jachting.info

Při svých prvních plavbách jsem si všiml, že někteří kotví výrazně jiným způsobem než já. Nás učili postavit loď proti větru, shodit kotvu v délce 2x aktuální hloubka, počkat, jestli se chytne, pak shodit opět 2x mou hloubku a nechat být. Viděl jsem ale pár lidí, kteří postupovlai podobně, shodili kotvu, jak dorazila na zem, pořádně to napálili na zpátečku a tak se jim kotva kousla. Podobně to popisovali i v knize Velké umění jachtingu.

A pak ještě dotaz když kotvím a používám kotvu místo mooringu. Zajedu dostatečně daleko od mola, shodím tolik kotvy, kolik je hloubka pak začnu couvat a zároveň pouštím kotvu až dojedu k molu, vyvážu se vzadu, přitáhnu kotvu, aby se napnula a hotovo? Trochu si říkám, jak bych to dělal, kdyby hodně foukalo a já stál na místě a čekal, než mi padne kotva do 15m hloubky. To by mě mezitím mohlo taky pěkně zfouknout.

Díky za vaše zkušenosti.

Kotvu shodíš rychle tak, že buď vezmeš řetěz z vrátku do ruky (do 46 laminátce to jde většinou v pohodě, na větší dle řetezu a kotvy, na některých vrátcích to ale nejde, je třeba překonat dojem, že Ti to určitě musí utrhnout ruku) a nebo povolíš centrální matku vrátku - povolením, přitažením lze snadno regulovat rychlost vypouštění řetezu. Mimo rychlosti ušetříš i elektriku.

Při kotvení místo mooringu lze odtáhnout řetězem loď dále od mola a řetěz pak napnout zpětným chodem motoru (připlutím zpět k molu), řetěz se více natáhne než vrátkem a když pak něco kolem rychleji propluje, nehrozí, že vzniklé vlny mají sílu praštit zádí lodi o molo. Jen vrátkem se nedá takto silně řetěz natáhnout. Je třeba ale dát více řetězu.
U městských mol v přístavech kam zajíždějí větší lodě, trajekty je dobré dát loď raději dále od mola, když se něco velkého přihrne, je každý centimetr dobrý.

tak a kde koupit levný vrátek, od 700W více. Nějakou bazarovku nebo tak něco. Už jsem prošel všechny ty internety a nic uspokojivýho jsem nenašel.

MartinB píše:Kotvu shodíš rychle tak, že buď vezmeš řetěz z vrátku do ruky (do 46 laminátce to jde většinou v pohodě, na větší dle řetezu a kotvy, na některých vrátcích to ale nejde, je třeba překonat dojem, že Ti to určitě musí utrhnout ruku) a nebo povolíš centrální matku vrátku - povolením, přitažením lze snadno regulovat rychlost vypouštění řetezu. Mimo rychlosti ušetříš i elektriku.

Při kotvení místo mooringu lze odtáhnout řetězem loď dále od mola a řetěz pak napnout zpětným chodem motoru (připlutím zpět k molu), řetěz se více natáhne než vrátkem a když pak něco kolem rychleji propluje, nehrozí, že vzniklé vlny mají sílu praštit zádí lodi o molo. Jen vrátkem se nedá takto silně řetěz natáhnout. Je třeba ale dát více řetězu.
U městských mol v přístavech kam zajíždějí větší lodě, trajekty je dobré dát loď raději dále od mola, když se něco velkého přihrne, je každý centimetr dobrý.

Teď se v tom trošku ztrácím a nevím, jestli dobře chápu. Měl jsem na mysli dva způsoby kotvení, ten první jsem popisoval při kotvení někde v zátoce. Někteří to prostě zarvou do země silným zpětným chodem. Mně to učili jak jsem psal, jen spustit a nechat chytnout a spustit další část ktovy.

Kotvení kotovu místo mooringu - myslím, že na těch větších chartrovkách to ani nejde nějak odmotat a vyhodit celé najednou. Navíc myslím, že když fouká třeba 20-25kt, tak to stejně chvíli trvá, než spadne až na zem. Když pominu to, že bych tak kotvil ve větru a bylo bezvětří, popisoval jsem to správně? Shodím tolik metrů, kolik je hloubka a jak dosáhne dna, couvám k molu a spouští dál? S tím, že můžu kousek od mola přestat odvíjet kotvu a zaseknu to více motorem.

