Kam dál z 5ti metrové loďky?

[Denis]

Chcel som tam vložiť obrázok a nejaké som to mal rozhasené. Áno je to ono, ale chcel som dať k obrázku pokec. Kašlem na to, niekedy mám dojem že som tu úplne najblbší a niektoré veci sa dejú bez toho aby som pochopil ako. A naraz to prehladávať a host it tam je. Skúšal som to s tou horskou krajinou na lište, neúspešne. Ja chcem rybu, alebo aspoň udicu a nie knižku o chytaní rýb v maďarčine. Azištenit.

[Svobodak]

> Denis ...mezi nebem a klavesnici se deji mnohdy hrozne veci.

Tak ja jsem upravil Tvuj odkaz a Ty k nemu dej, prosim, svuj pokec.

dik

[Denis]

Skúsim to zajtra, už je neskoro a vážne ma to rozladilo. Okrem toho mám ešte súrnu robotu, prišiel mi nový katalóg SVB, tak ho nutne musím poprezerať.

[Svobodak]

>Denis.... tak tedy dobre porizeni

[Renda]

... ten graf z Dehlera je možné extrapolovať aj do oblasti do 180°, zhruba sa dá predpokladať ako to vyzerá. ...

K původní Ficcusově otázce:
Ficcusi, myslím, že medituji podobně jako Ty. Uvažuji o co největší lodi, která by však nestála zbytečně moc peněž, byla snadno transportovatelná za nepříliš velkým osobním autem (ne speciál na tahání, ale auto, kterým člověk celý rok jezdí, náhon 4x4 výhodou), roli hraje snadnost spouštění na vodu (pokud není potřeba jeřáb, je to značně levnější, ovšem loď s pevným kýlem je na moři bezpečnější - to je velké dilema, které si musíme každý holt rozhodnout)...
Z těchto úvah vychází loď s vodním balastem jako zajímavý kompromis, který stojí za úvahu (proto jsem zmínil MacGregor26, podrobnější debata o něm samozřejmě patří do vlákna, které tu o něm máme). Pro převoz je zbavení se balastu jednoduchým vypušťěním vody ohromnou výhodou. Pokud bychom volili kýlovou loď, vidím jedinou cestu, jak se vejít do rozumné hmotnosti přívěsu, demontovat balast (musel by být dělitelný na přenositelné části) a převážet ho v tažném automobilu.

Domnívám se, že při opatrném sledování předpovědí, se dá s lodí s vodním balastem docela bezpečně plout i s dětmi při dosažitelnosti bezpečných úkrytů. Tady hraje velkou roli možnost rychlého úniku v tichu před bouří, kdy lze "Mekouše" zvednout motorem do skluzu, (vycucne se voda z balastních nádrží) a na plachetnici nevídaným fofrem se uklidit do bezpečí.

Přes to samozřejmě beru v úvahu extrémní situaci, kdyby se loď převrhla. tady pak hraje klíčovou roli průběh stabilizačního momentu. Nesouhlasím, Miloši, že lze průběh z výše uvedeného grafu jednoduše extrapolovat. Neznáme ani chování v blízkosti x-osy a "střechou dolů hraje roli tvar palubní nástavby a spousta dalších věcí. Nám přitom nestačí znát přibližný tvar grafu, ale absolutní velikost momentu, abychom mohli spočítat, zda se nám může podařit např. přemísťováním posádky, rozkýváním lodi, doufáním v působení vln nebo i přemístěním předmětů překonat kritický úhel. (Z uzavřené převrácené lodi se dost špatně dostává.) Přitom zde uvedený graf je změřen pravděpodobně s prázdnou lodí. při praktickém převržení bude jeho průběh o dost horší, protože osoby (Simone, máš pravdu..) a některé předměty přepadnou na strop kajuty a posunou dosti významně těžiště tímto směrem!
Marisi, prosím Tě, to porovnání vodního a pevného balastu u Delphie předpokládá v obou případech ploutvovou verzi? Domnívám se, že pokud by balast byl v pevném kýlu a ne ve dně nebo ploutvokýlu, byl by průběh momentu příznivější.

Z uvedeného vyplývá, že pokud se opravdu přesvědčíme o bezpečnosti lodi s vodním balastem a vyžadujeme tranportovatelnost, je to zajímavé řešení. Pokud bychom ovšem uvažovali plavbu po moři bez dosažitelnosti úkrytů, (což asi, Ficcusi, zatím neplánuješ) pak bych preferoval odolnou loď s pevným kýlem a vestavěným motorem.

