Dobíjení z přívěsného motoru a solárního zařízení současně

[david]

:) Dají se koupit přepínače. Jedna baterka - druhá baterka -obě baterky
Na tom schémátku od toho regulátoru jsou ty baterie spojeny bez nějakých diod. Proud prostě teče tam, kde to jde líp ( co je víc vybité)

no to je postřeh. to tam maris má, jak píše, ale zapomíná to přepínat a vypínat ( sice píše že může dobíjet jednu nebo druhou, ale jestli tam má ten kulatej, tak polohy jsou 0, 1, 2, 1+2.)

[david]

regulator/rectifier je v elektrickém schématu.
Kromě toho - baterie má jen dva konektory - takže konektory z altíku a "accesories" se přímo dotýkají.
Proč by to nemohlo téct rovnou ?

asi ti nerozumím, ale jak sem psal nahoře. batreka funguje jako filtr špiček a srážeč přepětí. dej si třeba autorádio na nabíječku - bude bručet 5O Hz, když přidáš baterku, tak přestane. pokud bys připojil spotřebiče bez baterky, třeba pozičky nebo echolot a neměly by dostatečný odběr, tak shoří. tak že argumnetace dobrá, postačí pomalejc číst. proč bych třeba na gumáku tahal baterku, když mám ruční start apotřebuju jen např. ty pozičky a to mi stačí jen jedna.

[halladin]

dík , marise jsem nějak přehlídl, a s tou filtrací máš pravdu
Ale - pokud je ta filtrace akumulátorem nutná z Tebou uvedených důvodů, proč je nutnost zapojení accesories na baterku v návodu důkazem žádného, nebo špatného regulátoru ?

Nicméně to zapojení baterek u toho solaru je bez diod, takže asi nebudou třeba.

[david]

Proč to zase podáváš v takové divné souvislosti. "...Proud jde dolu, napětí nahoru a proto aku plynuje..."
Já si pod tím umím představit to, že v případě o kterém se tu bavíme po nabití aku stoupá jeho vnitřní odpor a tím se snižuje proud. Jenže pointa je v tom, že se nesníží dost, protože magneto dává velké napětí a tak i při zvýšeném vnitřním odporu aku do tohoto teče stále moc veký proud a tím příkon, který ho zničí.

Ale co si s tím počne méně znalý čtenář, který si třeba ohmův zákon nastuduje aby byl chytřejší a tady najednou slyší, že závislost je obrácená?

Píšem oba to samý. Jen je potřeba si uvědomit, že baterka se nechová jako klasický rezistor, protože se na ní navíc mění napětí a tím se mění napěťový spád baterka/ zdroj, bez ohledu na odpor zdroje nebo baterky.
Do tý podivný souvislosti to dávám protože kdyby byla místo cívky nabíječka nebo regulátor tak by se +- nic nedělo protože by napětíí nahoru nelezlo. Nabíječka drží napětí, potenciály se vyrovnaj, proud teče jen co vodivost kyseliny dovolí - vaření. Cívka jako měkej zdroj při menším odběru ( proudu ) dá větší napětí, potenciály se tedy nesrovnaj a dobíjí, resp, přebíjí to dál.
Je zajímavý, že se baterka dokáže chovat jako kondík, tj, když dáš trafo ( nabíječku ) která má napětí na prázdo třeba 14,5 V, po dobití baterky vyleze napětí směle na 15,5 V i víc. To teda vysvětlit nedovedu, ale je to tak. Proto se nemaj nechávat baterky na obyčejné nabíječce po nabití . Vařej a jdou kukat. Taky u magneta je to samý, jen podpořemý tím, že cívka je ochotná jít s napětím ještě výš, proto naměřili na baterce 17V. Ta cívka může naprázdo dávat i přes 20V .

O žádný obrácený závislosti nepíšu. R=U/I co objevili elekřinu.

[jenda]

Je zajímavý, že se baterka dokáže chovat jako kondík, tj, když dáš trafo ( nabíječku ) která má napětí na prázdo třeba 14,5 V, po dobití baterky vyleze napětí směle na 15,5 V i víc. To teda vysvětlit nedovedu, ale je to tak.

