jachting.info

Ahojte, mám takový hloupý začátečnický dotaz pro zkušenější:

při jakém větru obecně se ještě dá bezpečně zůstat stát na kotvě a při jakém na bóji?

Vím, že také záleží na velikosti lodě, typu dna a kotvy... No řekněme že se jedná o běžnou čtyřicetistopou plachetnici, danforth kotvu na řetězu a písčité dno.

Dá se takhle alespoň orientačně určit kdy je ještě stání na kotvě či bójce při větru relativně bezpečné a kdy je lepší se reaději odvázat/zvednout kotvu a zajet do mariny nebo na volné moře?

Nevím jestli si někdo lajzne psát nějaké limity, kdy ještě lze toto, či ono. Já tedy ne. Jen zopakuji obecné zásady a snad trochu zkušenosti. Snad z 90% jsem právě na kotvě a bóji.

- Jeden ze základů všeho je potřeba si uvědomit kde člověk je a co fouká. Jsou místa a větry kde je v závětří klid a jsou místa kde i v jakoby dobře chráněné zátoce intenzita větru moc neklesá. Příklad je Bóra v HR, nebo Meltémi v GR. Jediným plusem je při dobré volbě zátoky absence vln.
- Druhý a ještě důležitější je znát trochu předpověď a zvolit vhodnou zátoku. Samozřejmě závětrnou a to i vzhledem k předpokládané změně počasí během noci.
- No a bez čeho bych si nedokázal představit kotvení je kotevní alarm na GPS. To je pro mě alfa a omega klidného spaní bez kotevních hlídek (ještě jsem je nikdy nenařizoval). Druhým bonusem se přesné malování pohybu lodě celou noc. Na noc si ji beru k sobě a když mě něco vzbudí (houpání, poryvy v ráhnoví, pohyb řetězu), jen otevřu jedno oko, podívám se na displei a spím dál.
- Zvolit místo - flek, čmouhu na mořském dně s pískem, bez trávy. Pozná se z dálky podle barvy moře. najedu nad ni, kotevní řetěz odmotaný na místní hloubku a cíleně nechám shodit kotvu přesně na místo.
- Délka řetězu adekvátní počasí. Na koupání stačí 3x, když je klid 4x a když to duní tak 5-6x. Měl jsem 10x a potáhlo nás to o 100m (pluhovka na trávě)
- Bezmezně důvěřuji kotvám bruce. Pluhovky mě v minulosti párkrát potrápily, ale minulý týden byla pluhovka bezchybná. Na Fikiádě foukalo i přes 25knt a nepopojela ani o metr. V ostatních zátokách podobně. Jen na sounionu se po pár hodinách pohla o necelých 5m, ale pak se sekla držela celou noc. Ale letos jsem měl dobré zkušenosti i s Danforth a CQR.

Co se týká bójí, to je těžší. Člověk spoléhá na práci druhého a dost často nemá možnost si ji ověřit. Ale když je správný rozměr betonu, jsou kvalitní úvazy a nastaví se předepsaná délka lana (min. 5m), mělo by to loď udržet i v nejtěžších podmínkách. A jak bylo nedávno psané, sichrovat se druhým lanem.

Tak snad tak...

Baharis: Můžeš prosím tě popsat, jak používáš ten kotevní alarm? Já mám Garmina a zároveň jsem teď používal v Andriodu Anchor Alarm (foukalo z kopců 20, tak jsem stavěl i hlídky - nicméně zajímá mě metodika, jakou používáš k nastavení alarmu.

Alarm, pokud je čas, zapínám při spouštění kotvy. Ale je to složité (GPSMAP620).

Z mapy: Domů-Konfigurovat-Alarmy-Navigace-Tažení kotvy-Zapnuto-metry mám předem nastaveny +10-Hotovo. A rychle zase zpět na mapy. Domů-Mapy-Navigační mapa. Je to příšerně složité, někdy není čas, člověk musí sledovat okolí, uvítal bych tlačítko přímo na ploše.
Takže pak jen při spuštění kotvy kliknu na tlačítko Značka, vím kde jsem ji spustil a buď se nad ni zaplave, nebo zajede člunem.

