
Čas: 10.9.2016-24.9.2016
Oblast: Střední Jadran - Skradin - Vis - Hvar - Kornati - Telaščica..
Posádka: Já(25), 5 borců (cca 23-26), 2 dámy (23,24)
Zkušenosti: Já (na lodi poprvé po kurzu), Zbytek (na lodi nikdy)
Loď: Bavaria38C 2008
Ujeto: cca 400-500Nm (ještě musím změřit přesně)
Příprava ve stylu "jsi mladý blb, a všechny zabiješ. Nevíte o co jde a jste magoři..." Lidi bývají omezení občas holt (převážně starší lidé). Nákup surovin (400x plech radka, cca 40l samohonky, nějaké ty klobásy, pár beden vína atd...)
Day1: Murter, přebrání lodi, vysvětlení uzlů, mejdan a grilování (nevyplouváme)
Day2: Murter-Murter, vyplouváme (jen motorujem), slunce celý den, vítr 5-10knt, všichni zkoušej osmičky, oběd kotvení (slanica), večer zpátky do Betiny, mejdan, grilování, komat...
Day3: Murter-Žirje-Skradin, vyplouváme, zaďák (8-12) až na Žirje takže motýl a couračka, v Murterském moři hejno delfínů (větší sem neviděl), na Žirje odpolední jídlo, lov ryb, koupačka, večer motor po setmění na Šibenik (výhled) a po řece do Skradinu (všude plno - kotva), všichni mejdan, bůhví kdo hlídal (ne sranda, ale dost vyčerpávající po celém dni.)
Day4:Skradin-Skradin, ráno po řece dolů pro slávky, potom trénink uvazování k molu, lidi už začínají tušit, čištění slávek, odpoledne na pevnost ve městě, večer mejdan slávky a pártying.
Day5:Skradin-Kremlik, dopoledne (pro nás tak 13:00) na Krka (nuda, lidi a omezení (nesmí se ani dýchat)) Potom byboatem před jezero a odjezd (motor). Večer ve zlarinu (plno), primošten (plno), tak nakonec kremlik. čistíme loď doplňujem vodu (konečně) a dáváme grilovačku a parádní párty na plovoucí marině.
Day6:Kremlik-Biševo-Vis, vyplouváme ráno ostře na vítr směr itálie (cca 26knts, obě plachty, cca 9-10 uzlů) po čtyrech hodinách a dvou zvraceních první réčko už daleko za dohledem pevniny a dolů směr Biševo (vítr sílí na 29knt, sundaváme plachty lidem je zle), motorujem do Biševa kde nás marinero vyhodí kuli předpovědi počasí (zažíváme hodně nepříjemné vlny k večeru, přídí to házelo šíleně, lidi zelení strachy). Dohled pevniny lidi uklidnil a večer molujeme na jihu Visu (zdejší marinero nás narval na poslední místo mezi dva katamarány, které bylo tak o metr užší než naše loď=roztržený obal na fendr u jednoho katamaránu). (osobě nechápu lidi, co si balí fendery do bavlněných pytlíků, to je jako jíst s vidličkou strčenou v igelitovym pytlíku). Večer mejdan na Visu, zdejší molo dost vysoké takže vylézání sranda.
Day7:Vis-Hvar, vyplováme jižně podél Visu na motor, lidi po včerejšku nechtějí plachty ani vidět. Zvedá se vítr a v rádiu celý den Gale warning. Snaha zakotvit na jiho-východě Visu zbytečná, vlny cca metr a půl neustále házejí s lodí i v chráněné zátoce. Všem je zle. Rozhoduji zdali přejet na motor moře na Hvar nebo objet Vis ze severu a schovat se. Vyplouváme na Hvar. Vlny cca metr a něco z boku, vítr cca 19-24knts, zima a lehký déšť. lodí to bez plachet hází jak prase což si lidi nenechají vysvětlit. Děláme párky. Za dvě hodiny už se uvazujem na Hvaru na bójce. První noc neplatíme. Večer brutální mejdan v nějakým báru (Kiva?), ráno se divím že jsme všichni.
Day8:Hvar, rozhodli jsme se zůstat, je tu krásně průhledná voda, spoustu mladých holek a parádní kluby. Večer přijel marinero ať zaplatíme, dostal 200kn a rozhodli sme se po dalším mejdanu odjet. Večer teda loučení s Hvarem, je to tam fakt pěkné.