Není to třeba tím, že napětí na trafu měříš pochopitelně jako střídavé (tj. efektivní hodnota), ale baterku musíš nabíjet přes diodu, takže si ti tam usměrní i ty špičky, které tu efektivní hodnotu skoro o půlku přesahují? (maximální kopeček = odmocnina ze dvou krát efektivní hodnota, tj. třeba v zásuvce je sice těch "dvěstětřicet", ale maximální kopeček je přes tři sta)

[david]

Je zajímavý, že se baterka dokáže chovat jako kondík, tj, když dáš trafo ( nabíječku ) která má napětí na prázdo třeba 14,5 V, po dobití baterky vyleze napětí směle na 15,5 V i víc. To teda vysvětlit nedovedu, ale je to tak.

Není to třeba tím, že napětí na trafu měříš pochopitelně jako střídavé (tj. efektivní hodnota), ale baterku musíš nabíjet přes diodu, takže si ti tam usměrní i ty špičky, které tu efektivní hodnotu skoro o půlku přesahují? (maximální kopeček = odmocnina ze dvou krát efektivní hodnota, tj. třeba v zásuvce je sice těch "dvěstětřicet", ale maximální kopeček je přes tři sta)

samozřejmě měřím DC, efektivní, páč ty dolíky po sinusovce tam jsou stejně ( není tam tlumivka) a jestli napětí na baterce nahoru vyženou ty špičky nevím, je to možné

[jenda]

Je zajímavý, že se baterka dokáže chovat jako kondík, tj, když dáš trafo ( nabíječku ) která má napětí na prázdo třeba 14,5 V, po dobití baterky vyleze napětí směle na 15,5 V i víc. To teda vysvětlit nedovedu, ale je to tak.

Není to třeba tím, že napětí na trafu měříš pochopitelně jako střídavé (tj. efektivní hodnota), ale baterku musíš nabíjet přes diodu, takže si ti tam usměrní i ty špičky, které tu efektivní hodnotu skoro o půlku přesahují? (maximální kopeček = odmocnina ze dvou krát efektivní hodnota, tj. třeba v zásuvce je sice těch "dvěstětřicet", ale maximální kopeček je přes tři sta)

samozřejmě měřím DC, efektivní, páč ty dolíky po sinusovce tam jsou stejně ( není tam tlumivka) a jestli napětí na baterce nahoru vyženou ty špičky nevím, je to možné

Na vyhlazení napětí je ti tlumivka platná jak mrtvýmu housle, napětí se dá vyhladit jenom něčím, co prinicpielně udržuje napětí, což je kondenzátor (a nebo právě ta baterka). Jestli tam ten kondenzátor není, tak je na výstupu za usměrňovačem naprázdno tepavé napětí (usměrněná sinusovka) a platí to, co jsem psal prve. To, co měříš měřákem (který máš přepnutý na DC), je v lepším případě efektivní, v horším případě střední hodnota, ale pro náš účel je to teď asi fuk - i bez extra matematiky je zřejmé, že ten měřák to prostě "nějak zprůměruje" a potom musí ukazovat něco menšího, než jsou ty vrcholky, protože do toho průměru musí započítat i ty dolíky. Takže potom logicky, když už není odběr (baterka nabitá), tak se na výstupu usměrňovače vytvoří napětí, které odpovídá napětí těch špiček, tj. pro sinusovku odmocnina ze dvou krát ta efektivní hodnota, i když tvůj měřák ukazuje (a vlastně správně) napětí 14,5 V. Baterka přesto spokojeně bublá, protože ty špičky jí na to spolehlivě stačí .

[AdsBot [Google]]

Pro Marise

Jestli chceš ode mne poradit, napiš SZ, pokusím se o to. Ty se pokus znovu přesně popsat jak máš zapojeno, co ti to dělá za neplechu a jak bys to potřeboval rozšířit. Tvoje informace jsou ve více příspěvcích, tak abychom se v tom zorientovali. Stahuji se do ústraní, David už tady zase rozjel svůj kabaret.