Protože 620tka nemá reprák, dokoupil jsem automobilový držák s reprákem. Přístroj sice vydrží cca 8h bez proudu, ale mívám ji na napájení v salonu. Kde stejně většinou spávám.

Alarm pro Androida jsem také stáhnul, ale jen ten jednodušší, protože mé Tatoo má pouze v.1,6 a ten lepší na něm nejde. Ale mobil se zapnutou GPS stejně vydrží tak 2-3 hodiny, takže napájení by bylo nezbytností. Tak nevím. To výše popsané mám odzkoušené a vím že se na to dá spolehnout. Uvidím. Na podzim chci dělat upgrade HW a příští rok to asi vyzkouším.

Baharis: Jo, tak s Garminem to mám podobně složité, jen jsem si říkal, jestli jsi nepřišel na nějaký lepší postup... Prosím tě, když se na Garminu alarm spustí, tak ho vypneš a chceš nastavit větší toleranci - zůstává střed nad kotvou nebo musíš zaplavat nad kotvu znovu?

Ten Andriodí je fajn, stál mě asi 300 Kč nebo ani to ne, ale kuli baterce jsem musel koupit solární zdroj s baterií 9Ah To vydrží dva dny, ale je to trochu pakárna S tímhle alarmem se nad kotvu plavat nemusí, navíc ukazuje graficky, kde je loď a kotva. Jenže nemám zkušenosti, protože jak jsem ho ted měl, tak jsme se neutrhli.

S Baharisem nelze než souhlasit.

Jen bych ještě přidal dvě podle mě důležité informace:
- při vyvazování na boji dát dostatečně dlohá lana. Při vlnách a krátkých lanech se může stát, že loď boji nadzvedne ze dna. A samozřejmě boje nebuší do lodi.
- při kotvení i při stání na boji aretuji kormidlo v přímém směru. Pokud to neudělám, vítr otáčí lodí a tím i kormidlem a loď zbytečně nastavuje k větru bokem.

Dvě zkušenosti z praxe:
Loni jsme už za tmy kotvili v Řecku na Iosu v zátoce Manganari - písčité dno, kotva pluhovka. Foukalo 30 uzlů a do rána se to nijak moc neuklidnilo. Na hloubce asi 8 metrů jsem do vody pustil, co šlo - 40 metrů řetězu a asi 10m lana. Postavil jsem hlídky a na jedno oko spal. Loď se ani nehla.

A druhá je z Kakanu, kde jsme se loni na jaře při větru cca 25 uzlů vyvázali k boji a dost dlohými lany, ale neměli jsme zaaretované kormidlo. Měl jsem zrovna novou GPS, tak jsem zkoušel kotevní alarm. Zapnu ho a on potvora hned začal houkat. Tak jsem ho vypnul a znova zapnul a situace se opakovala. Byl jsem naštvaný na novou GPSku, než jsem si na displeji všiml, že plujeme ke břehu, trochu bokem a kupodivu i s bojkou. Tak jsme nacvičovali noční manevry v dešti a větru a odpluli kotvit jinam.

Já osobně dávám přednost kotvení před vyvazováním k boji a to za každého počasí.

A s tím, dotazem, kdy je lepší vyrazit na moře, je to podle mě stejné jako s refováním plachet. Jakmile tě napadne, že u břehu hrozí nějaké nebezpečí.

Máte pravdu. Mně šlo jen o to, jestli je nějaká hranice, kdy je kotvení nebo úvaz na bójku vyloženě nesmysl, ale vidím že teoreticky to jde téměř za každého počasí a záleží právě jen na těch dalších faktorech.

S tím delším lanem na bójce je to pro mě novinka a jsem rád, že to teď vím - ono je to ostatně logické, ale člověka to samo tak nějak nenapadne

Alarm je určitě dobrá věc, ale já se zkrátka svého spánku bojím - i doma, když musím někdy vstávat dřív, si raději nastavuju pět budíků v pětiminutových intervalech, abych měl jistotu že mě to vzbudí Ale je fakt, že až budu někde kotvit, tak asi ten spánek bude automaticky lehčí...