[simon]

moje uvahy jdou jinym smerem
...chci jezerni lod, neminim na ni prilis spat, chci mit volnost co se kotveni u brehu tyka a dobrou transportovatelnot lode ... 6m kajutovka a ploutev je jasna volba.
...chci lod na more, minimalne 10m, max vybava k bydleni (topeni, klidne i klimatizace), schopnost pohodlne plavby napr. na Baltu za spatneho pocasi na motor (=pilot house + silnejsi motor), at delam co delam, vzdycky z toho vyleze nauticat

= ve vysledku mam 2 rozdilne lode
1. lod jsem vyresil stavajici lodi + opravovanym jolovym kriznikem
2. lod je slozitejsi, nemaje cas na 2mecise rocne na mori mam 3 moznosti, a) financne krvacet (coz do lodi aktualne nemuzu), b) charter (ten ja nerad), c) koupit lod se spolecniky (aktualne pokus o realizaci)
c) je dle meho ideal, ve 3-6ti lidech koupit lod, pres sezonu se na ni vystridat v klidu s rodinama a mimo sezonu si chlapsky zablbnout ve vetru a/nebo ji presunout do jine lokality. Jeden rok chorvatsko, dalsi recko, pak turecko, pak italie, par treba spanelsko a portugalsko, pak treba anglie (klidne i jezera), skotsko, cele pobalti ... do duchodu postarano o kvalitni dovolenou. finance pak jasny ideal, pokud si majitele lidsky sednou.

osobne bych s lodi 7m na more nejel, nerikam ze se neda, ale komfort bydleni je nula, strojenim/odstrojenim clovek ztrati den dovolene, cesta vyrazne pomalejsi ... a kdyz clovek necekane potka horsi pocasi tak ma celkem silnou sanci ze s nim rodna byla naposledy.

muj pohled na vec

[Libor]

simone
dovolil bych si lehce oponovat, či poopravit.
Napsal jsi vše přesně až na jedno.
Strojení je otázkou praxe, z počátku delší doba. Dnes otázka max. 1 hodiny. Žádný den dovolené, to je špatný kalkul.
To srovnání moc nesedí ani s tou cestou. S dětma stejně musíš dělat zastávky....dnes už nemá smysl jet celou noc, provoz se poněkud rozložil a zálelí kolik máš dálničních úseků na trase, kde můžeš jet rychleji. Já při cestě do HR např. až od Varaždinu, takže časový rozdíl malý.

Pokud pojedou dospělí na charter a rychle, taky se nezadaří hned vyplout po nalodění a vyplouvá se další den (to jsme na tom časově už +- stejně).

Jedinně kde budeš v tvém případě rychlejší je, pokud přepbíráš společnou loď tak říkajích za chodu od kamaráda před tebou.
A co když budeš ty první v sezóně? Za jak dlouho ji nachystáš? Kolik dní dovolené budeš muset přidat, či obětovat pro přípravu?
To já už budu mít nachystané, nabalené, naložené z domu a dávno popluji.

[Anonym]

Nesleduji to tu intenzivně, jen malinká technická poznámečka: Vždy na charteru vyplouvám v sobotu. Kdyby to mělo být 10 mil do protější zátoky.
Ale jako "charterista" už zase tíško mlčím.

[tatinecek]

Vím co nikdy neudělám.

Nekoupím si nic do společného vlastnictví. A loď už vůbec ne. Stačí společenství vlastníků bytových jednotek a co je to za problémy, natož pak s lodí.

[Renda]

Simone, moc bych Ti přál, aby to společné vlastnictví fungovalo, ale lidi na to většinou nejsou dělaní. Znám jen zcela vyjímečné případy, kdy to klape a spoustu těch, kdy to totálně krachuje.
Také mluvíš o zdržení na dovolené, spojeném s přepravou a přípravou lodi, ale budete-li mít loď přes zimu u moře, budete muset za její údržbu platit nehorázné sumy při nejisté kvalitě a nebo za ní budete muset jezdit makat a to zabere času mnohem více.

[Milos]

Nesouhlasím, Miloši, že lze průběh z výše uvedeného grafu jednoduše extrapolovat. ...
... pokud se opravdu přesvědčíme o bezpečnosti lodi s vodním balastem a vyžadujeme tranportovatelnost, je to zajímavé řešení. ...