[stefin]

Neni to asi podstatne, ale podle mne ma david s tlumivkou take pravdu. Napeti se da vyhladit (podle mne, ale mohu se mylit) bud paralelne pripojenym kondenzatorem a nebo seriove pripojenou tlumivkou. Jestli se jeste pamatuji na skolni leta, tak tlumivka pri zmene proudu generuje proud stejne velikosti jako je zmena, tekouci ale opacnym smerem nez zmena.
Pri rustu napeti v sinusovce roste pri konstantnim odporu i proud, cemuz se tlumivka brani generovanim protiproudu, ktery se odecita od puvodniho proudu a tim snizuje napeti. V opacnem pripade, kdy napeti sinusovky klesa, generuje tlumivka opacny proud, ktery napeti zvysuje.
Snad jsem to moc nepopletl.

[jenda]

Neni to asi podstatne, ale podle mne ma david s tlumivkou take pravdu. Napeti se da vyhladit (podle mne, ale mohu se mylit) bud paralelne pripojenym kondenzatorem a nebo seriove pripojenou tlumivkou. Jestli se jeste pamatuji na skolni leta, tak tlumivka pri zmene proudu generuje proud stejne velikosti jako je zmena, tekouci ale opacnym smerem nez zmena.
Pri rustu napeti v sinusovce roste pri konstantnim odporu i proud, cemuz se tlumivka brani generovanim protiproudu, ktery se odecita od puvodniho proudu a tim snizuje napeti. V opacnem pripade, kdy napeti sinusovky klesa, generuje tlumivka opacny proud, ktery napeti zvysuje.
Snad jsem to moc nepopletl.

Jak tlumivka, tak kondenzátor, jsou prvky, které dokážou uskladnit elektrickou energii - kondenzátor v podobě napětí a tlumivka v podobě proudu. A protože energie se v přírodě může měnit pouze spojitě, ne skokem (protože ten skok v energii by vyžadoval nekonečný výkon, což příroda naštěstí nemá), tak i ta veličina, kterou "uskladňuje" daný prvek, se taky mění jenom spojitě, bez skoků. Takže kondenzátor má tendenci zachovávat (pro nás vyhlazovat) napětí, analogicky tlumivka vyhlazuje proud.
Ale je pravda, že pokud k té tlumivce přidám do série odpor, tak ta tlumivka bude dělat to, co umí, tj. vyhlazovat proud a ten proud se potom samozřejmě ukáže na odporu jako vyhlazené napětí. Ta nabíječka ale na výstupu ten odpor nemá (co by tam taky dělal), takže pokud budu měřit na výstupu za usměrňovačem a bude to naprázdno (neteče proud), tak ta tlumivka nevyhladí nic, protože fakt sama o sobě umí vyhladit jenom proud a kde nic není, ani smrt nevyhlazuje .

Pokud by na tenhle příspěvek chtěl někdo reagovat, tak by to asi bylo lepší na SZ, tyhle lekce teorie obvodů jsou asi lehce offtopic.

[halladin]

Hm, někdy se vyplatí číst víckrát........

. Bavil som sa s predajcom motora , porovnali sme spôsob zapojenia s odporúčaním výrobcu / podla neho malo byť zapojenie motor - batéria prakticky na priamo , len cez vypínač /, ale žiaden problém sme nenašli.

Vypínač - k čemu asi bude ?
Skoro bych řekl, že david bude mít pravdu - motor nemá regulátor nabíjení, ( podobně jako přenosné elektrocentrály, které vyrábějí stálý stejnosměrný proud k dobíjení akumulátorů) je třeba sledovat stav nabití baterie nějakým měřičem , a po dobití odpojit od motoru. A připojit k motoru až před dalším elektrickým startováním.

Pro mne z toho vyplývá - pokud takovou regulaci nemá 20 HP poměrně drahý motor s elektr. startováním, slabší motory na tom líp nebudou - tedy ani moje Honda 5 HP. A vyplývá z toho pro mě návod - před připojením na baterii vřadit vypínač a přidat něco na měření stupně nabití akumulátoru. Třeba tenhle bargraf

[david]

Neni to asi podstatne, ale podle mne ma david s tlumivkou take pravdu. Napeti se da vyhladit (podle mne, ale mohu se mylit) bud paralelne pripojenym kondenzatorem a nebo seriove pripojenou tlumivkou. Jestli se jeste pamatuji na skolni leta, tak tlumivka pri zmene proudu generuje proud stejne velikosti jako je zmena, tekouci ale opacnym smerem nez zmena.
Pri rustu napeti v sinusovce roste pri konstantnim odporu i proud, cemuz se tlumivka brani generovanim protiproudu, ktery se odecita od puvodniho proudu a tim snizuje napeti. V opacnem pripade, kdy napeti sinusovky klesa, generuje tlumivka opacny proud, ktery napeti zvysuje.
Snad jsem to moc nepopletl.