Ahoj, jsem začátečník, ale něco k tomu napíšu (také budu rád, když mě opravíte).
S délkou řetězu to není tak jednoznačné. Čím menší hloubka, tím větší násobek řetězu dávám. Ve třech metrech nedám patnáct řetězu (ale třeba 20), v osmi ale čtyřicet může stačit. Ale řídím se spíše citem, počasím a dnem. Když jsem kotvil v hloubce 4-5 metru a foukalo 48 kn, dal jsem tam snad všechno co bylo na lodi. A celou noc jsme se ani nehnuli.
Když fouká normálně, tak kotvím jako Ti co vídáš. Proti větru, zastavím, začnu spouštět. Vítr mě přirozeně snáší, tím se mi řetěz na dně krásně pokládá a já dám na závěr jen silnou zpátečku a sleduji, zda se kotva zasekla. Pokud se řetěz napne a povolí (loď jakoby poskočí dopředu), kotva sedí. Pokud se řetěz jen napíná, znamená to že kotvu táhnu po dně. myslím, že bez zpětného chodu nemáš nikdy jistotu, že se kotva chytla. A pokud je bezvětří, tak při spouštění pomalu couvám, jinak mi kotva i řetěz udělá pod přídí jen hromádku železa a co s tím...
Když kotvím na mooring, tak nečekám až mi kotva padne na dno, abych mohl začít couvat (zvlášť pokud fouká). Najedu si s lodí tak daleko, abych v klidu chytil dráhu, couvám a když jsem dostatečně daleko/blízko, začnu pouštět.

Moje počty "hloubka:délka" neber jako radu, ale spíš příklad toho, že se nedává vždy stejný poměr.

Psal jsem o kotvení na kotvě místo mooringu, tedy Tvůj druhý odstavec.
Dotažení řetězu zpětným chodem motoru má za efekt nejen zaseknutí kotvy do dna, ale v tomto případě především mnohem větší napnutí řetězu, tedy velkou sílu která táhne loď vpřed. Takže pokud se z nějakého důvodu zhorší podmínky tak, že by vznikla větší síla, která by strkala loď vzad = k molu, nepustí to loď tak daleko jak by se stalo, kdybys řetěz dotáhl jen vrátkem.
Několikrát jsem viděl jak loď (ne moje naštěstí) dala zádí pusu kamennému molu v důsledku připlutí trajektu, například Vis v Chorvatsku, Ermoipolis v Řecku, ..... nic moc.

Prostě „zaparkuješ“ loď tak jak jsi zvyklý. Vpředu kotva místo mooringu (kotvu pokud možno radši trochu dále) na zádi 2 vyvazovací lana. Pak lana uvolníš tak, aby zadek lodi byl cca 3-4 m od mola. Vrátkem se natáhne řetěz, jak to jde. 2 členové posádky k zadním vyvazovacím lanům, zařadíš zpět a velmi pomalu přidáváš plyn, až se zadek dostane na potřebnou vzdálenost, aby „prkno“ dosáhlo na břeh, zaváží se vyvazovací lana, řetěz se může zajistit pomocným vyvazovacím lanem. Je třeba dávat pozor, existuje možnost, že kotva během couvání povolí.
Není třeba takhle blbnout vždy, záleží na momentálních podmínkách.
Pokud nebudeš spouště kotvu elektrikou, ale jak jsem psal, jde to rychle, určitě to jde rychleji než 1m/sec, v podstatě volný pád vodou, tedy mnohem rychleji než elektrikou. Samozřejmě jde o rychle položení kotvy na dno, co nejblíže vybranému místu, dále je třeba pouštět uváženě, tak aby řetěz pěkně ležel.

