Jaký máte čelen

[Charlie]

Pepo, psal jsem, že je to nedokončenej prototyp. Dneska jsem na něm pracoval dále. A ještě na něm dost práce je.

Jinak výška schůdků je cca 90cm, delší čelen už jsem nechtěl dělat, a schůdky budou pouze pro nastupování ze břehu, pro nastupování z vody mám žebřík na zádi.

Schůdky jsou proti zhoupnutí ke špici zajištěný nahoře dorazy z obou stran, zadní stranou se schůdky opírají o plocháč, který udává úhel vyklopení schůdků. Jsou naklopené mírně od lodi, takže spodek schůdků je ještě mírně před čelenem. Zároveň s čelenem je třetí příčka schůdků odspodu. Předpokládám ale, že by schůdky zátěž nevydrželi a deformovali se, takže až to nastrojím na loď, tak mám v plánu ještě schůdky doplnit o vzpěru k přídi lodě, aby to bylo dostatečně tuhé.

Fotky z dnesšní práce jsem doplnil do galerie: http://sanru.rajce.idnes.cz/Celen_s_int ... _prototyp/

[Jozef.]

Podobný problém som riešil aj na mojom motoráku Flipper 630HT. Väčšina vecí bola vyriešená k spokojnosti, ale vždy bol problém s vystupovaním z lode, keď sme kotvili na brehu Dunaja. Kotvenie zadkom v plytkých vodách na okraji prináša vždy problémy. Pokiaľ nie je k dispozícii kotviace mólo, tak je lepšie hodiť zádnú kotvu na nejakých 25 metrov, priplávať čelom k zvažujúcemu sa brehu a potom sa vyviazať na breh, buď o strom alebo o vlastný kolík zatlčený do štrku.
Keď sme mali tento proces zvládnutý, nastal problém , ako vystupovať. Jedno riešenie , je uviazať lanový rebrík (prvá snímka, pravá ľoď). Ten sa ale kýve a je sám osebe nebezpečný. Pevný rebrík (na tom istom snímku vľavo) je o niečo lepší, ale tiež mu chýba opora, tak aby sa neuhýbal smerom k ľoďke.

Tak som vytvoril riešenie, podľa http://www.solcan.sk/kotva/.
Asi nie je potrebné moc popisovať. V kľudovej polohe je rebrík vyklopený nad kotevnú reťaz a vrátok. Nezavadzia. V prípade potreby sa mierne spustí kotva a rebrík sa jednoducho vyklopí. Je osadený tak, aby sa vo vyklopenej polohe opieral o predok lode. To umožňuje nastúpiť na loď suchou nohou až do vzdialenosti 1 meter od vodorysky. Mimoriadne vhodné pri bahnitom brehu.

Vlastné vyhotovenie nie je vzorom. Na celom ma bavilo vymýšľanie, a čo najskoršie užívanie. Všetky práce som robil sám (aj to tak vyzerá...). Vyskúšal som si aj zváranie nerezových rúrok elektródov, bez ochrannej atmosféry, na jednoduchom invertore. Šlo to dobre, len po každom prerušení oblúka došlo k oxidácii, čo som riešil následným odbrúsením. Odfotil som aj výsledok po troch rokoch používania na sladkej vode.

[Jozef.]

Ešte som si spomenul, že som si vlani vo Vodiciach nafotil pár riešení čeleňa. Tieto nápady by som chcel použiť prie prestavbe.
Pozri: http://www.solcan.sk/celen/
Upozorňujem aj na kotvu darkmar, ktorú s obľubou používajú domorodci v Chorvátsku. Niektorí ju majú zostrojenú jednoducho z armovacej ocele, iní profesionálnejšie z nerezu, poprípade skladacie (také sú aj k predaju). Na jednej rybačke s priateľom Jadranom , som sa pýtal na dôvod používania takéhoto typu. Odpovedal mi, že okrem toho , že je ľahká a zaberá skoro v každom dne (okrem piesku, a toho je v HR málo), tak sa dá aj rýchlo odpojiť, keďže sú jednotlivé vetvy z pružinovej ocele , tak sa jednoducho viacmenej narovnajú a po uvoľnení vrátia do pôvodnej polohy. Aj som mu veril , kým sa mu nepodarilo jedno pero odlomiť.
O tento typ kotvy som sa začal zaujímať v súvislosti s kotvením na Dunaji. Hľadal som niečo malé, aby som sa mohol pritiahnuť k brehu na tečúcej vode. Najprv pustím hlavnú kotvu v bezpečnej hĺbke tak dva tri metre od brehu. Vypustím dostatočnú reťaz a po ustálení v prúdnici sa snažím hodiť na breh pomocnú kotvu napr. darkmar. Po úspešnom zaháknutí sa jednoducho loď pritiahne zadkom k brehu a je možné vystúpiť. Po vystúpení na breh sa zadná kotva nahradí dostatočne dlhým lanom, upevneným na nejaký pevný predmet na brehu. Pre odľahčenie pnutia sa môže povolením lana "pustiť" loďka znova do prúdnice.
Tento spôsob sa mi osvedčil minulý rok aj v Nemecku, a vôbec na Dunaji

[Charlie]

Také uvažuji nad tím, že by se mi hodila kotva i na přídi, na orlíku to sice nevyužiju, ale časem na řekách určitě, takže vymýšlím jak ji do čelenu zakomponovat, osazovat budu určitě pluhovku, řešení podle fotek pěkné, já ho kvůli integraci schůdků použít nemůžu, takže sí tu rozkresluji jiné řešení, až bude hotovo tak zas přidám do galerie.

Momentálně dokončuji naviják kotevního lana na zádi- uložený v ložiskách, upevněný na zadní koš.

[tkruska]

Charlie, ja mam na identicke lodi 10kg pluhovku v celenu a na rekach (v pisku, blate) drzi super.
Pokud to nedas do celenu rovne, tak ji hod na celen v rolne mirne sikmo do strany, nebo si udelej nakej drzacek na predni kos a hazej ji rucne do vody.
Jinak ti muzu rict z vlastni zkusenosti, ze je kolikrat lepsi nemit to lano v zadnych rolnach. Pokud se ti lod houpe do stran a lano neni v primem smeru, zbytecne se odira atp.