Day9:Hvar-Brač-Šolta-Drvenik, nejrizikovější den celé plavby, naše první opravdová bouře. Už ráno u Hvaru na jihu na dohled velká tornáda nasávající vodu z moře, obloha černá jak dealer z Václaváku a citelně se zvedal vítr. Jeli jsme kolem Hvaru ze západu na díru mezi Bračem a Šoltou a moře bylo najednou jako zrcadlo, vítr ustal na cca 0-1knt a mi motorovali až na Brač kde jsme dotankovali plnou (radši). Rozhodli jsme se vyjet ještě ten večer na sever (cca 17:00) a na oleji jsme si pohodově motorovali (cca 6knt rychlost) kolem Šolty nahoru. Za námi najednou začlo hustě pršet nad Bračem, obloha se zatáhla a zvedal se vítr (z jihu, ujížděli jsme tomu). Řekl jsem si, že tomu ujedeme na Drvenik a tam se schováme (zátoka vypadala velmi krytě). Neujeli. Bouře za námi se sice moc nepřibližovala, nicméně jsem nečekal že se kolem nás udělají 4 další a sejdou se přímo tam, kde jsme projížděli. Všichni si na můj povel vzali vesty (až na mě, neměl jsem odvahu pustit se kormidla). Vítr foukal 40-45knts, v poryvech k 50ti a byla tma jako v pytli. Vykašlal sem se na všechno co nebylo přivázaný, nechal sem si posadit všechny kolem abych viděl že mi někdo nevypadl a podle navionixu z mobilu (kolem nebylo vidět nic, jen řev větru, deště a mega vlny) jsem nějak odmotoroval na Drvenik. Tam bylo plno, všichni byli v háji a podělaný strachy tak sme pustili kotvu a ve velkym větru a brutálním dešti hlídali celou noc (dvakrát komplet překotvit). Celou noc tam jezdili pomlácený lodě takže se člověk stejně moc nevyspal. Asi můj největší vítr zatím, uprostřed tý bouřky mě to reálně fakt nadzdvihávalo od kormidla.. funny... večer při hlídání mejdan, alkohol lidi trochu uklidnil a padali i návrhy do toho vyjet ze srandy znovu... tak to má být

Day10:Drvenik-Zlarin, Ráno vstáváme a mizíme dřív než nás někdo naúčtuje, ve třech (zbytek spí/zvrací/netuší) motorujeme až nahoru na zlarin (moře už klidné) kde se uvazujeme na molo a jdeme všichni spát (konečně) (na zlarinu není ani sprcha, zato je tam pláž pro psy). Večer mejdan jako prase (na přežití), načerpání vody a příprava na kornaty
Day11: Zlarin-Žirje, A přišla Bora, všechno kvetlo (i moře) ... Vítr 26knt a vlny i v zátoce, při odplouvání jsme trošku ťukli loď vedle, ale nic viditelného (jen se otřely boky). Na plné plachty zadobočně až na žirje, kde se nám líbilo snad nejvíc. Na bójce v přírodě paráda, sice platíme, ale večer grilujeme na pláži na ohni, zpíváme a paříme až do rána, takže to za to stálo. Nádhernej ostrov s výšlapem na výhled, toalety v přírodě a v zátoce dno vidět i v osmi metrech dokonale. Lovíme ryby. Potěšilo mě, že když jsme na chvíli přestali zpívat, tak další dvě lodě v zátoce začaly (nějaký chorvatský řev, nebylo tomu rozumět) takže se bavila zřejmě celá zátoka.
Day12: Žirje-Velká kuřba-Vrulje, na plachty vyplouváme ze žirje na seber, obědváme u velké kuřby, kde se sice nedá kotvit, ale kluci na byboatu museli vylézt na čouda nahoru, tak jsem tam motoroval kousek od břehu. Po obědě na sever do Kornatu až na Vrulje, super západ slunce, večer zadarmo na bóji od nějaký zavřený restaurace a parádní mejdan. Začíná docházet pivo, víno i tvrdej. Začínají těžké časy.
Day13: Mana-Telaščica-Murter, už nám to končí, ráno si dva borci půjčili byboat a jeli z Vrulje na Manu na byboatu vylézt na nějakou skálu, cca v jedenáct sme jeli za nima a vysadili lidi na Maně, zůstal sem na lodi sám tak sem vyplul na moře a zkoušel první solo plachtění na plné plachty (super věc, nic kolem jen já a loď, vítr cca 18-23 takže nic moc ale stačilo). Pak jsem je vyzvedl na maně a jeli jsme na Telaščicu, kde jsme uplatili strážný a za 100 kun nechali loď na bóji, než si neprohlídnem jezero (nic moc). K večeru se západem slunce jsme vyjeli malou proversou z kornatu a zamířili do Murteru naposledy na plné prádlo (vítr ze začátku 12knts, později v noci až 27knts takže paráda). Západ slunce výbornej a loď proti sílícímu větru z pevniny zrychlovala. V osm už ve tmě jsme jeli necelých 9knt na plachty s náklonem jako prase, takže jsme sundali genou a na půlku hlavní s pomocí Štefana (náš lodní motor už dostal jméno) jsme jeli dál. Lidi začali pít už na lodi, asi z euforie že je to za nimi, takže jsem začínal mít docela strach. Přece jen celkem vítr a tma jak v pytli. Rozdal sem úkoly a hlídal okolí. Kousek před koncem Murterského moře nás brutálně vyděsil jakýsi ohromný kruh z drátů nebo z čeho uprostřed moře cca metr nad vodu (pohyblivý), průměr tak 15metrů. Doteď netuším co to bylo ale minuli jsme to tak o čtyři metry (naštěstí si toho někdo všiml) neosvětlené jak chorvat na lodi. Super. Dojeli jsme do Murteru uvázali se na mole vedle další české posádky a zpracovali veškeré zbytky alkoholu co jsme měli. Je to za námi.
Day14: Celý den úklid, zajetí pro naftu do vedlejší zátoky, čištění a vybalování lodě a zklamání, že už nám to končí. Večer ještě na večeři do hospody utratit kuny a domů. Loď 100% v pořádku a záloha vrácena. Z lidí mám pocit že by jeli klidně znovu takže za mě spokojenost

Otázky: Chorvati jezdí v noci bez jakýchkoliv světel normálně, nebo jsme náhodou potkali 300 sebevrahů v lodičkách během dvou týdnů?
Neví někdo, co mohl bejt ten neosvětlenej kruh v moři?
Proč si chorvati balí fendery do extrémě fragilních bavlněných pytlíků?
Díky za trpělivost, jen sem to chtěl někde nasdílet aby bylo vidět že i bez tuny zkušených lidí, ostříleného skippera a dokonalého počasí se dá zažít na Jadranu sranda.