Jak tlumivka, tak kondenzátor, jsou prvky, které dokážou uskladnit elektrickou energii - kondenzátor v podobě napětí a tlumivka v podobě proudu. A protože energie se v přírodě může měnit pouze spojitě, ne skokem (protože ten skok v energii by vyžadoval nekonečný výkon, což příroda naštěstí nemá), tak i ta veličina, kterou "uskladňuje" daný prvek, se taky mění jenom spojitě, bez skoků. Takže kondenzátor má tendenci zachovávat (pro nás vyhlazovat) napětí, analogicky tlumivka vyhlazuje proud.
Ale je pravda, že pokud k té tlumivce přidám do série odpor, tak ta tlumivka bude dělat to, co umí, tj. vyhlazovat proud a ten proud se potom samozřejmě ukáže na odporu jako vyhlazené napětí. Ta nabíječka ale na výstupu ten odpor nemá (co by tam taky dělal), takže pokud budu měřit na výstupu za usměrňovačem a bude to naprázdno (neteče proud), tak ta tlumivka nevyhladí nic, protože fakt sama o sobě umí vyhladit jenom proud a kde nic není, ani smrt nevyhlazuje .

Pokud by na tenhle příspěvek chtěl někdo reagovat, tak by to asi bylo lepší na SZ, tyhle lekce teorie obvodů jsou asi lehce offtopic.

Vážený, ten odpor dělá právě ta baterka a pokud tu o něčem píšu, tak jen o tom, co mám vyzkoušené , na rozdíl od většiny ostatních.Tenhle systém dobíjení dvou baterek přes diody jsem měl už pře 22 lety a funguje dodnes a instaloval jsem to do více lodí. Ovšem má-li Lubor dojem že tu dělám kabaret, tak mi tedy atd. Jedinej z vás tu nepředved něco z praxe, všechno pouhá teorie a projevy znalostí 8. - l0. třída se známkou tak 3. Je to to samé, jako když se ondyno řešil plyn a velká a malá bomba s regulátorem nebo bez.. Všichni ví, ale v podstatě kulový. Tak si řešte dál, třeba nevyhoříte a ani baterku neodpravíte. Držím palce.

[david]

Je zajímavý, že se baterka dokáže chovat jako kondík, tj, když dáš trafo ( nabíječku ) která má napětí na prázdo třeba 14,5 V, po dobití baterky vyleze napětí směle na 15,5 V i víc. To teda vysvětlit nedovedu, ale je to tak.

Není to třeba tím, že napětí na trafu měříš pochopitelně jako střídavé (tj. efektivní hodnota), ale baterku musíš nabíjet přes diodu, takže si ti tam usměrní i ty špičky, které tu efektivní hodnotu skoro o půlku přesahují? (maximální kopeček = odmocnina ze dvou krát efektivní hodnota, tj. třeba v zásuvce je sice těch "dvěstětřicet", ale maximální kopeček je přes tři sta)

samozřejmě měřím DC, efektivní, páč ty dolíky po sinusovce tam jsou stejně ( není tam tlumivka) a jestli napětí na baterce nahoru vyženou ty špičky nevím, je to možné

