MalyBobe, jasně že fendr na zádi, na bocích, prostě loď musí být ustrojená k zaplutí mezi lodě. A samozřejmě je to i trochu riziko, že kotva povolí. Ale pokud visíš na kotvě a pomalu přidáváš vzad, loď se pohybuje vzad velmi, velmi pomalu. V podstatě stojí na místě, a pokud se přidá na otáčkách (trochu) posune se třeba o 30cm a zastaví, protože tah napnutějšího řetězu vyvolá protitah, který loď zastaví, síly vrtule a řetězu se dostanou do rovnováhy. Pak je třeba zase trochu přidat a loď se zase posune o kousek vzad a tak dále, až se loď dostane tam, kam ji chci. Je třeba dát pozor, aby se to nepřešponovalo, ale zase aby to bylo dostatečně našponované. Když je loď běžně přivázána, je třeba začít cca 2 metry vpřed na 40stop dlouhé lodi, pokud je hloubka kde se pokládala kotva do 10m - čísla orientačně, je třeba vyzkoušet a eventuálně kouknout jak to mají ostatní, kteří vypadá, že tuto techniku použili - lze to poznat podle úhlu řetězu z lodi a snažit se dosáhnout stejného úhlu řetězu, řetěz se s napnutím zvedá z vody a mění úhel.
To že by se loď vydala splašeně vzad, moc nehrozí, protože je velmi nepravděpodobné, že by kotva úplně "vyskočila". Takže pokud se přidá trochu na otáčkách a loď se jen neposune o nějakou desítku centimetrů a jede dál a dál (ale to jede pomalinku), ubráním na otáčkách řetěz okamžitě odtáhne loď dopředu a je jasné, že kotva nedrží jak by měla.
Mimochodem, ono se vždycky vyplatí se před tím, než se jeden s lodí někam nacpe, podívat se zdali ti ostatní nestojí nějak „nestandardně“ (v tomto případě vede řetěz z vody dále od lodi) a zamyslet se co je důvodem že to ti kapitáni tak udělali.
Petře, Lynxi, řekl bych, že když je loď dost na volno a přijdou větší vlny, řetěz/kotva pustí loď dozadu a pak se loď vydá vpřed tahem řetězu a zastaví se rázem do vazáků a tak dokola s každou vlnou. To se logicky stane vždy ať je to našponované málo, či hodně, záleží jen na velikosti vln. Pokud jsou vlny větší, nebo tah řetězu malý, může se záď navíc potkat s molem.
Když je tah řetězu větší, začne se loď „škubat“ až při větších vlnách – vyzkoušeno.
Uvědomuji si teď, že jsem to vlastně celé nedopsal až do konce, tedy jak to dělám dál:Takhle loď našponuji jen v případě, že jsem v místě, kde vlny hrozí a jedná se především o vlny z proplouvácích větších lodí. Jinak to samozřejmě nedělám, a nebo to přitáhnu je málo, abych netrápil motor vrátku a baterii.
A dělám to tak jen přes den, tedy kdy se chodí na břeh a zpět.
Na noc vázací lana povolím (ne na volno, ale aby to bylo našponováno běžně), loď odpluje dopředu a má tedy za zádí dostatek místa, aby nenarazila. Samozřejmě se pak nedá jít na břeh – to se dá vyřešit tím, že se mezi loď a molo dá gumák, ale pokud vlny přijdou, může loď gumák zmasakrovat
Nevýhodou je, že takhle na volno přivázaná loď, když jsou větší vlny, jezdí více dopředu a dozadu, hrozí, že by mohly vyskočit fendry na bocích. Ale pokud není našponováno jezdí loď vpřed a vzad buď blízko nebo dále od mola a pro fendry, vyskočení, je situace stejná. A když se nějaká velká loď prořítí, stejně to všechny vzbudí poskakováním a sem tam škubnutím lodi, je v podstatě jedno, zdali je nebo není našponováno.
Jak jsem psal, okoukal jsem to kdysi dávno v Řecku a posléze i zjistil, že je to celkem běžná praxe, protože jsem věděl čeho si všímat.
Přeji všem krásné stání kotva-břeh