Cernoch píše:Ahoj, jsem začátečník, ale něco k tomu napíšu (také budu rád, když mě opravíte).
S délkou řetězu to není tak jednoznačné. Čím menší hloubka, tím větší násobek řetězu dávám. Ve třech metrech nedám patnáct řetězu (ale třeba 20), v osmi ale čtyřicet může stačit. Ale řídím se spíše citem, počasím a dnem. Když jsem kotvil v hloubce 4-5 metru a foukalo 48 kn, dal jsem tam snad všechno co bylo na lodi. A celou noc jsme se ani nehnuli.
Když fouká normálně, tak kotvím jako Ti co vídáš. Proti větru, zastavím, začnu spouštět. Vítr mě přirozeně snáší, tím se mi řetěz na dně krásně pokládá a já dám na závěr jen silnou zpátečku a sleduji, zda se kotva zasekla. Pokud se řetěz napne a povolí (loď jakoby poskočí dopředu), kotva sedí. Pokud se řetěz jen napíná, znamená to že kotvu táhnu po dně. myslím, že bez zpětného chodu nemáš nikdy jistotu, že se kotva chytla. A pokud je bezvětří, tak při spouštění pomalu couvám, jinak mi kotva i řetěz udělá pod přídí jen hromádku železa a co s tím...
Když kotvím na mooring, tak nečekám až mi kotva padne na dno, abych mohl začít couvat (zvlášť pokud fouká). Najedu si s lodí tak daleko, abych v klidu chytil dráhu, couvám a když jsem dostatečně daleko/blízko, začnu pouštět.

No já tě tedy hlavně obdivuji, že jako začátečník jsi stál na kotvě ve větru 45kt ))
Díky za tvé postřehy.

Já když jsem pozoroval některé, jakou silou tu kotvu zarývají, tak jsem si jen říkal, že bych se pak nechtěl dožít toho, že ji nebudu moct vytáhnout. Na druhou stranu je potřeba, aby se ta kotva zahrnula. Jen nevím, proč nás to učili jinak.

Zdravím
taky něco málo přidám, jsem právě ten co motorem zarývám kotvu do dna , takto se ujišťuji že drží.
Povolovat matici na vrátku jsem ještě nezkoušel.
Taky jsem to dělal (a i dělám) jak Cernoch, ale riskuji, že mě kotva zpomalí pod manévrovací rychlost a vítr mě snese mimo. Proto raději vyberu a obhlídnu místo (většinou vidím dno a koukám na cizí řetězy), pustím kotvu na dno a kousek vedle vymotám hromadu řetězu a bych si nezasypal kotvu ( stojím buďto zadkem na vítr, nebo přídí a pomáhám si předním motorem, dle situace a počtu lodí kolem) a začnu couvat až na místo, pat pokračuji a napínám jak MartinB. U katamaránu je to jedno, je manévrovatelný i když visíte na kotvě, možná je to i lepší se pověsit a pak povolovat řetěz na místo.
Zkoušel jsem i vypustit předem jen řetěz ke dnu (řetěz do U ke dnu) a kotvu přišlápnout k palubě nohou dojed na místo už v požadovaném směru a za jízdy vypustit kotvu, ale ty bomby jak kotva letí dolů mě děsí, ale i tak se dá, jak není moc místa kolem a fouká jak jinak než boční vítr, tak to tak dělám.
Co se délky vypuštěného řetězu týče, raději více než méně, jistota je jistota. Nejsem masochista, abych v noci překotvoval, jen kvůli tomu, že jsem si nedal o 10m řetězu více, nedej bože klepnul záď.

Cernoch píše:Když kotvím na mooring, tak nečekám až mi kotva padne na dno, abych mohl začít couvat (zvlášť pokud fouká). Najedu si s lodí tak daleko, abych v klidu chytil dráhu, couvám a když jsem dostatečně daleko/blízko, začnu pouštět.

Snad chápeme mooring oba stejně....
při stání na mooringu jsem dal kotvu jen poprvé. To jsem ještě nevěděl k čemu mooring je a jak se používá. Samozřejmě se mi kotva na dně zamotala do mooringových lan. Musel jsem dolu, abych jí vymotal. Pak jsem si na několika místech všiml zákazu používání kotvy.

Jasně, špatně jsem to napsal. Myslím pochopitelně kotva á la mooring.

Cernoch npsal: Pokud se řetěz napne a povolí (loď jakoby poskočí dopředu), kotva sedí. Pokud se řetěz jen napíná, znamená to že kotvu táhnu po dně.
Tady bych to trochu pro začátečníky rozvedl.
Jestliže se při couvání pohyb vzad zastaví aniž bych ubral plyn (je vhodné naopak zkusit přidat), tak kotva drží. Zpětný pohyb vpřed ke kotvě pak způsobí váha řetězu. Začínám couvat volněji, aby se kotva chytla a neskákala. To má za úkol "kotevník" ověřit tím, že přiloží chodidlo na ( již nepohybující se ! ) řetěz mezi vrátkem a kladkou čelenu. Pokud jsou v řetězu cítit opakující se rázy, tak kotva nedrží správně a poskakuje po dně.