Na vyhlazení napětí je ti tlumivka platná jak mrtvýmu housle, napětí se dá vyhladit jenom něčím, co prinicpielně udržuje napětí, což je kondenzátor (a nebo právě ta baterka). Jestli tam ten kondenzátor není, tak je na výstupu za usměrňovačem naprázdno tepavé napětí (usměrněná sinusovka) a platí to, co jsem psal prve. To, co měříš měřákem (který máš přepnutý na DC), je v lepším případě efektivní, v horším případě střední hodnota, ale pro náš účel je to teď asi fuk - i bez extra matematiky je zřejmé, že ten měřák to prostě "nějak zprůměruje" a potom musí ukazovat něco menšího, než jsou ty vrcholky, protože do toho průměru musí započítat i ty dolíky. Takže potom logicky, když už není odběr (baterka nabitá), tak se na výstupu usměrňovače vytvoří napětí, které odpovídá napětí těch špiček, tj. pro sinusovku odmocnina ze dvou krát ta efektivní hodnota, i když tvůj měřák ukazuje (a vlastně správně) napětí 14,5 V. Baterka přesto spokojeně bublá, protože ty špičky jí na to spolehlivě stačí .

ještě drobnost. když baterka, jak píšeš, bublá, tak teče, ne že neteče, do ní proud. Jinak by totiž nebublala - kapišto ???????????????vona totiž nebublá sama od sebe , ani tím že do ní píchaj napěťový špičky bez proudu ( volovina že? ), ale potřebuje nějakou energii a to je UxI vy teoretici.

[jenda]

Je zajímavý, že se baterka dokáže chovat jako kondík, tj, když dáš trafo ( nabíječku ) která má napětí na prázdo třeba 14,5 V, po dobití baterky vyleze napětí směle na 15,5 V i víc. To teda vysvětlit nedovedu, ale je to tak.

Není to třeba tím, že napětí na trafu měříš pochopitelně jako střídavé (tj. efektivní hodnota), ale baterku musíš nabíjet přes diodu, takže si ti tam usměrní i ty špičky, které tu efektivní hodnotu skoro o půlku přesahují? (maximální kopeček = odmocnina ze dvou krát efektivní hodnota, tj. třeba v zásuvce je sice těch "dvěstětřicet", ale maximální kopeček je přes tři sta)

samozřejmě měřím DC, efektivní, páč ty dolíky po sinusovce tam jsou stejně ( není tam tlumivka) a jestli napětí na baterce nahoru vyženou ty špičky nevím, je to možné

Na vyhlazení napětí je ti tlumivka platná jak mrtvýmu housle, napětí se dá vyhladit jenom něčím, co prinicpielně udržuje napětí, což je kondenzátor (a nebo právě ta baterka). Jestli tam ten kondenzátor není, tak je na výstupu za usměrňovačem naprázdno tepavé napětí (usměrněná sinusovka) a platí to, co jsem psal prve. To, co měříš měřákem (který máš přepnutý na DC), je v lepším případě efektivní, v horším případě střední hodnota, ale pro náš účel je to teď asi fuk - i bez extra matematiky je zřejmé, že ten měřák to prostě "nějak zprůměruje" a potom musí ukazovat něco menšího, než jsou ty vrcholky, protože do toho průměru musí započítat i ty dolíky. Takže potom logicky, když už není odběr (baterka nabitá), tak se na výstupu usměrňovače vytvoří napětí, které odpovídá napětí těch špiček, tj. pro sinusovku odmocnina ze dvou krát ta efektivní hodnota, i když tvůj měřák ukazuje (a vlastně správně) napětí 14,5 V. Baterka přesto spokojeně bublá, protože ty špičky jí na to spolehlivě stačí .

ještě drobnost. když baterka, jak píšeš, bublá, tak teče, ne že neteče, do ní proud. Jinak by totiž nebublala - kapišto ???????????????vona totiž nebublá sama od sebe , ani tím že do ní píchaj napěťový špičky bez proudu ( volovina že? ), ale potřebuje nějakou energii a to je UxI vy teoretici.

Psals, že nabíječka má 14,5 voltu naprázdno, tj. jsem si dovolil předpokládat, že měření naprázdno je skutečně naprázdno, tedy že neteče proud.

[halladin]

proč to všechno berete tak osobně ? A nešlo by to bez osobních útoků ?
Fakt to k ničemu není.
jsem si vědom toho, že tu mnohdy plácám hlouposti, tak buďte shovívaví a poučte mě.
Buďte tak dobří pánové, a upravte své příspěvky, ať je to ke čtení pro lidi,kteří nejsou moc teoreticky vzdělaní, a kteří hledají praktické řešení problémů. A vymažte z toho osobní a podrážděné reakce.( Omluva administrátorům za vměšování do pravomocí, ale tenhle topic jsem založil já.. )
A až ( pokud ) to bude upraveno, prosím i o vymazání tohohle komentáře.

