Kotva - břeh

[dexter]

By mě zajímalo jak by jsi dělal v březnu "hlavičku" do vody 15-16°C a jak by jsi se s tím s manželkou popasoval, kdyby v zátoce foukalo 20 uzlů.

no dobre.

Pri 20 uzloch by som tento sposob kotva - breh urcite neaplikoval. A studena voda - no ano. Tak gumak to isti.
Cital som vacsinu tvojich prispevkov a postupov a rad a su pre mna prinosom. Len tento bol nejak prekombinovany. Hlavne ked som videl nazivo ako to zvladol chlapik sam. Ale sam to tak neviem takze uz cusim.

[Anonym]

Já jsem tě nechtěl nějak neslušně odpinknout, pokud by jsi to tak myslel.

Chtěl jsem říci (a argumentace není důležitá), že manévr by měl jít udělat v jakékoliv situaci. Samozřejmě. Pokud jsou ideální podmínky, dá se spousta manévrů dělat minimalisticky. A čím víc zkušeností člověk má, tím se to provádí s větší rutinou. Ale to nebylo smyslem mého popisu. Popis byl pro neznalé, nikolivěk pro ty co zacouvávají do boxu smykem přes ruční brzdu.

(A čušet nemusíš. Naopak. Je to o diskuzi a tak je to správné, tak to má být)

[Namor]

Ahoj.Chci jen říct ,že kotvím tímto spůsobem v Hr často a nejvíce mě naštvalo při kotvení ,když se mi lano zamotalo těsně před přivázáním ke břehu.Tak jsem to vyřešil na své lodi zhotovením dvou rolek na kterých mám namotáné lano.Bud skočím do vody nebo zajedu na člunku a odmotám si kolik potřebuji a nic se mi nezamotá.Ty kupované nerezové rolky jsou moc drahé.Toto řešení vyšlo na párkorun.

Uploaded with ImageShack.us
Namor

[JardaF]

Ty jo, pekne! - ta tvoje lod uz musí byt docela vymazlena.

[Wlady]

Máš to moc pěkný. Nemohl bys, prosím, přihodit nějaký konstrukční detail + kolik metrů jaké tloušťky se vejde.

Já prevenci zamotání řeším paušálně tak, že si celou délku lana projedu rukou a vyskládám na dno kokpitu, což je v případě 2x50m docela pakárna. Obzvláště proto, že maje v oblibě útulné "soukromé" zátoky, vyvazuju se poměrně často.

Díky.

Wlady

[skyline]

Naopak na druhy den rano prisla posadka lode kde ich bolo asi 8 - pokrikovali na seba, dvaja asi pat a mat nasadli do dingy a odobrali sa na breh z kade znova pokrikovali na skippera a dalsich clenov pri kotve ... robili to cca 20-25 minut - narobili strasnych kecov okolo toho vsetko si kricali a hlasili aspon 2x a nedalo sa ich nevsimat, bolo to otravne kedze to bola do tej doby ticha prijemna romanticka zatoka. Hlavne, ze mali vyvesenu vlajku v rozmere svadobneho stola takze vsetci aj hned vedeli z kade, ze su. ;(
Zivy cirkus humberto. Pripomenulo mi to vrchni prchni - stirace stiraji ... brrr

Kedze som naozaj zaciatocnik Baharisov popis je myslim trefny, vecny a dobre popisany. Urcite pomoze pri dalsom kotveni.
Este raz dakujem...

Dexter - Nehovorim ze vsetko co si napisal a sa ti stalo v zatoke je spravne - " ta vlajka nespravne ", ale skontorolovat si so skipperom ked si si neni isty radsej dva krat a nacvicovat tam 20 - 25 minut je urcite lepsie ako keby mali v romantickej zatoke o pol noci mat kontakt s tvojou lodou, lebo to nieco na co zabudli alebo si neodobrili s cim si neboli isty povolilo... Mozno sa mylim ale nikdo z neba uceny nespadol... Tak prosim za vsetkych nas zacinajucich, mozno nam to niekedy trva ale skutocne to " teda ja urcite " robime koli bezpecnosti nas vsetkych...