JardaF: Když spustí alarm, je tam nabídka Zpět (což jej asi vypne) a Nastavit novou vzdálenost. Tím je vstup přímo do zadávání nové tolerance a alarm pokračuje v hlídání poloměru kolem původního místa.

Komín: Tvé první doplnění ve výčtu mám, to druhé máš naprostou pravdu a zapomněl jsem na to. Také vždy aretuji. A když nelze středovým šroubem, tak třeba krátkým úvazkem k něčemu pevnému poblíž. Výkyvy se značně sníží. Mám subjektivní pocit že trochu pomůže i člun za zádí. Ale schválně jej nespouštíme.

Off Topic: V Magganari jsme na chvíli stáli tuto středu. V západní části na úrovni toho kamenného mola. Pěkná zátoka, výborná na kotvení.
Plavili jsme se nonstop z Xanie, po půlnoci propluli kráterem Thiry a za svítání tam zakotvili, abychom se trochu najedli, dali kávu a udělali nový čaj do zásoby. Sotva jsme hodili kotvu, začalo na východě vylézat nad mořem slunce. Krááása!
Kluci se i vykoupali a pak jsme pokračovali na Kithnos. Zase do noci...

Baharis píše:Alarm, pokud je čas, zapínám při spouštění kotvy. Ale je to složité (GPSMAP620).

hele a proč zaměřujete ( skoro ) všichni místo dopadu kotvy? při dlouhém řetězu, a případném cestování kotvy než se chytí, mi to připadá, že zaměřujete bod, který ani není. Navíc to asi není příliš praktické, jak pozoruju ve tvém popisu.

já počkám až loď někam na řetězu vyvlaje, kotva se kousne a teprve pak fixuju.

btw. proč se mi loď, když přestane foukat, postaví nad kotvu? s tolerancí cca 1m a je +- jedno na jaké hloubce. Nejdřív jsem si myslel, že to je náhoda, ale delším pozorováním zjištěno - dělá to běžně.
Všimli jste se toho někdo?

vymyslel jsem na to teorii obráceného kyvadla…

Jirko, k tvojmu opisu kotvenia: [color=blue]kotevní řetěz odmotaný na místní hloubku a cíleně nechám shodit kotvu přesně na místo. [/color] Asi tento spôsob zhodenia kotvy používa viacero ludí, teraz sme mali na lodi vylomené lôžko vrátku a ten sa heglal na troch šrouboch. Ak to ide, kotvite s úcty k tým lodiam tak, že reťaz s kotvou spustíte.

Dĺžka kotevnej reťaze sa považuje za maximum pri 6x hĺbka s pripočítaním výšky boku lode. Nad túto dĺžku vraj nemá praktický význam. Kotva by mala potom odolať vetru 35-40 uzlov. Pri vlnách sa odporúča nastaviť reťaz o 1/3 jej dĺžky kotevným lanom.

David: protože lod opisuje kolem kotvy kruh, tedy pohybuje se po kružnici. Když si nastavíš alarm po vyvlátí někam a otočí se vítr, bude alarm ječet.
Jinak lodˇse staví při bezvětří nad působiště tíhy řetězu a kotvy (vlastně jenom řetězu). Což záleží na hloubce a délce vypuštěného řetězu.

Baharis píše:Nevím jestli si někdo lajzne psát nějaké limity, kdy ještě lze toto, či ono. Já tedy ne. Jen zopakuji obecné zásady a snad trochu zkušenosti. Snad z 90% jsem právě na kotvě a bóji.