[david]

Je zajímavý, že se baterka dokáže chovat jako kondík, tj, když dáš trafo ( nabíječku ) která má napětí na prázdo třeba 14,5 V, po dobití baterky vyleze napětí směle na 15,5 V i víc. To teda vysvětlit nedovedu, ale je to tak.

Není to třeba tím, že napětí na trafu měříš pochopitelně jako střídavé (tj. efektivní hodnota), ale baterku musíš nabíjet přes diodu, takže si ti tam usměrní i ty špičky, které tu efektivní hodnotu skoro o půlku přesahují? (maximální kopeček = odmocnina ze dvou krát efektivní hodnota, tj. třeba v zásuvce je sice těch "dvěstětřicet", ale maximální kopeček je přes tři sta)

samozřejmě měřím DC, efektivní, páč ty dolíky po sinusovce tam jsou stejně ( není tam tlumivka) a jestli napětí na baterce nahoru vyženou ty špičky nevím, je to možné

Na vyhlazení napětí je ti tlumivka platná jak mrtvýmu housle, napětí se dá vyhladit jenom něčím, co prinicpielně udržuje napětí, což je kondenzátor (a nebo právě ta baterka). Jestli tam ten kondenzátor není, tak je na výstupu za usměrňovačem naprázdno tepavé napětí (usměrněná sinusovka) a platí to, co jsem psal prve. To, co měříš měřákem (který máš přepnutý na DC), je v lepším případě efektivní, v horším případě střední hodnota, ale pro náš účel je to teď asi fuk - i bez extra matematiky je zřejmé, že ten měřák to prostě "nějak zprůměruje" a potom musí ukazovat něco menšího, než jsou ty vrcholky, protože do toho průměru musí započítat i ty dolíky. Takže potom logicky, když už není odběr (baterka nabitá), tak se na výstupu usměrňovače vytvoří napětí, které odpovídá napětí těch špiček, tj. pro sinusovku odmocnina ze dvou krát ta efektivní hodnota, i když tvůj měřák ukazuje (a vlastně správně) napětí 14,5 V. Baterka přesto spokojeně bublá, protože ty špičky jí na to spolehlivě stačí .

ještě drobnost. když baterka, jak píšeš, bublá, tak teče, ne že neteče, do ní proud. Jinak by totiž nebublala - kapišto ???????????????vona totiž nebublá sama od sebe , ani tím že do ní píchaj napěťový špičky bez proudu ( volovina že? ), ale potřebuje nějakou energii a to je UxI vy teoretici.

Kapišto. Nejsem blbej a ani nic podobnýho nikomu nenaznačuju. Kéž by se to dalo říct o všech...
Psals, že nabíječka má 14,5 voltu naprázdno, tj. jsem si dovolil předpokládat, že měření naprázdno je skutečně naprázdno, tedy že neteče proud.
V dobré víře jsem se pokusil ti zdůvodnit, proč se ta baterka přebíjí, ale ty místo toho, aby sis vzal kalkulačku a přenásobil si těch svých 14,5 V tou odmocninou ze dvou, aby ti došlo, proč asi tak bublá, tak ze mě radši budeš dělat blbce. Ok. Poučení na mé straně. Končím s účastí v kabaretu. Sorry.

uniklo ti, že sem se neptal proč baterka vaří, ale proč je na ní napětí větší než na nabíječce. tys to vysvětlil běžně neměřitelnejma špičkama a já to pobral. nechápu proč seš nasranej

[Anonym]

Toto je těžká diskuze, která jde trochu mimo mé chápání. Ani se o to nesnažím.

Nemáš se Halladine proč omlouvat. Naopak. Usměrnit rozjeté kohouty a vyzvat ke slušnosti je právem každého diskutujícího. No a když to je ještě tvůj topic...
Kamera chválí.