prettorian napsal : ...myslím, že na těch větších chartrovkách to ani nejde nějak odmotat a vyhodit celé najednou.
Většinou jde, jen ne vyvléknout z vrátku, ale odbrzdit klikou (jako na vinšny) buben vrátku - jak psal MartinB. Předtím ale důrazně doporučuji zkontrolovat, (před jakýmkoliv vypouštěním kotevního řetězu) zda je jeho opačný konec pevně přichycen k lodi - zpravidla krátkým lanem za oko uvnitř kotevní studánky. /případy, kdy radost z položení kotvy je zakončena smutným pohledem za mizícím koncem řetezu se každoročně opakují /

K tomu bych ještě dodal, že často v charterovce řeknou, řetěz je přivázaný a netřeba mít obavy a opak je pravdou. Stalo se mi to dvakrát, naštěstí jsem o kotvu nikdy nepřišel, ale od té doby tohle místo pečlivě prověřuji. A vřele doporučuju nevypouštět řetěz až po lanový úvaz, je pak s tím zbytečná dřina.

Prettoriane, k tomu jak jsme kotvili ve 48 kn... Pluli jsme dvě lodě. Kolem poledne jsme opustili ostrov Delos (Řecko), s tím, že se večer potkáme u ostrova Tinos. My pluli kolem západního pobřeží ostrova Mykonos, druhá loď zvolila trasu obeplutím ostrova Rineia. Krize začala, když jsme začali vplouvat do úžiny mezi dva jmenované ostrovy. Od této chvíle až do bezprostředního přiblížení k ostrovu Tinos nám foukalo v nárazech až 60 kn, při plavbě přímo proti větru. Druhá loď, se kterou jsme byli ve spojení, nás ujišťovala, že jsou na dohled od domluvené zátoky a že u nich je počasí naprosto v klidu, posádka se koupe, ať nepanikaříme a plujeme dál. Nebýt druhé lodi, která se do podobného vichru dostala chvíli poté, rozhodne bych v plavbě nepokračoval, loď otočil do přístavu na Mykonos a pak něco řešil. Takže, když jsme s promáčenou posádkou v záchranných vestách dorazili v podvečer k Tinosu, kde už druhá loď kotvila, neměl jsem vlastně na vybranou, než zde přečkat noc. Dno bylo ideálně písčité, drželi jsme hlídky a noc jsme přečkali bez dalších komplikací.. Od této plavby jezdím na loď pravidelně s internetem a ráno a večer sleduji počasí.

Celkem se podivuju, že nikdo nezmiňuje nutnost upevnění řetězu mimo vrátek – běžnej požadavek výrobců. Aby se drbání lodě do řetězu nepřenášelo na vrátek.

např. tohle:
http://www.ebay.de/itm/Kettenstopper-Ed ... 1433193241

Cernoch píše:Prettoriane, k tomu jak jsme kotvili ve 48 kn... Pluli jsme dvě lodě. Kolem poledne jsme opustili ostrov Delos (Řecko), s tím, že se večer potkáme u ostrova Tinos. My pluli kolem západního pobřeží ostrova Mykonos, druhá loď zvolila trasu obeplutím ostrova Rineia. Krize začala, když jsme začali vplouvat do úžiny mezi dva jmenované ostrovy. Od této chvíle až do bezprostředního přiblížení k ostrovu Tinos nám foukalo v nárazech až 60 kn, při plavbě přímo proti větru. Druhá loď, se kterou jsme byli ve spojení, nás ujišťovala, že jsou na dohled od domluvené zátoky a že u nich je počasí naprosto v klidu, posádka se koupe, ať nepanikaříme a plujeme dál. Nebýt druhé lodi, která se do podobného vichru dostala chvíli poté, rozhodne bych v plavbě nepokračoval, loď otočil do přístavu na Mykonos a pak něco řešil. Takže, když jsme s promáčenou posádkou v záchranných vestách dorazili v podvečer k Tinosu, kde už druhá loď kotvila, neměl jsem vlastně na vybranou, než zde přečkat noc. Dno bylo ideálně písčité, drželi jsme hlídky a noc jsme přečkali bez dalších komplikací.. Od této plavby jezdím na loď pravidelně s internetem a ráno a večer sleduji počasí.