Rendo, samozrejme, u extrapolacie ide iba o kvalifikovaný odhad.
A je tiež asi faktom, že graf vznikol z nameraných hodnôt na pravdepodobne prázdnej lodi. Vodný balast (v celkom naplnenej nádrži) funguje rovnako ako každý iný balast - dôležitá je poloha jeho ťažiska a jeho hmotnosť. MacGregor 26 má stabilitu danú - ako iné lode - známymi faktormi danými pomerom hmotností a polohou ťažísk balastu a lode, tiež tvarom trupu. Nelíši sa diametrálne vlastnosťami od iných veľkosťou a hmotnosťou podobných plavidiel.
Absencia pevného ťažkého kýlu je korigovaná nižšou plochou oplachtenia - ako som to ale mal možnosť porovnať s podobnými 24-28´plachetnicami, zase vďaka nižšiemu výtlaku (hmotnosti) s nimi MacGregor 26M často dokázal držať krok. Musel som však pri silnejúcom vetre reefovať skôr ako iní.

Pred rokom, keď som sa tiež rozhodoval, som veľa času strávil na US jachtárskych fórach (najlepšie na www.macgregorsailors.com ) nad zverejnenými skúsenosťami stoviek majiteľov. Zistil som, že prevrátenie lode je veľmi zriedkavá udalosť. Hlavne preto, že to nie je loď používaná na dlhé oceánske preplavby na ktorých sa občas posádka nevyhne extrémnemu počasiu - okrem zopár dobrodruhov ktorí by vyplávali na oceán aj na koryte.
Prevrátenie u "normálnych" užívateľoch bolo vždy v dôsledku súhry viacerých hrubých chýb korunovanými nenaplnením balastu alebo neuzavretím ventilu, v jednom prípade amatérska úprava - ventilačný otvor na boku lode, cez ktorý sa pri plachtení v náklone naberala voda ... výsledkom bola definitívne prevrátená loď.

Z iného súdku boli skúsenosti "dobrodruhov" - jeden sa okrajovo zmienil, že v priebehu oboplávania celého východného pobrežia USA, sa v extrémnom počasí dva krát prevrátil. Loď sa zakaždým otočila naspäť - samozrejme, balast mal správne naplnený.

BTW, po utíchnutí diskusií v tomto vlákne prekopírujem príspevky týkajúce sa MG26 do príslušného vlákna, a tu ponechám iba odkaz a stručné relevantné info k téme selekcie lode.

EDIT: náhodou som v inom vlakne http://jachting.info/modules.php?name=F ... 2542#12542 narazil na zaujimave pojednanie o "grafe stability", myslim, ze sa to teraz sem hodi:

Těžiště nebo hmota jachty se nepohybuje, zato těžiště výtlaku ano. V klidu jsou tyto dvě síly svisle v linii a jachta je stabilní. Jak se jachta naklání, těžiště výtlaku se pohybuje, jak je zřejmé z náčrtku. Horizontální vzdálenost mezi těmito body je známá jako vzpřimující rameno nebo páka(moment síly, kde rameno je horizontální vzdálenost těžišť a sílou je výtlak jachty – poznámka překladatele). Zpočátku jak se jachta naklání, tak se tato páka prodlužuje a délka bude záviset na tvaru trupu. V případě Fay 32 je maximální moment síly dosažen asi okolo 50 stupňů, kdy je rameno 0.73 metru dlouhé. Poté se napřimující síla pomalu snižuje až do nuly kolem 130 stupňů, kde jachta vstupuje do oblasti stability dnem vzhůru.
Stalo se módní uvádět křivku stability pro design a mnoho stavitelů jachet se v konkurenčním boji snaží ukázat že jejich jachta má „ nejlepší“ křivku stability. Některé společnosti v současnosti připojují křivku stability jejich jachet k reklamám v jachtařských časopisech. Myslím si to může pomoci prodat jejich jachty, ale musí to být bráno v souvislostech. Je mnoho otázek okolo designu které musí být zodpovězeny ještě před koupí, aby vám umožnily se rozhodnout, která jachta se hodí vám a vašemu stylu plachtění a křivka stability je jen jedna z nich.
Předvedená křivka je pro cruiser s rozumně „tvrdou“ stabilitou. Pokud je počáteční vzestup křivky příliš strmý, jachta může být toporná a příliš reagující, nebo rozkodrcaná. Toto učiní jachtu nepohodlnou na dlouhých přeplavbách. Rozumně příkrý počáteční vzestup je dobrý, protože potom se jachta plaví docela pohodlně vzpřímená při plavbě proti větru. Představená Fay 32 se proti větru plaví nejlépe v náklonu asi okolo 15 stupňů. Ve větším je přetížená a zpomalí.
Jestli bude počáteční vzestup pozvolnější, stabilita jachty bude měkčí a při plavbě proti větru se bude více naklánět a ve všech dalších podmínkách obecně se bude hodně kývat. Toto může být opět nepohodlné.
Je vidět, že asi okolo 130 stupňů náklonu se jachta stává stabilní obráceně – dnem vzhůru. Postaví se sama? - - Zvažte toto. – jestliže je moře dost hrubé aby jachtu převrátilo přes 130 stupňů, bude určitě dost hrubé na to, aby ji převrátilo 50 stupňů potřebných k započetí zpětného postavení. Ve skutečnosti, je-li jachta převržena, pravděpodobně bude mít dost kinetické energie pokračovat kolem dokola. (vítr sám nemůže jachtu převrátit, nanejvýš může jen přispět k převržení, nebo způsobí knock down (sražení), což je když se stěžeň přiblíží k hladině, nebo se jí i dotkne.)
Funkce turistické jachty je nést její posádku v bezpečí a rozumném pohodlí. Toto znamená, že posádka musí zůstat v dobré kondici, pro řízení jachty. Proto na palubě jakékoli jachty která je nepohodlná s obtížným pohybem který způsobuje nadměrnou únavu, je posádka méně bezpečná, třebaže jachta sama možná má výjimečnou křivku stability.
Slavný námořník a autor jachtařských publikací Erik Hiscock, popisuje v jedné z jeho knih spoluplavbu s další jachtou. Ta druhá jachta se nakláněla (kývala) trochu více než jeho, ale byl to příjemnější pohyb a ta druhá posádka přijela do dalšího přístavu v lepší kondici a méně unavená. Toto vedlo pana Hiscocka k závěru, že maximální vzpřimovací schopnost jachty není všechno, co je žádoucí. (jestli se vám podaří sehnat, přečtěte a uchovejte jako poklad knihu Erika Hiscocka 'Cruising and Voyaging Under Sail'- - známá jako jachtařská bible. Zabývá se všemi aspekty správné mořeplavby na jachtě.
Zdá se mi že při pohledu na křivky stability se dají jachty vnímavě srovnávat. Můžete buď číst co lidi říkají o designu nebo se na jedné svézt a potom srovnávat křivku stability s ostatními jachtami. Pro výběr té pravé jachty musíte také srovnávat všechny další rysy, třeba jako tvar přídě, příliš tupá příď bude inklinovat k nárazům do vln a štíhlá se zase do mnoha vln pohřbí. Široká záď může být vyzvednutá vlněním od zadu příliš rychle a štíhlá zase často přelévána. Jachta zkonstruovaná pro malou hmotnost, s velkým balastem uprostřed lodi a malou váhou na koncích bude vhodná na závodění ale může být nepohodlná na dlouhé pasáži.
Křivka stability je jedna hodnota v návrhu jachty, a docela důležitá, ale není to jediné směrodatné kritérium. MUSÍTE se rozhodnout jaké vlastnosti chcete a dívat se na vhodné jachty které se hodí na způsob plachtění který jste si vysnili.
Jachty Fay jsou navrženy tak aby byly dobrými a bezpečnými výletními loďmi. Aby měly docela slušnou stabilitu a drželi se ve větru zpříma. Aby její pohyby byly pohodlné. Aby měla dobrý výkon, dokonce i když jsou přetížené při dlouhodobých plavbách a životu na palubě. Aby byly rychlé a pohodlné při přeplavbě v pasátech.

[simon]

simone
dovolil bych si lehce oponovat, či poopravit.
Napsal jsi vše přesně až na jedno.
Strojení je otázkou praxe, z počátku delší doba. Dnes otázka max. 1 hodiny. Žádný den dovolené, to je špatný kalkul.
To srovnání moc nesedí ani s tou cestou. S dětma stejně musíš dělat zastávky....dnes už nemá smysl jet celou noc, provoz se poněkud rozložil a zálelí kolik máš dálničních úseků na trase, kde můžeš jet rychleji. Já při cestě do HR např. až od Varaždinu, takže časový rozdíl malý.