[Luna]

...
.....Někdy se ale stane, že ráno opravdu trochu fučí z boku. Je potřeba razantně přidat, ihned po uvolnění zádě navíjet řetěz a po tom co je pod lodí, vyřadit. V okamžiku kdy jej předjíždíme by se nám mohl dostat do rotujícího propelleru a nemuselo by to dopadnout dobře.....

Mám dotaz na zkušené pány námořníky.
Do propeleru se dá namotat i řetěz? Vždycky jsem hlídala především lana...

[david]

Řetěz spuštěněj z přídě do propeleru na zádi / za kýlem nenamotáš. Tak rychle plachetnice neplave

[dexter]

Naopak na druhy den rano prisla posadka lode kde ich bolo asi 8 - pokrikovali na seba, dvaja asi pat a mat nasadli do dingy a odobrali sa na breh z kade znova pokrikovali na skippera a dalsich clenov pri kotve ... robili to cca 20-25 minut - narobili strasnych kecov okolo toho vsetko si kricali a hlasili aspon 2x a nedalo sa ich nevsimat, bolo to otravne kedze to bola do tej doby ticha prijemna romanticka zatoka. Hlavne, ze mali vyvesenu vlajku v rozmere svadobneho stola takze vsetci aj hned vedeli z kade, ze su. ;(
Zivy cirkus humberto. Pripomenulo mi to vrchni prchni - stirace stiraji ... brrr

Kedze som naozaj zaciatocnik Baharisov popis je myslim trefny, vecny a dobre popisany. Urcite pomoze pri dalsom kotveni.
Este raz dakujem...

Dexter - Nehovorim ze vsetko co si napisal a sa ti stalo v zatoke je spravne - " ta vlajka nespravne ", ale skontorolovat si so skipperom ked si si neni isty radsej dva krat a nacvicovat tam 20 - 25 minut je urcite lepsie ako keby mali v romantickej zatoke o pol noci mat kontakt s tvojou lodou, lebo to nieco na co zabudli alebo si neodobrili s cim si neboli isty povolilo... Mozno sa mylim ale nikdo z neba uceny nespadol... Tak prosim za vsetkych nas zacinajucich, mozno nam to niekedy trva ale skutocne to " teda ja urcite " robime koli bezpecnosti nas vsetkych...

klidek keby si to videl tak by si pochopil, ze to z ich strany nebolo o tom, ze chcem byt co najpozornejsi a neurobit chybu, ale skor o tom ze sme arogantny a okazali sasovia, hucime a sme cirkus na vode.

A neboj ak by som ta stretol a vidim, ze mas nejaky problem rad ti pomozem bez reci a povysovania. Na mori to tak urobi asi kazdy normalny clovek.
Mne uz tiez raz takto v blbej situacii pomohol cudzi skiper a aj ked vnutorne ma samozrejme skrela moja neschopnost - slusne som podakoval a bol vdacny aj za to, ze on nedal ani naznakom najavo nejake povysenie. Pritom to bol zjavne profik a musel si mysliet o mne svoje .

[skyline]

Dexter v tom pripade chapem tvoje pohorsenie nad touto posadkou... To meni pohlad na vec... Niekedy mozno staci spytat sa na okolnosti pred tym ako nieco napisem... Mea culpa

Tak dufam ze sa mozno niekedy stretneme a budeme to moct predebatovat...

P.S.
Dakujem za rady...

[Jardasu]

Ahoj,
ve Švédsku je mezi ostrovy velmi často veden podmořský kabel. Mnohokrát jsem se snažil objevit, jakým způsobem bývá uložen, ale obvykle není na břehu žádná známka toho, že by tam byla nějaká elektrická "kaplička", nebo stopy po drážce, do níž je kabel uložen.

Bývá kabel volně položen na dně (tady mluvím o mělkém uložení mezi blízkými ostrovy, nikoli o hlubokomořském dálkovém kabelu), nebo bývá zahrabán v drážce na dně, nebo bývá chráněn nějakými panely, či co?