[david]

proč to všechno berete tak osobně ? A nešlo by to bez osobních útoků ?
Fakt to k ničemu není.
jsem si vědom toho, že tu mnohdy plácám hlouposti, tak buďte shovívaví a poučte mě.
Buďte tak dobří pánové, a upravte své příspěvky, ať je to ke čtení pro lidi,kteří nejsou moc teoreticky vzdělaní, a kteří hledají praktické řešení problémů. A vymažte z toho osobní a podrážděné reakce.( Omluva administrátorům za vměšování do pravomocí, ale tenhle topic jsem založil já.. )
A až ( pokud ) to bude upraveno, prosím i o vymazání tohohle komentáře.

Máš lOO% recht. a není to o tom,že něco plácáš páč nevíš o co de. Je to o tom, že někteří si nepřečtou příspěvek do konce, nebo lépe několikrát a odpovídají a přou se o něco, co je mimo mísu. Neberu nic osobě, to už jsem vyrost, na druhou stranu mě nebaví trávit čas přesvědčováním o jasných věcech jen proto, že někdo dost nečte byť vědomosti má. Na to jsem již příliš stár. Nebo superstár?

[halladin]

konkrétní dotaz, a konkrétní zadání.

Aku 100Ah, motor s altíkem 12/3 A, připojený na aku přes vypínač. Na akumulátor napojený výšeuvedený měřič nabití.
Současně solár 50 Wp, s proudem necelé 3 A připojený přes solární regulátor na akumulátor. Rozvod proudu v lodi napojený na zdířky regulátoru.
Může to takhle fungovat ?
A pokud ten solární regulátor obsahuje taky orientačně nějaké měření stavu akumulátoru, bude ukazovat stejně jako ten měřič výše - tedy - nebudou dva měřáky zbytečné ?
Abych nevypadal jako zbytečně opatrný - chystám se na cestu, při které ten motor půjde asi 8-10 hodin denně - nebude se jednat jen o vyplutí od mola.....takže té elektriky půjde do akumulátoru poměrně dost.

[Denis]

Halladin napísal že :...Rozvod proudu v lodi napojený na zdířky regulátoru. Ja si myslím že z akumulátoru ideš na nejaké poistky a odtial ide ten rozvod prúdu.
Ak ti pôjde denne z motoru 20-30 A tak na čo ti je ten solár? To je kopa elektriky čo ani nemôžeš minúť. Leda že by si mal chladničku žrúta.
Pokial viem tak regler od soláru neobsahuje meranie, ale od toho tam je aby nenabíjal keď je už nabité.

[halladin]

regulátory soláru mají v sobě alespoň 3 diody, znázorňující stav baterie. Moc elektrice nerozumím, takže si netroufám hodnotit, jak bude ten regulátor reagovat na přísun proudu odjinud.

Na Dunaji se budu potulovat týden, a na domácím rybníku na motor akorát od toho mola...
Regulátor, který mám ve výhledu má tři přípojné místa akumulátor, solární panel a výstup na síť v lodi. Dokonce obsahuje pojstku pro ty spotřebiče napojené,

O ledničce uvažuju, ale ta bude chtít autozásuvku, napojenou napřímo na akumulátor , a vybavenou extra pojstkou.
Solární regulátor chrání nejen před přebitím, ale také odpojí spotřebiče, pokud je už baterka do určité míry vyčerpaná.
Ta problematika spolupráce alternátoru a solaru je problematická - googloval jsem do zblbnutí, ale nic jsem nenašel.

[Milos]

Maris, mám pocit, že ti stále chýba konkrétne riešenie;

Mám na své lodi (S325,10m) síťový aku 100Ah,a startovací aku 50Ah.Nabíjení je prováděno nabíječkou při stání v přístavu nebo alternátorem z vestaveného motoru při plavbě na motor.Nabíjení baterií se přepíná přepínačem,takže vždy lze dobíjet jen jednu baterii.A na síťový aku mám trvale přímo připojen přes regulátor solar o Pmax=25W.No a stává se,že se zapomene přepnout dobíjení a dobije se jen jeden aku.A tomu bych chtěl právě zabránit umožněním dobíjení vždy obou aku.Dobíjení solarem mě činí síťový aku vždy plný,hlavně přes zimní pauzu,zatím co startovací aku musím vždy po příjezdu hned nabíjet.Myslím,že hlavní problém je v tom,že aku nemají stejnou kapacitu.