Pokud pojedou dospělí na charter a rychle, taky se nezadaří hned vyplout po nalodění a vyplouvá se další den (to jsme na tom časově už +- stejně).

Jedinně kde budeš v tvém případě rychlejší je, pokud přepbíráš společnou loď tak říkajích za chodu od kamaráda před tebou.
A co když budeš ty první v sezóně? Za jak dlouho ji nachystáš? Kolik dní dovolené budeš muset přidat, či obětovat pro přípravu?
To já už budu mít nachystané, nabalené, naložené z domu a dávno popluji.

pokud to plati 5 lidi tak je jednodussi si nechat prelestit kovani, natrit antifouling a vymenit lano od profiku a prvni a posledni plavba musi byt "chlapska", nikoliv rodinna

ad cesta - 90 vs 150 je dle meho zasadni rozdil, nehlede na to, ze v dojezdove vzdalenosti (nejsem masochista ) je z meho pohledu jen severni italie a sever chorvatska ... chorvatsko ja nerad a v severni italii az tak nic zajimaveho na nekolik pobytu neni, takze ve finale koncis stejne v letadle (a pojedes s lodi na vleku treba do recka?)

ad baleni/chystani - ja nic moc balit ani chystat nepotrebuju, jidlo nevozim, jachtarske obleceni bych nechal na lodi a zbytek jsou jen trenyrky na prislusny pocet dni + jedny rezervni, pro jistotu

ad charter - psal jem, ze ja charter nerad, jeden z duvodu je, ze az moc spolehas na nekoho jineho (ze lod bude, ze to bude ta vybrana, ze bude v cas, ze bude OK, ...), druhy je ten, ze mam rad kdyz se na lod muzu spolehnout ... coz u charteru proste nemuzu

je jasny ze tvoje i moje cesta jsou realizovatelne, obe maji nejake plus a minus, nakonec je to stejne jen o tom co od toho clovek chce (coz je vyrazne subjektivni zalezitost...a ja proste nechci s detma na more v male lodi) a kolik do toho muze dat penez (coz je subjektivne-objektivni )

[simon]

Simone, moc bych Ti přál, aby to společné vlastnictví fungovalo, ale lidi na to většinou nejsou dělaní. Znám jen zcela vyjímečné případy, kdy to klape a spoustu těch, kdy to totálně krachuje.
Také mluvíš o zdržení na dovolené, spojeném s přepravou a přípravou lodi, ale budete-li mít loď přes zimu u moře, budete muset za její údržbu platit nehorázné sumy při nejisté kvalitě a nebo za ní budete muset jezdit makat a to zabere času mnohem více.

pokud s nekym muzu napul vlastnit lis na vino a sklep tak proc ne lod? dle meho to musi byt provereni lide (proto bych treba nehledal spolumajitele tady na foru, jeden spolecnej zajem je proste malo) ... samozrejme, ze riziko tady je, ale pokud se dopredu domluvi (a podepisou) podminky jak z toho lze vystoupit, tak to nemuze byt problem

kvalitu ani cenu bych nevidel jako problem ... a pokud chces neco vetsiho tak se stejne vyplati vzit lod na zimu obcas domu (z mariny grado z italie to mam domu 630 km ... do plzne nebo na lipno to mam 300 )

[Renda]

... a pokud chces neco vetsiho tak se stejne vyplati vzit lod na zimu obcas domu (z mariny grado z italie to mam domu 630 km ... do plzne nebo na lipno to mam 300 )

..a jak chceš vozit Nauticata? ... kamion?

[simon]

... a pokud chces neco vetsiho tak se stejne vyplati vzit lod na zimu obcas domu (z mariny grado z italie to mam domu 630 km ... do plzne nebo na lipno to mam 300 )

..a jak chceš vozit Nauticata? ... kamion?

ano, jak jinak?

[Svobodak]

> simon

lod 1. ficcus resit nemusi, ma ji, resp. stavi ji. K zamysleni je lod 2.
33ft je jiste pohodlnejsi nez 26-28 ft. Ale... Neni to prilis malo??? Je to akorat dost??? Neni to moc???

Maris rika :"Na mori je kazda lod mala", naopak tedy plati, ze jakkoliv velka lod stejne bude mala.

Naco teda kamion???