Mám k tomu jednu příhodu:
při naší poslední cestě jsme potřebovali zakotvit systémem břeh-kotva v zálivu na ostrově Ljusterö, protože velmi silně foukalo (v kanálech uvnitř ostrova kupodivu snad ještě víc, než na moři) a jediné vhodné místo bylo nedaleko vraku ocelové lodi a cedule podmořský kabel. Hodil jsem naší 4kg Dannfortku v dostatečné vzdálenosti vpravo od cedule do vody, zatáhl a zjistil, že se kotva o něco zasekla, znejistěl jsem a popojel o kousek dál od cedule a situace se opakovala. Teprve třetí pokus byl OK.

Osobně si myslím, že jsem se chytil na nějaká lana od napůl potopeného vraku lodi, ale červíček nejistoty přece jen hlodal....

Kotvili jsme kus vpravo od vraku lodi na kamenité plážičce (mimo záběr fotografie).

[Anonym]

A ptáš se na kotvení kotva-břeh, nebo na podmořský kabel? Pokud na to druhé, tak přesto že vidím snahu najít správné vlákno, je to těsně vedle.

Přesto. Ve Švédsku v námořních mapách nejsou zaznamenané káble? Samotná kaplička na břehu neznačí kterým směrem kabel směřuje. Napiš do nějakého vlákna o mapách souřadnice onoho místa a podíváme se do mapy....
Jinak, káble jsou při kladení volně položeny a pokud to je v písku, samovolně se do něj působením mořských proudů zahrabou. Vzdálenosti zákazu kotvení od káblu jsou jasné.

[Jardasu]

Ahoj Jirko,
tam to bylo jasné kde je druhý konec, druhá cedule byla vidět a na mapě je to také zaznamenané, spíš mne zajímala ta používaná technologie.
Naivně jsem si představoval, že to nějak zahrabávají, nebo zakrývají.

Jo a to vhodné téma jsem fakt nenašel. Ale snaha se cení ne?

[Anonym]

Samozřejmě!!! Máš malé bezvýznamné plus

[bvp1]

Ahoj, zdravím diskutující. Četl jsem vaše rady a názory k tomuto způsobu kotvení. Co mi ale není úplně jasné. Předpokládám, že i při tomto způsobu kotvení by se mělo při kotvení najíždět proti větru. Pokud fouká do zátoky, ve které chci kotvit, tady je mi způsob kotvení kotva - břeh jasný. Ale pokud fouká třeba ze zátoky? Kotvení bude taky proti větru, v tom není problém. Ale kde na břehu budu vázat lano, když bude břeh daleko? Tady si umím představit stání jen na kotvě.

[Anonym]

Smůla je že obrázky na ImageShacku jsou za ta léta nefunkční. Znovu je hledat nebudu, příkladů ve fotogalerii na mých stránkách je dost.
Viděl by jsi že záď lodě míváme 3 až 5 metrů, výjimečně 10 od břehu a tím pádem kamene ke kterému se vážeme. Výběr zátok je popisovaný v úvodním příspěvku.
Vítr zepředu ani zezadu není na překážku, vadí pouze boční. Popisováno tamtéž.

[vojtaharok]

Ahoj všichi.

Plavíme se se ženou ve 2členné posádce na 30 až 33 stopých plachetnicích (s jedním kormidelem), jsme začátečníci (sami jen 1x Chorvatsko, plus několikrát Orlík a Lipno). Rozhodli jsme se nyní pro únorové plachtění v okolí řeckého ostrova Poros (Saronský záliv). Podle pilota se tam často v přístavu kotví tak, že se místo muringového lana používá kotva. Hledal jsme na různých vláknech, ale bohužel jsem nenašel jsem k tématu nic.

