední třetině délky trupu, aby při rychlosti překračující přechodovou rychlost z plavby výtlačné na plavbu klouzáním, vznikl dostatečný hydrodynamický vztlak, který trup nadzvedne k hladině a sníží tím tření o vodu. Napomáhají tomu také ostré outorové hrany, které stejně jako záď umožňují dobrý odtrh proudění vody od ponořeného trupu a zabraňují tvorbě vírů. Při zvýšení výkonu motoru dojde k částečnému vynoření trupu z vody, snížení tření a zvýšení rychlosti. Na rozdíl od výtlačného trupu (čím delší, tím vyšší konstrukční rychlost) , to u kluzáků platí naopak. Čím kratší trup kluzáku, tím přechází do skluzu při nižší rychlosti. Plavba při dobrém klouzání vzniká, pokud připadá na 1 koně motoru 15 až 30 kg celkové váhy lodě (i s posádkou a veškerým zatížením). Existuje ale také režim čistého klouzání, pod 15 kg/ 1 ks. I kluzáci mají svoji mezní rychlost. Existují různé pomůcky, jak ji o něco zvýšit. Mezi ně patří např. vztlakové klapky za zrcadlem, přídavné odstřikové lišty na zadní třetině outorů, anebo speciálně tvarovaná dna, zvýšení počtu odtrhových hran. Zatímco příď výtlačného člunu vodu jen rozhrnuje a proto bývá kolmá, šípovitá, úhel náběhu přídě u kluzáka se má pohybovat mezi 2 až 8 stupňi, ideální je 4 až 5 stupňů, aby pod dnem člunu v přechodové rychlosti mohl vznikat hydrodynamický vztlak. Tolik k jednokýlovým lodím.
Omlouvám se za ten obšírný amatérský výklad, ale předpokládám, že to mohou číst i začátečníci.
Obecně se v tabulkách uvádí pro výtlačnou plavbu následující údaje: Délka člunu na vodorysce 3m - optimální rychlost 6 km/h - mezní rychlost 10,4 km/h. Délka na vodorysce 4 m - optimum 6,8 km/h - mezní 12 km/h. Délka 5 metrů - optimum 7,6 km/h - mezní 13,4 km/h. Délka 6 metrů - oúptimum 8,3 km/h - mezní 14,7 km/h. Délka 7 metrů - optimum 9 km/h - mezní 16 km/h. Délka 8 metrů - optimum 9,6 km/h - mezní 17 km/h. Délka 10 metrů na vodorysce, optimální rychlost 10,7 km/h - mezní rychlost 19 km/h. Optimální rychlost je rychlostí nejhospodárnější.
U kluzáků obecně podle tabulek: Délka člunu na vodorysce 3 metry - začátek skluzu při 14 km/h - dobré klouzání při 19 km/h. Délka 4 metry - začátek 16 km/h - dobré od 22 km/h. Délka 5 metrů - začátek 18 km/h - dobré od 24,6 km/h. Délka 6 metrů - začátek 19,6 km/h - dobré od 27 km/h. Délka 7 metrů začátek 21,2 km/h - dobré od 29 km/h. Délka 8 metrů - začátek 22,6 km/h - dobré od 31 km/h. Délka 10 metrů - začátek 25,3 km/h - dobré od 35 km/h. Délka 12 metrů - začátek 27,7 km/h - dobré od 38 km/h.
Vše jen pochopitelně teoreticky. Plavba klouzáním je podmíněna vznikem hydrodynamického vztlaku. Proto váha lodě s jejím celkovým zatížením v době plavby má vliv na potřebu vzniku dostatečného vztlaku, umožňujícího plavbu klouzáním.
Další tabulka uvádí následující:
Hmotnost člunu - 200kg - začátek klouzání od 17 km/h - dobré klouzání od 26 km/h. Hmotnost 300 kg - začátek 18,7 km/h - dobré od 28 km/h. Hmotnost 400 kg - začátek 19,3 km/h - dobré od 29 km/h. Hmotnost 500 kg - začítek 20 km/h - dobré od 30 km/h. Hmotnost 600 kg - začátek 20,6 km/h - dobré od 31 km/h. Hmotnost 800 kg - začátek 21 km/h - dobré od 32 km/h. Hmotnost 1000 kg - začátek 22,6 km/h - dobré od 34 km/h. Hmotnost 1200 kg - začátek 22,6 km/h - dobré od 35 km/h. Hmotnost 1500 kg - začátek 24 km/h - dobré od 36,5 km/h. Hmotnost 2000 kg - začátek 25,3 km/h - dobré od 38 km/h.
Podle obou tabulek (délka na vodorysce a váha lodě) lze odhadnout schopnost lodě konstruované pro plavbu klouzáním, při jaké rychlosti se dostane do skluzu a při jaké rychlosti ten skluz už začne být dobrý a tudíž i ekonomický. Jestliže budu mít člun o délce vodorysky 3 metry (teoretický začátek skluzu 14 km/h a dobré klouzání od 19 km/h) a tento člun bude vážit spolu s motorem a posádkou celkem 300 kg, pak pro začátek klouzání musí dosáhnout rychlosti 18,7 km a pro dobré klouzání alespoň 28 km/h. Když mu ale odlehčím na 200 kg, pak jde do skluzu v 17 km/h a dobrého klouzání dosáhne ve 26 km/h.
Veškeré údaje jsou pouze informativní a hypotetické. Nerozlišují totiž poměry délky a šířky lodí na vodorysce, odlišností jejich tvarů, kýlovitosti, ani hloubku jejich ponoru a už vůbec ne palubní nástavby a odporu vzduchu.
Ještě si dovolím poznámku. Pomalá plavba u kluzáku je neekonomická. Za člunem se tvoří víry, které člun silně brzdí a motor je musí překonávat. Za hodinu plavby např. se spotřebou 10 l paliva urazíte vzdálenost 10 km. V režimu dobrého klouzání u téhož člunu za hodinu spálíte 2x více paliva, ale urazíte vzdálenost 4x delší. Stejně tak neekonomickou je i mezní rychlost výtlačného člunu. Polokluzáky jsem zde neuváděl. Jsou to už na můj vkus příliš komplikované kompromisy, které neuspokojují v žádném režimu plavby moji touhu po ekonomice plavby.
K Tvému dotazu, jak se vypočítá motor pro motorák a zřejmě ještě nevíš pro jaký člun, existuje dvojí rada: Kupuješ-li továrně vyrobený člun, jeho výrobce musí uvádět doporučený výkon motoru a zcela jistě uvádí maximální výkon, který je pro konstrukci člunu ještě bezpečný. Pokud chceš sám nějaký motorák stavět, pak se bez prostudování odborné literatury nikam nedostaneš. Protože u nás mnoho odborné literatury nevyšlo, mohu doporučit jen níže uvedené knihy. Je možné, že někde v knihovně na ně narazíš.
Pokud znáš druh plavby, délku na vodorysce a váhu lodě s příslušenstvím a posádkou, snadno si podle tabulek odhadneš potřebný výkon motoru. Ale pozor! Budeš-li chtít použít závěsný lodní motor, pak je třeba si předem zjistit, jak silný motor smíš zavěsit na zrcadlo, aby se pod jeho náporem nevyvrátilo. Vrtule tlačí dopředu a působí jako páka na motor a jeho zavěšení na zrcadle, které má snahu vyvracet dozadu. Proto musí být zrcadlo dobře spojené s trupem (obvykle různými výztuhami), aby vydrželo nápor motoru.
Osobně si myslím, že plavba klouzáním s motorovým člunem je v současné době s ohledem na ceny výkonných motorů a ceny paliva sama o sobě značně neekonomická. Rychlá plavba časem omrzí a vlnobitím nadělá mnoho nepřátel.
Údaje jsem čerpal z tabulek J. Štěpána a M. Huberta "Motorové čluny" a z knihy Zd. Oppla a J. Kovačíka "Postavte si motorový čln".