A jak jsi plul při těch 60kt? ) byla plachta? já bych si asi moc nezdříml v takovém počasí.

Cernoch píše: Od této chvíle až do bezprostředního přiblížení k ostrovu Tinos nám foukalo v nárazech až 60 kn, při plavbě přímo proti větru.

...

prettorian píše:A jak jsi plul při těch 60kt? byla plachta?

david: Celkem se podivuju, že nikdo nezmiňuje nutnost upevnění řetězu mimo vrátek.....

Tady to máš, o pár příspěvků výše, stačí číst a nemusíš se podivovat

MartinB.... řetěz se může zajistit pomocným vyvazovacím lanem.....

Baharis píše:

Cernoch píše: Od této chvíle až do bezprostředního přiblížení k ostrovu Tinos nám foukalo v nárazech až 60 kn, při plavbě přímo proti větru.

...

prettorian píše:A jak jsi plul při těch 60kt? byla plachta?

Jo aha to jsem nějak přehlídl. Ale dá se v takovém větru ještě s běžnými plachtami? Do jakého větru to udrží?

Šak jo...

Mnoho aspektů. První je že jsem to ještě nezažil, takže nemůžu sloužit. Další jsou: jakým kurzem na vítr, jaké vlny, jaké oplachtění.

V 40ti na kapesník geny na zadoboční kurz v pohodě. V 60ti už nepotřebuješ ani plachty, pluje to jenom na stěžeň, spíše potřebuje brzdit vodní kotvou.
Ve 40ti na rollovací plachty ostře na vítr v pohodě na kapesníky.
U klasické hlavasky jsem musel po pár hodinách plavby ve 30ti, jak jsme se nořili do hlavního proudu meltémi ke 40ti, zbaběle stáhnout a pokračovat na motor. Loď se nedala udržet ve směru. Dva refy bylo zoufale málo a my měli při druhém refu stále přes půl plachty venku. Až doma když jsem to promýšlel (štvalo mě to) jsem si říkal že kdybychom hlavasku více povolili, nemuselo nás tak klást. Nejenom od té doby nemám na charteru rád klasické plachty.

No o té klasické hlavní jsem právě přemýšlel, jak s ní plout ve větším větru, když má jen dva refy, někdy i tři by bylo málo.
A bouřkové plachty v takovém vichru ok, ne?
Ale to už sem nepatří.

MartinB píše:david: Celkem se podivuju, že nikdo nezmiňuje nutnost upevnění řetězu mimo vrátek.....

Tady to máš, o pár příspěvků výše, stačí číst a nemusíš se podivovat

MartinB.... řetěz se může zajistit pomocným vyvazovacím lanem.....

no právě že čtu, tak se podivuju: ty píšeš, "může", jen tak mimochodem (ale aspoň něco), ostatní na tohle téma nepíšou vůbec nic

david píše:

MartinB píše:david: Celkem se podivuju, že nikdo nezmiňuje nutnost upevnění řetězu mimo vrátek.....

Tady to máš, o pár příspěvků výše, stačí číst a nemusíš se podivovat

MartinB.... řetěz se může zajistit pomocným vyvazovacím lanem.....

no právě že čtu, tak se podivuju: ty píšeš, "může", jen tak mimochodem (ale aspoň něco), ostatní na tohle téma nepíšou vůbec nic

No jo, píšu "můžeš", neupevňuji při kotvení řetěz mimo vrátek pokaždé.
Ale máš pravdu, že v případě použítí kotvy místo mooringu by se řetěz měl zajistit vždy, protože je v značném tahu.
Na půjčených lodích bývá většinou problém, že tam nebývá nic co by to usnadnilo.

MartinB píše:Na půjčených lodích bývá většinou problém, že tam nebývá nic co by to usnadnilo.

No, provizorně šekl a kus lana:
https://www.google.cz/search?q=anchor+c ... 1400%3B787

Někde jsem viděl obrázek (který teď nemůžu najít ), na kterém byl jakýsi „bazmek", který se prostrčil okem řetězu (po prostrčení v řetězu držel, ale nic se nešroubovalo), z něj pokračoval ještě asi metr dalšího řetězu, a pak bylo několik metrů lana. To se vyvázalo do vazáku (vazáků). (Protože dávat řetěz do vazáku je taky prasárna.)