Jedno noční kotvení na Korsice.
Stalo se v noci v Macinaggiu. Zde jsem již několikrát kotvil, většinou fouká přes Cap Corse na moře sice vítr přes hory občas zesiluje, ale kotva v písku dobře drží.
Přijížděl jsem navečer, předpověď byla obdobná - severovýchod do třiceti uzlů. V zátoce stály na kotvě dvě plachetnice a katamarán. Spustil jsem kotvu na hloubce 5m a 35 m řetězu 100 m od břehu a 50 m od nejbližšího katamaránu. Na řetěz jsem dal karabinu a přivázal k oběma vazákům na špici. Řetěz na vrátku jsem pak popustil, takže řetěz visel přes lano na vazácích.Dal jsem kotevní alarm GPS a zalehl.
V noci přišlo ale nečekané, někde u italských břehů přišla bouřka a do zátoky se začaly valit vlny od moře. Vylezl jsem ven zkontroloval situaci. Dvě plachetnice odpluly, zůstali jsme katamaran a já, poskakující na vlnách, které nás hnaly ke břehu. V místě, kde stál katamarán se vlny už kvůli malé hloubce zvedaly a zalamovaly, posádka taky kontrolovala situaci. Po otočení lodě vlnami se posice na GPS ustálila, tak jsem začal usínat, když najednou začal pískat kotevní alarm. Vylezl jsem do kokpitu a zjistil, že vlny mě ženou přímo mezi plováky katamaránu. Vůbec mi nebylo jasné co se děje, když vleču někdy v silném větru kotvu, vždy to jde pomalu, tentokrát mi zbývala chvíle a skončím pod plováky.
Podařilo se nastartovat motor a na plný plyn na moře, to už jsem pochopil, že se přetrhl řetěz. Vozím sice druhou kotvu, ale potřeboval jsem napřed vyjet na moře a to proti vlnám nešlo, hnalo mě to ke skalám a k vodní tříšti, navíc jak jsem vyběhl k motoru a nestihl zavřít vchod do kajuty, každá projetá vlna mi přes palubu chrstla vodu dovnitř lodi.
Nezbylo mi, než se pokusit vjet do maríny. Aby mě vlny nesnesly ke břehu, jel jsem skoro na plný plyn a před vjezdem do maríny se mi přehřál motor, začal pískat a zpomalil na volnoběh. Jak je vidět na GPS, podařilo se mi minout vjezdové zelené světlo o pár metrů a setrvačností dojet k molu s benzínkou.
Loď mám 6,5m o výtlaku 2t, kotvu Lewmar Delta 7,5 kg, vrátek elektrický na 6mm řetěz pozink. Ten stejný řetěz mě držel při této plavbě ve větru 45 uzlů a kotva se ani nehnula. Bohužel, vlny jsou zřejmě horší jak vítr, řetězu mám 60m, mohl jsem ještě 25 přidat, ale na 5 metrové hloubce mi 35m připadlo dost, zřejmě to nestačí.
Třetí den, až se moře zklidnilo, jsem jel hledat podle GPS utrženou kotvu. Běžně je krásně vidět na dno, ale tentokrát bylo moře od vln tak zkalené, že jsem ji nenašel.
Tak je tam dosud i s 35 m řetězu.