Pokud je muringové lano a přistáváme zádí k molu, tak
- žena kormidluje, zajede na místo, zabrzdí zpětným chodem
- já skáču na molo s lanem na návětrné straně (je ve vazáku na lodi, "liščí smyčka" nebo ne, ha, ha), přivazuji volný konec lana k pacholeti
- žena dává přední chod, já skáču zpět s lankem mooringu, žena drží příď lodě motorem, aby byla rovně
- přeručkovávám s muringem a připevňuji zavazuji muringové lano na příďový vazák
- žena dá neutrál a případně lehký zadní chod, ať se při napnutém muringu uvidí, jak daleko jsme od mola, případně povolím muring
- skáču zpět na molo, žena mi hází druhé záďové lano, doladíme všechna lana (např. převážu návětrné lano) a muring
- vypínáme motor

Pokud použijeme kotvu na přídi místo muringového lana, předpokládám, že nejprve budeme muset
po cestě na místo spustit (spouštět) kotvu, a potom buď
a) podobně jako v případě s muringovým lanem dotáhnout kotevní řetěz až když budeme zádí vyvázáni
(a uvidět, jestli kotva drží... nebo vůbec ne ... a tedy vše znova)
b) podobně, jako když kotvíme v zátoce, aby se kotevní řetěz napnul, pokoušet se "nějak" držet loď ve správném směru, potom postupně dávat více řetězu, abychom se dostali až k molu, a tam se vyvázat?

Přiznám se, že si při postupu b) nedokážu příliš představit, jak držet loď ve správném směru, kromě situace, že bychom přistávali přídí k molu (kotvu spouštět ze zádi) a směr lodi bychom mohli s držící kotvou udržovat mírným dopředným chodem (kolem kormidla v tomto případě bude proudit voda).

Potom je tu otázka, jak v takovéto malé posádce kotvu spoušťět - pokud člověk mačká tlačítko el. vrátku na přídi, nemůže být k dispozici na zádi.
Nebo uvolnit řetěz z vrátku, nechat řetěz "vysypat" přirozeně?

V případě a) přitahovat kotvu (tahat za řetěz) rukama a nakonec zajistit do vrátku či ještě lanem? Potom, když žena vypne přední chod (při vyvázání na zádi) by se mělo kotevní lano ještě trochu natáhnout.

Nakonec, pokud nebudeme mít vedle sebe lodě (v únoru se může stát), radši vyvázat loď ještě dlouhým lanem na návětrné straně z prostředního či vazáku šikmo k molu?

Předem děkuji za radu a shovívavost.

[Jarda885]

,,,,,
b) podobně, jako když kotvíme v zátoce, aby se kotevní řetěz napnul, pokoušet se "nějak" držet loď ve správném směru, potom postupně dávat více řetězu, abychom se dostali až k molu, a tam se vyvázat?
.......

Tato úvaha má teoretické opodstatnění pouze fouká-li vítr kolmo k molu. Doporučuji na ni zapomenout.

[RACEK]

Stání kotva-molo je jednodušší než kotva-břeh a než múring-molo.
Když stojím kotva-břeh tak mi trvá, než dovesluju na břeh a chudák manželka musí udržet loď na místě.
Kotva-molo asi takto.
Spustím kotvu a couvám s napnutým řetězem, který pomalu povoluji k molu. Když fouká od mola, nebo k molu jde to skvěle.
No a když je kolem všude volno, tak bych stál k molu bokem.

[david]

Couvání k molu s napjatým řetězem se mi nezamlouvá a nedělám to. Z jednoho prostého důvodu. Zpočátku je řetězu málo a tedy v nevhodném úhlu ke kotvě. Tím je velká šance, že se kotva nehrábne a potáhnu ji za sebou. Už proto, že vrátek jde velmi pomalu, i když mám rychlej. 22 m/min je věčnost, zejména při větru nebo proudu.