Riešením je - ako ostatne tu už viacerí konštatovali - nabíjať OBE baterky cez diody. Navrhujem zvlášť cez diody zo solaru aj alternátora a nabíjačky (lebo neosvetlený solar nie je vhodné zaťažovať vyšším napatím).
Zo solaru to nebude problem, je to makky zdroj, ubytok napatia na bežných diodach 0,7V vobec nevadi.
Ak motoruješ, máš z regleru a alternátoru regulovaný a relatívne tvrdý zdroj. Ale ak pouzijes specialne diody s nizkym ubytkom, tak s tym tiez nebude problem.

Ak chces nejake detaily, posli mi SZ.

[halladin]

Jak tomu rozumím má Maris 2 problémy.
1. Když přijede na loď, má nabitý síťový akumulátor, ovšem vyplout nemůže, protože má prázdný startovací akumulátor. A on by rád vypadnul od mola hned
2. Chtěl by nabíjet oba akumulátory současně. Momentálně to nejde.
--------------------------------------------------------
1. Tady je snadné řešení. Ten solár sice není nejvýkonnější, teče z něj max.1.5 A, ovšem za celou zimu ( pokud dobře chápu, je loď v Chorvatsku ?)to může k nabití stačit.
Možná stihne kapacitně dobít i 50 Ah navíc.
Tady není problém - regulátor snese i více akumulátorů najednou, a neměl by být problém, že mají různou kapacitu. žádné diody nejsou třeba. ( Vyplývá ze schématu zapojení v mém odkazu regulátoru od conradu)
Namontoval bych k regulátoru automobilovou zásuvku, , a do té bych na zimu zapojil kábel ze svorek onoho startovacího akumulátoru.
2, Při dobíjení v marině z elektické pozemní zásuvky bych za nejjednodušší považoval hodit na ten přípoj 230 ještě jednu nabíječku, a nabíjet každý akumulátor extra nabíječkou. Jsou laciné, a za ty peníze nestojí za to se babrat v zapojení a experimentovat.
Ostatně, i když se to podaří zapojit, stávající nabíječce bude trvat nabití 150 Ah déle, než když bude mít každý akumulátor vlastní nabíječku. Takže zdržení
No a při plavbě bych holt to nabíjení přepínal......
Trvale bych ten solar na obě baterie nezapojoval. ten výkon je dost malý, a ještě ho dělit, nemá podle mě moc význam.

[Milos]

TO Maris - Halladin:

k bodu 1. - solarnych panelov je vela velkostí, dávajú rôzne prúdy na 12-14,5V. Určite vacsie aj viac ako 1.5A. Pri Jadrane je vsak prisun slnecnej energie dost spolahlivy, takze delenia vykonu solaru do viacerych bateriek sa nebojim - naopak, vacsia kapacita bežných (nie gel) accu absorbuje pravidelny prísun menšieho prúdu bez problémov aj po plnom nabití. To je aj princíp malých tzv konzervačných nabíjačiek - dávajú do baterky stále malý prúd (cca 50 - 100mA). Solár iba cez deň, takže 150Ah kapacitu neuvedie priemerný prúd do varu. Tie diody však treba minimálne kvôli oddeleniu batérií (štartovacia má iba štartovať).

k bodu 2. - súhlasím s halladinom, je to jedna z možností. Navyše 2 menšie nabíjačky sú výrazne lacnejšie ako jedna veľká. Nepredpokladám však trvalé nabíjanie zo siete! To by museli byť drahšie nabíjačky zabezpečujúce zníženie/vypnutie prúdu po nabití accu.

[MARIS]

To Milos a Haladin:
Na to,o čem tu píšete,jsem se ptal na druhé stránce tohoto vlákna a doložil jsem to i nákresem,a chtěl jsem k tomu vyjádření ostatních(odborníků).No,ale ta byla různá a tak jsem se již dohodl s jedním uživatelem pomocí SZ.Děkuji všem za snahu mě poradit.