- Jeden ze základů všeho je potřeba si uvědomit kde člověk je a co fouká. Jsou místa a větry kde je v závětří klid a jsou místa kde i v jakoby dobře chráněné zátoce intenzita větru moc neklesá. Příklad je Bóra v HR, nebo Meltémi v GR. Jediným plusem je při dobré volbě zátoky absence vln.
- Druhý a ještě důležitější je znát trochu předpověď a zvolit vhodnou zátoku. Samozřejmě závětrnou a to i vzhledem k předpokládané změně počasí během noci.
- No a bez čeho bych si nedokázal představit kotvení je kotevní alarm na GPS. To je pro mě alfa a omega klidného spaní bez kotevních hlídek (ještě jsem je nikdy nenařizoval). Druhým bonusem se přesné malování pohybu lodě celou noc. Na noc si ji beru k sobě a když mě něco vzbudí (houpání, poryvy v ráhnoví, pohyb řetězu), jen otevřu jedno oko, podívám se na displei a spím dál.
- Zvolit místo - flek, čmouhu na mořském dně s pískem, bez trávy. Pozná se z dálky podle barvy moře. najedu nad ni, kotevní řetěz odmotaný na místní hloubku a cíleně nechám shodit kotvu přesně na místo.
- Délka řetězu adekvátní počasí. Na koupání stačí 3x, když je klid 4x a když to duní tak 5-6x. Měl jsem 10x a potáhlo nás to o 100m (pluhovka na trávě)
- Bezmezně důvěřuji kotvám bruce. Pluhovky mě v minulosti párkrát potrápily, ale minulý týden byla pluhovka bezchybná. Na Fikiádě foukalo i přes 25knt a nepopojela ani o metr. V ostatních zátokách podobně. Jen na sounionu se po pár hodinách pohla o necelých 5m, ale pak se sekla držela celou noc. Ale letos jsem měl dobré zkušenosti i s Danforth a CQR.

Co se týká bójí, to je těžší. Člověk spoléhá na práci druhého a dost často nemá možnost si ji ověřit. Ale když je správný rozměr betonu, jsou kvalitní úvazy a nastaví se předepsaná délka lana (min. 5m), mělo by to loď udržet i v nejtěžších podmínkách. A jak bylo nedávno psané, sichrovat se druhým lanem.

Tak snad tak...

Ja mel na sounionu pluhovku, bezvetri, ale mrtvy vlny primo do zatoky, bohuzel celkem velky a nasekany. lod skakala jako divoky kun, lehke houpani a najednou velky skok ... ale kotva drzela cele 4 hodiny krasne.
Vic se bojim bojek ... treba Spanele garantovali na Isla Cabrera bojku jen do vetru 15 knt. Coz je pri >25 knt vetru a brehu vzdalenem 2 delky lode celkem neprijemne, ncimene spal jsem dobre

Při nastavení na 10m musí alarm občas ječet i jen chybou v přesnosti GPS, ne? Já na Garminu (eTrex Vista Hcx) nastavuju alarm na 40m po "vyvlátí" lodě. To už funguje OK, ale pokud je loď 100m od břehu, tak to na klidu v noci moc nepřidá...

david píše:btw. proč se mi loď, když přestane foukat, postaví nad kotvu? s tolerancí cca 1m a je +- jedno na jaké hloubce. Nejdřív jsem si myslel, že to je náhoda, ale delším pozorováním zjištěno - dělá to běžně.
Všimli jste se toho někdo?

vymyslel jsem na to teorii obráceného kyvadla…

(Sorry za OT, ale ja musim.)
Jestli to nebude tim, ze ta kotva udela do dna diru, kterou odtejka voda. Ja jsem si treba vsiml, ze na Labi to tak nefunguje, ale to bude mozna tim vydlazdenym dnem, v tom tak snadno diru neudelas.

[David: protože lod opisuje kolem kotvy kruh, tedy pohybuje se po kružnici. Když si nastavíš alarm po vyvlátí někam a otočí se vítr, bude alarm ječet. ]

což mně vyhovuje, protože když se otočí vítr, není nikde dáno, že kotva bude bez hnutí držet dál.

[Jinak lodˇse staví při bezvětří nad působiště tíhy řetězu a kotvy (vlastně jenom řetězu). Což záleží na hloubce a délce vypuštěného řetězu.]

to je omyl. když přestane foukat a je dost řetězu vypuštěno (např 4xh), řetěz visí dolů, tedy je jeho těžiště pod přídí a táhne příď leda dolů, nikoli do strany.
teoreticky by tedy loď zůstat mohla stát ve vzdálenosti 3xh od kotvy, ale nestojí. divný co?