[Nemo]

Berty, to je ako keď má študent napísať na literatúre obsah nejakého velkého románu, trebárs Vojna a mier a to na dve stránky. Že ano. Zo všetkým čo si napísal s tebou súhlasím, samozrejme okrem toho, že som niečo vytrhol z kontextu. Ak sa teda bavíme o normálnych lodiach a nie závodných špecialoch, tak je to čo som napísal úplne v poriadku. Ešte raz zdôrazním, že ta problematika je naozaj široká a kto si ju chce naštudovať, tak nech sa dá do zháňania kníh. Ja som si tie knihy prečítal už dávnejšie, ale som ďaleko od toho aby som tu viedol nejakú odbornú debatu. Napriek tomu si myslím, že všeobecný prehlad by mohol mať každý kto sa zaujíma o motoráky. Takže motoristi vzhúru do debaty a zasypte nevedomých množstvom dobrých informácií, pretože všetci vieme že knihy o lodiach sa zháňajú ťažko. Admin by vám mal vytvoriť večší priestor, lebo téma je to nadmieru široká. Už sa teším.

A ešte k tomu gumáku s trimovacími klapkami, zdá sa mi to úsmevné vybaviť trimovacími klapkami trojmetrový prestarnutý gumáčik s peťkoňovým motorkom.

Ahoj Denisi,
možná právě ty klapky jsou tak důležité, protože právě jen ony by možná zůstaly plavat na hladině...