[Denis]

Nejako som Simone nepochopil načo by si vozil Nauticata do Čiech, leda že by si sa chcel pochváliť susedom. Všetko čo píšeš má logiku, akurát ta doprava sem a zasa tam bude stáť 200 tis, možno aj viac. Za tie prachy si to dáš spraviť na mieste, alebo tam pošleš z Čiech výsadkárov.

[Denis]

Vyzerá to tak, že skúsenosti s plachetnicou s vodným balastom tu má len Maris, Miloš a ja. Ja som bol týždeň v Chorvátsku na Dufour Duo. Ubezpečujem všetkých že 4 ludia /dospelý/ nabalený na týždeň a loď sa s 50 k motorom do deklarovaného sklzu nedostala. Tiež predstava že v tichu pred búrkou rýchlo zmizneš do závetria je iluzórna. Akonáhle sa zdvihnú vlny tak končíš z rýchlou jazdou. Na plachtách to jazdilo prekvapujúco dobre, rýchlosť 6-7 uzlov pri vetríku okolo 15 čv. Akurát pri náklonoch sme boli pokakaný, lebo nikto nevedel akú to má stabilitu. Keď sme videli pred sebou búrku, tak sme sa mazali schovať. A to nie je pri jachtingu to pravé orechové. Spotreba motoru tiež dobrá, aj keď sme s tým blbli tak za týždeň sme minuli asi 30 l benzínu. Vtedy som bol odhodlaný tú loď kúpiť, len mi nikdo nevedel dodať ten graf stability.
Takže Rendo, táto loď nič pre teba. Ani Mekáč. Inak pri grafe stability sa nepočíta s tým, že posádka napadá na plafón a vytvorí balast. Skôr sa počíta s tým že posádka je v kokpite. Malé lode s vodným balastom ako Hunter, Mac Gregor, alebo Dufour Duo nie sú lode na plnomorskú plavbu oblasť A,B, ale na príbrežnú C, resp. D. A vrámci tohoto poznania je to čo Miloš napísal o zápornom momente absolútne dostačujúce. A ešte jedna vec, ak sa prevrátiš vo vlnách, tak čo iného ako vlny ťa má prevrátiť speť? Čisto hypoteticky, ak by ťa prevrátila len jediná vlna na inak pokojnom mori, teda tsunami, tak drvivá večšina lodí sa neprevráti speť. Nemá ich totiž čo prevrátiť.
K odnímatelnému balastu na pevnom kýle, robia sa aj také plachetnice, v Nemecku je to Hai 25. Ale na tú by si musel hóódne dlho šetriť. Takže asi zostaneš pri tvojej oblúbenej dĺžke 5 m. Inak čo Fikus stavia teraz od Hartyho TS16, tak to je presne taká loď ako popisuješ že sa ti páči. V plánoch je vo verzii aj s pevným kýlom, váži cca 350 kg, s vlekom sa do 500kg pomaly aj zmestíš a odtiahneš to za Feldou. Ficus sa ale pýta, čo potom keď ju dostaviam???

[MARIS]

Rendo,je to na tom grafu napsané,Vergleich mit Festkiel, porovnání s pevným kýlem,a hubkýl není pevný kýl.

[ficcus]

Dík za všechny Vaše názory.

A takhle jsem si domalovával ve volné chvilce a narychlo Hartley 30.
Pevná bouda, pevné zábradlí a pevná koupací plošina na zrcadle

[Renda]

..a jaký je Tvůj názor na vodní balast, ficcusi?

[Svobodak]

>ficcus

.....takze stavba a vitezem je Hartley??? Tys nas tady jenom tak zkousel, ze jo???

[smike]

to ficcus: asi je to předčasná polemika, ale proč pevná bouda a pevné zábradlí??

Jinak tahle třicítka je z těch větších hartleyovek nejhezčí (aspoň pro mě) ...

[ficcus]

..a jaký je Tvůj názor na vodní balast, ficcusi?

Rendo, nemám s ním žádnou zkušenost, ale z mého pohledu to dává smysl jen v kombinaci s naklápěcím kýlem ve sportovním jachtingu (třeba třídy Open 50, Open 60 atp.) kvůli zvýšení rychlosti plachetnice.

[ficcus]

Svoboďáku, nezkoušel Tu kresbičku jsem si dělal už dřív.
Ale bez ohledu na cokoliv z této diskuze se mi ta H30 opravdu moc líbí.