Takže nastrčím příď místo kde by kotva měla být, což není samo o sobě úplně sranda má–li být přistání do malé škvíry. Kousek couvnu a na +- jeden flek vysypu aspoň polovinu odhadnuté potřebné délky + něco navrch, lépe víc než míň. Záď mám tak, aby mi ji “okolní vlivy” v mezičase vypouštění řetězu dostrkaly tam, kam potřebuju. Pak teprv za stálého vypouštění řetězu pokračuju v manévru.
Mám výhodu v tom, že ovládání vrátků mám u řízení, tak to všechno celkem v klidu stíhám sám. Nejblbější je, když mám vyhozeného řetězu málo, vyřadím a než se přesunu na záď a břeh, začne mi parník odplouvat. Jeden by nevěřil, jakou sílu vyvine třeba 20m prověšeného řetězu.

[lynx]

V tématu o podzimní plavbě v Egejském moři jsem s jednodenním předstihem popsal postup, který jsem použil v Ermioni, kde jsem stál právě způsobem kotva - molo:
viewtopic.php?f=85&t=10763&p=193263#p193263

[Anonym]

Stále říkám že nejsou dvě stejná přistání. Pokaždé jsou jiné podmínky a člověk musí uvažovat a operativně reagovat na momentální situaci.

Kotva-molo je pro mě stejné jako kotva-břeh, protože i když couvám ke břehu, mám tam již nachystané přivázané lano. Ale to je vedlejší.
I letos jsem několikrát K-M absolvoval. Jak v Řecku, tak v HR a Černé Hoře. Pokud to zátoka / přístav dovoluje, snažím se o co nejdelší řetěz. Běžně 50m a někdy když to neodhadnu, máme vytočený řetěz celý. Najedu na místo kde chci mít kotvu a nechám spouštět až mám dole tak dvojnásobek hloubky. Pak se za pokračování odvíjení řetězu rozjedu. Mám dostatečně velkou vzdálenost od břehu aby se kormidelní list chytnul a namířil jsem na určené místo.
Důležité je nepřekřížit řetěz kolegům, dát tedy kotvu mezi jejich. V září v celním přístavu Cavtat na nás třeba volali ať se posuneme, že jsme na jejich. Takže znovu. Na Milosu nám zase překryla řetěz výletní loď co doplula už za tmy. Jsou to boje...
Pohybuji se rychlostí cca 2 uzle a nepamatuji si že by řetěz nestíhal. Když jsem tak čtyři metry od mola zakřičím na kotevníka STOP, dopluji na dotek k molu, předáme lana a velím k dotahování řetězu. Zafixuji zadní lana, jdu dopředu a snažím se rozpoznat jestli se ještě dotahuje řetěz, nebo již klouže kotva. Ideál je když se příď zhoupne k hladině, případně začne vrátek mlít z posledního.

Na volné ploše v zátoce K-B jsem náročnější, protože každý silnější boční vítr mě může poslat obloukem na břeh. Pokud jsem K-M mezi řadou lodí, jsem klidnější. I kdyby mě vlivem silnějšího větru kotva povolila, opřu se o souseda. Sami jsme tak před léty poskytli oporu lodi na Velem Drveniku.

Takže ve dvou si myslím že v pohodě. Žena vepředu u vrátku, domluvené posunky a stálý kontakt očí, ty u kormidla s již nachystanými uvázanými lany jenom kontroluješ záď a podáváš lana na břeh.

[david]

Dva uzlíky jsou 61,7 m/min, neznám vrátek rychlejší než 24 m/min. Tedy by bylo potřeba vyhodit min. dvojnásobek vzdálenosti+ hloubku. Zbytek by se už během couvání měl stačit vytočit.

[RACEK]

Kotva-molo je pro mě stejné jako kotva-břeh, protože i když couvám ke břehu, mám tam již nachystané přivázané lano.

Jak vážeš předem lano k břehu?

[mck]

dobre. a viete niekto povedat, ako to spravit vo dvoch? to bola otazka. zaujima ma to, pretoze tiez som bol s manzelkou iba vo dvojke, fukalo 20kts, a spravit kotva-breh bola cista samovrazda (v pripade ze by som poslal von zenu s lanom tak vrazda). takze som sa zdekoval, a siel radsej na kotvu.