JardaF píše:David: protože lod opisuje kolem kotvy kruh, tedy pohybuje se po kružnici. Když si nastavíš alarm po vyvlátí někam a otočí se vítr, bude alarm ječet.
Jinak lodˇse staví při bezvětří nad působiště tíhy řetězu a kotvy (vlastně jenom řetězu). Což záleží na hloubce a délce vypuštěného řetězu.

to ze se ti lod otoci kolem kotvy o 180 je dobry vedet.
ja davam alarm az po zakotveni, az vim ze kotva drzi.

Viky_CZ píše:Jestli to nebude tim, ze ta kotva udela do dna diru, kterou odtejka voda. Ja jsem si treba vsiml, ze na Labi to tak nefunguje, ale to bude mozna tim vydlazdenym dnem, v tom tak snadno diru neudelas.

předpokládá to těžký řetěz v celé délce, na lano to nemaká. navíc je na Labi obvykle nějaký proud a v něm to nemaká taky, nebo jen částečně.

No dyk to říkám ne? lodˇse staví při bezvětří nad působiště tíhy řetězu a kotvy (vlastně jenom řetězu) Měl bych doplnit, že části řezězu, který neleží na dně. Jde o působiště vůči lodi, tedy přesněji přídi lodě.

JardaF píše: Měl bych doplnit, že části řezězu, který neleží na dně.

Právě Jardo, že ve chvíli, kdy se loď zastaví, leží třeba 3/4 délky řetězu už na dně mezi kotvou a původní polohou lodi. Pak by se loď neměla dostat do polohy nad kotvu +- 1 metr, jak píše David. Mě to, co píšeš, taky napadlo, ale řetěz, který už leží na dně, nebude loď přitahovat ke kotvě.
Ale jak se loď dostane nad kotvu ...

Lynx

No - v ideálním případě když je na dně jen kotva, ale ne řetěz. jenže šedá je teorie bohatý strom života. . Taky zálěží asi na tom, jak se řetěz kroutí pod dně kolem kotvy, jako výsledek větrných evolucí... a nebo je kotva strašně magnetická a na přídi je obrovská cívka, kterou prochází proud

Jasně, nebo loď nad kotvu vždycky dostrká vodník, když "uklízí".


L.

mám ta to svou teorii a mohlo, a asi i funguje, to následovně:
fouká, řetěz je částečně našponovanej, nejspíš do nějaký paraboly u jejíž paty leží kotva.
přestane foukat a řetěz vahou rozjede lod´ ke kotvě. páč má loď velkou hmotnost, ale malý odpor, loď kotvu přejede a táhne kus řetězu za sebou na opačnou stranu. řetěz odporem o dno po chvíli loď zastaví, ale je opět prohnutej a zatáhne zase loď zpátky. takhle se to opakuje se stále menší amplitudou, až nakonec loďka stojí u kotvy.

Zní to logicky, ale myslím, že to předpokládá, že přestane foukat najednou. Kdyby vítr postupně utichal, přibrzdil by dopředný pohyb lodi způsobený tíhou řetězu.
Ale je fakt, že nic lepšího mě nenapadá ...

L.

taky stačí, když za bezvětří hodím kotvu a kousek couvnu, aby se hrábla. ten tah od napnutého / prohnutého řetězu je překvapivě velký.

Z ciste akademickeho hlediska jsem zkusil "kotvu" posazavskeho typu, teda kus zavazi na spagate, jako mivaji rybarsky pramice (bez sance se za neco zachytit, to se mi libi).
Je ovsem jasny, ze takova kotva nema ostre casti, ktere by dokazaly dno Labe prorazit tak, aby voda odtekala rychleji, nez je bezny proud, mne teda lodicka normalne zustala viset po proudu.
Uprimne receno si bezvetri asi ani neumim predstavit. Jako pravy zelenac jsem ho na vode asi jeste nevidel. Zato jsem videl, jak vitr zene lod s porouchanym pohonem proti proudu Labe.